„Cesty vznikají chůzí,“ napsal Franz Kafka, známý pražský spisovatel začátku 20. století. Prahou se toho nachodil více než dost: od Všeobecné úrazové pojišťovny v ulici Na Poříčí, kde dvanáct let pracoval, přes Prašnou bránu, kde na něj po práci čekával přítel Max Brod až do Pomologického ústavu v Troji, kde se učil pěstovat a prořezávat ovocné stromy. Spisovatel, který kromě řady povídek a novel napsal romány Amerika, Proces a Zámek, zemřel 3. června 1924 v nedožitých jednačtyřiceti letech.
Staré Město a Staroměstské náměstí
Většinu svého krátkého života Kafka strávil na pražském
Starém Městě. Rodný
dům U věže, v němž se narodil, stával na
rohu Maiselovy a Kaprovy ulice. Po asanaci Prahy na přelomu 19. a 20. století z něj však zbyl jen původní kamenný portál a dnes jej připomíná jen pamětní deska. Protože se Kafkovi často stěhovali, na stopy Franze Kafky narazíte na Starém Městě téměř na každém kroku, především kolem
Staroměstského náměstí. Například v letech 1889–1896 Kafkovi žili v půvabném
domě U minuty s překrásnou sgrafitovou výzdobou v těsné blízkosti
Staroměstské radnice. Budoucí spisovatel to odtud měl jen kousek do
německého gymnázia v dnešním paláci Kinských, ve stejném objektu v přízemí měl jeho otec Hermann Kafka obchod s galanterním zbožím. V paláci dnes sídlí
Národní galerie, navštívit můžete i
Kafkovo knihkupectví.
V pátrání po dalších místech skutečné i kafkovské Prahy vám pomůže
Společnost Franze Kafky, která se věnuje jeho životu a tvorbě. Její součástí je knihkupectví; společně sídlí v Široké ulici, mezi úzkou Maiselovou ulicí a
luxusní Pařížskou třídou. Knihkupectví téměř sousedí s
Maiselovou synagogou a na dohled má synagogy Vysokou a
Staronovou. Další viditelnou připomínkou je
pomník mezi kostelem sv. Ducha a
Španělskou synagogou v Dušní ulici, kam Kafka chodil do školy.
Za Kafkou do muzea a na Hrad
V dílech slavného spisovatele ožívá jen někdejší
pražské ghetto, ale také
Malá Strana,
Pražský hrad a další místa.
S Kafkovým světem a jeho rodným městem vás do nejmenších detailů seznámí
Franz Kafka Museum. Pozoruhodná expozice vznikla po
Dublinu Ira Jamese Joyce a
Lisabonu Portugalce Fernanda Pessoy jako třetí ze série výstav měst světových spisovatelů. V letech 2002–2003 byla k vidění v Židovském muzeu v New Yorku, od roku 2005 je umístěna
v Hergetově cihelně na Malé Straně, jen pár kroků od Karlova mostu. Součástí muzea je obchod s kompletní nabídkou Kafkovy tvorby a biografickými knihami.
Cesty
milovníků Kafkových románů často míří také na
Pražský hrad. Přestože se často uvádí, že jedním z míst, kde žil a tvořil, je miniaturní domek č. 22 ve
Zlaté uličce, patří tato informace do světa legend.
Dům patřil jeho sestře a Kafka jej občas využíval jako útočiště před rušným centrem města, kde se nedokázal soustředit na psaní. Povídky z tohoto období byly později vydány pod názvem Venkovský lékař, ale Kafka tu prý nikdy ani nepřespal. V roce
1917 onemocněl plicní tuberkulózou, a tak poslední léta svého života trávil většinou v zotavovnách a léčebných ústavech v Čechách i zahraničí.
Zemřel v rakouském sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu. Místem jeho posledního odpočinku se stala rodinná hrobka na
Novém židovském hřbitově v
Praze-Strašnicích.