Poznejte podzemí Krušných hor a téměř neznámé skvosty UNESCO

Muzeum v Krupce se od 31. ledna 2018 uzavřelo kvůli rozsáhlé rekonstrukci. Z muzea zmizí expozice věnovaná přírodě severozápadních Čech, nová bude patřit pouze historii hornického města a těžbě cínu.

Cílem geoparku je představit široké veřejnosti kouzlo místní krajiny, spoluvytvářené geomorfologickými procesy a následným působením člověka, zachyceném v pozůstatcích po hornické a důlní činnosti, ve využití místních hornin ve stavitelství a v umění nebo ve stopách dějinných událostí.

Štola v blízkosti Měděnce byla využívána od 17. století. Těžila se zde hlavně měď, která dala místu jméno – v kopci Mědník vzniklo velké množství šachet a štol.

Jáchymovské muzeum se nachází v historické budově mincovny z 1. poloviny 16. století, která je situované nad místní radnicí, nedaleko kostela sv. Jáchyma.

Vrch Mědník je 910 metrů vysoká hora nedaleko Klášterce nad Ohří. V minulosti se zde hojně těžila železná ruda, takže samotný vrch je doslova prošpikován štolami. Pod jižním svahem hory se rozkládá bývalá hornická obec Měděnec.

Důl Země zaslíbená se nachází ve vrchu Mědník, kde se kutalo pravděpodobně již v 10. století. Dochované záznamy pocházejí ale až z 15. století. Těžily se zde hlavně stříbronosné měděné rudy, a to až v 27 štolách.

Mikulášská štola v obci Hora Svaté Kateřiny je největší a nejznámější štolou v oblasti české části Krušnohoří. Ve středověku se zde těžilo stříbro a měď. Celkově dosahují chodby hloubky až 157 m pod zem. V 90. letech tu hledači pokladů pátrali po Jantarové komnatě.

Na úpatí Krušných hor, asi 10 km od nejvyššího vrcholu Klínovce (1.244 m n.m.), leží město Jáchymov. Městská památková zóna zde byla vyhlášena v roce 1992. Zahrnuje historické jádro bývalého těžebního města, proslulého těžbou stříbra dalších rud od 16. století.

Štola Johannes byla vyhloubená v 16. století v lesích na Zlatém Kopci u Božího Daru. Jedná se o zachovalý komplex historických důlních děl. Jsou zde podzemní komory velkých rozměrů.

Štola Lehnschafter je jedno z nejrozsálejších a nejstarších důlních děl ve starém rudném revíru v Mikulově u Teplic. Ve štole Lehnschafter se těžila stříbrná ruda již od 13. století a skončila zde kolem roku 1851. Důl má celkem 12 pater a je bezmála 250 metrů hluboký.

Unikátní muzeum, nacházející se v bývalém dole v Kopistech, bylo založeno za účelem provozování jedinečného hornického skanzenu. Jak se cítili muži hluboko pod zemí? Jak se uhlí v hlubině těžilo a dosud ještě na několika málo místech těží?

Naučná stezka seznamuje s okolím starého hornického města Horní Blatná v Krušných horách. Provede vás územím jam a propadlin, s podzemím protkaným sítí šachet a štol. Navštívíte umělé vodní dílo Blatenský příkop a vrchol Blatenského vrchu s rozhlednou.

Ve zcela nové podobě se představuje od dubna 2017, kdy muzeum oslavilo 150 let své existence. Součástí nové expozice je i příroda, kde návštěvníci spatří čtyři biotopy. Krušné hory, Doupovské hory, Sokolovskou pánev, Slavkovský les, ale i řeku Ohři.

Výletní místo Mariánská je oblíbeným a vyhledávaným místem pro celoroční rekreaci v Krušných horách. Leží nedaleko města Boží Dar, lázní Jáchymov a lázní Karlovy Vary.

Krupka je městem cínu, který se v tamních dolech po dlouhá léta těžil. Prohlídková štola Starý Martin je jedním z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru.

Štola Liebefrauen čili štola Milá paní láká k prohlídce v krušnohorském Mikulově. Jedná o velice zajímavé místo z hlediska technického vybavení dolu. V dobách provozu na tomto dole sloužila zejména jako dopravní a odvodňovací chodba.

Výztuhy, výdřevy, šachetní zdviže, potrubí s uranovou rudou i zateklá půdní voda a krápníky…toto vše nabízí návštěvníkům malebného údolí Lázní Jáchymov prohlídková štola Astoria.

Ve Štole č. 1 se nachází jáchymovské hornické muzeum. Štola dlouhá 260 m připomíná nejen způsob dobývání nerostů v minulém století, ale také utrpení politických vězňů, kteří byli nuceni v této a podobných štolách těžce pracovat.

Důl Svornost pochází z roku 1518 a od roku 1530 je nejdéle pracujícím dolem ve střední Evropě. Nejprve se zde těžilo stříbro, později smutně proslul těžbou uranu politickými vězni. Důl je aktuálně uzavřen.

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

Není všechno zlato, co se třpytí – někdy to může být stříbro. A i když se jako o stříbrných pokladnicích českého království nejčastěji mluví o Jihlavě a Kutné Hoře, ve skutečnosti se většina českého stříbra vytěžila jinde: na Březových Horách v Příbrami. Ve všech městech najdete expozice a zajímavá místa, která připomínají jejich stříbrnou minulost: mezi ty hlavní patří Muzeum českého stříbra v Kutné Hoře, Hornické muzeum v Příbrami a Muzeum Vysočiny v Jihlavě.

Hnusná, špinavá, černá a zničená: do některých míst se na výlet, prodloužený víkend ani na dovolenou zkrátka nejezdí. Ale není to náhodou jen naše zažitá představa? Špatná pověst řady takových měst, čtvrtí a oblastí je mnohem horší než skutečnost. Na Kudy z nudy vám to dokážeme na sedmi jednoduchých příkladech. Nechte se překvapit a okouzlit někdejšími periferiemi, kde nikdo nechtěl bydlet, jezerní krajinou, horami, strašidelným lesem a znovuzrozenými průmyslovými areály.

Když se řekne Ústecký kraj, každý si vybaví zcela určitě Hřensko, Labské pískovce, Děčín, prostě krajinu kolem Labe. Vydejte se však s námi na cesty a objevte krásy Podkrušnohoří. Budete žasnout, jak může být krajina považovaná za zdevastovanou povrchovými doly nečekaně krásná a jaké skryté skvosty nabízí.

Historická těžba drahých a obecných kovů formovala celkový vývoj Krušných hor a ovlivňovala život na obou stranách česko-německé hranice. Technické památky, urbanistické celky a množství nemateriálních aspektů vytvořily v průběhu osmi staletí jedinečnou kulturní krajinu, která je zapsána v UNESCO.

Krušné hory jsou pro karavanisty mimořádně přitažlivé: 160 kilometrů dlouhé pohoří nabízí spousty zážitků, krásných míst a odlehlých silniček. Zcela zvláštní místo má mezi všemi zajímavostmi vyhrazený nejvyšší vrchol Krušných hor Klínovec a blízké městečko Boží Dar. Vydejte se sem a uvidíte sami.

Nedávno Jáchymov oslavil 500 let od svého založení města. Právě tady také získala Marie Curie-Skłodowská radioaktivní rudu pro svůj světoznámý výzkum a v roce 2019 se město společně s Krušnohorskou kulturní krajinou dočkalo zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Navíc sem už více než sto let jezdí lidé z celého světa do slavných radonových lázní.

Dočká se Žatec a krajina žateckého chmele zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO? Šance je velká, město na řece Ohři s řadou chmelařských památek nabízí unikátní spojení s regionální a celosvětově známou zemědělskou plodinou. V elitní společnosti UNESCO zatím takové spojení chybí, a tak by Žatec mohl získat cenné body za originalitu.

Česká republika dosáhla zapsání Krušnohoří na seznam UNESCO! O zápisu rozhodl výbor pro světové dědictví UNESCO na svém zasedání v ázerbájdžánském Baku v sobotu 6. 7. 2019. Na české straně tato oblast zahrnuje pět lokalit – Hornickou kulturní krajinu Jáchymov, Hornickou kulturní krajinu Abertamy-Boží Dar-Horní Blatná, Hornickou kulturní krajinu Krupka, vrch Mědník a Rudou věž smrti u Ostrova. Na německé straně dosáhlo zápisu 17 lokalit.

Jáchymovský tolar, který dal jméno slavným dolarům, zanedlouho oslaví 500 let. K výročí dostal hezký dárek: město, kde se začal razit, se společně s Krušnohorskou kulturní krajinou dočkalo zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Fandové technických památek, starých dolů, štol, hornických muzeí a plavebních kanálů míří do Krušných hor! Zájem probudil zápis Krušnohorské hornické krajiny mezi památky UNESCO. A protože šlo o společný projekt dvou zemí, pět hornických lokalit na české straně Krušných hor doplňuje sedmnáct dalších v Německu.