Na jižních svazích hory Sokol, v údolí Filipohuťského potoka, ve výšce 1093 m n.m., leží nejvýše položené sídlo v Česku.
Filipova Huť vznikla roku 1785 jako
osada kolem sklářské huti. Osada byla založena v místech, kudy procházela obchodní stezka z
Kašperských Hor do Pasova. Jméno osada nebo tenkráte spíše huť dostala podle tehdejšího majitele Prášilského panství hraběte Filipa Kinského z Vchynic a Tetova. Sklárna stála někde u současného mostku přes Filipohuťský potok při turistické značce.
S příchodem nového pána ze Schwarzenberga na přelomu 18. a 19. století sklárny na panství postupně zastavují provoz – Filipova Huť tak činí už v roce 1800, mimo jiné i proto, že huť nikterak významně neprosperovala. V roce
1820 huť úplně zanikla. Místo toho nastává
rozkvět dřevařského průmyslu a tak i z
Filipovy Hutě se stává typická dřevařská osada. Největšího rozmachu Filipova Huť dosáhla někdy okolo roku 1880, kdy zde žilo
1 620 obyvatel. Počet domů a obyvatel zde výrazně převyšoval osídlení na
Modravě. To bylo zřejmým důvodem pro skutečnost, že úřad obce se nacházel v období první republiky na Filipově Huti.
Po
2. světové válce byli odtud, stejně jako z ostatních pohraničních obcí,
vysídleni Němci a opuštěné domy byly zlikvidovány. Z dochovaných staveb byla v roce 1958 prohlášen
a venkovská usedlost č. p. 2 jako nemovitá kulturní památka, která má pozoruhodný a u nás již málokde dochovaný zvýšený nájezd do stodoly. Z osady se otevírá výhled na
bavorskou horu Roklan.