V Dobřívě můžete navštívit stálou expozici, která je věnována životu a dílu Jindřicha Mošny. Jindřich Mošna byl český divadelní herec, ve své době jeden z nejlépe hodnocených českých herců.
Expozice umístěná v autentickém prostředí, které pan Jindřich Mošna navštěvoval, přímo z tohoto objektu staré hospody totiž pocházela jeho manželka Josefína.
V expozici je možné využít elektronického průvodce a je zde možno zakoupit i tištěný leták představující Jindřicha Mošnu v jeho hereckých úlohách. Dále je zdokumentován pobyt J. Mošny v Dobřívě, osobní památky, dokumentace hereckých rolí.
Pamětní síň je otevřena vždy v době otevření vodního hamru, v sezóně od 1. dubna do 31. října, ve středu až neděli od 9 do 17 hodin. Skupiny nad 10 osob si mohou prohlídku objednat na adrese muzea v Rokycanech.
Jindřich Mošna (1837– 1911) se narodil v Praze-Karlíně. Jeho otec pocházel ze Šťáhlav u Plzně a byl kovářem. Kovářskou dílnu měl i v Praze, nejprve v Karlíně a později i ve Vršovicích. Jindřich Mošna se vyučil mosazníkem, práce s kovy ho zajímala, ale stále více jej přitahovalo divadlo. Po vyučení se vydal do Vídně na zkušenou. Zde prožil své první aktivní kontakty s divadlem.
Po čtyřech letech strávených ve Vídni se roku 1859 vrací do Prahy a nastupuje jako tovaryš u svého strýce Boehma. U režiséra Pavla Švandy ze Semčic si vyjednal soukromé hodiny dramatického umění. První úspěchy v divadle pak slavil jako Kosinský v Loupežnících, Holokopytěnko v Tarasu Bulbovi a v roli studenta ve hře "Král Václav a jeho kat". Později kočoval s divadelní společností principála Prokopa a od roku 1860 se společností Štanderovou, kde začal hrát komické role. Roku 1864 vystoupil poprvé v prozatímním divadle v Praze v odpoledním představení Shakespearovy hry "Julius Caesar" a po osamostatnění českého divadla se Jindřich Mošna stal jedním z předních herců Národního divadla. Ovládal zpěv, tanec, akrobacii a žonglování. Za svého divadelního působení ztvárnil více než 500 postav.
22. listopadu 1869 se Jindřich Mošna oženil s Josefinou Jedličkovou, dcerou hospodského a řezníka z Dobříva. Často sem také zajížděl, toulával se po lesích a chodil na houby a čerpal nové síly a inspiraci k další divadelní práci.