Odhaduje se, že nejzhoubnější nemoc v historii zdecimovala mezi 14. až 18. stoletím třetinu až polovinu Evropanů. Kosti obětí morových epidemií najdeme jak v
kostnici pod kostelem Všech svatých v Sedlci u
Kutné Hory, tak v
kostnici v chrámu sv. Petra a Pavla v
Mělníce i v
kostnici pod kostelem sv. Jakuba v
Brně a také v nedlouho otevřené
kostnici v Kolíně.
Také nejstarší část
Olšanských hřbitovů, největšího pražského pohřebiště, vznikla po morové epidemii v roce 1679. Předposlední velká morová epidemie tehdy postihla hlavně
střední Čechy a
Prahu, kde podle úředních záznamů zemřelo dvanáct tisíc lidí, tedy téměř třetina obyvatel. O necelých dvě stě let později byl starý morový hřbitov zrušen, ale na rohu u
Olšanského náměstí dodnes stojí
kostel sv. Rocha z roku 1682, zasvěcený také dalším
patronům na ochranu proti moru.
Morové sloupy
Mementem nepředstavitelného utrpení a hrůz jsou morové sloupy, které dodnes zdobí tisíce náměstí a návsí. Protože morové rány si lidé vysvětlovali jako
boží trest, obvykle na nich najdete plejádu
svatých ochránců, od
Rocha a
Šebestiána přes
Rozálii,
Karla Boromejského a
Františka Xaverského až po
Kateřinu Sienskou a
Barboru.
Morový sloup na náměstí Svobody v
Brně připomíná mor, který město sužoval v letech 1679–1680.
Za odvrácení morových ran orodoval i
morový sloup v
Toužimi, poslední velkou epidemii černé smrti ze začátku 18. století pak připomíná
mariánský sloup na
Dolním náměstí v
Olomouci. Byl výrazem vděčnosti olomouckých měšťanů po skončení moru, který tehdy v českých zemích zabil přibližně 200 tisíc lidí. Ze stejné doby pochází i
morový sloup v
Kutné Hoře,
morový sloup v
Poličce,
mariánský morový sloup v
Pecce,
sloup Nejsvětější Trojice v
Bakově nad Jizerou,
morový sloup ve
Velvarech anebo
morový sloup na náměstí v
Moravské Třebové. Poděkováním za ukončení morové epidemie byl i
mariánský morový sloup na Hradčanském náměstí v
Praze.
Kaple, kalvárie a morový špitál
Vděčnost neměla jen podobu sloupů, vznikala i větší
umělecká díla. K nim patří například
kaple sv. Rocha u
Zlatých Hor, postavená z veřejné sbírky místních občanů jako dík za o
dvrácení morové epidemie roku 1632. Jako projev díků za odvrácení morové nákazy roku 1683 vzniklo
poutní místo Kalvárie v Jaroměřicích u
Jevíčka, téměř zázračný konec morové nákazy připomíná také
poutní kaple Panny Marie Bolestné na
Havranickém vřesovišti u Popic.
Výjimečnou památkou na
svět, který neznal antibiotika, očkování, ani jiné preventivní prostředky, je
bývalý morový špitál s kaplí Nejsvětější Trojice v
Českých Budějovicích. První zmínky sahají až do roku 1371, současnou podobu získal kolem roku 1515. Špitálku se říkalo U nuzných a sloužil lidem s nakažlivými chorobami, tedy
leprou, morem nebo cholerou. Později se z něj stal chudobinec, po rekonstrukci v něm vznikly kanceláře Národního památkového ústavu.
A
co je to vlastně za chorobu? Mor, nebo také černý mor, je infekční onemocnění způsobené
bakterií Yersinia pestis. Jde o zoonózu přenášenou na člověka blechami z hlodavců i když nová studie tvrdí, že onemocnění krysy jako přenašeče vůbec nepotřebuje, protože se snadno šíří lidskými blechami a vešmi žijícími na lidech a v jejich oblečení. Nemoc má dvě formy:
plicní, které se rovněž říká černá smrt, a
bubonickou (žlázovou), neboli dýmějový mor. Snadnost a rychlost šíření moru vzrůstá při vzniku plicní formy onemocnění. Tehdy se mor šíří závratnou rychlostí vzduchem. V současnosti se sice v
Evropě nevyskytuje, ale například v USA a některých státech jižní Ameriky ano, stejně tak jako v jižní a jihovýchodní Asii a Africe. Nejaktivnější ohniska choroby jsou na
Madagaskaru, v
Kongu a v
Peru.
Cesta černé smrti Evropou
Do Evropy mor přicestoval s karavanami po hedvábné stezce. Traduje se, že když tatarská armáda nakažená morem obléhala krymský přístav Kaffa, dnešní Feodosii, poprvé použila biologické zbraně: mrtvoly nakažených spolubojovníků totiž Tataři katapultem vrhali přes hradby do města.- Od Černého moře pak mor přivezla do Itálie janovská obchodní flotila, která na podzim v roce 1347 přistála na Sicílii. Mor se začal rychle šířit především kolem velkých obchodních center a cest, už na přelomu let 1347-1348 se objevil v Janově, Benátkách a dalších velkých přístavních městech ve Středomoří.
Nejdříve jižní Moravu a vzápětí Čechy zasáhl mor v letech 1349 a 1350 jen lehce, další epidemie ale přišly vzápětí a ty už měly desítky tisíc obětí. Druhou vlnu historie zaznamenala v letech 1357–1363, další pak přišly v letech 1369–1371, 1380–1382 a v roce 1390. Odhaduje se, že jen během 14. století zemřela třetina obyvatel Evropy.- Podle církve byl mor božím trestem za hříchy lidstva, ale viníci se hledali všude, od postavení planet přes Židy až po čarodějnice. Dnes už víme, že pomohla teprve péče o hygienu a čistotu městských ulic, ale tehdy lidé hledali spásu ve vykuřování pelyňkem, jalovcem, kadidlem nebo sírou, rozhánění špatného vzduchu zvoněním kostelních zvonů nebo střelbou z děl, případně stavěním morových sloupů.
- Poslední morové epidemie Evropu zasáhly na počátku 18. století, v českých zemích se mor naposled objevil roku 1716.
Ponořte se do historie morových epidemií v Česku. Objevte morové sloupy, kostnice a další památky připomínající tuto nebezpečnou nemoc.
Hlavní památky zahrnují morové sloupy, špitály, kostnice a zámecké expozice spojené s morovými epidemiemi.
Kostnice jsou umístěny pod kostelem Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory, v chrámu sv. Petra a Pavla v Mělníce, pod kostelem sv. Jakuba v Brně a v Kolíně.
Olšanské hřbitovy v Praze vznikly po morové epidemii v roce 1679, která zasáhla střední Čechy a Prahu.
Morové sloupy symbolizují nejen památku na utrpení způsobené morovými epidemiemi, ale často obsahují sochy svatých patronů ochránce proti moru.
Ve středověku neexistovala antibiotika, což znamenalo, že nebylo možné léčit infekční onemocnění jako mor effective, což vedlo k vysokému počtu obětí.
Funerální stezka v Brně je jedinečnou trasou, která nabízí zážitek připomínající historii a umění spojené s místními funerálními tradicemi.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.