20 tipů, kde oslavit Den otevírání studánek

Císařský pramen je nejznámější a nejvydatnější pramen Národní přírodní rezervace Soos. Jedná se o nejteplejší ze studených minerálek Chebského trojúhelníku. Voda je jímána vrtem, hlubokým kolem 10 m, chuťově výborná, ale k transportu nevhodná.

Na okraji Mariánských Lázní, v místech, kde park přechází do lesa, leží malebná louka, kterou protéká potůček plný žulových balvanů a dva rybníky dokreslují kouzlo tohoto místa. Před lety zde byl objeven pramen, který dostal jméno Prelátův a podle něj se jmenuje i tento jedinečný kousek přírody.

Barochova studánka nebo také pramen nese jméno po jednom ze svých objevitelů. V polovině 80. let ji vybudovali František Baroch a Jindřich Horáček ze správy CHKO Slavkovský les.

Pramen vyvěrá u vsi Korunní poblíž obce Stráž nad Ohří. Vzniká několik desítek metrů pod povrchem v oblasti Doupovských hor, nedaleko Karlových Varů.

Minerální voda Magnesia se čerpá z pramene Grünské kyselky a dalších pramenů v okolí Louky u Bečova nad Teplou.

V Temném dole, který patří pod Horní Maršov, se nachází Křížová cesta na Starou horu. Na konci této cesty se nachází studánka. Poutní místo se studánkou pochází z roku 1854 a je vyhlášeno svou kvalitou vody.

Černá studánka u Malé Lhoty leží kousek od Valašského Meziříčí. Silný pramen kvalitní vody nevysychá ani v době sucha.

V Horní Malé Úpě v blízkosti serpentiny státní silnice na Pomezní Boudy se u jedné z „tisícovek“ Haida nalézá prameniště Sv. Vojtěch s jedenácti jedinečnými léčivými vývěry.

Oční studánka se nachází v Přírodní rezervaci Svinec, 200 m jižně od její severozápadní hranice, 1,3 km jihovýchodně od obce Starý Jičín.

Voda ze Zdislaviny studánky má údajně léčivou sílu.

Pramen se nachází pod severním svahem hřebenu Pohoře v části zvané Stračka, vyvěrá zde z úbočí chutná a stále studená voda. Mezi lidmi je pramen znám jako pramen zázračné vody, který byl od nepaměti vyhledáván, a dodnes si k němu pro vodu jezdí lidé z širokého okolí.

Nekrásnější vývěr sirné vody můžete shlédnout v Beskydech poblíž lyžařského a turistického střediska Bílá. Pramen se nachází v údolí, jímž protéká potok s přiléhavým názvem Velká Smradlava. Již z dálky na sebe upozorní charakteristickým sirným zápachem.

Leží na hřebenu Vysoké hole ve výšce 1311 metrů, vyvěrá zde pramen Stříbrného potoka. Je tu postavený zastřešený kamenný útulek pro turisty a lyžaře za nepohody při cestě ze Skřítku na Praděd.

Pramen Kyselecký hamr vyvěrá z krystalinických hornin na okraji chebské pánve, ale složením patří ke skupině uhličitých vod Mariánských Lázní. Kyselka je zde jímána neobvyklým způsobem – kamenným pažením vyrobeným z granitu, které se až do současnosti dochovalo z roku 1648.

Studánka Rozárka pramení ze skály v nádherné přírodě CHKO Křivoklátsko blízko řeky Berounky na kraji obce Zbečno. První písemný záznam o studánce Sv. Rozálie je v kronice obce již z roku 1909.

Pramen léčivé vody ve studánce pod kapličkou Panny Marie se nachází na krkonošské samotě nedaleko Stromkovic či Vítkovic. Za hojivou vodou chodívali a chodí dosud krkonošští horalé, o prameni byla dokonce roku 1863 složena píseň.

Studánka v Zeleném dole se nachází přímo u cesty a pokračuje jako potok dále do skal. Leží kousek od odbočky žlutě značené turistické trasy vedoucí k jeskyni Postojna v přírodní rezervaci Klokočské skály v okrese Semily.

Studánka pod Novým hradem se nachází na jedné z nejfrektovanějších turistických cest severně od Brna v katastru obce Olomoučany mezi Adamovem a Blanskem.

Bublavý pramen je vlastně studánka s pitnou horskou vodou, asi 2 km po žluté značce z Rejvízu. Zajímavostí je, že ze dna celého pramene probublávají vzduchové bubliny. Cesta se napojuje na naučnou stezku Rejvíz.

U Vrčeně nedaleko Nepomuku, v lese nazvaném Štědrý, najdete studánku. Zázračný pramen dle legendy vytryskl přičiněním svatého Vojtěcha.

Částí města Šternberka je obec Těšíkov. V blízkosti této obce se nachází prameniště minerální vody, tzv. Těšíkovské kyselky. Pramen je zdrojem železité minerální vody, který je doložen již v roce 1669 jako přírodní kyselka.

Půvabnou studánku Rakovku, na pravém břehu řeky Sázavy asi 2 km jižně od kláštera, najdete skrytou v lesíku blízko naleziště krystalového vápence na Bílém Kameni. Již pravěcí obyvatelé usazení ve zdejším kraji těžili tento kámen a náramky z něho byly známé od pradávna v celé Evropě.