ÚvodAktualityTradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel
Kultura

Tradice: přehlídka starých, zaniklých a zanikajících řemesel

Poslechněte si audio verzi článku
IT specialista, manažer, vývojář aplikací, profesionální hráč PC her, youtuber, influencer – to jsou profese, které přineslo třetí tisíciletí. Spousta jiných oborů ale zanikla. Pojďme si zmapovat svět starých řemesel, s nimiž se v lepším případě seznámíte v muzeu… a v horším nikde. Zkrátka už neexistují.
Bednářská parta z plzeňského pivovaru Pilsner Urquell v roce 1922
Bednářská parta z plzeňského pivovaru Pilsner Urquell v současnosti
Řemeslo, po kterém zbyly nanejvýš zajímavé technické stavby, byli ledaři. V zimě lámali led ze zamrzlých řek, který se uskladnil v ledárnách a pak se rozvážel do hostinců, kaváren, řeznictví a cukráren. Vzpomínkou na staré časy před vynálezem a masovým rozšířením ledniček je například památkově chráněný areál ledáren v pražském Braníku, který vznikl počátkem 20. století. Život ledáren skončil společně s dokončením Vltavské kaskády, kdy Vltava přestala zamrzat, a z ledáren se stalo obyčejné skladiště.
 

Od ledařů k vorařům

Ledaři uměli dobře zacházet s bidly: led dokázali dopravit ze zamrzlé řeky až do laguny před ledárnou a dál do obrovského skladu. V létě se často měnili ve voraře, což bylo řemeslo, které zaniklo krátce před ledařstvím: po řece plné přehrad se zkrátka vory plavit nedají.

Na rozdíl od ledařů ale voraři mají štěstí: v jihočeském Purkarci můžete navštívit síň tradic voroplavby, řemeslo  vorařství udržuje u nás několik spolků, a dokonce se nedávno dostalo na na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Žádost společně s Českou republikou předložilo Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko. Voroplavbu si dokonce můžete vyzkoušet nanečisto, a to v Podskalské celnici na Výtoni, kde Muzeum města Prahy připravilo neobyčejný mechanicko-elektronický simulátor. Zkuste na voru proplout legendární Svatojánské proudy!
 

Bednáři, kolomazníci, smolaři a cvočkaři

Namále měli také bednáři, nebýt pivovaru Plzeňský Prazdroj. Je jedním z posledních míst v Evropě, kde se s láskou udržuje tradiční bednářské řemeslo a parta bednářů se tu dodnes stará o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepech kvasí a zraje pivo. A samozřejmě starší předávají své znalosti mladším, aby tohle krásné a prastaré řemeslo nezaniklo. Plzeňských bednářů je v současné době osm a právě díky nim je možné malou část produkce piva Pilsner Urquell vyrábět tradiční metodou a porovnávat jeho kvalitu s pivem, které zraje v moderních tancích.

Obecně se zdá, že na Plzeňsku starým řemeslům přejí. Například Sigmondova naučná stezka vede nejenom hezkou krajinou kolem Boleveckých rybníků, ale také kolem staré kolomazné pece. V pecích kolomazníci z dehtu získaného od uhlířů a starého oleje nebo jiného tuku vařili kolomaz. Ta se používala k mazání náprav u vozů i trakařů a byla univerzálním mazadlem strojů až do 19. století, kdy ji nahradila průmyslová výroba olejů a maziv.

V Lomanech u Plas v Muzeu těžby borové smoly nahlédnete pod pokličku smolařům, kteří se zabývali těžbou borové smoly. Věřte nebo ne, tohle řemeslo žilo ještě v 70. letech 20. století. Ve Starém Rožmitálu, což je součást Rožmitálu pod Třemšínem a leží jen kousek za hranicemi Plzeňského kraje, pak objevíte Cvokařské muzeum. Nejde o výletní cíl pro potrhlé kamarády, ale o místo, kde se seznámíte s dalším prastarým řemeslem. Výrobou cvoků a cvočků se tu kdysi zabývali v každé druhé chalupě, kromě toho cvokaři vyráběli například hřebíky, skoby nebo kramle. Ovšem prim hrály cvočky pro vojenská bagančata; byly tak důležité, že cvokaři v obou světových válkách nemuseli dokonce narukovat na vojnu nebo na práce v Říši.
 

Lesní řemesla: uhlíři, dehtaři a další

Názvy míst a obcí Smolov, Smoleč, Dehtáře, Smolín, Milíře, Uhlířské Janovice či Uhlířský vrch vypovídají o důležitosti uhlířství, dehtářství a kolomaznictví, takzvaných lesních řemesel. Uhlířské milíře i dehtárny stávaly v těsné blízkosti základní a zcela nezbytné suroviny – dřeva, tedy na okrajích lesů. Výroba dřevěného uhlí ostatně patří k nejstarším řemeslům vůbec, byla známa již v pravěku a dřevěné uhlí bylo nezbytnou surovinou pro výrobu kovů, skla a střelného prachu. Konec řemesla přišel v 19. století, když dřevěné uhlí vystřídalo kamenné.

V německy mluvících zemích je uhlířství zapsané na Seznamu světového nehmotného dědictví UNESCO, u nás můžete tradiční pálení uhlí občas vidět jako letní atrakci ve skanzenech či muzeích. Prastaré dovednosti předků můžete poznat také každoročně v srpnu, kdy u Dolského mlýna v národním parku České Švýcarsko probíhá týden věnovaný lesním řemeslům. K vidění jsou například ukázky výroby dřevěných šindelů, potaše či pazourkových nástrojů, postup pálení milíře a dehtařská pec, kovářské řemeslo nebo pečení chleba.
 

Kam zlaté české ručičky nedosáhly aneb trhači kostic

Trhač kostic zní jako název plemene bojových psů, ve skutečnosti ale šlo o řemeslníky, kteří zpracovávali surovinu pro výrobu korzetů. Nešlo o velrybí kosti, ale kostice z pružných rohovitých plátů, které mají kosticovití kytovci místo zubů. Kostice se podobají kartáčům a fungují jako síto, na němž se zachycuje plankton. Trhači kostic roztloukali pláty na menší části a prodávali je výrobcům korzetů, krinolín, klobouků a slunečníků. S nástupem průmyslové výroby dosáhla spotřeba kostic takových rozměrů, že v 19. století byly některé druhy kosticovitých kytovců téměř vyhubeny.

Nicméně trhači kostic se v českých zemích nevyskytovali. Žili tam, kde byl zdroj materiálu, tedy především v přístavních městech. Podobně na tom byli lidé, kteří se věnovali mudlarkingu. Řemeslo, pro které čeština ani nemá název, provozovali lidé žijící kolem řeky, kteří se pokoušeli uživit prodejem toho, co v době přílivu přinesla řeka a co dokázali vyhrabat z bahna. Vzhledem k absenci přílivu v českých zemích se u nás mudlarking rovněž neprovozoval.
 

Abeceda zaniklých řemesel

  • Kdybychom ze zaniklých řemesel měli sestavit abecedu, začínali bychom poněkud nevesele u andělíčkářek: za libozvučným označením se skrývaly ženy, které prováděly potraty. Pokoutně, protože legálně to nešlo.
  • Následují brabenáři: živili se sbíráním mravenčích kukel, které se sušily a sloužily jako krmivo pro zpěvné ptáky. Bylo to řemeslo, které docela slušně vynášelo; dobrý brabenář prý vydělával víc peněz než zedník.
  • vzkvétalo zejména v Krušných horách, ale už v polovině 19. století ho zlikvidovala konkurence a hlavně žhavá novinka jménem porcelán.
  • chodívali od vesnice k vesnici a oplétáním drátů opravovali a zpevňovali prasklé hliněné nádoby. Nabízeli také třeba pastičky na myši a další výrobky z drátu a plechu, podobné jako vídáte ve stáncích na historických jarmarcích. Pod D patří též doškaři, tedy výrobci došků, krytiny ze slámy. Když vám střechu pokrýval zkušený doškař, vydržela až padesát let.
  • E reprezentují ertepláři, tedy prodavači brambor.
  • Následují formani, tedy povozníci a kočí nákladních vozů, jen ti dnešní vyměnili koně za dodávky nebo náklaďáky. Pod F spadají též flusaři alias draslaři, kteří ve flusárnách vyráběli z dřevěného popela louh a draslo.
  • neboli jirchář byl řemeslník vydělávající kůže hlinitými solemi. V Praze, Velkém Meziříčí, Znojmě či Ústí nad Labem dodnes najdete ulice nazvané V Jirchářích – hádejte, kdo v těch místech bydlel?
  • Nebezpečná profese spojená s mnoha chorobami, například neštovicemi, svrabem, tyfem nebo cholerou, bylo hadrnictví. Hadráři, hadrníci či hadrnice byli podomní obchodníci skupující veškeré hadry a obnošené šatstvo, které prodávali dál.
  • Ke kolomazníkům měl blízko koptař, který pálením smolného dřeva, uhlí, dehtu a pryskyřic v peci s dlouhým komínem a komorou na lapání sazí vyráběl z takto vzniklé hmoty černočernou barvu pro výrobce tuší, inkoustu, knihtiskařských barev či barev na látky. A pak tu samozřejmě byli koudelníci, které znáte z písničky Já jsem z Kutné Hory koudelníkův syn. Koudelník zpracovával odpad ze lnu a konopí a spřádal z nich hrubou přízi, z níž se vyráběly třeba pytle nebo provazy.
  • chodil večer po městě, přes rameno nesl dlouhou dřevěnou tyč s knotem, později u plynových pouličních lamp s hákem, a rozsvěcoval světla. Ráno potom zase lampy zhasínal. V čase adventu můžete lampáře potkat na Karlově mostěPraze.
  • bděl nad spícími městy a vesnicemi a hlídal jejich obyvatele před nebezpečím. Ponocné dodnes můžete potkat v Domažlicích a ve Znojmě, ovšem pánové v náležitém historickém outfitu jsou hlavně atrakcí pro turisty. Do abecedy pod písmeno P patří ještě provazníci: historii řemesla mapuje Provaznické muzeumDeštné.
  • Ras, pohodný neboli antoušek byl člověk, který likvidoval uhynulá zvířata anebo odchytával ta toulavá. Šlo o opovrhované a nevděčné řemeslo, rasovny stávaly většinou hodně stranou od vesnice.
  • vyráběl síta a řešeta, a to ze dřeva, strun či vlasů.
  • byl výrobce střelného prachu. Sanytr coby materiál potřebný pro jeho výrobu, tedy ve vodě rozpustné vápenné soli, bylo nutné seškrabávat ze zdí chlévů a sklepů. Ještě docela nedávno seděly na telefonních ústřednách a poštách spojovatelky a ručně propojovaly telefonické hovory. Nové zaměstnání si musely najít s příchodem digitální telekomunikace.
  • či tobolečník vyráběl kožené toulce na šípy.
  • byl řemeslník vyrábějící vápno mletím vápence; obvykle do jeho služeb patřil kromě přípravy i rozvoz nehašeného vápna.
  • Zvěrokleštiči neboli miškáři kastrovali hospodářská zvířata. Staré řemeslo, které dnes převzali veterináři, připomíná malé muzeum v Komni na Východní Moravě.
Tradice: varhany a staré umění mistrů varhanářů

Tradice: varhany a staré umění mistrů varhanářů

Proč se o varhanách mluví jako o královském nástroji? Je to vůbec nejsložitější hudební nástroj. Varhany dokážou sestavit skuteční mistři, jen ti nejlepší z nejlepších, a navíc nikde na světě neexistují dvoje stejné. Stavbou, vzhledem, velikostí i zvukem se zkrátka každé varhany liší. Navíc Česká republika patří k varhanářským velmocem světa.

Tradice: lesní, černé a červené aneb barevné sklo

Tradice: lesní, černé a červené aneb barevné sklo

Nad českým tradičním i moderním sklem budete žasnout. Platí to pro současné výrobky českých sklářů i pro sklo z dávné minulosti: třeba tajemně nazelenalé lesní sklo anebo černočerný, mramorovaný nebo červený hyalit. Jejich čas je dávno pryč, přesto nás prastaré skleněné poháry a džbány dodnes fascinují svou hrou barevných skel.

České značky: dokonalé hudební nástroje aneb co Čech, to muzikant

České značky: dokonalé hudební nástroje aneb co Čech, to muzikant

Muzikální nadání bylo pro Čechy tak charakteristické, že se kdysi naší zemi říkalo konzervatoř Evropy a zrodilo se i okřídlené úsloví „co Čech, to muzikant“. Na dávné tradice navázali výrobci hudebních nástrojů a o nejednom z nich platí, že jde o největší výrobce svého druhu v Evropě. Kde tedy slavné kousky přicházejí na svět?

Vorařské muzeum Purkarec – síň tradic jihočeské voroplavby Kultura

Vorařské muzeum Purkarec – síň tradic jihočeské voroplavby

Síň tradic jihočeské voroplavby, jak se muzeum správně jmenuje, byla otevřena v roce 1977 k 75. výročí založení spolku Vltavan zdejšími plavci, rybáři a jinými místními obyvateli, kteří pracovali kolem řeky. Síň voroplavby na Vltavě obsahuje sbírku dobových předmětů, nářadí a dokumentů.

Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel Příroda

Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel

Graselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.

Loupežnické procházky aneb výlety k hradům, kde žili lapkové

Loupežnické procházky aneb výlety k hradům, kde žili lapkové

Chcete si připomenout staré časy udatných rytířů a strašlivých loupežníků? Není nic jednoduššího než se s portálem Kudy z nudy vypravit na pár zimních procházek k hradům, které kdysi posloužily jako loupežnická doupata. A budete se možná divit: je jich opravdu hodně, takže si můžete vybírat.

Muzeum zvěrokleštičů v Komni – zaniklé řemeslo ožívá Kultura

Muzeum zvěrokleštičů v Komni – zaniklé řemeslo ožívá

Obec Komňa v Bílých Karpatech na Uherskohradišťsku otevřela unikátní muzeum, které přibližuje život takzvaných zvěrokleštičů neboli miškářů v druhé polovině 19. století. Dnes již zaniklé řemeslo bylo právě v Komni, která je známá také jako možné rodiště Jana Amose Komenského, nebývalé rozšířené.

Městské muzeum Slavičín s expozicí letecké bitvy Kultura

Městské muzeum Slavičín s expozicí letecké bitvy

Město Slavičín je bohaté na své kulturní a historické památky. V muzeu je stálá expozice zabývající se leteckou bitvou, která se 29. srpna roku 1944 odehrála ve vzdušném prostoru Slavičína a jeho blízkého okolí. Další významnou expozicí muzea jsou archeologické nálezy ze Slavičínska a okolí.

Kamenářský dům Turnov – nahlédněte do tajemství zpracování drahých kovů a skla Kultura

Kamenářský dům Turnov – nahlédněte do tajemství zpracování drahých kovů a skla

Seznámení s tradicí zpracování drahých kovů vám zprostředkuje návštěva Kamenářského domu v Turnově. Jde o repliku roubeného stavení, které co nejvíce připomíná budovy, které ve městě byly na přelomu 18. a 19. století.

Muzeum dýmkařství v Kelči Kultura

Muzeum dýmkařství v Kelči

Kelč na Vsetínsku proslula výrobou dřevěných fajek. Zašlou slávu městečka připomíná expozice nazvaná Po stopách kelečského dýmkařství.

Dům zaniklých řemesel Vidim Památky

Dům zaniklých řemesel Vidim

Venkovský dům se nachází v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko v obci Dolní Vidim. V současné době je využívám Ekocentrem Konilec.

Keltský skanzen Jivjany Zážitky

Keltský skanzen Jivjany

V obci Jivjany na Domažlicku se nachází keltský skanzen zaměřený na řemeslnou výrobu a historii bydlení v době železné.

Sklep pod Novou radnicí – historické tajemství města Brna Památky

Sklep pod Novou radnicí – historické tajemství města Brna

Sklepní komplex pod Novou radnicí (dříve Mincmistrovský sklep) tvoří sklepení domu mincmistrů a zrekonstruované sklepy Nové radnice. Sklep královskými mincmistry zřízený nedlouho po založení Brna představuje brněnské pověsti a historii Brna v multimediální expozici s názvem Ohnivý kůň a drak.

Výtoňská náplavka na Rašínově nábřeží Památky

Výtoňská náplavka na Rašínově nábřeží

Rašínovo nábřeží je v současné době nejatraktivnější, nejceněnější a společensky nejživější prostor u řeky Vltavy. Nachází se v úseku mezi výběžkem vyšehradské skály u Výtoně a Jiráskovým mostem u Žofína. Je zde krásný prostor na procházky, jízdu na kole konají se zde velmi oblíbené Farmářské trhy.

Historie žije! Stačí se rozhlédnout aneb poznejte naše nejstarší dějiny

Historie žije! Stačí se rozhlédnout aneb poznejte naše nejstarší dějiny

Národ, který se nedokáže poučit ze svojí historie, je odsouzen k zániku. Tak to alespoň tvrdili už staří Římané a všichni víme, jak to s nimi dopadlo. Protože se chceme jejich osudu vyhnout, máme k dispozici bezpočet muzeí a expozicí, které jsou věnovány historii a archeologii. Navíc máme tu výhodu, že na našem území se toho dělo za posledních pár tisíc let opravdu hodně – někdy možná až trochu moc – a tak mají badatelé co zkoumat a objevovat.

Deset dobrodružných výletů za loupežníky, lapky a pašeráky

Deset dobrodružných výletů za loupežníky, lapky a pašeráky

Mají vaše děti rády Rumcajse, Ledříčka, Ondráše a další lapky a loupežníky? Pak se vydejte s portálem Kudy z nudy na veselé loupežnické putování po hradech, skalách, jeskyních a jiných tajemných místech. Zjistíte, že loupežníky se Česko jen hemží!

Muzeum Kroměřížska Kultura

Muzeum Kroměřížska

Muzeum Kroměřížska má své sídlo v Kroměříži, ale spravuje také Muzeum v přírodě Rymice a Větrný mlýn Velké Těšany. V budově muzea na Velkém náměstí můžete celoročně navštívit jak stálé expozice, tak i zajímavé krátkodobé výstavy, tvořivé dílny, programy pro školy a mládež, přednášky či konference.

Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě Kultura

Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě

Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě sídlící v budově staré renesanční radnice ze 16. století bylo založeno roku 1892 jako druhé nejstarší muzeum na západní Moravě. Jeho expozice se zaměřují na lidovou kulturu v severní části moravského Horácka.

20 muzeí, o jejichž existenci jste možná neměli ani tušení

20 muzeí, o jejichž existenci jste možná neměli ani tušení

Že existuje muzeum vah nebo olomouckých tvarůžků by vás možná napadlo, málokdo ale tuší, že vlastní muzeum má třeba umělý mezinárodní jazyk esperanto nebo těžba borové smoly. Speciální muzeum je zaměřeno například také na řeznickou profesi, vorařství či chov perlorodek. Specialitou je také expozice věnovaná jen a pouze samorostům nebo výstava, zaměřená na vyvolávání duchů.

Holandský větrný mlýn v Krchlebích Památky

Holandský větrný mlýn v Krchlebích

Manželé Jaroslava a Bohumil Tuzarovi 
z Krchleb na Nymbursku si splnili svůj neobvyklý sen. V průběhu několika let vyrostl na jejich zahradě větrný mlýn holandského typu, který se stal zajímavou dominantou obce.

Podorlický skanzen Krňovice – ukázky dobových řemesel Kultura

Podorlický skanzen Krňovice – ukázky dobových řemesel

V areálu jsou umístěny jak stavby lidové architektury přenesené z původních lokalit Královéhradecka a podhůří Orlických hor, tak i obnovené nedochované stavby. Nechybějí ukázky dobových řemesel, strojů a pracovních nástrojů potřebných k životu předešlých generací.

Voroplavba Radka Šťovíčka Životní styl

Voroplavba Radka Šťovíčka

Vyhlídkové plavby srdcem Českého Krumlova na vorech s nezaměnitelnou atmosférou a to po celý rok!

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk, foukané vánoční ozdoby a vorařství.

#světovéČesko a Lidový rok: tradiční rybníkářství a výlovy rybníků

#světovéČesko a Lidový rok: tradiční rybníkářství a výlovy rybníků

Podzimní výlovy rybníků bývají oblíbenou kratochvílí pro děti i dospělé. Vidět na vlastní oči rybáře, kteří vytahují sítě plné ryb, předvádějí své řemeslo v praxi a pomalu se loučí se sezonou, to je skutečně zážitek, který si málokdo nechá ujít. Vůně narychlo chystaných rybích specialit se mísí s vůní grogu a svařeného vína, nechybí atrakce pro děti a prodej čerstvých úlovků. Jak ale vlastně výlov probíhá a co všechno musí rybáři pohlídat?

Vorařství nejen na Vltavě – tradice zapsaná v UNESCO

Vorařství nejen na Vltavě – tradice zapsaná v UNESCO

V roce 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, tradiční avšak již dnes bohužel zaniklé řemeslo představující tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Nadnárodní nominaci společně předložily státy: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Vorařství je v UNESCO! Starobylé tradiční řemeslo bylo zapsáno na Seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva

Vorařství je v UNESCO! Starobylé tradiční řemeslo bylo zapsáno na Seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva

Ve čtvrtek 1. prosince 2022 bylo na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO připsáno vorařství, starobylá tradice spojená se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. I když voroplavba jako komerční doprava v souvislosti se stavbou přehrad zanikla, tradice spojené s ní jsou stále živé a předávané mladším generacím. Mimo České republiky o připsání tradice vorařství společně usilovalo šest dalších evropských států: Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko.

Bednářství nevymizí: Bednáří z Plzně zachovávají a rozvíjí tradiční pivovarské řemeslo

Bednářství nevymizí: Bednáří z Plzně zachovávají a rozvíjí tradiční pivovarské řemeslo

Plzeňský pivovar je jedním z posledních míst v Evropě, kde se tradiční bednářské řemeslo zachovává. Bednáři se zde starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. Od prosince 2018 jsou bednáři Plzeňského Prazdroje zapsáni v národním seznamu kulturního dědictví. Po podzimním smolení přijímají do svých řad nového člena tohoto řemesla, který před tím musí projít tříletým učením.

Cesty časem v Třebíči – interaktivní expozice pro hravé návštěvníky Zážitky

Cesty časem v Třebíči – interaktivní expozice pro hravé návštěvníky

Interaktivní expozice v třebíčském předzámčí je určena nejen dětem, ale i dospělým, kteří se rádi hravou formou dozvědí leccos zajímavého z historie města a řemesel. Zkusíte si postavit gotický oblouk, práci na tiskařském lisu nebo tkaní na tkalcovském stavu.

Městské muzeum Brumov-Bylnice Kultura

Městské muzeum Brumov-Bylnice

Stálá expozice muzea je zaměřena na život lidí pod brumovským hradem, na typická řemesla a vybavení domácnosti. Ve výstavních prostorách jsou pořádány archeologické, národopisné i historické výstavy.

Cvokařské muzeum Rožmitál pod Třemšínem Kultura

Cvokařské muzeum Rožmitál pod Třemšínem

Jediné muzeum v ČR a možná i v Evropě, či dokonce ve světě věnované zaniklému řemeslu cvokařskému. Muzeum najdete v Aleji Johanky ve Starém Rožmitálu, městské části Rožmitálu pod Třemšínem. Otevřeno je denně mimo zimní měsíce, od slušné hodiny ranní do soumraku. Vstup je volný a nutný.

Dům historie Přešticka – Městské muzeum v Přešticích Kultura

Dům historie Přešticka – Městské muzeum v Přešticích

V Městském muzeu v Přešticích nahlédnete do historie 19. a 20. století. Uvidíte zde zajímavý kupecký krám, stará řemesla a živnosti na Přešticku, funkční modely staročeského mlýna a mechanisy věžních hodin.

Lesní ekostezka Švagrov u Vernířovic Příroda

Lesní ekostezka Švagrov u Vernířovic

Naučná stezka vytvořená hluboko v jesenických lesích vybízí každého návštěvníka k ochraně vzácné horské přírody. Stezka je dlouhá přibližně pět kilometrů a lze ji projít pěšky i na kole.

Muzeum řemesel v Letohradě – největší muzeum řemesel v České republice

Muzeum řemesel v Letohradě – největší muzeum řemesel v České republice

Svou výstavní plochou 2600 m² je největší svého druhu v České republice. Technické vynálezy změnily během desítek let řemesla, která se dříve předávala z generace na generaci. Muzeum řemesel vám přiblíží časy, kdy se lidé museli spolehnout na vlastní fortel a materiály ze svého nejbližšího okolí.

Porčův mlýn – poznejte mlynářské řemeslo Památky

Porčův mlýn – poznejte mlynářské řemeslo

Chtěli byste vidět starobylou mlýnici v provozu? Přijeďte do Býkovic a v muzeu Porčův mlýn se dozvíte vše o tom, jak se mlelo obilí za starých časů. Přímo ve mlýně se můžete také ubytovat a usínat za příjemného klapotu mlýnského kola.

Zámek Chrast u Chrudimi – sídlo městského muzea Kultura

Zámek Chrast u Chrudimi – sídlo městského muzea

Původně renesančně stavěný mezi lety 1579 a 1605 Albrechtem Slavatou z Chlumu a po něm Markétou Berkovou, rozenou Trčkovou, od roku 1664 letní rezidence královéhradeckých biskupů, přestavěný a doplněný dalšími barokními křídly v letech 1721 – 1731 a kolem roku 1742.

Cesta pivovarského tovaryše – zážitkový program v pivovaru Pilsner Urquell Zážitky

Cesta pivovarského tovaryše – zážitkový program v pivovaru Pilsner Urquell

Máte skupinu, pro kterou hledáte opravdu exkluzivní a nezapomenutelný zážitek? Nabídněte jim Cestu pivovarského tovaryše v Plzeňském Prazdroji!

Další aktuality

Festival Prague Sounds připomene Sametovou revoluci

Mezinárodní hudební festival Prague Sounds začíná již v neděli 3. listopadu 2024 v pražské Lucerně koncertem jednoho z největších saxofonistů posledních čtyřiceti let a trojnásobného držitele Grammy Branforda Marsalise se svým virtuózním kvartetem. V letošním programu, který potrvá až do 20. listopadu, má festival dvě mimořádné vzpomínkové akce. První je večer nazvaný Kampování s Krylem, který na pražské Kampě nabídne vzpomínky bývalých Krylových kolegů ve Svobodné Evropě. Druhou akcí je celodenní projekt Soundtrack of Prague s podtitulem Svoboda. Jeho návštěvníci k 35. výročí Sametové revoluce uvidí velkoplošnou projekci kombinující archivní filmové materiály, fotografie, mapy a současné vizuální kompozice.
30. říjen 2024 8:31
Kultura

Vydejte se na zajímavé listopadové festivaly a koncerty

Mnoho slunečních paprsků už nejspíš čekat nemůžeme. Využít ale lze i pošmourné listopadové počasí a místo dlouhých výletů a procházek si užít nejlepší akce podzimu! Nevíte, co ve volném čase podniknout? Je ideální čas na výlet za hranice všedních dní za zábavou a kulturou. Využijte některý z našich tipů na zajímavý listopadový festival, výstavu či koncert.
29. říjen 2024 18:26
Kultura

Tipy, kam za památkami první republiky

Víte k jakému historickému období se hlásí Česká republika ve své ústavě? Éra první republiky je u nás dodnes chována ve velké úctě jako jedno z mála poklidných období rozvoje našeho státu. Navštivte památky, které toto období připomínají. Na výběr máte například prvorepublikové turistické trasy, vrcholové chaty, slavné stavby či posezení v kavárně, která pamatuje slavné osobnosti první republiky.
28. říjen 2024 9:00
Kultura

Rok české hudby 2024: čeští umělci v Carnegie Hall, nejslavnější koncertní síni světa

Rok české hudby 2024 pomalu končí. Oslavy vyvrcholí na začátku prosince Českým týdnem v New Yorku, ve slavné Carnegie Hall. Kteří čeští špičkoví umělci tu koncertovali? Kdo se řadí mezi ikony slavné koncertní síně a co chystá pro svá vystoupení Česká filharmonie? Vypravte se s Kudy z nudy do nejslavnějšího koncertního sálu na světě!
27. říjen 2024 9:05
Kultura

Národní zemědělské muzeum zve do Ostravy, na Kačinu, do Čáslavi, Valtic i na Hlubokou zdarma

Den vzniku samostatného československého státu 28. 10. 2024 letos vychází na pondělí. V tento den můžete přijít do expozic Národního zemědělského muzea, které bude otevřeno zdarma na mimopražských pobočkách v Čáslavi, na Kačině, ve Valticích, Ostravě nebo na Hluboké. Pražská hlavní budova má zavřeno, ale zve k návštěvě do ostatních muzeí mimo hlavní město!
26. říjen 2024 6:00
Kultura

Ideální podzimní tip: muzea, kde se nikdo nenudí

Exponáty za sklem, zaprášené vitríny a texty staré stejně jako muzejní exponáty? Tak toho se bát nemusíte – Kudy z nudy má pro vás nová nebo modernizovaná muzea nabízející originální kousky a interaktivní expozice, které chtějí malé i velké návštěvníky vtáhnout do hry! Inspirujte se našimi tipy na pěkný podzimní výlet, u kterého se nemusíte bát rozmarů počasí.
25. říjen 2024 6:00
Kultura

Rok české hudby 2024: Rusalka a Ach škoda lásky, nejpopulárnější česká hudba ve světě

Česká hudba má ve světě skvělé renomé. Víte ale, která opera je uváděná nejčastěji? A která písnička je nejpopulárnější? Vypravte se s Kudy z nudy po stopách nejoblíbenějších hudebních děl k nám i do světa!
14. říjen 2024 7:31
Kultura

Jak vypadal Jan Žižka? Antropologové mají díky forenzní rekonstrukci jasno!

V pátek 11. října 2024 je tomu přesně 600 let, kdy zemřel Jan Žižka z Trocnova. Již před deseti lety byla vytvořena přesná digitální kopie tzv. čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek slavného vojevůdce. Digitální model letos posloužil mezinárodnímu týmu expertů (Brazílie, ČR, Itálie) k provedení vědecké aproximace obličeje šest století mrtvé historické osobnosti.
11. říjen 2024 15:00
Kultura