Ačkoli ze své literární tvorby si
Magdalena Dobromila Rettigová zakládala hlavně na vlasteneckých povídkách a básničkách, proslavilo ji úplně jiné dílo:
Domácí kuchařka. Kniha vydaná v roce 1826 změnila pohled českých žen na gastronomii a byl o ni takový zájem, že Rettigová musela ještě během svého života připravit několik rozšířených a doplněných vydání.
Zastavení první: Všeradice
Všeradice jsou malá obec na
Berounsku ve
středních Čechách. Stávala tu tvrz a dvůr, fara, mlýn a kostel svatého Bartoloměje, později i pivovar a vinopalna. Všeradice patřily pánům z
Valdeka, v 19. století přešly do rukou
rodu Schwarzenberků. Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová, pocházela z rodiny panského správce. Otec brzy zemřel, s dětmi ze vsi se jako dcerka panského úředníka stýkat nesměla, a tak její dětství bylo dost pochmurné. Není divu, že dokonce nějakou dobu chtěla vstoupit do kláštera. Současně ji ale přísná matka přitáhla k domácím pracím, a tak se malá Magdalena například učila vařit v zámecké kuchyni.
Ze Všeradic se posléze s matkou odstěhovala do
Plzně a do
Prahy, kde se seznámila s budoucím manželem, nadšeným obrozencem právníkem
Janem Aloisem Sudipravem Rettigem. Ve třiadvaceti se za něj provdala a zahájila novou kapitolu svého života.
Zastavení druhé: Dvůr Všerad a Domácí kuchařka
Jejím rodným jazykem byla němčina, češtinu ji začal učit teprve manžel. Zvládla ji ale tak dobře, že publikovala básničky a povídky. Právě čeština byla hlavním důvodem, proč byla její
Domácí kuchařka tak oblíbená: v knize poprvé vydané roku 1826 v
Hradci Králové Magdalena Dobromila dovedně kombinovala lidovou stravu s vyšší, panskou gastronomií. Kniha byla psaná srozumitelně, uvedená jídla nebyla extrémně náročná na přípravu a vařilo se z dostupných surovin. Ostatně i ve své měšťanské domácnosti Rettigová stále zkoušela nové postupy i kuchařské techniky.
Jenže zatímco její kuchařky vycházely ve velkých nákladech po celé 19. století, doma se velkého vděku nedočkala. Manžel se prý rád nechával slyšet, že
„…kdybych tak dostal aspoň trochu kloudné polívky. Ale to panička ne, jen samé novoty, i z bramborové nati, pořád zkouší a vymýšlí…“. Rettigové to bylo líto, soudě podle postesknutí, že lidé se stále
více „...shání po dobrém a chutném obědě než po nejkrásnější básni“. Nikdo jí ale nemůže upřít, že založila první kurzy vaření, a to když do své domácnosti zvala dívky z měšťanských rodin a učila je nejenom vařit, ale také konzervovat potraviny, číst české knížky, vyšívat a háčkovat. Dokonce pro ně pořádala i výlety.
Zastavení třetí: hostinec a pivovar Všerad
V
areálu Dvoru Všerad v budově zámeckého špýcharu si prohlédnete
Galerii a muzeum M. D. Rettigové, které připomíná odkaz všeradické rodačky a nejslavnější české kuchařky a spisovatelky. Najdete tu také hostinec, kde se vaří poctivá česká kuchyně, inspirovaná samozřejmě recepty Magdaleny Dobromily Rettigové, a kromě toho můžete také ochutnat pivo z
pivovaru Všerad.
Kde se dál setkáte s Magdalenou Dobromilou Rettigovou?
V
Litomyšli, kde Rettigová řadu let žila a kde také roku 1845 zemřela, si nenechte ujít tradiční
Gastronomické slavnosti Magdaleny Dobromily Rettigové. Během nich nabízejí místní restaurace speciální menu podle M. D. Rettigové, vyvrcholením programu plného soutěží a ochutnávek je jarmark plný pochoutek pod širým nebem na litomyšlském Smetanově náměstí.
Z Domácí kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové, z receptů našich babiček či typických pokrmů regionu čerpá i litomyšlská
restaurace Rettigovka. Vaří ze surovin, které jsou čerstvé a necestovaly přes půlku světa, navíc oživuje tradice zapomenutých potravin, jako jsou proso, jáhly, cizrna a další.