Jedinečně zachovalé
historické jádro, jež vynikajícím způsobem dokumentuje duch
evropského středověku: tak popsali
Kutnou Horu představitelé UNESCO, když 8. prosince 1995 oficiálně vyhlašovali zařazení jejího historického středu s chrámem svaté Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví
UNESCO.
Chrám sv. Barbory: klenot pozdní gotiky
Gotická pětilodní katedrála sv. Barbory byla založena jako
hornický chrám, což dokládá i jeho zasvěcení patronce havířů sv. Barboře. Stavba byla dokončena až na přelomu 19. a 20. stol.
Chrám měl představovat
moc a význam horního města, které se začalo utvářet v
70. letech 13. století spojováním hornických osad na místě bohatého naleziště stříbrné rudy. V interiéru se zachovala jedinečná galerie pozdně
gotických a renesančních maleb z 15. století a kamenického umění. V polovině 16. století, když v kutnohorských dolech došlo stříbro, musela být stavba provizorně ukončena. Následující staletí přinesla vlnu rekonstrukcí a výměn inventáře zejména v
barokním duchu. Současná podoba chrámu je z přelomu
19. a 20. století, kdy proběhla
rozsáhlá regotizace a celková obnova chrámu. Štědří donátoři novogotické obnovy nechali začátkem
20. století vyzdobit velkou část
oken vitrážemi, na nichž malíř František Urban ztvárnil řadu čistě křesťanských motivů, ale i významné události své současnosti. Na tuto tradici navázal v roce 2014 zatím poslední výtvarný počin:
vitráž s motivem svaté Anežky Přemyslovny, která ozdobila poslední čiré okno v jižní lodi
chrámu.
Královský palác a mincovna: Vlašský dvůr

Jednou z nejvýznamějších památek
Kutné Hory je královský palác
Vlašský dvůr, původně pojmenovaný podle italských odborníků – Vlachů.
Vlašský dvůr se stal svědkem mnoha významných událostí, včetně královských voleb. Původní opevněné sídlo z konce 13. století bylo po mincovní reformě Václava II. v roce
1300 přestavěno v
centrální královskou mincovnu a téhož roku se ve
Vlašském dvoře začaly razit
pražské groše. Počátkem 15. století se stal dočasným sídlem panovníka
Václava IV., který si
Kutnou Horu oblíbil a často zde pobýval.
Vlašský dvůr přizpůsobil potřebám panovnického sídla – nechal zde přistavět
královský palác, jehož součástí byly jeho soukromé i reprezentativní prostory, a
kapli sv. Václava. Dnes nabízí
Vlašský dvů tři prohlídkové trasy s interaktivním prvky, které ocení nejen dětský návštěvník, ale i hravý dospělý.
Středověký stříbrný důl: České muzeum stříbra

Návštěva
středověkého dolu "Cesta stříbra" je součástí prohlídky II. okruhu muzea na
Hrádku.
Středověké důlní dílo v prostoru mezi hlavní budovou muzea,
Hrádkem a
chrámem sv. Barbory bylo objeveno v r. 1967 při hydrogeologickém průzkumu historického jádra města. V nadloží ruly se nacházejí usazené horniny obsahující vápenec, proto se ve štole setkáváme s
podobnými jevy jako v
krasových jeskyních. Středověcí horníci
pracovali ručně, s hornickými kladívky – želízkem a mlátkem. Stopy po práci se želízky jsou patrny na mnoha místech stěn i stropu
štoly. Kromě toho jsou na stěnách vysekány četné drobné výklenky, do kterých horníci vkládali hornické kahany. Prohlídka vám přiblíží celý proces, kterým musela projít stříbrná ruda, nežli se z ní vyrazila mince. Podíváte se do
repliky důlního díla s technickým vybavením, kde uvidíte původní
velký těžní stroj na koňský pohon, takzvaný trejv, i
autentické středověké důlní dílo. Průvodci vám zapůjčí pravé hornické vybavení –
svítilnu, helmu a hornickou halenou s kápí, takzvanou perkytlí. Projdete tak asi 250 m dlouhou částí původního středověkého dolu. Prohlídka je zakončena scénickou expozicí přibližující
zpracování stříbrné rudy a ražbu mince. Okruh je obohacen o tzv. "Havířskou osadu" instalovanou na zahradě
Hrádku.
Nejstarší kostel v Kutné Hoře: Kostel sv. Jakuba
Kostel sv. Jakuba je nejstarším z kutnohorských chrámů. S jeho stavbou se začalo po roce
1330. Až do 17. století se kostelu přezdívalo
Vysoký, podle jeho věže.
Kostel sv. Jakuba byl již od svého založení byl zamýšlen jako
duchovní střed celého
města. Tomu odpovídá i jeho lokalita a architektonický koncept.
Kostel se nachází v samotném
centru středověkého města: ke všem ostatním chrámům je to odsud přibližně stejně daleko, čímž je vyjádřeno
posvátné chápání prostoru. Svatojakubská
věž je pak viditelná z velké dálky a slouží jako důležitý orientační bod pro široké okolí. tavba byla dokončena v roce 1420; na jejích pozdějších etapách se podílela
parléřovská huť, která v té době již pracovala na stavbě
chrámu sv. Barbory.
Kostnice v Sedlci: ostatky 40 000 zemřelých

Unikátní
kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je
vyzdobena téměř výhradně
lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek. Dnešní podoba
hřbitovní kaple v Sedlci u
Kutné Hory, která byla postavena na konci 14. století, je výsledkem barokních úprav provedených J. B. Santinim Aichlem na počátku 18. století a celkové obnovy z druhé poloviny 19. století, součástí které bylo dotvoření dekorace vnitřního prostoru z lidských kosterních ostatků. Je zde například
lustr složený ze všech velkých kostí lidského těla,
dekorace z lidských lopatek a kyčlí, seskládané kostí do
pyramid nebo unikátní ztvárnění
Schwarzenberského erbu – jak jinak než z kostí. Zvláště půsoivé je pravé dolní pole erbu (symbol vítězství nad Turky), kde havran z malých kůstek vyklovává oční důlky lidské lebce...
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie: gotická perla v Sedlci

Unikátní památka UNESCO –
katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele, vystavěna mezi lety
1290 – 1320, kombinuje severofrancouzskou
gotickou katedrální architekturu s německými prvky. Po husitském vpádu v
15. století zůstala katedrála v
ruinách, přesto působila natolik monumentálně, že získala v roce 1681 označení
splendissima basilica (nejskvostnější bazilika). Na přelomu 17. a 18. století byla katedrála řádem cisterciáků
opravena v barokně-gotickém stylu Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Ten do stavby vetkl světově unikátní samonosné stavební prvky – klenbu zvanou "
česká placka" a točité schodiště. Po zrušení Sedleckého kláštera
Josefem II. a etablování tabákové továrny v jeho bývalých budovách začala katedrála sloužit jako římskokatolický farní kostel. V chrámu se nachází
vzácné umělecké památky, např. obrazy P. Brandla, M. L. Willmanna, J. K. Lišky aj. Katedrála má přístupné první podkroví, jímž je možné projít až na kůr západního průčelí.
Chrámová pokladnice ukrývá jeden z nejvzácnějších klenotů střední Evropy –
originál sedlecké monstrance. Podle posledních poznatků se jedná o jednu z nejstarších dochovaných gotických monstrancí na světě.
Kutná hora láká fanoušky Kingdom Come
Kutná Hora se nově chystá na příliv turistů, a to v souvislosti s druhým dílem
historické počítačové hry
Kingdom Come Deliverance.
Průvodcovská služba připravuje
novou interaktivní trasu 30 zastavení. Místa návštěvníci naleznou v
historickém centru i po jeho blízkém okolí. Návštěvníci pomocí aplikace získají různé informace, mohou plnit i úkoly a zároveň získat odměnu v podobě merche. Nově bude připravena i
kostýmovaná prohlídková trasa pro skupiny, která začíná ve
Vlašském dvoře v jedinečné mincovně Českého království. Trasa pokračuje přes historické uličky a další památky, jako je například
České muzeum Stříbra na Hrádku,
chrám svaté Barbory,
Kamenný dům nebo
Sankturinovský dům na náměstí.