Historické jádro města je obehnáno hradbami. Mezi cenné památky městské památkové rezervace patří piaristický klášter, renesanční zvonice, kostel sv. Františka Serafinského, kostel sv. Jakuba Většího či kaple sv. Josefa.
Historické jádro města
Lipník nad Bečvou tvoří uzavřený urbanistický celek. Hranice rezervace je vedena z velké části podél
hradebního okruhu, který je z části dochován v poslední známé podobě. Předpokládá se, že
město existovalo již v raném středověku, před první polovinou 13. století. Klíčem k poznání počátku osídlení je bezpochyby živelný půdorys města, který má velmi daleko svou nepravidelností k systematicky založenému městskému osídlení.
Středobod
Lipníku tvořila
starší osada s obvyklým ulicovým charakterem rozloženým
podél dálkové cesty. Ta vedla úvalem řeky
Bečvy od jihozápadu k severovýchodu. První písemná zpráva o městě se datuje k roku 1238. Archeologové předpokládají
rozrůstání osady v město mezi lety
1256-1266. Vnější
parkánové opevnění s
barbakány před branami vzniklo v pozdní gotice a vztahuje se k němu zpráva k výstavbě opevnění na počátku 16. století. Bašty byly dodatečně zvýšeny v pozdní renesanci cihlovou nástavbou.
Městské domy vznikaly na poměrně úzkých parcelách, jak se zdá, v mnoha případech byly domy později po dvou spojovány.
Samostatnou kapitolu představuje ve vývoji lipnických domů
židovská část města. Od poloviny 15. století osazovaly a stavěly přistěhovavší se židovské rodiny své domy stereotypně v
uličce podél západní městské hradby, z obou stran Osecké brány. Byla to pro středověké židovské osídleni v hrazených městech typická poloha: ulička na samém obvodu jádra, složená z řadových domků bez zázemí.
Mezi nejvýznamnější body městské památkové rezervace patří:
Poznejte historické jádro Lipníku nad Bečvou s jeho piaristickým klášterem, kostely a renesanční zvonicí obklopenou gotickými hradbami.
Hlavními památkami jsou piaristický klášter, renesanční zvonice, kostel sv. Františka Serafinského, kostel sv. Jakuba Většího a kaple sv. Josefa.
Opevnění bylo postaveno v pozdní gotice a bylo později upraveno v pozdní renesanci.
Od poloviny 15. století se v městě usadily židovské rodiny, které si stavěly domy ve stylu ranného novověku v uličce podél západní městské hradby.
Středobodem je starší osada s typickým ulicovým charakterem rozloženým podél dálkové cesty.
Nejstarší písemný doklad o městě pochází z roku 1238.
Město má nepravidelný živelný půdorys, který není typický pro systematicky založená městská osídlení.
Městské domy, které byly původně postaveny na úzkých parcelách, byly mnohdy v pozdějších obdobích spojovány do větších celků.
Zámecký park je jedním z klíčových rekreačních a vizuálních prvků městské památkové rezervace.
Měšťanský dům je významnou historickou budovou, která je jedním z architektonických skvostů města.
Náměstí T.G. Masaryka nese název po prvním československém prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi a je centrálním bodem pro mnohé městské akce.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.