Zakladatel řádu
svatý Josef Kalasanský neboli José de Calasanz (1557–1648) byl Španěl ze šlechtického rodu, který po studiích práv a teologie přicestoval do Říma. Na ulicích tehdy po morové ráně živořila spousta opuštěných dětí, pro něž
Josef Kalasanský založil školu – mimochodem první základní školu v Evropě, kde se vyučovalo zdarma – a později koupil palác, kde jim poskytl útočiště.
Vznik řádu a cesta na Moravu
Piaristický řád, oficiálně a celým jménem
Řád chudobných řeholních kleriků Matky Boží zbožných škol, schválil v roce 1617 papež Pavel V. jako kongregaci. V roce 1621 jej pak Řehoř XV. povýšil na samostatný řeholní řád. Ve všech světadílech, kde piaristé působí, naplňují své
heslo Zbožnost a věda. Ruku v ruce s nimi kráčí tolerance: vedle křesťanů totiž do piaristických škol přijímají evangelické a židovské žáky i děti jiných vyznání.
Zakladatel řádu a jeho první představený
Josef Kalasanský byl přítelem
kardinála Františka Dietrichsteina, který řád uvedl na Moravu:
řádový dům v Mikulově vznikl už v roce 1631, jako vůbec první mimo Itálii. Působili tu například historik Gelasius Dobner, zakladatel české numismatiky Mikuláš Adaukt Voigt či Jan Evangelista Purkyně. V budově v Komenského ulici dodnes sídlí
gymnázium, v těsné blízkosti pak stojí
kostel sv. Jana Křtitele, zvenčí nenápadný, uvnitř však oslňující barokní nádherou. Piaristé si dobře uvědomovali hodnotu krásy a umění, a mnohdy spolupracovali s významnými architekty. Plány piaristických kostelů, škol a kolejí v Čechách vypracovali věhlasní barokní architekti, například
Giovanni Battista Alliprandi nebo
František Maxmilián Kaňka.
Kde vznikaly piaristické školy?
Piaristé
více než čtyři století vyučují mládež na školách všech stupňů, dnes se zaměřují na výuku hlavně na základních školách a mezi tělesně postiženými, výchovu dětí a misijní činnost. Řád má v současné době přibližně dva tisíce členů. Dodnes působí například ve
Strážnici, kam piaristé přišli pouhé dva roky po zřízení řádového domu v
Mikulově. Třetím působištěm piaristů se stal
Lipník nad Bečvou, kde studoval Johann Gregor Mendel, světový objevitel zákonů dědičnosti a genetiky, čtvrtá v pořadí pak byla kolej na
Zámeckém návrší v
Litomyšli, zřízená roku 1640. Piaristé poskytovali základní a středoškolské vzdělání, později tu působil i filozofický ústav, jeden z nejslavnějších vzdělávacích ústavů v Čechách a zároveň místo, kde se odehrává známá
novela Filosofská historie od
zdejšího profesora Aloise Jiráska. V budově dnes sídlí
Regionální muzeum, součásti areálu je i
piaristický kostel Nalezení sv. Kříže a
piaristická kolej, kdysi sídlo členů řádu, kde nyní působí fakulta restaurování pardubické univerzity.
Dominantou Masarykova náměstí v
Benešově je
barokní kostel sv. Anny s piaristickou kolejí; s historií památky a působením piaristů vás seznámí
stálá expozice Město piaristické vzdělanosti a kultury v ambitu koleje.
Nové využití našel rovněž
piaristický klášterní areál aneb Posvátný okrsek v
Ostrově, celoročně nabízející prohlídky a výstavy. V budově
bývalého piaristického kláštera v
Příboře sídlí
Městské muzeum a knihovna, prohlédnout si můžete i
bývalý klášterní kostel sv. Valentina, barokní skvost města, a
klášterní zahrady.
Kde ještě působili piaristé?
- Někdejší piaristické koleje často dál slouží vzdělání, například v bývalé piaristické koleji v Kadani sídlí gymnázium, jako škola slouží i bývalá kolej v Hustopečích. V Kosmonosích se piaristický klášter s kostelem Povýšení sv. Kříže proměnil v nemocnici.
- Piaristická kolej s kaplí Zasnoubení Panny Marie ve Slaném byla s rokem založení 1659 pátým piaristickým gymnáziem v českých zemích. Škola se ve 20. století přesunula do nové funkcionalistické budovy a v bývalé koleji na Masarykově náměstí dnes sídlí Vlastivědné muzeum a knihovna.
- Piaristický klášter, kolej a gymnázium, založené roku 1690 ve Staré Vodě, už neexistuje. Po začlenění obce do vojenského prostoru Libavá byl klášter zbourán, zůstal stát jen kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny.
- Ani stopu nenajdete také po piaristickém klášteře s kostelem Sedmi radostí Panny Marie v Mostě; obě stavby zmizely při likvidaci starého Mostu.
- Do Prahy přišli piaristé teprve roku 1752. Sídlili v Celetné ulici, později získali gymnázium zrušeného řádu jezuitů u kostela sv. Kříže v dnešní ulici Na Příkopě. Budovy dnes využívají školy, v přízemí jsou luxusní obchody.
- Zvláštní poslání našla piaristická kolej v Novém Boru: škola se přes sto let specializovala na výchovu sklářů a obchodníků se sklem. Na piaristickou tradici navázala dnešní sklářská škola, která studijní program doplnila o gymnázium, bývalá piaristická kolej se proměnila v základní školu.
- Do piaristického kláštera v Bílé Vodě na Jesenicku byly roku 1950 násilně svezeny řeholnice různých řádů a kongregací po zrušení ženských klášterů. Postupně tu vzniklo místo pro staré a nemocné řádové sestry, část se po roce 1989 vrátila do svých původních domovů.
- Vůbec poslední piaristická kolej u nás vznikla roku 1862 v Nepomuku. Mohutná dvoupatrová budova s kaplí sv. Josefa Kalasanského je dominantou náměstí A. Němejce, slouží jako depozitář Západočeského muzea v Plzni a částečně i pro potřeby Městského muzea.