Arboretum Bílá Lhota

Arboretum v Bílé Lhotě je Národní přírodní památka, která se rozkládá se na jižně orientovaném svahu na ploše necelých tří hektarů. Nachází se zde asi 400 různých druhů a kultivarů dřevin, například keřovité tisy v různých barvách a tvarech, túje, smrky, duby, různobarevné buky, cypřišky, javory, borovice, břízy, douglasky a lípy. V arboretu je pěstována i řada vzácných a sbírkových dřevin – například japonské javory, vilíny a magnólie. Stromy jsou seskupeny podle nároků na živiny, půdu, klima atd. V parku jsou zastoupeny dřeviny z jižní Evropy (hlavně z Balkánu) a z Asie (Číny, Koreje, Mandžuska, Japonska a Sibiře), mnoho dřevin pochází i z různých oblastí Severní Ameriky (z Kanady a USA) a z Mexika.

Našim návštěvníkům nabízíme bezbariérový vstup i bezbariérové toalety.
 

Zemědělská expozice v Arboretu

Do časů, kdy na Hané vládly staré sedlácké rody, vezme návštěvníky nová Zemědělská expozice při Arboretu v Bílé Lhotě. Olomouckému Vlastivědnému muzeu, pod které arboretum spadá, se podařilo nashromáždit výjimečnou kolekci předmětů, které se dříve v zemědělství používaly. A to včetně velkých a často již polozapomenutých strojů jako je například secí či žací stroj anebo mlátička s lisem na slámu.

Součástí expozice, která má vnitřní i venkovní část, je také jedinečná kočárová kareta ze začátku 20. století. Ta hospodáři sloužila jako dopravní prostředek při důležitých cestách – například do kostela, města anebo při slavnostních příležitostech. Dalším ze série ojedinělých exponátů je povříslovač Burco na výrobu slaměných povřísel. Ta se vyráběla zkrucováním z dlouhé obilné slámy, šlo o nezbytnou pomůcku při sklizni. Právě povřísly bylo posečené obilí vázáno do snopů.
 

Historie Arboreta

Park v Bílé Lhotě byl založen pravděpodobně kolem roku 1700 při renovaci zdejšího zámečku. Nepodařilo se zjistit původní uspořádání a sortiment dřevin, lze však předpokládat, že tu byly vysázeny jen domácí dřeviny (duby, buky, lípy, smrky). Některé z těchto původních stromů rostou v parku doposud.

V letech 1792 – 1840 vlastnil panství Johann Albert von Ostheim. Jeho mladší dcera Anna Marie se provdala za Konradina Kreutzera, kapelníka vídeňské opery, který v Bílé Lhotě několikrát pobýval a v roce 1833 tu komponoval hudbu k opeře "Noc v Granadě". Od roku 1869 bylo panství majetkem rodu Riedlů.

V roce 1926 přichází do Bílé Lhoty Quido Riedl, již tehdy známý jako odborník – dendrolog a začíná park přetvářet dle vlastních představ. Na ploše necelých tří hektarů esteticky velmi působivého parku soustředil téměř 500 druhů a forem okrasných dřevin. Do dnešních dnů se z výsadeb Quido Riedla zachovalo asi 240 exemplářů. Od roku 1966, ve kterém Arboretum přešlo do správy Vlastivědného muzea v Olomouci, bylo vysázeno téměř 300 dalších.