K určování poledne sloužil v Praze od roku 1652 tzv. pražský poledník, vyznačený v pravé poledne stínem Mariánského sloupu na dlažbě Staroměstského náměstí.
Pražský poledník (14°25'17" východní délky), je usazen do dlažby
Staroměstského náměstí nedaleko
pomníku Jana Husa, tvořil
součást Mariánského sloupu.
Ten byl vystavěn roku 1650 jako dík Panně Marii za odchod Švédů z Prahy. Sloup ozdobila sochařský výstava Jana Jiřího Bendla. Sloup byl zničen roku 1918 rozzuřeným davem, který spojovali existenci sloupu s hasburskou nadvládou.
V
mosazné desce na dlažbě je vyryt
nápis o smyslu Pražského poledníku: Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur (Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas). A to podle stínu Mariánského sloupu, který na poledník dopadal. Tato destička byla k poledníku umístěna v devadesátých letech dvacátého století.
Objevte historii Pražského poledníku na Staroměstském náměstí a příběh Mariánského sloupu, klíčové místo české historie.
Pražský poledník sloužil k určování poledne v Praze od roku 1652, vyznačený stínem Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.
Pražský poledník je vyznačen v dlažbě Staroměstského náměstí nedaleko pomníku Jana Husa v Praze.
Mariánský sloup byl postaven jako dík Panně Marii za odchod Švédů z Prahy roku 1650 a byl zdoben sochařskou výstavou Jana Jiřího Bendla.
Mariánský sloup byl zničen v roce 1918 rozzuřeným davem, který sloup spojoval s Habsburskou nadvládou.
Na mosazné destičce je nápis 'Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur', což znamená 'Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas'.
Informační destička s vysvětlivkým nápisem byla k Pražskému poledníku umístěna v devadesátých letech dvacátého století.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.