Husitská stezka Zemí hradů měří 5,5 km a vede z Třebívlic na rozcestí Děkovka pod hradem Oltářík, kde navazuje na Zlatou stezku Zemí hradů.
Husitská stezka Zemí hradů představuje krátkou odbočku ze
Zlaté stezky Zemí hradů Českého středohoří. Vyznačuje ji modrá turistická značka a
od hlavní trasy se odděluje u rozcestí Děkovka. Odtud turisty přivede pod i na
hrad Oltářík (Hrádek), cca 650 m ostrého stoupání.
Historie vzniku
hradu Oltáříka je bezprostředně spojena s husitskou dobou a se jménem nejvýznamnějšího
husitského válečníka severních Čech –
Jakoubka z Vřesovic. Jakoubek dokázal za husitských válek ukořistit značné statky v
severozápadních Čechách, hlavně v
Podkrušnohoří. V okolí
Oltáříka držel vsi Chrášťany a Děkovku. K ochraně svého majetku si nad Děkovkou vystavěl patrně mezi lety 1440-1450 (uvažovat lze i o letech 1434-1438) hrad, který měl chránit jeho statky od jihu a jihovýchodu, kde se rozkládala panství a hrady katolických pánů z
Hazmburka a Kaplířů ze Sulevic. Hrad
Oltářík měl zřejmě čistě
účel vojenský, čímž lze vysvětlit i jednoduchost jeho stavebního vybavení.
Další část stezky udělají očím radost
orchidejové louky pod Solanskou horou – jedná se o přírodovědné významné místo, kde se nachází několik druhů lučních orchidejí: pětiprstka hustokvětá nebo vemeník dvoulistý. Po 2 km dojdeme pod
Blešenský vrch s pozůstatky hradiště. Nahoru opět vede modrá značka (cca 1 km). Podle lidové tradice byl zakladatelem hradu
litoměřický kastelán Blah či jinak Blech, předek pánů z Chlumu ve 12. století. Za husitských válek sloužil hrádek (patrně z větší části dřevěného rázu) jako
vojenský opěrný bod. Písemné zprávy o něm se nedochovaly.
Dále cesta vede do obcí Dřemčice a
Třebívlice. Zde stojí
zámeček, upravený v 18. století z tvrze, postavené v první polovině 14. století. Je zde expozice Ulriky von Levetzow, poslední velké lásky J. W. Goetha. V Třebívlicích Husitská stezka Zemí hradů končí.