Brána, která vznikla v době výstavby města a hradebního systému na počátku 2. poloviny 13. století je typickým symbolem města a jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran.
Hradby kolem
Jihlavy byly budovány od poloviny 13. století. Tříkilometrové opevnění tvořily
dva pásy hradeb s věžemi, baštami, příkopem a pěti městskými branami.
Jihlava jako hornické město mělo i vojenský význam. Počátkem 16. století byla věž brány snesena a postavena nová
pozdně gotická brána s vysokým průjezdem s hrotitými portály. Postupně následují další úpravy a po požáru v roce 1551 je brána obnovena renesanční nástavbou dvou pater. Tímto dosáhla výšky
24 metrů. Až v roce 1853 byla brána opatřena hodinami.
Jak jsme již uvedli, mělo mělo šest metrů vysoké hradební zdi. Dovnitř se mohlo
pěti bránami s padacími mosty. V polovině 18. století pak byla jihlavská pevnost zrušena, opevnění rozebráno a věže se proměnily na obydlí. Z pěti bran se
dochovala jen jediná Matky Boží.
Brána je přístupná jako
vyhlídková věž, ale lze si tam pronajmout parkán nebo přednáškový sál. Uvnitř je stálá expozice reprodukcí obrazů akademického malíře
Gustava Kruma s názvem Z historie Jihlavy. Druhá stálá výstava se zaměřuje na
vznik a vývoj opevnění v
Jihlavě. V bráně sídlí také
informační centrum.