Věda a historie není nuda: po stopách Slovanů na hradiště, opevnění a k archeologickým objevům

V bývalém minoritském klášteru naleznete moderní expozice pravěcí zemědělci, živá a neživá příroda Znojemska, zbraně Orientu a černé řemeslo. Expozice plné interaktivních prvků zaujmou jak děti, tak dospělé.

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti zaujímá v síti českých a moravských muzeí významné postavení. A to nejen svou historií píšící se od roku 1914 či množstvím sbírkových předmětů, ale především zaměřením a pracovními výstupy upoutává zájem odborné i laické veřejnosti.

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Městské muzeum v Rakovníku vzniklo v souvislosti s Národopisnou výstavou českoslovanskou v roce 1895. Prohlédnete si zde expozice věnované vývoji Rakovnicka od pravěku do 19. století či expozici rakovnické továrny vyrábějící keramický obkladový materiál nesoucí světoznámou značku RAKO.

Moravské zemské muzeum je pamětí Moravy. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím výstav návštěvníkům zprostředkovává kulturní a přírodní bohatství, utvářené miliony let až po současnost. Ve sbírkách muzea se nyní nachází přes 6 a půl miliónu exponátů z různých oborů.

Rok 2024 opět bude plný novinek. Na Kudy z nudy vám prozradíme, co se kde chystá, staví a opravuje, kde už mají skoro hotovo a kde se teprve finišuje, a kam by si měli naplánovat výlet milovníci historických památek, galerií, cyklistiky či koupání. Z očekávaných novinek roku 2024 si vybere každý z vás – a samozřejmě nezapomínáme ani na nové rozhledny, nápady pro rodiny s dětmi a kuriozity!

Nedaleko Velehradu v obci Modrá vznikla Klenotnice Velké Moravy.Otevřením klenotnice získala další atraktivní expozici Cyrilometodějská stezka v těsné blízkosti Velehradu. Nová podzemní atraktivita byla otevřena v červnu 2024.

Archeoskanzen Pohansko doplňuje expozici v zámečku, která představuje život starých Slovanů z pohledu nejnovějších archeologických nálezů. Venku se nachází repliky znázorňující velkomoravský kultovní, výrobní a obytný areál. Kolem archeoskanzenu také prochází naučná stezka Pohansko.

Památník nabízí stálou expozici zahrnující nejvýznačnější osobnosti literatury na Moravě od 9. do 20. století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami. Celkem čítá fond knihovny na 65 000 svazků.

Vzestup a pád keltské civilizace, příchod Germánů, boje s Římany i období stěhování národů provázela řada nelítostných střetů. Když se ale v roce 631 nebo 632 v bitvě u Wogastisburgu střetla dvě velká vojska, loupeživé vojsko Franků v čele s králem Dagobertem a Slované ze Sámovy říše, šlo o první vojenskou potyčku našich předků, doloženou v historických pramenech.

Slovanské hradiště v Mikulčicích patří bezpochyby mezi nejvýznamnější místa vztahující se k rané historii našeho státu. Patřilo k nejvýstavnějším opevněným sídlům Velké Moravy. Ve své době bylo hradisko Mikulčice vodním hradem, který obtékala členitá ramena řeky Moravy.

V areálu národní kulturní památky Slovanské hradiště v Mikulčicích vzniklo muzeum „Bílý dům“, které od sezony 2024 prezentuje historii a současnost archeologického výzkumu Velkomoravské říše jako předního významného centra Velké Moravy.

Muzeum v přírodě pár kilometrů od Tachova zachycuje dějiny všedního dne ve středověku. Můžete zde zažít středověk tak, jak ho prožívali naši předkové v 8. až 13. století. Při různých akcích a o víkendech středověké budovy ožívají postavami z minulosti, takže si historii můžete doslova osahat.

Velkomoravské sídliště středního Pomoraví se nachází nedaleko Uherského Hradiště. Skanzen žije každodenním životem, naučnými představeními, programy, pokusnými tavbami kovů, výrobou keramiky, zemědělskou výrobou i neustále prováděným archeologickým výzkumem. Přijeďte a poznejte naši dávnou minulost!

Empírový lovecký zámeček z let 1810 – 1812 vybudovaný podle návrhu architekta Josefa Hardtmutha, v němž byla po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1997 otevřena archeologická expozice dokumentující výsledky výzkumů slovanského hradiště.

Asi 3 km jihozápadně od Kutné Hory, na jihovýchodním okraji obce Bylany, se nachází neolitický sídelní areál. Při archeologických průzkumech zde bylo odkryto přes 7 ha pozůstatků osídlení z období kultury s lineární keramikou a následné kultury s vypíchanou keramikou.

Archeopark stojí na místě, kde před řadou století žili naši předkové, a dnes patří k nejvýznamnějším a nejlépe dokumentovaným archeologickým lokalitám v celé České republice. Archeopark je rekonstrukcí slovanského sídliště a to z období od poloviny 8. století až do 11. století.

Mimořádné exponáty dokumentující pravěk Moravy, Velkou Moravu, Moravu ve středověku, velká kolekce minerálů a nerostů, to vše najdete v jedné ze stálých expozic Moravského zemského muzea v Brně v Dietrichsteinském paláci na Zeleném trhu.

Městský palác Templ patří k nejstarším zachovalým stavbám v Mladé Boleslavi a podle pověsti byl postaven pro řád Templářů. V současné době se v něm nachází multimediální muzejní expozice. Na parkánu je vybudováno interaktivní archeologické hřiště pro děti.

Hrady, zámky, kostely, kláštery, divadla a radnice, ale také korunovační klenoty, dopravní stavby a technické památky: to všechno najdete v seznamu movitých i nemovitých kulturních památek České republiky. Na Kudy z nudy vám prozradíme, jak seznam vzniká, které památky byly zapsané jako první a jak se rozšiřuje.

Jihomoravské Mikulčice se mohou pochlubit jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v České republice. Odkryté pozůstatky slovanského hradiště a sídliště v lokalitě Valy ukázaly, že zde působili slovanští věrozvěstové sv. Cyril a Metoděj. Projděte se místy, kudy kráčely naše nejstarší dějiny, a nechte na sebe působit genia loci.

Součástí Oblastního muzea v Lounech s historickou a přírodovědnou expozicí je také skanzen v Březně, který leží asi čtyři kilometry od Loun u řeky Ohře.

Vydejte se na cestu spojující dvě nejvýznamnější poutní místa Moravy – Svatý Hostýn a Velehrad, poznejte dávnou historii naší země. Putování zahájíte v Kroměříži, městě památek UNESCO. Po sedmi dnech můžete putování zakončit na Velehradě, odkud bylo Slovanům před mnoha věky přineseno křesťanství.

Náklo (265 m) je vrch nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů a z jeho vrcholu jsou hezké rozhledy směrem na Chřiby i Bílé Karpaty. Právě zde se mohlo, dle jedné z teorií, v minulosti nacházet bájné slovanské megaměsto Veligrad.

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

V poslední době Hradiště proslulo především archeologickými výzkumy. Průzkum přinesl mnoho poznatků o pravěkém i velkomoravském osídlení zdejší lokality a o životě našich předků.

Skanzen slovanského osídlení ve Znojmě–Hradišti se nachází v hospodářském areálu u kláštera křižovníků. Hradišťská ostrožna je lidmi osídlena téměř nepřetržitě už od hlubokého pravěku. Nadace svatého Hypolita zde tvoří postupně areál s muzejní expozicí velkomoravského osídlení.

Expozice Bučovice v dějinách zobrazuje v pěti sálech vývoj města a jeho okolí od pravěkých nálezů do roku 1945. Muzeum sídlí na bučovickém zámku.

Obec Mšecké Žehrovice se nachází v okrese Rakovník. Je významným archeologickým nalezištěm u nás. Prehistorie Mšeckých Žehrovic je velmi bohatá, osídlení zde trvalo s přestávkami více než 10 tisíc let. Byla zde nalezena opuková plastika hlavy Kelta, nyní uložená v Národním muzeu v Praze.

Rudické kolíbky jsou vápencovým skalním městem umístěným asi půl kilometru jihovýchodně od centra obce Rudice.

Archeologické naleziště Vedrovice se proslavily mezi díky četným nálezům zejména z období neolitu, ale i ze starší doby kamenné. Byly zde odkryty půdorysy kůlových domů, pecí i více než stovka kostrových hrobů. Zajímavostí je pravěký lom kamene rohovce.

V muzeu v Ostroměři nahlédnete do filmově a knižně zpracovaných pravěkých scenerií, jež se staly společným prvkem života a díla Eduarda Štorcha i Karla Zemana. Dále zde najdete expozici věnovanou pravěku Ostroměřska.

Když přijde řeč na slovanské bohy, možná se vám vybaví Radegast. Sochu, která stojí u cesty z Pusteven na Radhošť, a po ní pojmenované pivo zná opravdu leckdo. Pojďte se ale seznámit i s dalšími bohy našich předků, třeba s Velesem, Svantovítem, Perunem nebo Svarogem!

V místech, kde se vytvářely stopy dávné historie, můžete navštívit volně přístupnou archeologickou lokalitu z 9. století. Ta patří k jednomu z míst, kde mohl údajně být hrob svatého Metoděje.

Památník Velké Moravy – Cyrilometodějské centrum ve Starém Městě seznamuje návštěvníky s archeologickými nálezy z regionu a životem Slovanů. Jeho první část vybudována v 60. letech 20. století nad základy velkomoravského kostela s rozsáhlým pohřebištěm.

Cyrilometodějská cesta prezentuje soubor tras zaměřených na putování po stopách slovanských kořenů směřujících na Velehrad z různých směrů, využívajících značených tras Klubů českých a slovenských turistů vhodných převážně pro pěší putování.

Expozice barokních plastik pocházejících z poutní cesty vedoucí od východočeského města Králíky ke klášteru v Hedči. Vraclav leží 6 km severozápadně od Vysokého Mýta.

Archeologům se podařilo během průzkumu před výstavbou dálnice D35 mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem nalézt velmi starou dřevěnou studnu. Podle datování pomocí letokruhů byly dubové kmeny použité na její konstrukci pokácené mezi lety 5256 až 5255 před Kristem, na rohové sloupy dokonce ještě o několik let dřív. To z ní činí nestarší dendrochronologicky datovanou dřevěnou architekturu v Evropě.

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách spojených s lovci mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

První Slované se v této centrální oblasti města usadili již v 6. až 7. století. V průběhu druhé poloviny 8. století zde vzniklo opevněné sídliště – hradisko. Okolo poloviny 9. století byl na už existujícím pohřebišti hradiska postaven kamenný kostel. Pohřbeni zde byli lidé všech společ. vrstev.

Muzeum v Roztokách u Prahy připravilo multimediální archeologickou expozici nazvanou Archevita – stopami věků, která vám umožní zažít dějiny všemi smysly, potkat pratura, podívat se, jak se vyráběla sekyra anebo jak se kdysi obchodovalo. Vše je podpořeno projekcemi, hologramy a virtuální realitou.

Jedno z nejvýznamnějších poutních míst v České republice je úzce spojeno s cyrilometodějskou tradicí; právě tady možná sídlil první velkomoravský arcibiskup sv. Metoděj. Když tu v roce 1205 vznikl první cisterciácký klášter na Moravě, pojmenovali jej podle nedaleké osady Veligrad – Velehrad.

Obec Dolní Věstonice se proslavila nálezem 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše. I dnes se můžete podívat na vykopávky (základy sídlišť) na nalezišti Vysoká zahrada.

Archeopark Pavlov získal titul Stavba roku. Titul udělila odborná porota Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. Jedná se o nejprestižnější ocenění od profesionálů v oboru.

Největší soustředění mohyl, v nichž byly ukládány spálené ostatky slovanských předků, se nachází v jižních Čechách v západní části lesa Klobásná u Veselí nad Lužnicí. Nachází se zde 65 žárových mohyl v deseti řadách ze 7-10. století (staršího a středního období hradištní kultury).

Starogermánské runy našli archeologové roku 2017 na kosti vykopané u Břeclavi. Předmět se stal nejstarším dokladem doloženým písmem u Slovanů.

Moravské zemské muzeum Brno otevřelo v Uherském Hradišti Centrum slovanské archeologie. Uvidíte zde výstavu o svatém Cyrilovi a Metodějovi a dozvíte se zajímavé informace také o počátcích křesťanství na Moravě.

Park v Liboci na Praze 6 se zaměřuje na praktické ověření středověkých pracovních postupů a technologií pomocí vědeckého experimentu a zpřístupnění výsledků vědeckovýzkumné práce archeologů zajímavým a přitažlivým způsobem nejširší veřejnosti.