Rodinné klany: Parléřovi, předkové a potomci stavitele katedrály sv. Víta v Praze

Stavitel, kameník, sochař a řezbář Petr Parléř (1332 nebo 1333 Kolín nad Rýnem nebo Švábský Gmünd – 13. července 1399, Praha) byl výjimečnou osobností středoevropské gotiky. Vrcholná etapa středoevropské gotické architektury se podle něj dokonce někdy nazývá parléřovská gotika.

Staroměstská mostecká věž tvoří bránu do Starého Města pražského. Při korunovační cestě do chrámu sv. Víta na Pražském hradě jí procházeli čeští králové.

Král a císař Karel IV. z rodu Lucemburků byl velkým mecenášem umění. V jeho službách pracovali vynikající umělci jako Matyáš z Arrasu, Petr Parléř či Mistr Theodorik (kolem 1320 – před březnem 1381, zřejmě Praha), malíř deskových obrazů a nástěnných maleb v období vrcholné české gotiky.

Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, založené roku 1388, je spolu s historickým jádrem města a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsané na seznamu památek UNESCO. Podle historických pramenů měla velkolepá stavba dosahovat dvojnásobku dnešní délky.

Kostel sv. Jiljí se nachází na Kostelním náměstí. Na několika místech v kostele se dochovaly zbytky nástěnných maleb. V interiéru se nachází plastika prvního patrona kostela sv. Mikuláše z huti Petra Parléře.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Vydejte se za nevšedním výhledem na jižní věž chrámu sv. Víta na Pražském hradě, která je opět přístupná. Věž je nejvyšší věží chrámu a její výška dosahuje téměř 100 metrů. Připravte se však na náročný výstup, za výhledem budete muset překonat skoro 300 schodů.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Dominantou města Kolína je chrám sv. Bartoloměje. Stavbu vysokého katedrálního chóru prováděl v letech 1360-1378 významný stavitel té doby Petr Parléř. Obohatil tak Kolín o jedno z neoriginálnějších děl gotické architektury lucemburského období. Ze zvonice se vám naskytne krásný výhled na město.

Víte, že údajně „stověžatá“ Praha má ve skutečnosti věží víc než pět set? Navíc kdyby se započítala ozdobná nároží měšťanských domů a nejrůznější menší věžičky a věžice, počet by směle vyšplhal k několika tisícům. Ať už ale zahrnete do celkového součtu cokoliv, všem pražským věžím budou navždy vládnout tři věže katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Přijeďte si odpočinout a načerpat novou energii. Kutná Hora vám otevírá svou náruč. Čekají na vás dechberoucí památky, festivaly a mnoho zábavy pro celou rodinu.

Určitě jste už někdy slyšeli zlidovělou Kmochovu písničku o Kolínu, který stojí v pěkné rovině. Vystoupejte na zvonici chrámu sv. Bartoloměje a přesvědčte se sami, zda je ta okolní rovina opravdu tak rovná; projděte se také historickým centrem s židovskou čtvrtí a nezapomeňte na výlet řepařskou drážkou!

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Památková rezervace stojí na původním středověkém půdorysu města, jehož dominantou je chrám sv. Bartoloměje, ale i mnoho dalších cenných staveb jako např. barokní kostnice, synagoga, kostel sv. Víta, areál kapucínského kláštera s chrámem Nejsvětější Trojice, či mnoho barokních a renesančních domů.

Bartolomějské návrší tvoří unikátní areál, který se rozprostírá kolem chrámu sv. Bartoloměje. Nenechte si ujít kostnici s bohatou ornamentální výzdobou či budovu bývalé farní školy s interaktivní expozicí, vyhlídku ze zvonice a zelené parkány.

Znáte příběh moravského markraběte a římského krále Jošta? Současníci ho považovali za nejschopnějšího člena lucemburské královské rodiny své doby. Podařilo se mu obnovit brněnskou mincovnu a po celou dobu vlády razil vlastní mince. Byl posledním moravským panovníkem, který usiloval o nezávislost Moravy. Po jeho smrti už titul moravského markraběte vždy připadl českým králům. Diplomat a vzdělanec Jošt Moravský (říjen 1354 – 18. ledna 1411) sídlil v Brně, které i díky němu získalo v zemích Koruny české značný věhlas a váhu. Pojďte si připomenout místa spojená s touto nejvýznamnější osobností moravské větve dynastie Lucemburků!

Kamenné hlavy tajemného Bradáče – muže s bradkou, si pod Karlovým mostem všimne málokdo. Vyčnívá z nábřežní zdi mezi Mosteckou věží a klášterem Křižovníků s červenou hvězdou. Původně byla na posledním oblouku Juditina mostu. Zda je však stejně stará a koho představovala, zůstává dodnes hádankou.