Ve
Středočeském muzeu v
Roztokách právě probíhá
výstava Fenomén Felkl. Proslulá továrna na výrobu glóbů. Seznámí vás s rodinnou firmou, která ve městě působila téměř sto let a do světa rozesílala glóbusy a jiná tělesa mnoha druhů, velikostí a jazykových mutací. Víte, že největší manufaktura v Rakousku-Uhersku vlastnila také dva patenty na rozkládací glóby a vyráběla také speciální přístroje, jako byla
teluria, sololunária, planetária a
armilární sféry? Odpovědi k čemu sloužily, jak se s nimi pracovalo a také jak se glóbusy vyrábějí v dnešní době najdete právě v
Roztokách. Času na návštěvu máte spoustu, muzeum je otevřené od středy do neděle vždy od 10 do 18 hodin a
výstava končí 8. září.
Glóbus: ozdoba historických knihoven
Sbírku geografických a astronomických glóbusů můžete vidět například v
Praze, v
barokní knihovně Klementina. Nejde ale o výrobky firmy Felkl, ale převážně o díla klementinských jezuitů.
Barokní knihovna Klementina byla poprvé otevřena roku 1722, a tak ještě starší a vzácnější jsou glóby, které si prohlédnete při návštěvě
Arcibiskupského zámku v
Kroměříži. Tamní knihovnu založil a vzdělané veřejnosti zpřístupnil v roce 1694
biskup Karel z Lichtensteinu Castelkorna. Dva vystavené glóbusy, hvězdný a zemský, s průměry 107 cm vyrobil roku 1695 Vincenzo Mario Coronelli ze dřeva, papíru, kůže a kovu, další dva možná biskupovi daroval francouzský král Ludvík XIV. Anebo je získal jinde? Kdoví?
Vzácný měděný glóbus, na kterém je hvězdná obloha zobrazena pomocí heraldických znaků, si prohlédnete na
zámku v Boskovicích, na celém světě se takové vyskytují údajně jen tři. Zajímavý je rovněž francouzský astrologický glóbus na
zámku Radim, na němž jsou k souhvězdí domalovaná znamení zvěrokruhu.
Kam na výlety za poledníky?
Když se řekne
Poledník, kdekomu se vybaví
šumavská hora s rozhlednou. Ta ale nemá s poledníky nic společného, původní jméno Polední hora vzniklo prý v
Prášilech podle toho, že když slunce přecházelo nad jejím vrcholkem, bylo pravé poledne.
Mnohem víc poledníků objevíte, když budete pátrat po místech s vyznačenými nejkratšími spojnicemi severního a jižního pólu, pomyslně vedoucími po povrchu Země. Podobnou roli jako
nultý poledník (tedy ten, od kterého se počítá zeměpisná délka), procházející Královskou observatoří v Greenwichi v Anglii, má pro Česko
pražský poledník (14°25'17" východní délky), vyznačený v dlažbě
Staroměstského náměstí. Ale poledníky objevíte i jinde, například na
nároží kostela Nanebevzetí Panny Marie v
Jindřichově Hradci je
vyznačený patnáctý poledník, na
Masarykově náměstí ve
Vyškově mosazná lišta upozorňuje na sedmnáctý poledník a týž poledník připomíná
pomník před nádražím v Bučovicích. V
Panské zahradě ve
Vsetíně vyznačili místo, kudy prochází osmnáctý poledník, v parku ve
Stříbře plastika vyznačuje třináctý poledník a na okraji
Prachatic u Lázní sv. Markéty na úpatí
Libína se nachází
průsečík 14. poledníku a 49. rovnoběžky.
Víte, že…?
Plánujete výlet do Roztok až na duben a další měsíce? Od začátku dubna bude otevřený ateliér malířky, grafičky a knižní výtvarnice Zdenky Braunerové. Půvabný domek inspirovaný anglickými víkendovými domy si sama navrhla a postavila začátkem 20. století, a to v zahradě vedle rodinného mlýna poblíž Vltavy. Dnes o něj pečuje Středočeské muzeum.- První glóbusy se neobjevily poté, co lidstvo odhalilo, že je Země kulatá. Nejstarší nebeský glóbus prý používal už Archimédés (287–212 př. n. l.) a glóbus jako symbol světa se dokonce stal předlohou pro panovnická jablka, obvyklou součást korunovačních klenotů. Za vůbec nejstarší dochovaný zemský glóbus na světě je považován model, který v letech 1492–1493 vytvořil v Norimberku Martin Behaim. Zobrazuje celý tehdy známý svět s Evropou, Asií a Afrikou; Amerika tehdy na své objevení teprve čekala.