Glóbus: ozdoba historických knihoven
Geodézie a kartografie jdou ruku v ruce. Nejstarší glóbus vytvořil Martin Behaim v letech 1492-1493 na žádost městské rady Norimberka. Historické glóby ale můžete obdivovat i u nás – nejkrásnější kousky si prohlédnete ve starobylých knihovnách na zámcích a v klášterech. Unikátní
sbírku geografických a astronomických glóbů můžete vidět například v
Praze, v
barokní knihovně Klementina, která byla poprvé otevřena roku 1722. Jde převážně o díla klementinských jezuitů. Je zde například
obří originální glóbus sluneční soustavy a glóbus z tvrzené sádry, na jehož tvorbě se podíleli jezuité
po návratu z misií. Zaznamenali na ně například Kalifornii jako ostrov. Naopak zcela ještě chybí Austrálie. Protestantské části světa, kam se jezuité nedostali, popsali známým latinským výrazem "Hic sunt leones" (zde jsou lvi).
Ještě starší a vzácnější jsou glóby, které si prohlédnete při návštěvě
Arcibiskupského zámku v
Kroměříži. Tamní knihovnu založil a vzdělané veřejnosti zpřístupnil v roce
1694 biskup Karel z Lichtensteinu Castelkorna. Dva vystavené glóby,
hvězdný a zemský, s průměry 107 cm vyrobil roku 1695 Vincenzo Mario Coronelli ze dřeva, papíru, kůže a kovu, další dva možná biskupovi daroval francouzský král Ludvík XIV. Anebo je získal jinde? Kdoví?
Vzácný
měděný glóbus, na kterém je hvězdná obloha zobrazena pomocí
heraldických znaků, si prohlédnete na
zámku v Boskovicích, na celém světě se takové vyskytují údajně jen tři. Zajímavý je rovněž francouzský astrologický glóbus na
zámku Radim, na němž jsou k souhvězdí domalovaná
znamení zvěrokruhu. Sbírka glóbů s exempláři od počátku 17. do 19. století patří také k ozdobám
Strahovské knihovny.
Výlety za poledníky, póly a geodetickými raritami
Když se řekne
Poledník, kdekomu se vybaví
šumavská hora s rozhlednou. Ta ale nemá s poledníky nic společného, původní jméno Polední hora vzniklo prý v
Prášilech podle toho, že když slunce přecházelo nad jejím vrcholkem, bylo pravé poledne.
Mnohem víc poledníků objevíte, když budete pátrat po místech s vyznačenými nejkratšími spojnicemi severního a jižního pólu, pomyslně vedoucími po povrchu Země. Podobnou roli jako
nultý poledník (tedy ten, od kterého se počítá zeměpisná délka), procházející Královskou observatoří v Greenwichi v Anglii, má pro Česko
pražský poledník (14°25'17" východní délky), vyznačený v dlažbě
Staroměstského náměstí.
Ale poledníky objevíte i jinde, například na
nároží kostela Nanebevzetí Panny Marie v
Jindřichově Hradci je
vyznačený patnáctý poledník, na Masarykově náměstí ve
Vyškově mosazná lišta upozorňuje na
sedmnáctý poledník a týž poledník připomíná
pomník před nádražím v Bučovicích. V
Panské zahradě ve
Vsetíně vyznačili místo, kudy prochází osmnáctý poledník, v parku ve
Stříbře plastika vyznačuje třináctý poledník a na okraji
Prachatic u
Lázní sv. Markéty na úpatí
Libína se nachází
průsečík 14. poledníku a 49. rovnoběžky.
Víte, kde hledat
póly Prahy, tedy nejvzdálenější body hlavního města? Označení těchto kót provedl
Magistrátní Institut plánování a rozvoje (IPR Praha). Vydejte se za nimi na sever, jih, východ a západ na území
hlavního města. Navštívit rozhodně musíte také
nejzazší body České republiky:
severní u Lobendavy,
jižní u Vyššího Brodu,
západní u Aše a
východní u Bukovce.
Anomálie geologického světa v Česku
Západ Čech je na mimořádné geo jevy bohatý – nedaleko
Františkových Lázní leží národní
přírodní rezervace Soos. Jedná se o rozsáhlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv.
mofetách. Na
Chebsku bývají čas od času i
nejsilnější zemětřesení v naší zemi. I když je v České republice seismická aktivita obecně nízká, občas se najdou výjimky. V prosinci
1985 zasáhlo
Chebsko dosud
nejsilnější otřes, který dosáhl
hodnoty 4,6 (z 10)
na Richterově škále. Nejvíce postiženy byly obce
Skalná,
Nový Kostel a
Plesná, kde bylo poškozeno kolem
15 procent domů – praskala omítka a hroutily se komíny. Otřesy ale byly cítit prakticky na celém území Čech. K zemětřesením zde dochází v takzvaných rojích, tedy shlukům drobnějších otřesů, během nichž se napětí v zemské kůře postupně uvolňuje.
Znáte
magnetický kopec? Jedná se o místo, které skrytou silou přitahuje předměty. Voda zde zdánlivě teče do kopce, automobily vyjíždějí v místech, která vypadají jako stoupání na neutrál a cyklisté se nahoru dostanou bez šlapání. Jedním z těchto míst je magnetický
kopec Kačerov u
Zdobnice v
Orlických horách. Další takové místo najdete u
Moravské Třebové, na
kopci
Hřebeč.
Víte, co to jsou
ventaroly? Pokud ne, praktickou ukázku uvidíte v zimě na
kopci Boreč v
Českém středohoří. Z jeho vrcholu totiž stoupá i v krutých
mrazech teplá pára. Teplotní rozdíl mezi unikajícím vzduchem a okolím bývá
až 16 stupňů, takže se v okolí puklin s unikajícím vzduchem neudrží sníh. Teplé mikroklima vyhovuje teplomilným rostlinám které nesnášejí teploty pod nulou.
A na závěr pro vás máme jednu poruchu a jednu vrásu: Nejvýznamnějším zlomem
Libereckého kraje je tzv.
lužická porucha – hluboký zlom, který začíná již u německých Dráždan a končí u
Jičína.
Pararulová vrása je vzácný geologický útvar, který je vidět na skalním ostrohu, na němž se vypíná budova fary v Moravských Budějovicích. Útvar se řadí mezi geologické rarity, v celé
České republice není podobná k vidění.
Víte, že...? aneb středy České republiky
Asi nejznámějším geometrickým středem ČR je ten v Číhošti. Bod – těžiště plochy vymezené státními hranicemi vypočítal geodet Ing. Ladislav Fofonka.- Další významný střed ČR leží o kus dále, v Golčově Jeníkově. Jde o průsečík diagonál nejmenšího pravidelného čtyřúhelníku, který bychom opsali kolem hranic ČR. Místo označuje hraniční mezník na severním okraji náměstí.
- Geometrický střed Čech najdete na kopci Ďábel nad Petrovem u Davle.
- Roku 1813 prohlásil Napoleon Bonaparte za zeměpisný střed Evropy horu Dyleň.
- Památník od Jaroslava Poula z roku 2010 na náměstí v Kouřimi má upozornit na to, že se v poli asi 1,5 km od města nachází astronomický střed Evropy tzn. průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku.
Explore unique geological and geographical curiosities across the Czech Republic, including rare globes, meridians, and other striking sites.
Slovo geo je odvozené od řeckého slova pro zemi, a používá se jako předpona pro mnoho pojmů týkajících se Země, jako jsou geografie, geologie nebo geodézie.
Unikátní sbírku geografických a astronomických glóbů lze vidět v barokní knihovně Klementina v Praze, která byla otevřena v roce 1722.
Vzácné glóby od Vincenzo Maria Coronelliho jsou vystavené v Arcibiskupském zámku v Kroměříži.
Původní jméno Polední hora vzniklo v Prášilech, protože když slunce bylo přesně nad jejím vrcholem, bylo pravé poledne.
Pražský poledník je pomyslná linie odpovídající 142517 východní délce, která je vyznačena v dlažbě na Staroměstském náměstí v Praze.
Nedaleko Františkových Lázní se nachází národní přírodní rezervace Soos, která je známá rašeliništi, slatiništi a velkým množstvím minerálních pramenů a čistým oxidem uhličitým v mofetách.
Ventaroly jsou místa, odkud uniká teplý vzduch a stoupá v krutých mrazech teplá pára. Praktickou ukázku uvidíte v zimě na kopci Boreč v Českém středohoří.
Nejznámějším geometrickým středem ČR je místo v Číhošti, kde geodet Ing. Ladislav Fofonka vypočítal těžiště plochy vymezené státními hranicemi.
Magnetický kopec je místo, kde zdánlivě voda teče do kopce a automobily i cyklisté se pohybují bez námahy. Jedno takové místo je u Zdobnice v Orlických horách, na kopci Kačerov.
Pro Liberecký kraj je charakteristickou lužická porucha, což je hluboký zlom začínající u německých Dráždan a končící u Jičína.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.