ÚvodAktualityTradice české kuchyně: Slavné kuchařky aneb začalo to Rettigovou
Gurmánská turistika

Tradice české kuchyně: Slavné kuchařky aneb začalo to Rettigovou

Poslechněte si audio verzi článku
Odkud se vzal oblíbený pokyn kuchařských kurzů „vraz do toho čtyři vejce“? Která dáma doufala, že prorazí na poli literárním, ale místo sladkobolných básniček se dodnes čtou její kuchařské recepty? Která ze známých českých kuchařek zaplatila z honoráře za svou první knihu pohřeb malé dcerky? A která vedla za první světové války vývařovnu pro chudé obyvatelstvo a válečné invalidy? Vítejte ve světě zkušených paní a dam, které hospodyňkám radily, jak se otáčet v kuchyni a proslavily se jako autorky kuchařských knih.
Začalo to Magdalenou Dobromilou Rettigovou (1785–1845): rodačka ze Všeradic a mimořádně činorodá žena zřejmě neměla v plánu stát se hvězdou české kuchyně, ale po vlastním neradostném dětství se rozhodla vést kurzy pro výchovu a výuku nezkušených či budoucích hospodyněk. V Litomyšli, kde prožila posledních jedenáct let života, učila dívky a mladé paní domácímu hospodaření, vaření, běžným pracím kolem domácnosti a také jim půjčovala české knížky. Pro ně také sepsala slavnou Domácí kuchařku a ve městě na její počest pořádají Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové. Konají se každý rok v květnu a jde tak o jednu z prvních velkých gastronomických akcí pod širým nebem.
 

Magdalena Dobromila Rettigová & Domácí kuchařka

V roce 1826 poprvé vyšla její Domácí kuchařka: česky psaná, na rozdíl od jiných kuchařských knih určená lidovějším vrstvám a hlavně jednoduchá. Samozřejmě jste tu našli i recepty velmi náročné na přípravu, ale spousta jídel se dala uvařit prostě a z dostupných surovin. Nezapomenutelné jsou i popisované postupy včetně povelů ve stylu „vraz do hrnka osm vajec“. Dnes by Magdalena byla zapálenou příznivkyní zero waste, tedy vaření bez odpadu. Dokázala zužitkovat všechno včetně bramborové natě a všelijakého „bejlí“ a například nad její polévkou z jarních bylinek zajásá kdejaký botanik: v hrnci se ocitl openec, řebříček, jahodové, fialkové a kmínové lístky, listy i kvítky chudobiček, cikorka, kerblík, zelená petrželka, mladé zelené cibulky, řeřicha i polní salátek.

Ve Všeradicích si připomínají českou buditelku a spisovatelku Magdalenu Dobromilu Rettigovou i dnes. Interaktivní výstavu o jejím životě, a hlavně kulinářském umění vybudovali v areálu zámku, kde jako malá pobíhala po dvoře.
 

Marie B. Svobodová & Kuchařská kniha

Velkou záhadou je příběh Marie B. Svobodové a její kuchařky s názvem Kuchařská škola čili Důkladné navedení k samostatnému naučení se vaření a správné hospodárnosti. Poprvé vyšla před Vánocemi v roce 1893, v roce 1897 následoval druhý díl. Najdete v ní například jitrničky ze želvího masa, pečeni z mladého páva, ale i poctivý bešamel a správnou koprovku. Kniha mluví jazykem plným buržoazních chutí a odkazů na francouzskou a středoevropskou gastronomii – a pro tu se rozhodla i restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise. K odkazu Marie B. Svobodové se hlásí i Oldřich Sahajdák, renomovaný kuchař opakovaně oceňovaný michelinskou hvězdou. Své dávné předchůdkyni společně s kolegy složili nevšední poctu, když po ní pojmenovali nový podnik Marie B v Dlouhé ulici na Starém MěstěPraze.

Přestože se kniha na konci 19. století stala doslova bestsellerem, o její autorce nevíme téměř nic. Neznáme místo ani rok narození, víme jen, že v posledních desetiletích svého života byla Marie zaměstnaná u faráře a posléze důstojného pana děkana Antonína Sysla ve Zvoli u Jaroměře. Právě z tiskárny v Jaroměři se kuchařská kniha distribuovala do světa, její autorka pak zemřela roku 1906 ve Slatiňanech. Pátrání po významu onoho „B.“ v jejím jméně stále pokračuje. Může to být druhé křestní jméno, ale právě tak umělecký pseudonym odkazující k místu narození, podobný, jaký zvolili třeba Karel Havlíček Borovský nebo Václav Beneš Třebízský. Není dokonce ani vyloučeno, že „B.“ je původní příjmení a jméno Marie Svobodová je pseudonym.
 

Anuše Kejřová & Zlatá kniha malé domácnosti

Domácí kuchařce si nepochybně četla i Anuše Kejřová (1847–1926), rodačka z Kralup nad Vltavou. Vynikající kuchařka a učitelka vaření na dívčí měšťanské škole a dívčím lyceu v Hradci Králové v roce 1909 založila soukromou kuchařskou školu, kterou vedla až do smrti. Mimochodem, ve speciální dílně učila dívky podomácku vyrábět to, co dnes seženete v každé samoobsluze, například prášky na praní, prostředky na mytí nádobí, prášky do pečiva nebo vanilkový cukr.

Podobně jako Rettigová i Kejřová své kurzy a knihy prokládala praktickými i výchovnými radami a věnovala se i finanční stránce kuchařského umění. Už její první kniha z roku 1905 se jmenovala Úsporná kuchařka – Zlatá kniha malé domácnosti a dočkala se řady dotisků, podobně jako Domácí lékárna, Česká vegetariánská kuchařka podle Anuše Kejřové, České moučníky Anuše Kejřové, Dělnická kuchařka a další. Hned první knihu ale provázela rodinná tragédie: Kejřová ji věnovala své dceři Jiřičce, která zemřela na záškrt ve stejný den, kdy mamince doručili první výtisk. Z honoráře se tak platil dcerčin pohřeb.
 

Marie Janků-Sandtnerová & zkušenosti z Francie

Domácí kuchařka Magdaleny Dobromily Rettigové se objevovala na trhu pouze s malými obměnami dalších sto let, a v mnoha domácnostech ji poté vystřídala Sandtnerka – aneb Kniha rozpočtů a kuchařských předpisů všem hospodyním k bezpečné přípravě dobrých, chutných i levných pokrmů, kterou napsala Marie Janků-Sandtnerová (1885–1946), státní odborná učitelka vaření a domácího hospodářství při Městské dívčí rodinné škole ve Vodičkově ulici v Praze a za první světové války vedoucí vývařovny pro chudé, strádající a nemocné. V Praze také vedla oblíbené kuchařské kurzy a právě na popud svých žákyň, s nimiž všechny recepty opakovaně vyzkoušela, vydala v roce 1924 první knihu. Byť za sebou měla zkušenosti z několika pařížských hotelů a francouzské kuchařské školy Le Cordon Bleu, v domácích podmínkách měla Sandtnerová na paměti nejenom dostupnost potravin, ale i omezený rozpočet běžných domácností. Přesto z mála dokázala vyčarovat hodně – nápaditá a chutná jídla, často z nejrůznějšími vylepšeními. K nejefektnějším patří recept na hořící máslovou chaloupku se zmrzlinou, který končí tím, že chaloupku naplníte zmrzlinou, přiklopíte střechu, do komína vložíte piškot politý arakem (zakoupíte u materialisty, doporučuje Sandtnerová), zapálíte jej a planoucí dezert nesete na stůl.

Takzvaná „Sandtnerka“ s bezmála 1400 recepty se stala dlouholetou stálicí na českém kuchařském nebi; nová a stále doplňovaná vydání vycházela ještě po druhé světové válce.
 

Punčové kobližky podle Sandtnerové

Vyzkoušejte téměř sto let starý recept a připravte si velikou dobrotu. Možná vám výsledek spíš bude připomínat išlské dortíčky, ale to nevadí: když je nabídnete milovníkům sladkostí, jen se po nich zapráší.

Na těsto budete potřebovat: 14 dkg tlučeného cukru, 6 žloutků, 6 bílků, 1 lžíci likéru, 14 dkg krupičkové mouky, máslo a mouku na vymazání plechu, a nakonec na upečený korpus asi 20 dkg malinové zavařeniny.
Na nádivku: zbytky těsta, 10 dkg ořechů nebo oříšků, 10 dkg pudrového cukru, 1 lžíci malinové nebo ananasové šťávy, 1 dl rumu nebo punče.

Na punčovou polevu: 35 dkg pudrového cukru, 2 lžíce vařící vody, 1 lžíci rumu nebo punče a 1 lžičku citronové nebo pomerančové šťávy.

Na dozdobení pak použijete zavařené třešně a nadrobno nasekané pistáciové oříšky.

Postup: Tlučený cukr, žloutky a likér třeme asi čtvrt hodiny, pak přidáme mouku a sníh z bílků. Těsto rozetřeme na vymazaný a moukou vysypaný plech do cca dvoucentimetrové vrstvy a upečeme dorůžova. Upečené těsto necháme vychladnout a pak z něj malou kulatou formičkou vykrajujeme kobližky (dortíčky), které slepujeme malinovou zavařeninou vždy dva k sobě.

Ze zbylého těsta po vykrájení dortíčků si připravíme nádivku: zbytky korpusu rozdrobíme a smícháme s nastrouhanými ořechy, pudrovým cukrem, malinovou šťávou a rumem nebo punčem. Nádivku naneseme lžičkou na každý kobližek a polijeme jej nachystanou polevou, smíchanou ze všech výše uvedených surovin. Každý kousek nakonec ozdobíme třešní obalenou v nasekaných pistáciích a vložíme jej do papírového košíčku.
 

Marie Úlehlová-Tilschová & Výživa lidu

Dlouholetá šéfredaktorka časopisu Výživa lidu a autorka řady populárně naučných publikací, kuchařek, učebnic a příruček z oblasti zdravé výživy, to byla Marie Úlehlová-Tilschová (1896–1978), rodačka z Prahy. První kuchařskou knihu pod názvem Nejlepší praktická a úsporná kuchařka vydala společně s Marií Tippmannovou roku 1927, prvním samostatným autorským dílem pak byla Moderní kuchařka s podtitulem Systém rationelního vaření. Autorčin systematický přístup se na stránkách knihy odráží v četných tabulkách a jídelníčcích sestavených podle ročních období a typu strávníků.

Úlehlová-Tilschová odváděla dobrou práci, která by se i dnes dočkala ocenění: propagovala vyváženou stravu s dostatkem vitamínů a minerálů, založenou na lokálních a sezónních zdrojích. Mezi její nejznámější publikace patří Výživa ve světle věků, mapující stravovací návyky nejrůznějších etnik, Česká strava lidová, věnovaná návykům našich předků, a Rok v naší kuchyni s recepty staré české kuchyně; v roce 2000 kniha vyšla s výstižnějším názvem Staročeská kuchařka.
 

Rondon aneb kuchaři bez poskvrny

Ani jedna z dam si sice nelámala hlavu s oblečením svých žaček (i když jak ukazují dobové fotografie, bílé zástěry a čepce byly v jejich kurzech nezbytné), nicméně kuchařský kabát zvaný rondon už byl na světě už za časů Magdaleny Dobromily. Ve vysoké čepici a s dvouvrstvým bílým svrškem s oboustranným zapínáním byl poprvé zpodobněn v roce 1822 francouzský kuchař Marie-Antoine Carême (1784–1833), jeden z nejslavnějších gastronomů 19. století. Je považován za zakladatele takzvané haute cuisine, tedy gastronomie na nejvyšší úrovni, a kromě toho stál u zrodu řady omáček, dortíku zvaného suflé, smetanovo-jahodového dortu Charlotte Malakoff a také smažených bramborových hranolků (kteroužto dobrotou se mimochodem rozhodl spáchat sebevraždu… nevyšlo to). Byl rovněž osobním kuchařem Napoleona Bonaparta (pro něj sestavil jídelníček na celý rok, kde se žádné jídlo neopakovalo a navíc s využitím sezónních surovin), později vařil pro ruského cara Alexandra I.

I když se rondon neužívá na celém světě, má své výhody: když se kuchař při vaření ušpiní, stačí jej rychle rozepnout, prohodit zapínání a dál pokračovat čistý jako ze škatulky. Navíc prý sluší všem, kdo jej nosí, mužům stejně jako ženám. To už tak docela neplatí pro vysokou čepici aneb toque blanche, která zabraňuje padání vlasů do talířů a hrnců. Ovšem i ta měla své tajemství: počet skladů na ní prý kdysi do světa hlásal, na kolik způsobů umí její vlastník uvařit vejce.

Rondon a čepici pak doplňovaly pro výše postavené kuchaře černé, pro ty na nižších pozicích černobílé kostičkované kalhoty, šátek a zástěra.
 

Víte, že…?

  • Staré kuchařky se vyplatí číst už kvůli půvabným a peprným dovětkům, jimiž autoři komentovali své gastronomické pokusy a které v moderních knihách chybí. Tak například řepu, která se do našich jídelníčků vrátila teprve v poslední době, připravuje Magdalena Dobromila Rettigová s uzeným, telecím a vepřovým masem, slaninou, vejci, pečenými kaštany, citronovou kůrou a hřebíčkem. Na konci gastronomického maratonu ale poněkud rezignovaně dodává: „Mnohá kuchařka ovšem řekne, kdo by se s řepou tak trmácel? Pro takovou tyto jídla psány nejsou.“
  • Při nahlédnutí do středověkých kuchařek najdeme podstatně velkorysejší předpisy než ve stylu „vraz do hrnka osm vajec“. Například recept na polské sváteční velikonoční pečivo zvané tortae, druh štrůdlu prokládaný tvarohem, velí vzít 888 vajec, pytel bílé proseté mouky a tři kopy sýrů či tvarohu.
  • Podobně velkorysý je jeden z receptů v kuchařce Bavora mladšího Rodovského z Hustiřan, vydané roku 1591. Jeden z receptů začíná slovy „zabi tučné tele“ a pokračuje barvitým popisem, na jehož konci je kuchař obklopen horami usmaženého telecího masa přelitého omáčkou z vína a koření.
Svíčková – tradiční jídlo české kuchyně

Svíčková – tradiční jídlo české kuchyně

Svíčková na smetaně, svíčková omáčka anebo jen docela prostá svíčková je jedno z nejtradičnějších jídel české kuchyně. Provází ji pověst národního pokrmu a spousta tajemství, každý kuchař a kuchařka ji připravuje jinak a o detaily se vedou vášnivé spory. Kdo se do svíčkové pustí poprvé, toho čeká řada překvapení.

Magdalena Dobromila Rettigová – autorka nejslavnější české kuchařské knihy

Magdalena Dobromila Rettigová – autorka nejslavnější české kuchařské knihy

Magdalena Dobromila Rettigová (31. ledna 1785, Všeradice – 5. srpna 1845, Litomyšl) byla česká spisovatelka, autorka básní, divadelních her a krátkých próz. A kromě toho vzorná hospodyně a matka několika dětí, učitelka ručních prací, nadšená iniciátorka společenského a kulturního života národního obrození, jedna z prvních česky píšících spisovatelek a autorka kuchařských knih. Její Domácí kuchařka změnila pohled českých žen na gastronomii.

Dvůr Všerad – Galerie a muzeum M. D. Rettigové Kultura

Dvůr Všerad – Galerie a muzeum M. D. Rettigové

Poučný výlet do vesničky pod Brdy. Interaktivní expozice nabízí osm zastavení, při kterých se nebudete nudit. Nebo snad víte, co to znamená kapoun či kolník? Dokázali byste rozpoznat deset druhů bylinek našich prababiček? Nechybí tu ani expozice České vesnice či barokní kovárna.

Ochutnejte Česko s CzechSpecials!

Ochutnejte Česko s CzechSpecials!

Nápaditá jídla vaříme už od dob králů. Hostiny našich králů byly pestré a originální. Stejně jako naše současná kuchyně. Přijeďte to zažít.

Ochutnejte regionální sladkosti: uši, perníčky, oplatky, trubičky i frgály

Ochutnejte regionální sladkosti: uši, perníčky, oplatky, trubičky i frgály

Patříte mezi mlsaly a milovníky regionálních specialit? Pak pro vás máme nejrůznější zajímavé tipy na sladké gastronomické lahůdky a slavnosti. Leckde objevíte stánky se sladkostmi ze všech možných regionů, které vábí na chutě, vůně, prazvláštní tvary i originální názvy. Vyberete si Hořické trubičky, Štramberské uši, Pardubický perník, Karlovarské či Mariánskolázeňské oplatky anebo Valašské frgály? Všechny tyto laskominy splňují kritéria potravin s chráněným zeměpisným označením. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, kde se vyrábí a kde je můžete okusit.

Tradice: česká národní kuchyně a gastronomické toulky po Čechách, Moravě a Slezsku

Tradice: česká národní kuchyně a gastronomické toulky po Čechách, Moravě a Slezsku

Cestování s Kudy z nudy je často spojené s ochutnáváním českých, moravských a slezských gastronomických specialit. Jaká ale vlastně je naše národní kuchyně? Která jídla řadíme k nejoblíbenějším a po kterých se v restauracích jen zapráší? A co u nás chutná cizincům? Pojďte s námi ochutnat Českou republiku a ověřit si, že láska skutečně prochází žaludkem. Víte, že 18. červen byl ustanoven jako mezinárodní Den udržitelné gastronomie? Je příležitostí nejen k zamyšlení nad tím, jakou cestou se dostane jídlo na naše talíře, ale i příležitostí pro změnu stravovacích návyků, abychom neplýtvali tam, kde tomu můžeme zabránit.

Chcete se naučit tradiční česká jídla a speciality? Přihlaste se do kurzů vaření!

Chcete se naučit tradiční česká jídla a speciality? Přihlaste se do kurzů vaření!

Tradiční česká a moravská jídla včetně moučníků bývají leckdy oříškem i pro zkušené kuchařky (a kuchaře). Naučte se připravovat chutné polévky, vynikající hlavní chody a lahodné dezerty jako opravdoví profesionálové. Z tipů portálu Kudy z nudy na nejrůznější kurzy si určitě vyberete – přihlásíte se na výrobu frgálů, přípravu svíčkové podle M. D. Rettigové anebo se naučíte vařit pivo?

Tradice: švestkové knedlíky, buřty s cibulí a voda z Islandu aneb oblíbená jídla našich prezidentů

Tradice: švestkové knedlíky, buřty s cibulí a voda z Islandu aneb oblíbená jídla našich prezidentů

I hlavy státu jsou jen lidé a mají své chutě. Co se servírovalo na Pražském hradě a v Lánech a jaká jídla si oblíbili naši prezidenti? Kdo měl rád obyčejné prosté jídlo a kdo si naopak potrpěl na exotiku? Vydejte se s námi po stopách prezidentských chutí a upečte si také originální dort President podle receptu renomované české kuchařky!

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: ženy, jejich jedinečné příběhy a místa, která změnily

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: ženy, jejich jedinečné příběhy a místa, která změnily

Architektka, světice, královna i královská dcera, zpěvačka, modelka, tenistka, oštěpařka, lyžařka a rychlobruslařka, automobilová závodnice, vědkyně, knihovnice, světoběžnice, politička, kuchařka i světoznámá pravěká kráska, uplácaná z hlíny: to je naše přehlídka dívek, paní a dam pro březnový Mezinárodní den žen. Pojďte se s portálem Kudy z nudy seznámit s osudovými ženami, které kralují svým oborům a na místa, která by bez nich neexistovala anebo nebyla tak krásná a přitažlivá.

Po stopách šlechtických rodů: s Pernštejny na procházku Litomyšlí, historickým skvostem východních Čech

Po stopách šlechtických rodů: s Pernštejny na procházku Litomyšlí, historickým skvostem východních Čech

Bohatá historie, slavní rodáci, mezinárodní operní festival a řada zajímavostí – tím vším se může pochlubit starobylé východočeské město Litomyšl. Přijeďte si prohlédnout malebné historické centrum, pečlivě opravené Klášterní zahrady a zámek, který patří mezi nejvýznamnější renesanční památky České republiky a je zapsán mezi památkami UNESCO!

S osobností na procházku: do Všeradic a Dvora Všerad za Magdalenou Dobromilou Rettigovou

S osobností na procházku: do Všeradic a Dvora Všerad za Magdalenou Dobromilou Rettigovou

I když od vydání slavné Domácí kuchařky uplynulo už téměř 200 let, její autorka Magdalena Dobromila Rettigová (1785–1845) je v gastronomii stále pojem. Pojďte si ji s Kudy z nudy připomenout do Všeradic na Berounsku, kde se narodila. I když většinu života strávila jinde, tady na ni nezapomněli a například místní pivovar Všerad pravidelně v lednu připomíná výročí jejího narození spodně kvašeným speciálem Magdalena.

Dvůr Všerad – Sportovně-oddychový areál uprostřed berounské přírody Gurmánská turistika

Dvůr Všerad – Sportovně-oddychový areál uprostřed berounské přírody

Dvůr Všerad ve Všeradicích je sportovně-oddychový areál, kde si na své přijde každý. Najdete zde ubytování, restauraci, pivovar, nejrůznější sportoviště i knihovnu.

Restaurace Bohém v Hotelu Aplaus v Litomyšli Gurmánská turistika

Restaurace Bohém v Hotelu Aplaus v Litomyšli

Restaurace Bohém sídlí ve skvěle situovaném Hotelu Aplaus v centru nádherné historické Litomyšle. Ve spojení s moderním designem nabízí jedinečnou atmosféru, špičkovou gastronomii se salonkem i příjemným posezením na terase.

Restaurace Rettigovka v Litomyšli Gurmánská turistika

Restaurace Rettigovka v Litomyšli

Oblíbená restaurace je zřízena obecně prospěšnou společností Komuniké. Kromě vaření jídel zajišťuje i roznos obědů, které pro zákazníky připravuje 19 osob s handicapem. Od roku 2013 si Rettigovka u Litomyšlanů vybudovala slušnou pověst a na „tradičně netradiční“ kuchyni chodí stálá klientela.

Další aktuality

Masopusty 2025: ostatky, fašank, voračky a maspustní průvody z celého Česka

Kam vyrazit za masopustním veselím? Masopustní období začíná od svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý o půlnoci před Popeleční středou, přesně 40 dnů před Květnou nedělí. Máme pro vás velký přehled masopustních tipů z celé České republiky na rok 2025! Je čas se pořádně pobavit, najíst a napít, než přijde šestitýdenní půst, kdy se křesťané připravují na Velikonoce. K masopustu neodmyslitelně patří i zabijačky, soutěže o nejlepší masopustní masku, sousedské zábavy a samozřejmě průvody maškar. Máme pro vás tipy, kde poznat starobylé zvyky!
8. únor 2025 9:37
Gurmánská turistika

Užijte si Mezinárodní den pizzy!

Každoročně 9. února si můžete připomenout Mezinárodní den pizzy. Jedno z nejpopulárnějších italských jídel se těší velké oblibě i u nás, dle průzkumů Češi snědí za rok víc než 31 milionů pizz. Muži mají prý nejraději Capricciosu, ženy si nejčastěji objednávají Hawai. Další nejoblíbenější pizzou je v Česku Quattro Formaggi. Oslavte tedy Den pizzy stylově a dopřejte si voňavou pochoutku s vláčným sýrem. Odkud si pizzu objednat, vám napovíme v dnešních tipech. Určitě si vyberete tu svoji, vždyť pizz údajně existuje asi 22 tisíc druhů.
5. únor 2025 10:00
Gurmánská turistika

Ochutnejte valentýnské menu v restauracích CzechSpecials

Překvapte svou drahou polovičku a vezměte ji nebo jeho na valentýnské menu do některé z certifikovaných restaurací Czech Specials. Vyzkoušejte jedinečné pokrmy skvělých šéfkuchařů, zažijte neopakovatelnou atmosféru a romantické chvíle při svíčkách. A co pro vás jednotlivé restaurace připravují?
3. únor 2025 14:15
Gurmánská turistika

50 tipů na akce na Velký pátek

První jarní úplněk určuje datum Velikonoc – nejvýznamnějšího křesťanského svátku. Na jarmarcích můžete i na Velký pátek nakoupit čerstvá vajíčka z volného výběhu, kopřivy, velikonoční sladkosti, nebo také tradiční výzdobu – osení a kraslice. Pátek 18. dubna 2025 nabídne turistům tradiční velikonoční programy a prohlídky vyzdobených hradů i zámků, spoustu divadelních i hudební vystoupení, kejklířů nebo širokou nabídkou zboží na velikonočním jarmarku. Pestrý výběr kulturních akcí o prodlouženém velikonočním víkendu je inspirací pro zajímavé zážitky po celém Česku.
2. únor 2025 0:58
Gurmánská turistika

10 tipů na restaurace CzechSpecials s nabídkou prvorepublikových specialit

Co si má vlastně host představit pod pojmem Prvorepubliková kuchyně? První republika trvala od roku 1918 do roku 1938, tedy 20 let. Mladá Česká republika byla tehdy velmi hospodářsky silná a do země proudilo hodně surovin i turistů. Na jídelních lístcích lepších restaurací se objevovaly speciality jako jsou žabí stehýnka, ústřice, mořské ryby i exotické ovoce.
1. únor 2025 6:05
Gurmánská turistika

Přehled certifikovaných restaurací CzechSpecials je zárukou kvality

Pochutnejte si v restauracích, které jsou oceněny certifikátem, který nejlepším tuzemským restauracím a cukrárnám uděluje Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism ve spolupráci s Asociací kuchařů a cukrářů České republiky. Jedním z hlavních kritérií je vaření a příprava jídel podle tradičních i moderních receptů české kuchyně. Projekt CzechSpecials prezentuje téměř sto certifikovaných restaurací! Českou kuchyni v rámci jednotlivých regionů představuje jako rozmanitou, plnou jedinečných pokrmů a reflektující využívání sezónních surovin.
31. leden 2025 15:38
Gurmánská turistika

Tradice pivní kultury: české pivo jako fenomén a symbol národní hrdosti míří do UNESCO

České pivo patří mezi naše národní poklady. I když město Žatec a okolní chmelařská krajina byly v září 2023 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO, samotná pivní kultura na seznamu UNESCO zatím není. Český svaz pivovarů a sladoven se to rozhodl změnit a podnikl první kroky na dlouhé cestě. České pivo patří mezi naše národní poklady. I když město Žatec a okolní chmelařská krajina byly v září 2023 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO, samotná pivní kultura na seznamu UNESCO zatím není. Český svaz pivovarů a sladoven se to rozhodl změnit a podnikl první kroky na dlouhé cestě. V lednu 2025 byla pivní kultura zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, což je nutná podmínka pro případný zápis na seznam UNESCO.
31. leden 2025 8:21
Gurmánská turistika

Etiketa a společenská pravidla: návštěva restaurace a jak odcházet s úsměvem

Návštěva restaurace je docela běžná záležitost: na výletech, při pracovních cestách, na dovolené i jen tak s rodinou nebo s přáteli. Možná vás překvapí, na kolik pravidel byste měli pamatovat. Etiketa a pravidla společenského chování jsou plné záludností. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!
29. leden 2025 11:13
Gurmánská turistika