Dechberoucí turistické oblasti: 50 známých i neznámých míst Českého středohoří, která musíte navštívit alespoň jednou za život

Rozsáhlé torzo hradu, nazývaného též Kostomlaty, se tyčí na kopci, nedaleko od Kostomlat pod Milešovkou. Hrad bývá považován za jednu nejmalebnějších zřícenin v Čechách.

Litoměřická vinařská doblast je jednou ze dvou podoblastí vinařské oblasti Čechy. Litoměřice vždy byly velkým historickým soupeřem Mělníka v obchodování. Stejně tak soupeřila tato města i v obchodu vínem, hlavně na trzích v Praze.

Věděli jste, že ještě v 18. století byla Milešovka považována za nejvyšší horu České republiky? I když dnes víme, že tomu tak není, nejvyšší hora Českého středohoří si svůj titul královny opravdu zaslouží.

Poznejte vinařství ve Velkých Žernosekách. Po rozsáhlé opravě zámku a rekonstrukci celého areálu vinařství rozšířila společnost svou činnost o degustace vína, firemní posezení při víně a další společenské akce pro přátele českého vína z Velkých Žernosek.

Chráněná krajinná oblast České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin.

Z vrcholu kopce Boreč stoupá i v krutých mrazech teplá pára. Teplotní rozdíl mezi unikajícím vzduchem a okolím bývá až 16 stupňů, takže se v okolí puklin s unikajícím vzduchem neudrží sníh. Teplé mikroklima vyhovuje teplomilným rostlinám které nesnášejí teploty pod nulou.

Jednou z nepřehlédnutelných dominant Českého středohoří je čedičový kopec, majestátně se tyčící nedaleko severočeského městečka Lovosice. Lovoš (570 m.n.m) určitě poznáte už zdaleka podle typického tvaru se dvěma vrcholy – Velkým a Malým Lovošem zvaným též Kybička.

Pokud se při svých toulkách vypravíte do Českého středohoří, nemůžete Hazmburk minout – jeho silueta se dvěma věžemi, horní hranolovitou a dolní kulatou, je vidět ze všech světových stran na desítky kilometrů daleko.

Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer vybudoval někdy mezi lety 1720-30 nedaleko Litoměřic jednopatrový zámek, přibližně čtvercového půdorysu, pro Annu Marii Toskánskou z rodu Sasko-lauenburského, manželku toskánského vévody Gastona III., posledního z rodu Medici.

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.

Barokní poutní místo se nachází na vrchu Kalvárie nad obcí Ostré, která je vzdálena 1,5 km od Úštěku.

Zlatá stezka Zemí hradů v celkové délce 89 km vede z Budyně nad Ohří do Úštěku a propojuje tak většinu významných hradních památek v oblasti Českého středohoří.

Blešenský vrch je zalesněný nefelinitový vrch v CHKO České středohoří asi 6 km západně od města Třebenice nad vsí Blešno.

Jedná se o částečně zalesněný skalnatý vrch nad mělkým údolím potoka Granátka v západní části CHKO České středohoří, asi 0,5 km západně od Dřemčic a přibližně 2 km severně od obce Třebívlice.

Ulričina stezka je vedena po značených turistických cestách v okolí Třebívlic v CHKO České středohoří 13 km západně od Lovosic. Jedná se o kruhovou trasu pro pěší i cylisty na trekových či horských kolech.

Bezlesá silueta dominantního, 509 m vysokého vrchu Oblíku na jižním okraji Českého středohoří je nedílnou součástí krajinného panorama města Loun.

Na vrcholu hory Varhošť (638 m n.m.) se nachází celoročně přístupná železná kruhová rozhledna. Stojí zde od roku 1972 jako třetí v pořadí, když dvě předcházející dřevěné dosloužily.

Hibschova jeskyně není tak úplně přírodní útvar. Kdysi se tu těžil kámen a pak i písek. Vznikl tak překvapivě rozsáhlý jeskyní komplex.

Husitská stezka Zemí hradů měří 5,5 km a vede z Třebívlic na rozcestí Děkovka pod hradem Oltářík, kde navazuje na Zlatou stezku Zemí hradů.

Brník je výrazný čedičový vrch, který se nachází cca 8 km severovýchodně od Loun. Tvoří součást trojice výrazných vrchů, Oblík-Srdov-Brník v Chráněné krajinné oblasti České středohoří o celkové rozloze 335 ha. Od vrchu Srdov je oddělen sedlem. Vrch je bezlesý, holý a nabízí daleké rozhledy.

V Lovosicích u přívozu naleznete pěknou vyhlídku. Nachází se na uměle vytvořeném vršku, kde už podobná vyhlídka postavena roku 1869. Z vrcholu rozhledny je vidět kruhovým výhledem daleko do krajiny Českého středohoří.

Přírodní rezervace Vrabinec se rozkládá na zalesněném čedičovém sopouchu se strmými svahy. Na vrcholu se nachází zřícenina hradu stejného jména. Rezervace chrání teplomilná rostlinná a živočišná společenstva skal, sutí a suťových lesů.

V západní části Českého středohoří existuje několik míst, kde se vyskytují dnes již velmi vzácné kolonie sysla obecného, který je v České republice kriticky ohrožený. Početná populace žije u letiště Raná či pod vrchem Milá v lokalitě Hliniště.

Skalní útvar pojmenovaný příznačně Kočka najdete nedaleko silnice mezi Litoměřicemi a Žitenicemi. Modrá turistická značka vás dovede až na vrchol, kde vás překvapí pozoruhodně dokonalý rozhled.

Severně od Litoměřic, na levé straně údolí Pokratického potoka, se zvedá strmá opuková stráň, která hostí řadu vzácných a významných druhů rostlin. Svůj název stráň dostala podle barvy půdy, jež tvoří druhohorní slínité vápence – tzv. zvonivá opuka.

Přírodní památka Babinské louky zahrnuje vlhké podhorské luky s pestrou květenou. Hlavním předmětem ochrany je především populace zvonovce liliolistého, najde se tu ale i mnoho dalších druhů rostlin – bleduli jarní, prvosenku vyšší, kosatec sibiřský, prstnatec májový nebo upolín nejvyšší.

Unikátní geologický útvar v bývalém lomu nedaleko obce Hnojnice v Českém středohoří, při silnici z Libčevsi do Libochovic. Jedná se o nevelkou stěnu, kde jsou rozmístěna „kamenná slunce“ – útvary vzniklé v průběhu dávné sopečné erupce.

Píšťanské či Žernosecké jezero je uměle vytvořený písník, vzniklý v 50. – 60. letech průsaky vody z řeky Labe, která zde zatopila lom na štěrkopísek. Dnes je jezero oblíbeným rekreačním místem s písčitými břehy.

Kuželovitý tvar osamocené, čedičové hory Radobýl se tyčí v Českém středohoří na pravém břehu Labe, 3 km jihozápadně od středu Litoměřic. S horou je spjato jméno českého básníka Karla Hynka Máchy, kterému se návštěva Radobýlu, 27. 10. 1836 stala osudnou.

Cyklostezka (Labská stezka CT 2, EuroVelo 7) začíná ve Štětí, vede přes Roudnici nad Labem, Terezín, Litoměřice, Velké Žernoseky, Ústí nad Labem, Děčín přes Hřensko, odkud pokračuje dále do Německa.

Zbytky středověkého hrádku Kamýk stojí na strmé skále v nadmořské výšce 382 metrů nad stejnojmennou vsí. Hrad nechal postavit král Jan Lucemburský k ochraně cesty do Litoměřic. Zároveň plnil hrad i funkci signalizační.

Zámek a zřícenina hradu Skalka v obci Vlastislav v Českém středohoří.

Rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na vrcholu hory Říp je významná církevní i kulturní památka, jde o románskou rotundu, která patří mezi nejstarší stojící stavby v Česku.

Vyhlídkové místo se nachází na vrchu Výslunní (364 m.n.m.) a z tohoto důvodu se jí také někdy říká, Výslunní vyhlídka.

Nevelký hrad Oparno na táhlé ostrožně nad romantickým Oparenským údolím pravděpodobně postavili páni z Vchynic (později Kinští) okolo roku 1344. Dnes jsou jeho dobře dostupné zříceniny, sestávající z mohutné plášťové hradby a napůl zasutých sklepů, vyhledávaným turistickým cílem.

Hrad Vrabinec byl postaven na příkré rozeklané skále nedaleko osady Babětína. Vede k němu příkrá cesta po červené turistické značce. Nádherný pohled do údolí řeky Labe ale za námahu rozhodně stojí.

Zámek v malé obci nedaleko Třebenic a Lovosic,na dohled Českého Středohoří, využívá základní škola.Ve volně přístupném parku se nachází pavilon s muzeem Ulriky von Lewetzov. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318.

Muzeum českého granátu Třebenice nabízí ucelený přehled těžby a zpracování českého granátu. České granáty si můžete nejen prohlédnout, ale i sami nasbírat přímo před muzeem či v dovezeném granátovém písku.

Hrad Pannu založil roku 1421 Zikmund z Vartemberka. Stalo se tak v době, kdy obléhal Kalich, nový hrad svého úhlavního nepřítele Jana Žižky z Trocnova. Ke zřícenině vede žlutá turistická značka z obce Řepčice.

Johann W je obnovené vinařství, které nabízí prohlídky pro veřejnost. Za jedním z největších vinařských projektů v Čechách poslední doby stojí podnikatel a místní patriot Jan Dienstl.

V opuštěném lomu při severním úpatí vrchu Linhorka nedaleko obce Staré se vyskytuje mimořádně zajímavý geologický úkaz, tzv. "kamenných sluncí."

Jedinečné území CHKO České středohoří je jedním z optimálních výchozích míst jak pro pěší turistiku, tak především cykloturistiku do širokého okolí. Napomáhá tomu bezesporu síť kvalitních cyklotras, které se neustále rozšiřují.

Pozůstatky hrádku vybudovaného zbohatlým husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic najdete nad obcí Děkovka. Silueta jeho zříceniny, která se tyčí na vrcholu 566 m vysoké čedičové kupy a spolu s nedalekým a téměř nerozlučně podobným hradem Košťálovem dotváří dramatický dojem Českého středohoří.

Skalnatý ostroh Kalvárie se vypíná nad pravým břehem Labe s krásnou vyhlídkou na Českou bránu. Pro tři kříže, stojící na vrchu a zmiňované již v rku 1587, se vžil také název Tříkřížový vrch. Je součástí stejnojmenné přírodní rezervace Kalvárie, vyhlášené roku 1993.

Zdaleka viditelné zbytky hradu Košťálov najdete nedaleko Lovosic na vysoké čedičové skále nad Třebenicemi. Fascinující výhled, který se odsud naskýtá, patří v Českém středohoří k nejúchvatnějším. Jižní svahy hory jsou vzhledem k výskytu vzácných rostlinných společenstev chráněnou přírodní památkou.

Vrch Milá je typickým osamoceným kopcem Ranského středohoří a nabízí nádherný rozhled do okolí. Jedná se o skalnatý čedičový vrch kuželovitého tvaru se zaobleným vrcholem, který je z části zalesněn. Horu obklopují lány polí, podél vede stromová linie s cestou. Na JZ úpatí leží stejnojmenná ves.

Stezka měřící 10,5 km začíná pod Dlouhým vrchem (655 m) a po modré značce vede přes Žitenice do Litoměřic. Vede členitým lesním terénem a je vhodná jen pro pěší turisty.

Vulkanickou činností vzniklé čedičové a znělcové shluky kopců, osamocené masivy homolí a kup vytvářejí pestré členění špičatých vrcholů a hluboká romantická údolí.

Asi 1 km jihovýchodně od Milešova v Českém středohoří strmí na vrcholu opečného kuželu Ostrý (552,6 m) zřícenina stejnojmenného hradu. Vybudován byl až na sklonku husitských válek na počátku 15. století, jako pustý se uvádí od 16. století.