Naučná stezka Jílovské zlaté doly

Naučná stezka Jílovské zlaté doly byla zřízena  roku 1988 jako doplněk stálé expozice zlata Regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Vede téměř výhradně po pevných cestách, většinou asfaltových, jen místy pěšinami, které mohou být v nepříznivém počasí rozmoklé. Stezka má dvě trasy, obě začínají u kostela sv. Vojtěcha na Masarykově náměstí v Jílovém.

První, okružní trasa, je dlouhá 4,5 km a vede po místech historických dolů. Stezka vás seznámí například s kapličkou sv. Anny, která leží asi 100 m jihovýchodně u bývalého dolu Petr (zpustošen husity r. 1420). Kocourskými doly, které se táhnou v délce 3,5 km od řeky Sázavy k jižnímu okraji města Jílového. V průběhu staletí patřilo k druhému nejvýznamnějšímu pásmu a pracovalo se zde na mnoha desítkách dolů. Důl Pepř byl hlavním těžebním dolem v poslední etapě těžby 1958 – 1968. V hloubce 150 m byl spojen s Bohulibskou jámou, Zde se vytěžená ruda vytahovala do úpravny, která v uvedeném období vyprodukovala 1.133 kg zlata. Dnes se v budově vyrábí lešení. Další zastávkou stezky je rozhledna na Pepři, která poskytuje nádherný rozhled do kraje.

Druhá, jednosměrná, návštěvníky seznamuje s geologií jílovského pásma a pozůstatky dolování zlata na klobáském a kocourském pásmu. Trasa je vedena zpočátku po trase okružní až do Horního Studeného. Asi 100 m za stanovištěm č.4 (Kocourské doyl) odbočuje jednosměrná trasa do údolí na Dolní Studené, Žampach a Kamenný přívoz, a její stanoviště jsou označena velkými písmeny. Na trase patří k největším zajímavostem Žilníky Klobásského pásma – úzké údolí v Dolním Studeném, které bylo v minulém tisíciletí hojně hornicky využíváno. Svědčí o tom mnoho jam ve stráni a pinková pole většinou bez časového určení a jména. Štola sv. Josefa se nachází asi 3 km od muzea. Je veřejnosti přístupná, celková délka dosud známých chodeb štoly je 280 m, z toho je zpřístupněno 200 m. Nahlédnou se dá do zajímavých dobývek, které sledovaly křemenné žíly se zlatem. Železniční viadukt u Žampachu je technický unikát. Klene se přes rokli Kocour ve výšce 41,5 m, jde o nejvyšší kamenný most ve střední Evropě. Vybudován byl v létech 1897 až 1900, a od té doby po něm jezdí vlaky, aniž by most dodnes nesl známky nejmenšího poškození. V Žampachu si můžete prohlédnout 1400 m dlouhý vodní náhon od Kamenného Přívozu, který měl sloužit pro pohon vodotěžného stroje k odvodnění dolů. Intenzivně se využíval i samotný pravý beřh Sázavy – voda poháněla stroje k drcení a mletí rudy a k oddělení zlata od rmutu. Zajímavá je i "Vila Žampach", bývalé sídlo někdejšího majitele zlatých dolů, Josefa Wanga.
 

Těžba zlata v Jílovém

Těžba zlata v okolí Jílového zasahuje podle nepřímých dokladů až do období Keltů. Zlato tu bylo rýžováno už v 1. a 3. století před Kristem. Rýžování pokračovalo i za prvních Přemyslovců v 10. a 11. století, kdy začíná hlubinná těžba.

Těžba zlata v Jílovém dosahuje svého vrcholu ve 13. a 14. století, v té době Čechy byly jednou z hlavních produkčních oblastí zlata v Evropě. Po roce 1420 těžba v dalších staletích živořila, podílelo se na tom zatopení dolů vodou. Teprve technické prostředky 20. století umožnily, aby se na krátký čas těžba znovu rozběhla. Pro nerentabilnost byla ale v roce 1968 těžba zastavena.