Narodila se v roce 1785 v rodině správce panství ve
Všeradicích na
Berounsku. Otec brzy zemřel a Magdalena musela od osmi let pomáhat matce vydělávat na živobytí. Společně se přestěhovaly do
Plzně a poté do
Prahy, kde se dvanáctiletá Magdalena seznámila s budoucím manželem, právníkem
Janem Aloisem Rettigem. Ve třiadvaceti se za něj provdala, a právě on v ní probudil zájem o český jazyk. Oba také přijali vlastenecká jména Sudiprav a Dobromila a zapojovali se do kulturního obrozeneckého života ve všech městech, kde žili: po Praze to byl
Tábor a postupně několik východočeských měst,
Přelouč,
Ústí nad Orlicí,
Rychnov nad Kněžnou a nakonec
Litomyšl. Postupně přivedli na svět jedenáct dětí, z nichž se však dospělosti dožily jen tři; dcera Jindřiška Milina se stala slavnou operní zpěvačkou, syn Josef Ondřej vstoupil do piaristického řádu a stal se uznávaným profesorem v
Hustopečích a
Nepomuku, druhý syn Karel se vyučil sazečem a působil v Terstu.
Již v Táboře Rettigová kolem sebe shromažďovala měšťanské dívky, vychovávala je ve vlasteneckém duchu a učila je vařit a starat se o domácnost. Kromě toho byla velmi plodnou autorkou a sepsala několik desítek drobnějších i rozsáhlejších próz a básní. Jejím nejznámějším dílem se ale místo některé ze sentimentálních povídek stala
Domácí kuchařka aneb Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, která poprvé vyšla roku 1826. Česky psaná kuchařka, na rozdíl od jiných kuchařských knih určená lidovějším vrstvám a s jednoduše popsanými recepty, se objevovala na trhu pouze s malými obměnami dalších sto let.
Magdalena svého muže přežila jen o rok, zemřela ve věku šedesáti let a je pohřbena na litomyšlském hřbitově. Dnes ji připomíná
dvůr Všerad s galerií a muzeem, v
Litomyšli je
restaurace Rettigovka a na počest slavné kuchařky se také každoročně v květnu pořádají
Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové.