Kolowratové pocházeli z
vesnice Kolowraty u
Průhonic a
Uhříněvsi. Během 14. a 15. století se rod rozdělil do osmi linií, a to na
Liebsteinské, Kornhauzské, Žehrovické, Bezdružické, Novohradské, Maštovské, Černonické a jediné dosud žijící,
rodovou větev Kolowrat-Krakowských. Ti své jméno odvozují od
hradu Krakovec u
Rakovníka.
V 17. století
Bohuslav Balbín vymyslel erbovní pověst, která odvozovala
vznik jména Kolowrat od spojení slov „kolo“ a „vrátit“ ve smyslu otáčet. Vyprávěla o silákovi, který zachránil českého krále a jeho malého syna před jistou smrtí, když zachytil loukotě jejich vozu a zastavil tak splašené koně. Za odměnu tak získal užívání jména Kolowrat a erbu s kolem a osmi loukotěmi. Ve skutečnosti jej ale Kolowratové nikdy nepoužívali, v jejich erbu vždy byl modrý štít se stříbrno-červenou orlicí ve zlaté zbroji.
Prvním historicky doloženým předkem všech pozdějších
pánů z Kolowrat byl
Albrecht z Kolowrat (1347–1391), který působil ve službách
krále Karla IV. a v roce 1374 založil pro řád augustiniánů poustevníků
klášter v Dolním Ročově. K němu se vztahuje pověst, která má na rozdíl od Balbínovy smyšlené historky reálný základ. Od 17. století docházelo v ročovském klášterním kostele čas od času k pozoruhodnému úkazu, kdy se náhrobní kámen zakladatele kláštera
Albrechta z Kolowrat bez zjevné příčiny orosil tak, že něm stály krůpěje vody. Potící se náhrobek prý byl vždy předzvěstí vážné smutné události, tedy nemoci či smrti některého člena rodu. Šlo o tak varovné znamení, že převor kláštera rozesílal listy členům kolowratského rodu pokaždé, když k tomu došlo.
Rod Kolowratů v minulosti vlastnil například
zámky Bezdružice, Březnice, Lnáře, Týnec, Zbiroh, Zruč nad Sázavou a
Vimperk či
hrady Krakovec, Krašov, Libštejn, Přimda, Točník a
Žebrák. V restitucích po roce 1989 byly rodu Kolowrat-Krakowských vráceny například
Kolowratský palác na Ovocném trhu,
Nový Kolowratský palác na Příkopech a
Palác Chicago na
Národní třídě v
Praze. Známý je rovněž
Kolowratský palác jako jedno ze sídel
Senátu a
Kolowratské lesy v
Orlických horách a jejich podhůří, lesy na
Tachovsku v
Českém lese kolem
zámečku Diana, a polesí
Týnec na
Klatovsku. Hlavním sídlem rodu je
barokní zámek v
Rychnově nad Kněžnou; panství koupil
Albrecht IV. Kolowrat Liebsteinský v roce 1640. Dnes tu najdete také
zámeckou kavárnu Kolowrat, jméno rodu připomínají také
Kolowratská skála v
Lokti,
Kolowratova naučná stezka u
Rozvadova,
Kolowratská věž a
zábavně-naučná stezka rytíře Miloty z Kolowrat ve
Zruči nad Sázavou anebo
Kolowratská zahrada, jedna z
historických zahrad pod Pražským hradem v
Praze na
Malé Straně.