Santini Immortalis – objevte známá i neznámá díla Jana Blažeje Santini-Aichela

Nejpozoruhodnější součástí kláštera je barokně-gotický kostel stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Budova nového konventu pochází od Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Klášter je vzdálen necelých 10 km od Stříbra.

Klášter cisterciáků je nejstarším klášterem řádu v ČR z roku 1142. V posledních letech prodělala katedrála celkovou rekonstrukci a je opět otevřena pro veřejnost. Ve zdech katedrály objevili restaurátoři během svých prací ostatky pohřbených mnichů.

Originální, vzdušné a dokonale pracující se světlem, symbolikou a geometrickými tvary: takové jsou stavby mistra Santiniho. Jeho svébytný styl dnes nazýváme barokní gotikou. V evropském měřítku je jedinečný: jinde než v Česku jeho stavby nenajdete.

Klášter Želiv byl založen už ve 12. století knížetem Soběslavem. V padesátých letech zde byl internační tábor pro kněze a řeholníky. Želiv však není jen klášter, ale je to celý komplex staveb – klášter s kostelem Narození Panny Marie, konvent, opatství, Trčkův hrad či renesanční dům s palírnou.

Krásná stavba uprostřed křivoklátsko-džbánské pánve na které se podíleli mimo jiné architekti Santini a Dientzehofer.

Horní zámek v Panenských Břežanech je místem, které bude navždy spojeno se jménem geniálního architekta barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichela, jehož rukopis je nesmazatelně vepsán do kaple svaté Anny stojící v jeho blízkosti.

Santiniho cyklotrasa kopíruje cyklotrasu č. 5061 a vede z Vojnova Městce přes Žďár nad Sázavou do Bystřice nad Perštejnem. Díky ní objevíte známá i méně proslavená Santiniho díla, poznat krásu Žďárských vrchů, rybník Dářko i jeho rašeliniště, a potom můžete vyrazit za zábavou a odpočinkem do blízkých areálů jako je Šikland či Pilák. Delší a náročnější trasa je vhodná pro treková kola.

V Čechách a na Moravě najdete v současnosti 10 areálů se Santiniho stavbami, které jsou přístupné veřejnosti jako kulturní památky. Náš výlet vás zavede tentokrát do zámku Karlova Koruna, do Kutné Hory a do klášterního areálu v Želivi.

Jednou z nejkrásnějších a zároveň i nejmystičtějších staveb je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Další významnou stavbou je Chrám Panny Marie ve Křtinách, který je často nazýván barokní perlou Moravy. Dalším známým Santiniho projektem je přestavba benediktinského kláštera v Rajhradu kolem roku 1720, který patřil k jeho posledním.

V Čechách a na Moravě najdete v současnosti 10 areálů se Santiniho stavbami, které jsou přístupné veřejnosti jako kulturní památky. V západních Čechách se jedná o kláštery v Plasích a Kladrubech a dále poutní kostel v Mariánské Týnici a kapli v Mladoticích. Vydejte se s námi za poznáním Santiniho.

Prohlédněte si historické jádro města Telče, baziliku sv. Prokopa a židovské město v Třebíči a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou – pohodlně navštívit všechny tři památky na Vysočině zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO stihnete během jediného víkendu!

Významná památka barokní architektury, poutní místo s chrámem Jména Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Jde o největší Santiniho stavbu na půdorysu řeckého kříže. Areál je mistrně zasazen do krajiny. Jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě.

Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.

Naučnou stezku kolem Zelené hory tvoří okruh, který je vybaven odpočinkovými místy s příslušným mobiliářem, vyhlídkovými místy a informačními tabulemi.

Spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice patří zámek v Rychnově nad Kněžnou k největším a nejkrásnějším barokním celkům v Čechách. Autorem této ojedinělé architektonické kompozice je slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel.

Barokní kostel s komplexem dalších staveb nechal vybudovat v 16. století František Michal August Šubíř z Chobyně jako projev díků za odvrácení morové nákazy. Projekt vypracoval slavný architekt Jan Blažej Santini. Kostel má zajímavý půdorys ve tvaru šestilistu, inspirovaný jerusalémskou Golgotou.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, městem jsou Smiřice od roku 1659. Město se mimo jiné chlubí tím, že zde byl po 1. světové válce postaven jez s nejvyšším převýšením na Labi.

Hospodářský dvůr Kalec leží na západním okraji Plaska nedaleko středního toku řeky Střely. Dispozice Kalce, který je připisován Janu Blažeji Santinimu, je nejoriginálnější ze všech barokních dvorů plaských cisterciáků.

V místě dvou původních domů při bývalé Strahovské bráně v Nerudově ulici byl v letech 1691 až 1717 postaven kostel Panny Marie zvaný U Kajetánů.

Už v 18. století vyhledávané poutní místo. Na svátek sv. Anny se zde každoročně konají církevní obřady.

Obdivuhodným stavitelským dílem je hvězdicová klenba kostela, založeného Karlem IV. v malebném koutě nad nuselským údolím přímo proti Vyšehradu.

Areál dvora Hubenov je díky výraznému architektonickému řešení Jana Blažeje Santiniho dokonalou ukázkou toho, že ani běžná zemědělská činnost není překážkou pro mimořádný umělecký výkon.

Lovecký zámeček v klasicistním stylu pochází z roku 1742 a byl vybudován rodem Kolowratů údajně dle návrhu světově proslulého českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho. Zámeček je pojmenová po řecké bohyni lovu, Dianě.

Hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla pochází již z 12. století, přičemž vv 18. století byl přestavěn do dnešní podoby. Kostel leží v těsné blízkosti kláštera Želiv a na poslední přestavbě se údajně mohl podílet Jan Blažej Santini-Aichel.

Nejvýznamnější stavební památkou Slap je bezpochyby kostel svatého Petra a Pavla. Kostel byl postaven za zbraslavského opata Wolfganga Šváchy, který zastával svůj úřad v letech 1684 – 1716. Jeho autorem je Jan Santini, velká postava architektury té doby.

Barokní stavba, která vznikla přestavbou a částečnou novostavbou na místě původního rajhradského farního kostela. Autorem projektu je s největší pravděpodobností český architekt italského původu Jan Blažej Santini-Aichel.

Neobvykle řešený barokní zámek z první poloviny 18. století je stejně jako stavba sousedního kostela přisuzován významnému architektovi italského původu Janu Blažejovi Santinimu. Někteří badatelé však autorství připisují dalšímu vynikajícímu baroknímu staviteli Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi.

Novou kapli nechal opat Evžen Tyttl vybudovat dle projektu J. B. Santiniho-Aichela. Pokládání základního kamene 2. května 1708 se zúčastnil opat se všemi obyvateli konventu. O dva roky později byla kaple dokončena a 14. září 1710 opat kapli slavnostně požehnal.

Původní středověký farní kostel v Horní Bobrové nedostačoval na počátku 18. století potřebám rozsáhlé farnosti. Santini proto v roce 1714 vypracoval nový projekt a kostel byl v souvislosti s realizací svatojánského poutního kostela na Zelené hoře vysvěcen 5. října 1722.

Cyklotrasa je vhodná jako jedno či dvoudenní výlet pro milovníky historie, ale i přírodních krás, které Vysočina nabízí. Začátek trasy pojmenované podle česko-italského architekta Jana Blažeje Santiniho začíná ve Vojnově Městci na pomezí Čech a Moravy.

Zdejší rozlehlý komplex byl a je klášterem, zámkem a památkou, která po staletí tvořila dominantu krajiny severně od Plzně. Ačkoliv klášter patřil historicky do Rakovnického kraje, ovlivňoval a určoval dění především v severní části dnešního kraje Plzeňského.

Mariánská Týnice u Kralovic patří ke skvostům barokní architektury západních Čech. Někdejší poutní místo bývalého cisterciáckého kláštera je sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska. Areál, který je od roku 2018 na seznamu národních kulturních památek, je v majetku Plzeňského kraje.

Centrum baroka je zřízeno v budově bývalého cisterciáckého proboštství, jehož projektantem byl jeden z nejvýznamnějších barokních architektů – Jan Blažej Santini-Aichel. V areálu sídlí též příspěvková organizace Plzeňského kraje – Muzeum a galerie severního Plzeňska.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáře nad Sázavou je původně gotický, barokně za účasti Jana Santiniho přestavěný kostel, který je součástí bývalého kláštera.

Nedaleko žďárského kláštera se nachází barokní Dolní hřbitov, který vybudoval stavitel Jan Blažej Santini Aichel ve spolupráci s opatem Vejmluvou. Byl postaven podle kabalistických symbolů do tvaru lebky. Byl na něm pochován Alois Ulrich, který je označován za posledního čekého upíra.

Byla postavena podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky, který často spolupracoval s významným českým barokním architektem Janem Santinim Aichlem.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou je národní kulturní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Byl postaven na začátku 20. let 18. století a je nepochybně nejosobitějším dílem J. B. Santiniho Aichla.

Karlova Koruna je považována za jeden z vrcholů iluzivního baroka v Čechách. Plány na zámek zpracoval jeden z nejvýznamnějších barokních stavitelů italského původu Jan Santini Aichel.

Pozoruhodná barokní boží muka z roku 1708 se nachází za obcí Bobrová na Vysočině. Konkávně tvarovaná střední část vyrůstající z hranolové základny je prolomena pravoúhlými nikami s novodobými obrázky. Stavbička patří mezi díla Jana Blažeje Santiniho.

Nechte se provést příběhem areálu bývalého cisterciáckého kláštera ze 13. století a dnešního zámku rodiny Kinských. Hledáte místo, které propojuje živou historii s živou přírodou a moderními prvky? Chcete podniknout výlet na jeden nebo více dní, který si užije úplně celá rodina?

Římskokatolická Kaple svatého Antonína Paduánského v Nadrybách v okrese Plzeň-sever je zasvěcená svatému Antonínovi a je chráněna jako kulturní památka České republiky.

Původně gotický dům, renesančně a roku 1704 barokně přestavěný Kryštofem Dientzenhoferem. V letech 1705–23 patřil J. B. Santinimu, který vytvořil vrcholně barokní domovní průčelí, z nějž se zachovaly jen zvlněné římsy. Dnes se zde nachází Hostel Santini Prague.

Morzinský palác, zvaný též u Mouřenínů, je jedna z nejvýznamnějších staveb pražského vrcholného baroka stojící v Nerudově ulici, na Malé Straně v Praze. V současné době v objektu sídlí velvyslanectví Rumunské republiky.

Vrcholně barokní palác má vícero názvů podle svých dřívějších majitelů. Říká se mu Kolovratský, Thunovský či Thun-Hohenštejnský. Nachází se v Nerudově ulici a dnes v něm sídlí italské velvyslanectví.

Budova kapitulního děkanství na Pražském hradě je v jádru renesanční objekt (se zbytky románských a gotických prvků), který dal barokně přestavět kapitulní děkan Adam Ignác Mladota ze Solopysk. Autorem projektu byl Jan Blažej Santini-Aichel.

Dnešní podobu zámku v Hořiněvsi, v královéhradeckém okrese, formovali nejen doboví architekti, ale i nespokojení rolníci při selském povstání. V současnosti je zámek v soukromých rukou a po desetiletích chátrání zde probíhá rekonstrukce.

Kostel ve Vyklanticích na Pelhřimovsku byl dokončen roku 1729. Centrální stavba s hranolovitou věžičkou a eliptickou kupolí lodě je zakončena lucernou s podélnými okénky. V kostele jsou umístěny ultramoderní sochy vytištěné na 3D tiskárně.

Římskokatolický kostel je doložen již před rokem 1361. Kostel prošel gotickou a barokní přestavbou.

Autorem návrhu barokní svatyně z let 1723-25 byl patrně J. Santini. Roku 1761 byla postavena kostelní věž. Nad portálem kostela je umístěn kamenný znak jeho zakladatelky Marie Antonie kněžny Montecuculi.

Dobrodružná hra pro rodiny s dětmi dovede hráče na vzájemně propojena místa geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Hra plně v offline verzi za pomocí mystických šifer seznamuje děti s památkou UNESCO a jejím stavitelem.

Kostel Narození Panny Marie je významnou ukázkou barokní gotiky. Založen byl roku 1139, nad soutokem říček Želivky a Trnávky, spolu s klášterem. Archeologickým výzkumem bylo potvrzeno, že v místech dnešního chrámu stával původní románský konventní kostel.

Gotický kostel svatého Prokopa ve Všehrdech vznikl ve 14. století. V letech 1730–1732 byla na objednávku opata Evžena Tyttla realizována barokní novostavba dle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.

Klášter v Rajhradě u Brna patří mezi nejstarší a nejznámější kláštery na Moravě. Klášter sloužil odedávna jako centrum kultury a vzdělanosti. Dnes zde můžete navštívit opatský chrám sv. Petra a Pavla a Památník písemnictví na Moravě s historickou knihovnou.

Kostel svatého Prokopa ve vesnici Chotouň je drobná barokní stavba vybudovaná jako kaple mezi lety 1708–10 podle projektu Jana Blažeje Santiniho. V Chotouni se podle legendy narodil kolem roku 978 jeden z pozdějších českých zemských patronů a zakladatel Sázavského kláštera, sv. Prokop.

Asi 8 kilometrů jižně od Zelené Hory ve Žďáře nad Sázavou se nachází Obyčtov, starobylé mariánské poutní místo. Chrám ve tvaru želvy vznikl posmrtně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, řečeného Aichla, za ideové spolupráce opata Václava Vejmluvy.

Důležitou součástí staré Prahy byla Havelská čtvrť, tzv. Havelské Město bylo téměř samosataným celkem v rámci Starého Města. Farní kostel sv. Havla, založený Václavem I. roku 1232, byl jedním ze čtyř hlavních pražských kostelů.

Barokní palác se nachází na Valdštejnském náměstí na pražské Malé Straně. Tato kulturní památka České republiky je současně i sídlem Národního památkového ústavu. Na palác navazuje terasová Ledeburská zahrada stoupající až ke zdi zahrad Pražského hradu.

Kaple ve slohu barokní gotiky postavena pravděpodobně v roce 1720. Má půdorys šesticípé hvězdy s konkávně prohnutými stranami, je zevnitř zaklenuta a nad střechou se zdvíhá šestiboká lucerna, na jejímž vrcholu je umístěna kamenná šesticípá hvězda.

Kostel je dominantou obce a honosnou stavbou, která si zaslouží úctu a obdiv. Do dnešní podoby byl vystavěn v letech 1713 – 1717 podle projektu Jana Blažeje Santiniho Aichla.

Zámek ve Křtinách stojí na místě bývalé rezidence premonstrátů z brněnských Zábrdovic, v těsném sousedství poutního chrámu. Dnes zámek slouží jako ubytovací zařízení.

Reprezentativní barokní dvoupatrová budova se čtvercovým nádvořím uprostřed Velkého náměstí slouží jako biskupská rezidence. V kapli byl roku 1786 vysvěcen na kněze Josef Dobrovský. V budově se nacházejí portréty hradeckých biskupů.

Původně stál u Velkého náměstí kamenný a zřejmě nejstarší kostel v Hradci, který sloužil do stavby kostela sv. Ducha. Ve 14. stol. vyhořel a byl znovu vystavěn, v 16. stol. se využíval jako sklad soli, později obilí i zbraní. V 18. stol zde byla vystavěna současná kaple dle plánu Santiniho-Aichela.