Řeka Ohře – vodácká stezka do Karlových Varů i Slavkovského lesa

Řeka Ohře pramení v Bavorsku (Německu) pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny. Je čtvrtou nejdelší řekou na našem území (316 km) a po Vltavě je Ohře v Čechách druhým největším levostranným přítokem Labe. Do Čech vstupuje nedaleko hraničního přechodu Pomezí nad Ohří a těsně za hranicemi napájí vodní nádrž Skalka. Pod nádrží protéká historickou částí města Cheb a chebskou pánví pokračuje v meandrech až do Kynšperka nad Ohří. Ohře obtéká obloukem hrad Loket a vtéká do CHKO Slavkovský les.

Dále směřuje do soutěsky Svatošských skal, Karlových Varů až na hranici Doupovských hor. Následně teče přes bývalé lázně Kyselka do Klášterce nad Ohří a Kadaň. Řeka se klikatí krajinou Českého středohoří, protéká Žatcem, Louny, Libochovicemi a kolem Terezína do Litoměřic, kde se vlévá levostranným přítokem do Labe.

Kolem řeky z Chebu po Kadaň vznikla Vodácká stezka, která informuje vodáky o řece, kulturních památkách i o možnostech ubytování, protože Ohře protéká řadou chráněných území, kde je volné táboření zakázáno. Název řeky Ohře a také souběžná jména Ohara, Oharka a Eger mají původ již v keltském pojmenování Agara. Ag znamená losos a Ara je tekoucí voda.
 

Informace pro vodáky

Ohře je druhou nejlépe sjízdnou řekou v Čechách, s mnoha tábořišti a zajímavostmi po cestě, jako jsou hrady a zámky nebo skalní město Svatošské skály.

Ohře je v horním toku spíše meandrující řeka lučinatého charakteru, před Loktem začínají první peřeje, které přibývají za Karlovými Vary a řeka se opět zklidní před Kadaní. Lze plout i dál přes Nechranice, Žatec a Louny, ale zde jsou jezy již nesjízdné a řeka reugulovaná. Vody je po celý rok v Ohři dostatek. Za velké vody mohu některé peřeje dosáhnout obtížnosti až WW II.

Vodácky nejvyhledávanější úsek řeky je z Lokte do Klášterce nad Ohří, který lze zvládnout za 2 – 3 dny.

Na Ohři se vyvarujte smrtelně nebezpečných jezů. Od roku 2016 se navíc nesmí splouvat, protože k tomu nejsou uzpůsobeny. Za neuposlechnutí zákazu hrozí pokuta (až 200 000 korun), ale hlavně velké nebezpečí utonutí. Povodí Ohře zakázalo splouvání Ottova jezu u Chebu a jezu v Radošově. Oba jezy zkušení vodáci znají a sami vědí o jejich nebezpečí.
 

Další nebezpečné jezy:

ř.km 209,0 Hlavno – Černý Mlýn – přenášejte vlevo
ř.km 178,3 Tuhnice – Karlovy Vary – přenášejte vlevo
ř.km 158,0 Radošov – přenášejte vlevo
ř.km 132,6 Klášterec nad Ohří – přenášejte vpravo
 

Vodácká klasifikace obtížnosti:

ZWA je stojatá nebo slabě proudící voda, max. rychlost 4 km/h
ZWB je mírně proudící voda, max. 5 km/h
ZWC je tekoucí voda, jejíž rychlost přesahuje 6 km/h. Proud je souvislý, netvoří vlny, ale za překážkami se mohou tvořit zpětné proudy
WW I – lehké peřeje nebo meandry (vhodné pro mírně pokročilé)
WW II mírně těžké peřeje, praktická hranice sjízdnosti pro otevřenou loď (vhodné pro zkušené vodáky)
WW III těžké peřeje s vysokými nepravidelnými vlnami, obtížná rozhraní, malé válce, nepřehledné koryto řeky (vodné pro zkušené vodáky a sehranou posádku)
 

Nejoblíbenější vodácké úseky Ohře

• Kynšperk nad Ohří – Sokolov: 15,5 km, obtížnost ZWC+, za vyšších stavů vody až WW I-. V horní části je jako výchozí bod nejčastěji využíván Cheb nebo Kynšperk, až do Lokte úroveň na stupni ZWC. Sjízdnost nebývá problematická, pro kontrolu si ověřte, zda karlovarský vodočet dosahuje hodnoty alespoň 40 cm. Řečiště v průměrné šířce 8 až 10 metrů se vine loukami, které střídají zalesněná údolí.
• Sokolov – Karlovy Vary: 27 km, obtížnost ZWC – WW I, za vyšších stavů vody až WW II. Od Lokte se řeka stane trochu náročnější, obtížnost dosahuje označení WW I až po Stráž nad Ohří.
• Karlovy Vary – Stráž nad Ohří: 29 km, obtížnost ZWC – ZWB. V úseku do Rašovic se Ohře opět zklidňuje a odpovídá označení ZWB. Úsek mezi Karlovými Vary a Kadaní lze označit za nejmalebnější část, která je vhodná i pro začínající vodáky nebo rodiny s dětmi.
• Stráž nad Ohří – Rašovice (u vodní n. Kadaň): 16 km, obtížnost ZWB. Řeka se kroutí mezi kopci i loukami, stále přináší nové výhledy. Pod Kadaní je poměrně krátký meandrující úsek a následuje nechranická přehrada. Úsek je vhodný pro začínající vodáky nebo rodiny s dětmi.

Pod nejdelší sypanou hrází v Evropě můžete v cestě pokračovat, poměrně klidná plavba je občas oživena jezy, které při vypouštění větších přebytků vody z přehrady mohou být zrádné. To platí především pro začátečníky, jimž jinak tento charakter řeky ZWB vyhovuje. Od Žatce je řeka výrazně regulovaná, zážitek nebude zdaleka takový, jako v úseku nad Kadaní.
 

Doporučujeme: 2denní plavbu Kynšperk – Karlovy Vary

Všem mírně pokročilým vodákům doporučujeme dvoudenní plavbu Kynšperk nad Ohří – Karlovy Vary, kterou zvládnou určitě i začínající vodáci. Z Kynšperka Ohře vesele proudí mezi lesy a loukami, obtížnost peřejek a proudu nepřesáhne WW I.

Otevřené koryto řeky nabízí zajímavé pohledy do hlubokých lesů, po cestě je možné zakotvit u několika kempů. Pod Sokolovem začíná nejzajímavější úsek řeky. Ohře tu obtéká obloukem hrad Loket a vtéká do CHKO Slavkovský les. Poměrně rychle se dostává do soutěsky Svatošských skal a krátce na to do Karlových Varů. Jedinou nevýhodou řeky se staly nesjízdné a nebezpečné jezy, které je lepší přenést. Zejména to platí o jezech: Kynšperk nad Ohří, Černý mlýn a Radošov. Jez Tuhnice byl zrekonstruován a nyní je zde bezpečná šlajsna.