Kostel byl postaven v letech 1654-1666 italským architektem Carlem Luragem. Kostel byl v 18. století vypleněn pruskými vojáky a po zrušení jezuitského řádu se stal posádkovým kostelem. Interiér byl několikrát renovován. Vnitřní výzdoba zahrnuje také obraz sv. Jana Nepomuckého od Petra Brandla.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn jezuity v letech 1654-1666 podle plánů řádového stavitele Carlo Luraga. Fundátorem stavby byl plukovník lichtenštejnského pluku císaře Ferdinanda II. a majitel panství
Kostelec nad Orlicí Kašpar Gramm. V roce
1762 byl kostel značně poškozen požárem, ale ještě dříve byl
vyloupen pruskými vojáky. Již roku 1765 byl obnoven stavitelem F. Kermerem a opětovně vysvěcen. Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 se kostel stal
garnisonním (vojenským)
kostelem. V roce 1857 začala armáda do té doby nepříliš udržovaný kostel opravovat, přičemž na střeše vypukl požár.
Shořely obě věže i střecha, byly poškozeny tři zvony. Roku 1900 se kostela opět ujal Řád Tovaryšstva Ježíšova. Jezuité kostel důkladně opravili a od té doby je zase
významnou církevní stavbou Hradce Králové.
Délka kostela je 40 m, šířka 20 m, výška stropu 20,3 m a výška lucerny 30 m. Ve výklencích dominantního severního průčelí stojí od roku 1704
sochy sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského, sv. Aloise a sv. Stanislava. Hlavní loď kostela je rozdělena čtyřmi páry pilastrů v korintském slohu, boční lodě jsou rozděleny na
tři páry kaplí. Jednotlivé kaple jsou
zaklenuty českými klenbami a odděleny od hlavní lodě 80 cm silnými zdmi. Půdorys kostela je odvozen ze základního jezuitského typu chrámu Il Gesú.
Požár z roku 1762
zničil původní fresky jezuity Kryštofa Reichelta z let 1664-1666, byly zničeny také všechny dřevěné oltáře a další výzdoba. Jako jediná se zachovala
kaple sv. Ignáce s freskami a obrazem
Glorifikace sv. Ignáce od Petra Brandla (kolem roku 1730).
Hlavní oltář z roku 1765 je iluzivní
malovaná sloupová architektura zaujímající celou jižní stěnu kněžiště od jezuity Josefa Kramolína. Uprostřed visí velký
obraz na plátně –
Nanebevzetí Panny Marie od Kristiána Noldingera. Také ostatní výzdoba zachovaná do současnosti vznikla až po roce 1765. V kostele jsou
vzácné varhany – dvoumanuálový
barokní nástroj z roku 1765 postavený kralickým varhanářem Josefem Streusselem (1732 – 1776). Nástroj je rozdělen do 3 unikátních malovaných skříní. Jedná se o
nejstarší varhany v Hradci Králové.
Prozkoumejte historii a architektonickou nádheru Kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové, ikony české barokní architektury.
Kostel byl postaven v letech 1654-1666.
Architektem byl italský architekt Carlo Lurago.
V 18. století byl kostel vypleněn pruskými vojáky a zrušením jezuitského řádu se stal posádkovým kostelem.
Délka kostela je 40 m, šířka 20 m a výška stropu 20,3 m.
Interiér obsahuje obraz sv. Jana Nepomuckého od Petra Brandla a různé fresky a oltáře.
Hlavní oltář z roku 1765 je iluzivní malovaná sloupová architektura, která zaujímá celou jižní stěnu kněžiště.
V kostele lze nalézt vzácné varhany a sochy významných světců na severním průčelí kostela datované do roku 1704.
Fundátorem stavby byl Kašpar Gramm, majitel panství Kostelec nad Orlicí.
Požár zničil původní fresky a část vnitřní výzdoby jako dřevěné oltáře.
Kostel byl obnoven stavitelem F. Kermerem a opětovně vysvěcen v roce 1765.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.