Výlety po stopách Keltů: 20 tipů na oppida, naleziště a posvátná místa

Keltský skanzen v Nasavrkách je rekonstrukcí keltského "města" z mladší doby železné, tj. z 2. až 1. stol. př. n. l. Na takovém sídlišti ve své době žilo několik set obyvatel. Všechny velké stavby (jedná se zejména o obytné domy) mají svoji předlohu v archeologických nálezech. Rozloha – 3 ha.

Asi 6 km jihovýchodně od Kašperských Hor se nachází pozůstatek pravěkého hradiště, kterému se říká Obří hrad. Údajně jde o zbytky keltského kultovního místa, které je opředené řadou záhad a tajemství.

Na zámku Nižbor je již několik let zřízeno Keltské informační centrum, které se stalo střediskem nejen kultury dávno zaniklé, ale i Keltství nově se probouzejícího.

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Muzeum připomíná osídlení v okolí řeky Cidliny ve 4. a 3. stol. p. n. l. Expozice pamatuje nejenom na dospělé, ale i na děti všech věkových kategorií.

V expozici Po stopách Keltů na zámku Nasavrky v Železných horách se dozvíte o historii Keltů v České kotlině i v Evropě. Seznámí vás s řemesly, kulturou, všedním životem i spiritualitou Keltů.

Slepičí hory je lidový název Soběnovské vrchoviny, kopcovité krajiny s nejstaršími osadami jižních Čech a pozůstatky keltské kultury jihozápadně od Trhových Svinů, která byla roku 1995 vyhlášena za přírodní park.

Tento menhir je vysoký 2 metry a stojí v blízkosti obce Slavětín, 6 km východně od Loun.

Chaberský menhir má své jméno, říká se mu „Kamenný slouha“. Možná i proto, že jeho tvar může někomu připomínat skloněnou mužskou postavu.

Jeden z největších menhirů v ČR u vsi Drahomyšle, tvořený křemitým pískovcem a slepencem. Vypráví se o něm, že je chráněn záhadnou silou.

Jedná se o zachovalý čtyřúhelníkový valovým areál o rozměrech 125 × 105 metrů, s výškou valu 2,75 metru nad vnitřní plochou a zřetelným příkopem na vnější straně. Říká se mu také Švédské šance a nachází se mezi Skřiplí a Osovem.

Hora je svědeckým vrchem tyčícím se nad středočeskou obcí Přerov nad Labem. Společně se Semickou a Břístevskou hůrou tvoří trojvrší Polabské hůry. V místech nazývaných Na Šancích se rozprostírá pravěké a raně středověké hradiště, jehož rozloha se odhaduje až na 20 hektarů.

Keltská stezka Železnými horami vás provede místy původního keltského osídlení v okolí Hradiště a Nasavrk. Prochází nádhernou přírodou Železných hor, především pak údolím řeky Chrudimky, potoků Debrného a Krkanka (Hradišťský potok).

Regionální informační centrum v Dolních Břežanech představuje místní, mimořádně bohatou historii osídlení od pravěku po dnešek. K zásadním objevům vedl výzkum archeologů a jejich významné objevy na kopci Hradiště v oblasti Závisti a Šancí.

Zvláštní skoro dvoumetrový šedozelený balvan najdete na okraji Javornické hornatiny nedaleko obce Zkulín v Pošumaví, nedaleko Javorníku s Klostermannovou rozhlednou. Vede k němu naučná stezka Měsíční kámen.

Největší známé keltské oppidum v Čechách i ve Střední Evropě můžete navštívit i vy. Bylo vybudováno na vrchu Hradiště zvaném Závist, nad dnešní Zbraslaví u Prahy v nadmořské výšce 391 metrů.

Volně přístupná rozhledna Boika nad Českými Lhoticemi nabízí pohled na Chrudim, Luži, Pardubice, Hradec Králové a při dobré viditelnosti na Krkonoše a Orlické hory.

Dvořákovo muzeum pravěku prezentuje archeologické nálezy z nejstarších období dějin lidstva. V muzeu se každoročně koná řada tématicky zaměřených krátkodobých výstav, přednášek a dalších doprovodných programů.

Pozdně románský kostel stojí na místě, které je nedaleko zámku Konopiště a v minulosti býval součástí tohoto panství. Dnešní podobu získal po úpravách v roce 1904, které na přání Františka Ferdinanda d'Este provedl Josef Mocker. Pozoruhodné jsou zdejší neobyčejné středověké fresky.

Oppidum keltského kmene Bójů se nachází nedaleko obce České Lhotice u Nasavrk. Obýváno bylo zhruba v době 150 až 50 let před Kristem, tedy v mladší době železné (tzv. době laténské). Jeho výměra byla přibližně 20 ha a bylo obchodním centrem oblasti.

Hradiště Bozeň se nachází na zalesněném ostrožném návrší Šance nad pravým břehem řeky Skalice (Vlčavy) a Počapelským rybníkem, při soutoku s Mlýnským potokem, asi 1 km severně od obce Počaply.

Naučná stezka v obci Dobšice navazuje na keltskou historii. Dobš je malý keltský kluk, jehož postava doprovází celkem 12 zastavení stezky na trase dlouhé 2,2 km.

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Nejjižněji položené keltské hradiště v Čechách bylo podle nálezů osídleno už v době bronzové. Oppidum leželo na strategické obchodní cestě. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů.