V zámeckém parku v Bílé Lhotě nedaleko Litovle se nachází významné arboretum s 400 druhy vzácných dřevin – listnaté, jehličnaté a stále zelené dřeviny ze severní Ameriky, Japonska, Číny, Malé Asie a dalších zemí.
Arboretum v Bílé Lhotě je Národní přírodní památka, která se rozkládá se na jižně orientovaném svahu na ploše necelých tří hektarů. Nachází se zde asi
400 různých druhů a kultivarů dřevin, například keřovité tisy v různých barvách a tvarech, túje, smrky, duby, různobarevné buky, cypřišky, javory, borovice, břízy, douglasky a lípy. V arboretu je pěstována i
řada vzácných a sbírkových dřevin – například japonské javory, vilíny a magnólie. Stromy jsou seskupeny podle nároků na živiny, půdu, klima atd. V parku jsou zastoupeny dřeviny z jižní Evropy (hlavně z Balkánu) a z Asie (Číny, Koreje, Mandžuska, Japonska a Sibiře), mnoho dřevin pochází i z různých oblastí Severní Ameriky (z Kanady a USA) a z Mexika.
Našim návštěvníkům nabízíme bezbariérový vstup i bezbariérové toalety.
Zemědělská expozice v Arboretu
Do časů, kdy na
Hané vládly staré sedlácké rody, vezme návštěvníky nová Zemědělská expozice při Arboretu v Bílé Lhotě.
Olomouckému Vlastivědnému muzeu, pod které arboretum spadá, se podařilo nashromáždit výjimečnou
kolekci předmětů, které se dříve v zemědělství používaly. A to včetně velkých a často již polozapomenutých strojů jako je například secí či žací stroj anebo mlátička s lisem na slámu.
Součástí expozice, která má
vnitřní i venkovní část, je také jedinečná kočárová kareta ze začátku 20. století. Ta hospodáři sloužila jako dopravní prostředek při důležitých cestách – například do kostela, města anebo při slavnostních příležitostech. Dalším ze série ojedinělých exponátů je povříslovač Burco na výrobu slaměných povřísel. Ta se vyráběla zkrucováním z dlouhé obilné slámy, šlo o nezbytnou pomůcku při sklizni. Právě povřísly bylo posečené obilí vázáno do snopů.
Historie Arboreta
Park v Bílé Lhotě byl založen pravděpodobně kolem roku 1700 při renovaci zdejšího zámečku. Nepodařilo se zjistit původní uspořádání a sortiment dřevin, lze však předpokládat, že tu byly vysázeny jen
domácí dřeviny (duby, buky, lípy, smrky). Některé z těchto původních stromů rostou v parku doposud.
V letech 1792 – 1840 vlastnil
panství Johann Albert von Ostheim. Jeho mladší dcera Anna Marie se provdala za Konradina Kreutzera, kapelníka vídeňské opery, který v Bílé Lhotě několikrát pobýval a v roce 1833 tu komponoval hudbu k opeře "Noc v Granadě". Od roku 1869 bylo panství majetkem rodu Riedlů.
V roce 1926 přichází do Bílé Lhoty Quido Riedl, již tehdy známý jako odborník – dendrolog a začíná park přetvářet dle vlastních představ. Na ploše necelých
tří hektarů esteticky velmi působivého parku soustředil téměř 500 druhů a forem okrasných dřevin. Do dnešních dnů se z výsadeb Quido Riedla
zachovalo asi 240 exemplářů. Od roku 1966, ve kterém Arboretum přešlo do správy
Vlastivědného muzea v Olomouci, bylo vysázeno téměř 300 dalších.
Přírodní krása 400 druhů vzácných dřevin v Arboretu Bílá Lhota s jedinečnou Zemědělskou expozicí a bezbariérovými službami.
V Arboretu Bílá Lhota se nachází 400 druhů vzácných dřevin, včetně listnatých, jehličnatých a stále zelených dřevin z různých částí světa.
Arboretum bylo založeno kolem roku 1700 během renovace zdejšího zámečku a od roku 1926 bylo přetvářeno dendrologem Quido Riedlem, který soustředil téměř 500 druhů okrasných dřevin.
Zemědělská expozice obsahuje staré zemědělské stroje jako secí a žací stroje, mlátičky s lisem na slámu a kočárovou karetu ze začátku 20. století.
Ano, Arboretum Bílá Lhota nabízí bezbariérový vstup a bezbariérové toalety.
Ano, některé původní stromy, jako duby, buky, lípy, smrky, které byly vysázeny pravděpodobně již při založení parku, jsou v arboretu dodnes.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.