Městská památková rezervace Kolín

Královské město Kolín je příkladem vyspělého středověkého urbanismu 13. století s pravidelným rozvržením ulic a náměstí. Mimořádné dílo zdejší gotické architektury představuje farní chrám sv. Bartoloměje, který stavěl v letech 1360–1378 Petr Parléř. Z pozdější doby jsou významné především vrcholně barokní měšťanské domy na náměstí a vzácná barokní synagoga v bývalém židovském ghettu na západním okraji města.
 
Dále do městské památkové rezervace patří: celé Bartolomějské návrší, budova arciděkanství, Červinkovský dům (Regionální muzeum v Kolíně), Veigertovský dům (Regionální muzeum v Kolíně), dvoupatrový barokní dům se středověkým jádrem na Karlově náměstí č. 7 (v domě býval kdysi první poštovní úřad či hostinec s ubytováním, ve kterém přenocoval například císař Josef II., Hans Christian Andersen nebo ruský vojevůdce Suvorov), Karlovo náměstí s pseudorenesanční kašnou, budova pseudorenezančně přestavěné radnice (v průčelí s freskami od Adolfa Liebschera, které zachycují historické události Kolína), zámek Kolín (připravuje se rekonstrukce areálu), bývalý zámecký pivovar, bývalá zámecká brána, zbytky vnějších hradeb s baštou či evangelický kostel z let 1868–71.
 
Zapomenout nesmíme ani na židovské ghetto, kde se nachází židovská radnice (barokní dům z 18. století s klasicistním štítem), Rabínský dům (pův. Ze 13. stol., později byl dům přestavěn renesančně a barokně, současná rokoková fasáda pochází z poloviny 18. století) a synagoga Kolín.
 
Hranice území MPR v Kolíně vede na severní straně opěrnou zdí při železniční trati podél řeky Labe, na východní, jižní a západní straně historického jádra po komunikačním okruhu ulicemi Mostní, Politických vězňů, náměstím Krále Jiřího z Poděbrad, ulicemi Na valech a Sokolskou a v severozápadní části je vedena ohradní zdí areálu pivovaru až k ulici Úzká a Sokolská, kde se obvod území rezervace vrací k výchozímu bodu.