Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy – za tichým světem rostlin Na Slupi

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK v Praze má rozlohu 3,5 ha. Sbírka rostlin z vlhkých subtropů je v létě instalována pod širým nebem podle světadílů původu rostlin, které jsou pak v zimním období uskladněny ve velkém studeném skleníku. Vedle rozsáhlé sbírky sukulentů stojí za zmínku velké a staré exempláře cykasů, kamélie, myrty a další rostliny pocházející ze sbírek někdejší smíchovské univerzitní zahrady z 18. století. Z venkovních expozic je významný unikátní exemplář jinanu dvoulaločného, ve skutečnosti jakási obří bonsaj, jejíž stáří se odhaduje asi na 130 let, dále jedna z prvních do Evropy přivezených metasekvojí a další dřeviny.

Botanická zahrada má tradičně otevřeno každý den po celý rok. Málokdo si však uvědomuje, že se její tvář mění zhruba každé tři týdny. Zpravidla na přelomu února a března rozkvete v zahradě kolem dvou a půl tisíce sněženek, bledulí a talovínů, které zanedlouho střídá modrá záplava asi patnácti tisíc ladoněk. Každoročně zde druhý nebo třetí týden v červnu probíhá výstava Spolku pěstitelů kaktusů a sukulentů. Pravidelně se konají také botanické burzy, výstava exotických ptáků, masožravek, bonsají, citrusů, orchidejí a pelargonií. V říjnu zde bývá Mistrovství Evropy živorodých akvarijních rybek. Před Vánoci je možné navštívit umisťovací výstavu koček bez domova a koncem roku také tradiční vánoční výstavu. V průběhu celého roku se konají veřejné kurzy kreslení a malování rostlin.
 

Historie Botanické zahrady UK

Botanická zahrada UK patří jako instituce k nejstarším evropským univerzitním zahradám. Zahrada byla zřízena roku 1775 na levém břehu Vltavy v prostoru někdejší jezuitské zahrady a přilehlých pozemků. Dnešní Dienzenhoferovy sady jsou torzem této původní zahrady, která byla v polovině 19. století považována za nejlepší botanickou zahradu severně od Alp. Již tenkrát v ní bylo pěstováno 13.000 druhů rostlin a navíc měla i 9 skleníků. S rozvojem průmyslu na Smíchově v 19. stol. bylo rozhodnuto o přemístění zahrady do dnešní lokality pod Slupskou strání.

Zahrada se tehdy dělila na dvě části – českou a německou: česká botanická zahrada zůstala ve spodní poloze, německá vyrůstala na stráních. Nálet na Prahu 14. 2. 1945 zcela zničil německé skleníky a poškodil české. Zahrady byly posléze spojeny pod názvem Botanická zahrada Univerzity Karlovy, německé skleníky již nikdy nebyly obnoveny, české byly v letech 1946-1949 zcela přestavěny a v letech 1996-1999 prošly důkladnou rekonstrukcí.
 

Komentované prohlídky Botanické zahrady UK

Školy i zájemci z řad veřejnosti si mohou objednat komentovanou prohlídku Rostliny všemi smysly. Prohlídka trvá přibližně hodinu a seznámí vás s nejpoutavějšími rostlinami skleníků. Zaměřená je zejména na rostliny tropického podnebného pásu, ale nahlédnete také do světa sukulentních rostlin subtropů.

Pro menší děti (od pěti let po první stupeň) je připraven speciální program Život v tropech, přizpůsobený potřebám dětí, které ještě neumějí číst. Děti prozkoumají skleník formou hry a poznají zvířata a rostliny z různých kontinentů.

Prohlídky zajišťujeme ve všedních dnech v rámci otevírací doby. Prohlídku objednávejte minimálně týden předem. K samostatné prohlídce skleníku je také možné využít herní brožurky (k dostání na pokladně). Pro menší děti jsou na webu ke stažení zdarma zábavné pracovní listy o českých stromech. Dospělí mohou využít naučné okruhy po venkovních expozicích.