ÚvodVýletyVýlety s příběhemPo stopách šlechtických rodů: s Kolowraty do Lokte a na Kolowratskou skálu

Po stopách šlechtických rodů: s Kolowraty do Lokte a na Kolowratskou skálu

Starobylé městečko na březích Ohře si zamilujete na první pohled. Návštěvníky neláká jen středověký hrad, ale také pivovar, sbírka lázeňských pohárků, pár kuriózních soch, několik muzeí a navíc ještě pár snadno dosažitelných míst v okolí – třeba Svatošské skály v údolí Ohře.
loketNa výlety s rodem Kolowratů se můžete vypravit na celou řadu míst, protože starobylému šlechtickému rodu patřila celá řada panství. Podívat se s nimi můžete i do Lokte. Filip František hrabě Krakowský z Kolowrat (1756–1836) byl koncem 18. století hejtmanem Loketského kraje, ovšem Kolowratská skála, která se tyčí na úbočí vrchu Robič nad pravým břehem Ohře, je pojmenovaná na počest jeho slavnějšího příbuzného, Františka Antonína Libštejnského z Kolowrat (1778–1861). Liberální protějšek knížete Metternicha byl nejvyšším purkrabím v Čechách, státním a konferenčním ministrem, prvním ministerským předsedou Rakouského císařství, držitelem Řádu zlatého rouna a také posledním mužským příslušníkem libštejnské větve Kolowratů. Proslavil se jako zakladatel Národního muzea a mecenáš české vědy a kultury.
 

Loket, James Bond a Goethe

V maličkém Lokti šetří s každým metrem čtverečním, a tak vás možná překvapí délka náměstí T. G. Masaryka, které velkoryse prochází celým historickým centrem. Milují ho i filmaři; natáčely se tu reklamy Coca Coly a pracího prášku Ariel, historický snímek oscarového režiséra Rona Howarda Genius o Albertu Einsteinovi a dokonce se tu zastavil i agent 007 James Bond; ten ostatně přímo na loketském náměstí poobědval. A není bez zajímavosti, že právě tady, na terase hotelu Bílý kůň, prý požádal Johann Wolfgang Goethe o ruku Ulriku von Lewetzov.


 

Krok za kokem po náměstí až k hradu

město LoketPřímo na náměstí uvidíte většinu loketských pamětihodností včetně barokního sloupu Nejsvětější Trojice. V místě, kde se řeka z obou stran už po staletí zakusuje do skalnaté šíje a pokouší se udělat z centra města ostrov, stojí kaple sv. Anny a pomník básníka J. W. Goetheho. Jen pár kroků odtud se tyčí Černá věž s pěknou sbírkou loketských kuriozit a o kousek dál narazíte na hotel Bílý kůň s pivovarem, kde prý Goethe dostal košem od Ulriky von Lewetzov. Chudáka to prý sebralo natolik, že se do Lokte už nikdy nevrátil.

Na české poměry jedinečná je i sbírka lázeňských pohárků, největší svého druhu na světě. Prohlédnout si ji můžete v Sobotově ulici. Protože Loket není lázeňské město, ozdravnou pitnou kúru vám nenabídneme, zato se můžete zastavit v pivovaru Svatý Florián, který je přímo součástí hotelu. Dodejme, že s výjimkou Černé věže jsou všechny místa otevřená celoročně a výlet si proto můžete naplánovat kdykoliv.
 

Skřítek a automat na přání

Lokti dala jméno řeka Ohře a tvar jejího toku. Z nejvyššího místa nad historickým centrem městečko už dlouhá staletí střeží románsko-gotický hrad. Je také otevřený celý rok a pověstné nejsou jen sbírky porcelánu, pestré akce nebo hradní restaurace, ale také několik pater podzemních kobek. Ty připomínají dobu, kdy hrad sloužil jako věznice, nechybí ani velmi atraktivní mučírna s figurínami a zvukovým doprovodem; rozhodně nic pro slabší povahy. 

Na hradě ale objevíte také jednu z loketských legendárních postaviček, sošku skřítka Gottsteina, vládce loketských skal, kamenů a podsvětí. Když mu prý pohladíte bradku, ochotně vám splní tajné přání.
 

Od hradu do skal a k bájnému kostelu

svatošské skályNa hradě Loket zřejmě kdysi začala lovecká výprava, při níž císař Karel IV. objevil proslulé karlovarské Vřídlo. V Karlových Varech pověst připomíná socha kamzíka, v Lokti na Kolowratské skále zase našlo své místo Zeprase, fiktivní kříženec zebry a divokého prasete. Originální pruhovaná plastika nenápadně připomíná odvěký spor s větším a slavnějším sousedem a skutečnost, že když byl Loket významným českým městem, Karlovy Vary ještě ani neexistovaly.

V hlubokém údolí Ohře mezi oběma městy se skrývá překrásný kousek přírody, Svatošské skály s fantasticky modulovanými skalními věžemi. Říká se, že jde o zkamenělý svatební průvod Jana Svatoše alias Hanse Heilinga, hrdiny řady místních pověstí, který porušil slib daný vodní víle a zaslíbil se jiné nevěstě. Když svatebčané jeli po břehu řeky, víla je všechny proklela. Podobným tajemstvím je obestřené také místo jihozápadně od Lokte na úpatí hory Krudum, kde byly začátkem 3. tisíciletí objeveny základy románského kostela sv. Mikuláše. Z Lokte až téměř na místo vede značená turistická trasa