Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné naleznete v Šultysově ulici v Kutné Hoře. Patří mezi kulturní památky České republiky. Na sloupu se nachází socha P. Marie Immaculaty, ale objevují se na měm i pracovní motivy v podobě plastik havířů.
Skvost
kutnohorského baroka, dílo
jezuitského sochaře Františka Bauguta, vznikal mezi lety 1713 – 1715 jako pocta obětem poslední morové epidemie, při níž v roce 1713 zahynulo mnoho lidí. Tento sochař byl také tvůrcem sousoší nacházejících se před
jezuitskou kolejí.
Na vrcholu
16 metrů vysokého sloupu se nachází socha
Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněné). V prostřední části jsou sochy Karla Boromejského,
svatého
Šebestiána probodaného šípy, svatého
Rocha se psem u nohou a
Františka Xaverského. Mezi sochami světců jsou na soklu reliéfy Zvěstování Panny Marie, svatého Norberta, svaté Barbory a reliéf kutnohorského městského znaku. V nejnižší části sloupu jsou
plastiky havířů se štíty, mezi nimi jsou
reliéfy Marie Magdaleny, Jana Nepomuckého a svatého Dominika.
Chronogram obsahuje tato slova: "Matce Boží, vždy panně bez poskvrny počaté, postavila, když od morové rány milostí mariánskou osvobozena je, zbožná a sklíčená Kutná Hora".
Součet v chronogramu
obsažených čísel představuje pravděpodobně
počet obětí, které podlehli moru v
Kutné Hoře a okolních obcí.
Objevte Morový sloup v Kutné Hoře, skvost baroka a poctu obětem morové epidemie, dílo jezuitského sochaře Františka Bauguta.
Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné se nachází v Šultysově ulici v Kutné Hoře.
Na sloupu se nachází socha Panny Marie Immaculaty, Karla Boromejského, svatého Šebestiána, svatého Rocha, Františka Xaverského, a v nejnižší části jsou plastiky havířů.
Autorem Morového sloupu je jezuitský sochař František Baugut.
Morový sloup byl vytvořen mezi lety 1713 a 1715.
Byl postaven jako pocta obětem poslední morové epidemie, která v roce 1713 postihla mnoho lidí v Kutné Hoře a okolních oblastech.
Morový sloup má výšku 16 metrů.
Hlavní motivy zdobení zahrnují sochy světců, reliéfy biblických scén a městských symbolů, a práce havířů.
Chronogram obsahuje modlitbu k Panně Marii a součet čísel v něm pravděpodobně představuje počet obětí morové epidemie.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.