Budova kapitulního děkanství na Pražském hradě je v jádru renesanční objekt (se zbytky románských a gotických prvků), který dal barokně přestavět kapitulní děkan Adam Ignác Mladota ze Solopysk. Autorem projektu byl Jan Blažej Santini-Aichel.
Původní renesanční budova kapituly, obsahující v sobě také
románské a gotické konstrukční
prvky, byla
přestavěna v prvních létech
18. století. Neobešla se však bez problémů – děkan Mladota nejprve pověřil projektem přestavby slavného architekta Giovanniho
Battistu Aliprandiho, který za svůj návrh a budoucí práci požadoval příslušně vysoký honorář. Děkan mu však nechal vzkázat, že se mu dodaný návrh "nehodí" a pověřil tímto úkolem
mladého architekta
Santiniho-Aichela. Dokončení přestavby proběhlo v roce
1705.
V pravé části přízemí se nachází sál někdejší kapitulní knihovny. Ten je
bohatě zdobený malířskou výzdobou z roku
1725. Vytvořil ji
Jan Ezechiel Vodňanský. Prostor je dnes využíván především jako výstavní síň.
Budova kapitulního děkanství se ukrývá v uličce, která spojuje
III. hradní nádvoří s prostranstvím před
bazilikou sv. Jiří.