Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: nejúžasnější poklady České republiky

Muzeum východních Čech v Hradci Králové sídlí na Eliščině nábřeží v monumentální budově postavené podle návrhu architekta Jana Kotěry v letech 1909-1912 a prohlášené v roce 1995 národní kulturní památkou. V roce 2019 se otevřelo po náročné rekonstrukci.

Většinu sálů přerovského zámku, který se tyčí nad zbytky městských hradeb, využívá Muzeum Komenského pro své dlouhodobě instalované expozice už od roku 1906. Dnešní podobu vtiskl budově rod Žerotínů, kteří jej v 17. století několikrát přestavěli.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Zámek Pardubice najdete v samém srdci města za mohutnými obrannými valy. Ty jsou samy o sobě výletním cílem – v jejich bujné zeleni najdete kromě odpočinkových zón nejrůznější zámeckou zvěř – pávy, kozy i veverky. Ujít si nenechte zámeckou hlásku, ze které je za dobrého počasí krásný výhled.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Středověký hornický skanzen na řece Olešnici u Zlatých Hor vám v místě zvaném Údolí ztracených štol nabídne k prohlídce repliku dobových zlatorudných mlýnů ze 14. století, časů největší slávy dobývání zlata ve zdejším kraji.

V expozici je umístěno všech 284 mincí, které byly v roce 2016 nalezeny v blízkosti osady Dolní Čepí nedaleko Nedvědice. Interiér je doplněn ukázkami různých variant nedvědického bílého, modrého, šedého a dokonce i růžového mramoru, prohlédnout si můžete i původní ruční kamenické nářadí.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Muzeum se specializací na těžbu zlata sídlí v historické budově zvané Mince v dolní části náměstí, kde byl do roku 1420 horní úřad. Zatímco o Kutné Hoře a Jihlavě se kdysi hovořilo jako o stříbrných pokladnicích Českého království, v okolí Jílového se rozkládal zlatonosný revír.

Barokní perla, jeden z největších chrámů v zemi, národní kulturní památka. To vše je Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné. Vidět chrám z jeho kůrů, navštívit sály s expozicí nad sakristií, věž s hodinami, či byt zvoníka. Stálá průvodcovská služba v informačním centru schodištěm na věž chrámu.

Z někdejšího gotického hradu se dodnes dochovala v podstatě jen válcová věž Kotnov. Jeho ostatní části byly postupně od 17. století zničeny novými přestavbami. Nicméně ona věž je nejstarší ukázkou bateriové věže u nás – arkýřem se vysunoval trám s kladkou a jeho pomocí byla nahoru vytahována děla.

Expozice a výstavy Regionálního muzea v Žatci jsou umístěny ve třech budovách – v Husově ulici, v ulici Zeyerově a v ulici Volyňských Čechů. Všechny se nacházejí mimo městské centrum.

Po rekonstrukci Zdíkova paláce, muzea a katedrály svatého Václava, se otevřel návštěvníkům nový pohled do dějin umění. Nad barokní obrazárnou vznikla nová expozice, která interaktivní formou představuje dějiny Svatováclavského návrší v Olomouci.

Ve Zlatých Horách na Jesenicku si můžete prohlédnout historickou zlatorudnou štolu, ve které se těžilo už ve středověku. Podzemní labyrint chodeb ukrývá i zbytky pomůcek po ruční těžbě, barevné náteky minerálů i křišťálové jezírko.

Historie města je neodmyslitelně spjata s významnou kapitolou evropských dějin – husitstvím. V roce 1420 zde husité pod vedením Jana Žižky založili opevněné vojenské ležení, odkud podnikali své válečné výpravy.

Mikulášská štola v obci Hora Svaté Kateřiny je největší a nejznámější štolou v oblasti české části Krušnohoří. Ve středověku se zde těžilo stříbro a měď. Celkově dosahují chodby hloubky až 157 m pod zem. V 90. letech tu hledači pokladů pátrali po Jantarové komnatě.

Výletní geolokační hra s mobilem či tabletem vás zavede do Říčan v dobách středověku, kde prožijete zajímavé dobrodružství!

Říčanský hrad byl vystavěn pravděpodobně v letech 1260 – 1270. Hrad patří mezi nejvýznamnější stavby české hradní architektury doby posledních Přemyslovců. Je ukázkou nejstarších kamenných hradů na našem území.

Hledáte muzeum, ve kterém budete mít možnost si leccos vyzkoušet?

Nedaleko města Horažďovic se na vrcholu kopce Prácheň (504 m n. m.) nalézá zřícenina kdysi rozsáhlého hradu Prácheň. Dochovány jsou pouze zbytky věží, hradeb a bašt.

Kristova jeskyně je malá a dobře utajená Kristova jeskyně v Klokočských skalách nedaleko Turnova. Zvědavým turistům je nepřístupná, obzvláště v zimním odbobí, kdy zde zimují netopýři.

Městské muzeum vzniká v útrobách secesního zrekonstruovaného domu Pod Zeleným dubem ve Starém Bohumíně. Má tři výstavní místnosti, dva depozitáře a mezi největší lákadla patří bohumínský poklad nebo pozůstatky mamuta.

Frýdlant je jedním z nejnavštěvovanějších historických objektů v České republice. Z původního gotického hradu byl během staletí přestavěn na rozlehlý renesanční zámek s bohatou výzdobou a rozsáhlými sbírkami nesmírné historické a umělecké ceny.

Mezi největší poklady v Česku patří zlatem, stříbrem a drahými kameny vykládaný relikviář svatého Maura, který si dnes můžete prohlédnout na zámku v Bečově nad Teplou. Jedno z nejvýznamnějších šperkařských děl nalezli za zvláštních okolností v roce 1985 kriminalisté.

Udělejte si výlet na jeden z nejzachovalejších českých hradů, který se může pyšnit unikátní památkou evropského významu – relikviářem sv. Maura, který se stářím a hodnotou blíží českým korunovačním klenotům.

První zmínka o Hrádku pochází z roku 1312 a napovídá, že osudy tohoto významného objektu začínají hluboko v dobách, o nichž mnoho nevíme. První velké přestavby se Hrádek dočkal na přelomu 14. a 15. století v době, kdy ho vlastnil rychtář Václav z Donína.

Dvořákovo muzeum pravěku prezentuje archeologické nálezy z nejstarších období dějin lidstva. V muzeu se každoročně koná řada tématicky zaměřených krátkodobých výstav, přednášek a dalších doprovodných programů.

Hrad Přimda je zříceninou jednoho z nejstarších kamenných hradů v Čechách. Do dnešní doby se dochovalo torzo mohutné hranolové románské obytné věže a zbytky bašty z konce 15. století. Odtud se otevírá vynikající rozhled do okolí.

Oblíbený hrad Karla Hynka Máchy nad romantickým údolím Jizery, s krásnou vyhlídkou z rozložité věže zvané Putna, která je dnes díky hledačům pokladů a stavbě železnice pod hradem viditelně nakloněná.

Městský palác Templ patří k nejstarším zachovalým stavbám v Mladé Boleslavi a podle pověsti byl postaven pro řád Templářů. V současné době se v něm nachází multimediální muzejní expozice. Na parkánu je vybudováno interaktivní archeologické hřiště pro děti.

Zalesněný vrch Godula (738 m) je dobře přístupný z Komorní Lhotky anebo z obce jménem Řeka. Právě tam také začíná Stezka pokladů Godula.

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Pradávné legendy hovořící o bájném pozdně románském kostele se potvrdily a hlubiny země vydaly své tajemství. O existenci kostela, dlouho nebyly důkazy, až roku 2002 nadšení studenti archeologie objevili pozůstatky pozdně románské stavby, která skutečně bývala kostelem.

Naučná stezka Zlatý kůň začíná u východu z Koněpruských jeskyní a provede návštěvníky po zajímavostech v blízkém okolí jeskyní. Naučná stezka prochází národními přírodními památkami Zlatý kůň a Lom na Kobyle.

Muzeum ve stálé zlínské expozici "Princip Baťa: dnes fantazie, zítra skutečnost" představuje tři velká témata svázaná se Zlínem, a zároveň se světovým přesahem: firmu Baťa, zlínský film a cestovatele Hanzelku a Zikmunda.

Průchodem pod renesanční Pražskou branou projdete k domu č.p. 109, kde se ponoříte do dějin Velvar a okolí. Unikátní sbírka muzea zachycující historii každodenního života mohla vzniknout díky darům místních obyvatel. Přijďte i vy nahlédnout do malých příběhů odehrávajících se na pozadí dějin.

Svatá Ludmila (asi 860 – 15. září 921, hradiště Tetín) byla vůbec první česká svatá. Stala se patronkou české země a také ochránkyní rodin, matek, babiček a všech křesťanských vychovatelů. Její svátek se slaví 16. září, atributy svaté Ludmily jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj, jímž byla uškrcena.

V červnu 1771 se po prudkých deštích rozvodnil potok protékající obcí Podmokly na Rokycansku. V jeho podemletém břehu pak 12. června objevil místní nádeník Janota dosud největší objevený zlatý poklad v Evropě. Vážil čtyřicet až padesát kilogramů a obsahoval několik tisíc mincí, které by dnes měly hodnotu asi půl miliardy korun.

Ačkoli pro mnohé z nás je rakouský císař a uherský král František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916, Vídeň) symbolem starého mocnářství a zaniklé rakousko-uherské monarchie, i „stařičký mocnář“ kdysi nastoupil na trůn jako osmnáctiletý mladík. Seděl na něm neuvěřitelných 68 let, což ho mezi našimi panovníky řadí na první místo v délce vlády.

Václav IV. (26. února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.

Svatý Václav (907 – 28. září 935) byl českým knížetem a světcem, který je považován za hlavního patrona české země. Jeho otcem se stal kníže Vratislav a matkou Drahomíra, dědečkem byl první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a babička svatá Ludmila, která si vzala na starost Václavovu výchovu.

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

Závišův kříž je unikátní zlatnické dílo, které už zhruba 800 let opatrují cisterciáci v klášteře ve Vyšším Brodě. Hodnota kříže, který byl zhotoven ve 13. století, je podle historiků srovnatelná s českými korunovačními klenoty. Klášteru je podle pověsti daroval Záviš z Falkenštejna, který byl po popravě pohřben v kapitulní síni kláštera.

Lucemburský hrad Beaufort, belgický hrad Spontin a zámek a hrad v Bečově nad Teplou: to byla hlavní sídla šlechtického rodu Beaufort-Spontinů. Patřil jim také zámek ve valonském Florennes. Právě pro tamní benediktinské opatství byl ve 13. století vyroben relikviář svatého Maura, který Beaufort-Spontinové na konci 19. století převezli na své panství do Čech.

Druhou ze čtyř panovnických dynastií, které se vystřídaly na českém trůnu, byli Lucemburkové. Svůj původ odvozovali od bájné víly Meluzíny, která měla místo nohou hadí ocas a jejím domovem byl francouzský hrad Lusignan. Ve skutečnosti ovšem původním panstvím Lucemburků bylo území dnešního Lucemburska, jednoho z nejmenších států v Evropě, a belgické provincie Luxembourg.

Jednu z nejvzácnějších pašijových relikvií na světě vlastní Milevský klášter. Svatý hřeb pocházející pravděpodobně z Kristova kříže našli v roce 2020 archeologové ukrytý v tajné chodbě ve zdi kostela svatého Jiljí. Nález šesticentimetrového hřebu je světovou raritou.

Přáli jste si někdy objevit skutečný poklad? Ten táborský si můžete prohlédnout v expozici v Táboře. Mince byly objeveny spolu s dalšími předměty denní potřeby pod podlahou v jednom z domů v historickém centru města.

Ve sklepích Pluhovského paláce na hradě a zámku Bečov nad Teplou vzniká expozice Tekutý poklad. Jedná se o nejvzácnější kolekci vín na celém evropském kontinentu, jejíž hodnota byla stvrzena znaleckým posudkem a znatelně přesahuje dvacet milionů korun.

Ohromily svou kvalitou, ražebním leskem a početností – 1669 mincí a mincovních zlomků, které tisíc let ukrývala zem nedaleko Chýště na Pardubicku, právem dostaly označení poklad století. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti, objevený náhodným nálezcem v roce 2015, se spolu s fragmentem keramické nádoby, byl roku 2020 zapsán mezi kulturní památky.