Objevte šumavskou přírodu na sněžnicích

Patříte k milovníkům pohybu na sněžnicích? Pokud se navíc rádi touláte šumavskou přírodou, můžete vyrazit k jedné z nejcennějších lokalit NP Šumava i v zimním období. Z Modravy vede pro turisty na sněžnicích cesta na Březník přes Cikánskou slať a kolem Trampusova křížku.

Schwarzenberský plavební kanál byl postaven na česko-rakousko-bavorském trojmezí před zhruba 220 lety. Dílo bylo vybudováno pro splavování polenového dříví z nepřístupných šumavských hvozdů k řece Große Mühl, odkud následně po Dunaji putovalo až do císařského hlavního města a odbytiště Vídně.

Běžky nebo pěšky? Slovní hříčka jasně vybízející k aktivnímu pohybu buď v bílé stopě, nebo po svých. Prezentuje ale také oblíbený seriál zimních výletů pro každé počasí, kterým Plzeňský kraj opět láká všechny nadšence zimní turistiky. Podívejte se na trasy, které Plzeňský kraj doporučuje a udělejte si výlet třeba na Padrťské rybníky, k pramenům Vltavy, na Čerchov anebo na Poledník.

Pokud rádi bruslíte, využijte krásných 12 km bruslařské dráhy na zamrzlé lipenské přehradě. Bruslení na Lipně je českým unikátem, který láká o slunečných víkendech až pět tisíc lidí denně. Za příznivých pozmínek bývá dráha prodloužena až na rekordních 38 km z Lipna nad Vltavou až do Perneku!

Trasa naučné stezky Nelesní krajina vede okolím obce Kvilda na území NP Šumava asi 18 km jihozápadně od Vimperka a seznamuje návštěvníky s vývojem a vznikem bezlesí v okolí Kvildy, s vývojem a tvorbou krajiny, s hospodařením a lidskou činností v krajině v historických souvislostech.

Expozice Schwarzenberského kanálu v obci Jelení Vrchy najdete přímo u cesty lemující plavební kanál, ve staré fořtovně. Před ní je soutok Jeleního smyku a nového kanálu, který zde navazuje na starý kanál.

Lipno Centrum nabízí kvalitní služby ve svých pobočkách v Lipně nad Vltavou, Frymburku, Horní Plané a Nové Peci.

Na břehu Studené Vltavy, v krásné přírodě přímo v srdci Národního parku Šumava, se nachází bývalá obec Nové Údolí. Chloubou tohoto místa je nejkratší mezinárodní železnice na světě překračující hranici právě v Novém Údolí.

Jedno z menších šumavských středisek klasického i sjezdového lyžování najdete nedaleko známějších center Zadova a Churáňova v nadmořské výšce 1 030 m. Lyžování v Nových Hutích patří pod správu Lyžařského areálu Zadov.

Zaniklá osada Javoří Pila se nachází při soutoku Javořího a Tmavého potoka. Původně zde stávala pila, která zpracovávala dřevo z okolních lesů, a hájovna. Po ukončení provozu pily se z místa stal oblíbený výletní hostinec U Tetřeva s noclehárnou.

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Černý kříž je malá osada, kterou tvoří několik roztroušených stavení na okraji nivy Studené Vltavy, asi 4 km od obce Stožec. Jedná se o významný v lesích ukrytý šumavský „železniční uzel“ tratí (od Volar, Nové Pece a Nového Údolí) s mohutnou staniční budovou.

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Šumavská víska Filipova Huť se nachází se na jižních svazích rozsochy hory Sokol, v údolí Filipohuťského potoka, v nadmořské výšce 1093 m. Je nejvýše položeným sídlem v České republice a zároveň křižovatka turistických cest a oblíbené rekreační místo.

Farma Highland na Horské Kvildě se zaměřujeme na ekologický chov skotského náhorního skotu a šumavky. Nabízí prodej samotných krav či hovězího masa z vlastních zdrojů . Dále jsou v nabídce mladí plemení býčci i jalovice.

Sněžnice jsou novým fenoménem, který během posledních let objevují turisté na Šumavě. Správa národního parku Šumava proto každoročně připravuje během zimní sezóny pro zájemce výlety šumavskou přírodou.

Unikátní 72 metrů dlouhý dřevěný hradlový most přes Vydru je věrnou replikou bývalého historického mostu, který zachytával soustavou tyčí plavené dřevo a směroval je do plavebního kanálu.

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

V nejjižnější části jižních Čech leží romantická zřícenina nejvýše položeného hradu v Čechách, strážního hradu Vítkova Hrádku (1035 m n. m.).

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Na Šumavě je krásně v každém ročním období. Své nezaměnitelné kouzlo má však v zimě, když okolí krajinu halí bílá peřina. Příznivci běhu na lyžích tu mají nekonečno možností, kam se vydat na výlet. Šumavská krajina nabízí velmi rozmanité běžecké tratě o celkové délce až 600 km. Na výběr jsou běžkařské trasy mírného rázu pro rodiny s dětmi i velmi náročné varianty s prudkým stoupáním a sjezdy. Milovníci přírody se mohou projet po šumavských pláních, v hlubokých lesích i ve vyšších polohách, kde si užijí nádherné výhledy. Celou Šumavou se vine Šumavská magistrála, která propojuje Šumavu od Železné Rudy k Lipnu. Mezi nejvyužívanější nástupní místa na běžkařské trasy Šumavy patří Kvilda a Horská Kvilda, Modrava, Železná Ruda, Prášily, Srní-Mechov, Churáňov, Borová Lada, Strážný, Stožec, Jelení vrchy nebo Nová Pec.

Nejvyšší hora české části Šumavy Plechý 1378 m, leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem.

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Vodní nádrž Lipno je největší umělé jezero České republiky. Voda z přehrady je vedena k podzemní elektrárně. Jezero, které vzniklo za hrází, je právem nazýváno "jihočeským mořem". Dosahuje délky 44 km a v místě největší šířky (u Černé v Pošumaví) činí vzdálenost obou břehů 10 km.

Malebné jihočeské městečko Frymburk leží v podhůří Šumavy na břehu vodní nádrže Lipno. Díky krásné přírodě a rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek, čistému jezeru a spoustě penzionů, hotelů, restaurací a wellness služeb sem lidé jezdí celý rok.

Modrava je bývalá šumavská dřevařská osada na soutoku Modravského, Filipohuťského a Roklanského potoka, jejichž spojením vzniká řeka Vydra. Odedávna to bývala poslední výspa kraje na konci plání, kde lišky dávají dobrou noc. Dál ležely už jen bezedné šumavské slatě a nekonečné lesy.

Když pojedete z Lipna nad Vltavou po březích Lipna, postupně za sebou necháte Frymburk, Černou v Pošumaví a Horní Planou. V místě, kde takzvané jihočeské moře končí a Vltava znovu získá podobu řeky, meandrující mělkým údolím mezi slatěmi, leží Nová Pec.

Někdejší šumavská dřevařská osada se už dávno proměnila v oblíbené turistické centrum. Leží jen kousek od Lipna v údolí Studené Vltavy, je východiskem výletů ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu a známá je i železniční trať, která ze Stožce vede na státní hranici do Nového Údolí.

Šumavská horská obec na Hamerském potoce s typickými dřevěnými roubenými domy, rozesetými po okolních stráních, leží jen pár kilometrů od Kvildy. Z oblíbeného výletního místa se do všech stran rozbíhají cyklotrasy a turistické stezky, které se v zimě mění v udržované lyžařské trasy.

Šumavská obec leží uprostřed šumavských plání podél toku Teplé Vltavy. Vyhlášené bývaly zdejší Anenské poutě, dnešní výletníci se sem jezdí hlavně na pěší a cyklistické toulky Šumavou spojené se zastávkou na Chalupské slati a prohlídkou sovích voliér, které tu zřídil Národní park Šumava.

Dvacáté století se k šumavské osadě Prášily nezachovalo právě hezky. Ves byla čtyřicet let součástí vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda a chodit se sem dalo jen s propustkou. Po roce 1989 se do Prášil znovu vrátili turisté a dnes patří k vyhledávaným výletním místům Šumavy.

Nejvýše položené obci v Česku (1 065 m) daly jméno typické šumavské pláně, německy zvané gefilde. V jejich středu a zároveň na trase kašperskohorské větve solné Zlaté stezky kdysi vznikly dvě obce, Kvilda a Horská Kvilda. Zná je každý, kdo někdy navštívil prameny Vltavy nebo Jezerní slať.