ÚvodAktualitySamhain, Dušičky a Halloween: začátek keltského roku i vzpomínky na mrtvé
Příroda

Samhain, Dušičky a Halloween: začátek keltského roku i vzpomínky na mrtvé

Přelom října a listopadu přináší několik zajímavých svátků, spojených se vzpomínáním na zemřelé příbuzné, známé a kamarády: keltský Samhain, Halloween, svátek všech svatých a Dušičky. Je jedno, kterému dáváte přesnost, všechny stírají hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Nakonec trocha keltské krve je v každém z nás – pojďte ji najít a probudit alespoň na chvíli k životu. Oslavte jeden z nejdůležitějších mezníků keltského roku!

Na noc z 31. října na 1. listopad připadá jeden z nejdůležitějších keltských svátků, Samhain. Pohanský Nový rok je svátkem ohně a očistných rituálů a zároveň jediná noc v roce, kdy se svět živých a mrtvých přibližují na dosah ruky. Když byla na začátku 1. stol. n. l. keltská území dobyta Římany, začaly se prolínat keltské a římské zvyky, a ke svátku Samhain se začal slavit i konec úrody. K symbolům Samhainu přibylo obilí a ovoce. Samhain se také často slavil v jabloňovém sadu.

Samhain byl pro Kelty jedním z nejvýznamnějších svátků – začíná temná polovina roku. Podzimní rozloučení s přírodou, příprava na zimu.... a závoj mezi světem živých a mrtvých se poodhrnuje. Věřilo se, že právě v tuto noc mohou mít mrtví jediný den v roce hmotné tělo.
 

Pohanský Samhain vs. křesťanský Halloween

HalloweenKřesťanská církev se chtěla zbavit pohanských zvyků a pro období Samhainu vytvořila svátek Všech Svatých, All Hallows' Day, z toho vznikl pozdější Halloween. Ale, jak už to bývá, ani velká snaha vykořenit původní zvyky "novým" náboženstvím, se nesetkala s úspěchem a lidé dále činili to, co jejich předci. Věřilo se, že duše zesnulých se v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Bylo zvykem například prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit, nebo vystavovat za oknem zapálenou svíčku, často ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Lidé se také převlékali do starých cárů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy.

lískové oříškyK Samhainu se váže ještě další zvyk – buď přímo o samhainské noci, nebo v některou z pěti následujících nocí se spalovaly figuríny ze starých hadrů a vycpané slámou. Měly symbolizovat všechno špatné, co se během uplynulého roku nahromadilo a čehož je třeba se rituálně pomocí plamenů zbavit a takto očištěni vstoupit do nového roku. V tento čas se velké oblibě těšilo věštění. Do Samhainských ohňů vhazovaly kamínky, z jejichž postavení se po dohoření ohně určovala budoucnost. Mladé páry vkládají do ohně dva lískové oříšky - pokud tyto oříšky vedle sebe v klidu shoří, je to znak toho, že jim předkové požehnali a jejich vztah bude posvěcen, pokud puknou, je jejich vztah odsouzen k zániku…

 

Řezané květiny pokládali na hroby již staří Římané

Hroby pod stromemZvyk, pokládat na hroby zemřelých řezané květiny, pochází z období starého Říma. Římané, tak jako jiné národy, věřili v posmrtný život. Růže položená na hrobě představuje symbol obnovujícího se života. Keltové sázeli na hroby brčál, violku vonnou a oměj šalamounek. Na pohřebištích dominovaly borovice a červené tisy. Jako stromy nesmrtelnosti připomínaly, že život je věčný a duše nesmrtelná. Také zeravy jsou považovány za stromy nesmrtelnosti, větvičky používáme dodnes při pohřebních obřadech – vůně zeravu prý uklidňuje a zahání smutek.

Dušičky v Česku – dušičkové výlety, zajímavé hřbitovy, zvláštní pomníky a funerální stezky

Dušičky v Česku – dušičkové výlety, zajímavé hřbitovy, zvláštní pomníky a funerální stezky

Dušičky jsou jedním z nejvýznamnějších svátků u nás. 2. listopadu si připomínáme zesnulé příbuzné a blízké osoby. Mezi tradice patří návštěva hřbitova a ozdobení hrobů, v Česku se pokládají věnce a květiny a zapalují se svíčky. Oslava Dušiček se odvíjí od slavnosti Všech svatých, který připadá na 1. listopadu. V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Památku všech zemřelých dodržuje okolo 80 % lidí v České republice. Pro některé morbidní téma a místo, kam by nikdy dobrovolně nevkročili, pro jiné zase skvělý prostor pro rande, výlet nebo procházku se psem. Ostatně třeba o Olšanských hřbitovech se v poslední době píše v superlativech jako o zelených plicích Prahy – a komu by v pěkném podzimním dni vadilo, že kolem spočívají ostatky přibližně dvou milionů lidí?

Kdy a kde se bude slavit Halloween 2024?  Vydejte se s námi na návštěvu za strašidly!

Kdy a kde se bude slavit Halloween 2024? Vydejte se s námi na návštěvu za strašidly!

Máte rádi strašidelné historky a příběhy? Nebojíte se v noci v lese ani temných a skrytých zákoutí? Mají vaše děti rády pohádky o vodnících, čarodějnicích a čertech? Vypravte se společně s námi poznat strašidla naživo. Kam se letos vypravit na Halloween? V našich tipech přinášíme strašidelné a zábavné zážitky pro celou rodinu.

Lidové pranostiky: listopad, dušičkové počasí a svatý Martin na bílém koni

Lidové pranostiky: listopad, dušičkové počasí a svatý Martin na bílém koni

Ačkoli je listopad od začátku až do konce podzimní měsíc, zima už o sobě dává často vědět. Pojďte se s námi na Kudy z nudy projít listopadem od Dušiček až po svatého Ondřeje a podívat se, jaké pranostiky a lidová moudra nám jedenáctý měsíc roku přináší. A jako každý rok se můžeme sázet, jestli zrovna letos přijede svatý Martin na bílém koni se vší parádou?

Dušičkové tipy nejen na víkend na konci října v Praze a okolí

Dušičkové tipy nejen na víkend na konci října v Praze a okolí

Přelom října a listopadu je ve znamení Halloweenu a Dušiček. Je to období plné tajemných rituálů a podivuhodných setkání, při kterých se prolíná svět živých se světem mrtvých. Bubáci se vyrojí zejména poslední říjnový den, kdy se slaví anglosaský lidový svátek Halloween. Věřte nebo ne, jeho název vznikl prostým zkrácením anglického „All-Hallows-eve“, tedy předvečer Všech svatých – a přesně tak to je, protože připadá na první listopadový den a den nato se slaví dušičky – Památka zesnulých. Zkrátka příležitostí ke strašidelným prohlídkám s tajuplnými světýlky se nabízí víc než dost!

Volarské menhiry Příroda

Volarské menhiry

Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.

Vrch Oblík v Českém Středohoří Příroda

Vrch Oblík v Českém Středohoří

Bezlesá silueta dominantního, 509 m vysokého vrchu Oblíku na jižním okraji Českého středohoří je nedílnou součástí krajinného panorama města Loun.

Vrch Kotouč – významné archeologické naleziště Památky

Vrch Kotouč – významné archeologické naleziště

Kotouč u Štramberka bylo významné archeologické naleziště na Moravě, nyní zničené těžbou kamene. Místo bylo též významnou biologickou lokalitou

Naučná stezka Keltské oppidum Závist Příroda

Naučná stezka Keltské oppidum Závist

Pro návštěvníky Dolních Břežan jsou připraveny dva okruhy naučných stezek, které seznamují se zdejším osídlením v dávných dobách.

Menhiry kolem Kutné Hory Příroda

Menhiry kolem Kutné Hory

Menhiry kolem Kutné Hory byly postaveny během roků 2012-13 kutnohorskými nadšenci a s pomocí odborníků, kteří se věnují obnovování energetických bodů v krajině. Nejdřív vznikl kamenný kruh (kromlech) a postupně k němu přibývaly kameny další v jeho nejbližším okolí i na okolních kopcích.

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami Příroda

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Kamenný pastýř u Klobuk – největší starobylý menhir u nás Příroda

Kamenný pastýř u Klobuk – největší starobylý menhir u nás

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Originální místa, na nichž vás čeká tajemná atmosféra Halloweenu

Originální místa, na nichž vás čeká tajemná atmosféra Halloweenu

Poslední říjnový den patří tradičně oslavám Halloweenu. Dlabání dýní, tisíce svíček a strašidelné kostýmy, to vše bude k vidění i na několika místech v České republice. Nechte se unést magickou atmosférou Halloweenu a vydejte se s portálem Kudy z nudy na dýňové hody, strašidelné stezky odvahy a lampionové průvody. Naláká vás akce na zámku, v botanické zahradě nebo v zoo?

Tipy pro zimu

Tipy pro zimu

Zima v Česku ožívá ve své nejčarovnější podobě!

Pestrobarevná paleta podzimu zve na procházku do přírody

Pestrobarevná paleta podzimu zve na procházku do přírody

Úžasné barevné tóny podzimní palety barev lákají k pěším procházkám i delšímu výletu. Kam vyrazit za symfonií barev a vůní vám přinášíme v dnešních tipech. Vydáte se do skalních měst, do malebných údolí říček nebo vyšplháte za jedinečným rozhledem třeba až do korun stromů?

Svátek všech svatých

Svátek všech svatých

Svátek všech svatých či slavnost všech svatých slaví 1. listopadu všechny křesťanské církve a oslavují tak všechny svaté, nejenom ty, kteří byli oficiálně kanonizováni a mají během roku své samostatné svátky. Slaví se v mnoha evropských zemích a v České republice se dokonce uvažovalo o jeho zařazení mezi státní svátky.

Památka zesnulých neboli Dušičky

Památka zesnulých neboli Dušičky

Modlitba za zemřelé je jedna z nejstarších křesťanských tradic. Dřív lidé věřili, že právě na začátku listopadu se svět živých prolíná se světem zemřelých. Dnes 2. listopadu na Dušičky chodíme na hřbitovy, zdobíme hroby svých blízkých věnci a květinami, zapalujeme svíčky a vzpomínáme.

Chlístovské menhiry Příroda

Chlístovské menhiry

Krajina Českého Meránu nabízí širokou škálu nejrůznějších památek a přírodních zajímavostí, milovníky megalitických staveb však nejspíše zaujme ojedinělý komplex žulových menhirů – patrně z mladší či pozdní doby kamenné.

Věda a historie není nuda: po stopách starých Keltů

Věda a historie není nuda: po stopách starých Keltů

Udatní válečníci, zruční řemeslníci a zemědělci, první stavitelé cest i špitálů: to všechno byli Keltové. Národy označované Řeky jako Keltoi, Keltai nebo Galatai a Římany jako Celti, Celtae a Galli kdysi ovládaly půlku Evropy a podrobit si je nedokázali ani Římané. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, kde objevíte stopy po Keltech u nás.

Výlety na místa známá z legend a pověstí

Výlety na místa známá z legend a pověstí

Prozkoumejte tajemná zákoutí české a moravské krajiny, opředená lidovými pověstmi a legendami, které se dodnes vyprávějí z generace na generaci. Poznejte místa, kde spí udatní rytíři nebo kde čert vyoral velkou brázdu. Prozradíme vám, kudy jezdí kocouří spřežení pana Krčína anebo kde potkat přízraky z umrlčí kaple.

Dušičky – ozvěny pohanské minulosti

Dušičky – ozvěny pohanské minulosti

Kdy a proč si připomínáme Dušičky? Druhý listopadový den se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou na mrtvé. Podle náboženských představ modlitby živých pomohou zemřelým, duším dlícím v Očistci, k očištění od hříchů na cestě do Nebe. Kořeny tohoto svátku tkví pravděpodobně už v keltských rituálech.

Dušičkové zážitkové prohlídky na hřbitovy opředené legendami a tradiční české dušičky

Dušičkové zážitkové prohlídky na hřbitovy opředené legendami a tradiční české dušičky

Hledat na přelomu října dušičkové a halloweenské akce není nijak složité, pořádá se jich celá řada. V jejich stínu ale zůstávají prosté vzpomínky na mrtvé, spojené třeba s procházkou po některém ze zajímavých hřbitovů. Portál Kudy z nudy vám několik takových míst představí podrobněji.

10 tipů na dušičkové výlety za významnými osobnostmi a místy jejich posledního odpočinku aneb ve stínu i na výsluní

10 tipů na dušičkové výlety za významnými osobnostmi a místy jejich posledního odpočinku aneb ve stínu i na výsluní

Každý rok 2. listopadu si připomínáme Památku zesnulých aneb Dušičky. Na blízké, přátele a kamarády se dá vzpomínat tradičně, tedy návštěvou hřbitova, položením věnce nebo květiny, tichou vzpomínkou a zapálením svíčky, anebo originálně: třeba při keltském svátku Samhain, v mexickém stylu na Den mrtvých anebo třeba výletem k hrobu některé slavné osobnosti.

Menhir Zakletý mnich u Drahomyšle Příroda

Menhir Zakletý mnich u Drahomyšle

Jeden z největších menhirů v ČR u vsi Drahomyšle, tvořený křemitým pískovcem a slepencem. Vypráví se o něm, že je chráněn záhadnou silou.

Keltské hradiště Skřipel – Švédské šance Památky

Keltské hradiště Skřipel – Švédské šance

Jedná se o zachovalý čtyřúhelníkový valovým areál o rozměrech 125 × 105 metrů, s výškou valu 2,75 metru nad vnitřní plochou a zřetelným příkopem na vnější straně. Říká se mu také Švédské šance a nachází se mezi Skřiplí a Osovem.

Keltská naučná stezka v Nasavrkách Příroda

Keltská naučná stezka v Nasavrkách

Keltská stezka Železnými horami vás provede místy původního keltského osídlení v okolí Hradiště a Nasavrk. Prochází nádhernou přírodou Železných hor, především pak údolím řeky Chrudimky, potoků Debrného a Krkanka (Hradišťský potok).

Menhir Měsíční kámen u šumavského Javorníku Příroda

Menhir Měsíční kámen u šumavského Javorníku

Zvláštní skoro dvoumetrový šedozelený balvan najdete na okraji Javornické hornatiny nedaleko obce Zkulín v Pošumaví, nedaleko Javorníku s Klostermannovou rozhlednou. Vede k němu naučná stezka Měsíční kámen.

Slunovratové kameny u Strážného na Šumavě Příroda

Slunovratové kameny u Strážného na Šumavě

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.

Skalní město Stálkov v České Kanadě Příroda

Skalní město Stálkov v České Kanadě

Stálkov je malá víska nedaleko Slavonic. V blízkém okolí obce se nachází jednak řada skalních útvarů. Větším seskupením skalek a balvanů zde vzniklo menší skalní město.

Javorová skála v Čertově hrbatině Příroda

Javorová skála v Čertově hrbatině

Javorová skála se nachází 6,5 km severně od Jistebnice a 4 km jihozápadně od Prčice; asi 15 km severovýchodně od Milevska a 18 km severozápadně od Tábora. Po severním úbočí Javorové skály probíhá hranice mezi Jihočeským a Středočeským krajem.

Kamenný stůl u Kunějova v České Kanadě Příroda

Kamenný stůl u Kunějova v České Kanadě

Neobyčejný skalní útvar v podobě kulatého stolu naleznete v lesích poblíž žluté značky vedoucí z Kunějova do Kunějovských samot a dále ke Kačleřskému rybníku. Pravděpodobně se jedná o kamenný památník z předhistorické doby.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Záhadné menhiry v Říčkách Památky

Záhadné menhiry v Říčkách

Pokud máte rádi tajemno, zastavte se u menhirů nad obcí Říčky v Orlických horách, kde se tyčí dva až pět metrů vysoké křemencové kvádry. Nikdo neví, kdo je sem umístil, podle německého tisku tu stávaly už mezi válkami.

Keltské hradiště Stradonice Památky

Keltské hradiště Stradonice

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Další aktuality

Co znamená zimní slunovrat? A jaké legendy přináší nejdelší noc v roce?

V sobotu 21. prosince 2024, přesně v 10:19 hodin nastává zimní slunovrat, Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a nastane zimní slunovrat, což znamená že po nejkratším dni v roce přijde nejdelší noc. Slunce je nejníže nad obzorem, takže jeho paprsky dopadají do české kotliny nejvíce šikmo. Na své pouti po obloze Slunce dosáhlo obratníku Kozoroha a vrací se zpět k rovníku. Nastává také astronomická zima. Od této chvíle se ale začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu.
3. prosinec 2024 19:42
Příroda

Tipy na zimní fotografování v přírodě i ve městech

Zimní měsíce jsou pro milovníky fotografování, kteří se rádi toulají přírodou s foťákem na krku, velmi atraktivním obdobím. Lze fotit krásy zimní krajiny, které vykouzlí sníh a mráz, ale také pomíjivé okamžiky městské zimní výzdoby a světelných efektů na Silvestra či Nový rok. Nechte se inspirovat a udělejte si fotografický výlet do přírody i města.
1. prosinec 2024 13:36
Příroda

20 tipů, kam za kouzlem zimy v Krkonoších

Při toulkách přírodou v Krkonoších objevíte velmi zajímavá místa, která v zimě sníh a mráz změní k nepoznání. Tak například na svahu Studniční hory vznikne každý rok mapa republiky, vodopády se promění v ledopády a běžkaři mají šanci dostat se tam, kam v létě nemohou, například pod Stříbrný hřeben a na Čertovu louku, nebo na Lysou horu u Rokytnice. Nenechte si ujít nejkrásnější zimní výpravy Krkonošským národním parkem!
1. prosinec 2024 13:00
Příroda

50 tipů na Silvestrovské a Novoroční výstupy a vycházky 2024/2025

Silvestr 2024 a Nový rok 2025 je už téměř tady! Pokud to ve vás nevyvolává žádné velké emoce nebo naopak přemýšlíte, co si s volnými dny počít, prozkoumejte naše dnešní tipy. Silvestr a Nový rok se dají slavit i jinak, než hektolitry alkoholu a zábavou před televizí. Zkuste to letos jinak – vyrazte do přírody a pokochejte se pohledem z vyhlídky nebo rozhledny!
1. prosinec 2024 9:46
Příroda

10 tipů na zimní procházku naučnými stezkami

I v zimě mají naučné stezky své kouzlo – objevovat je můžete právě nyní, když ještě nenapadlo tolik sněhu, aby se dalo jezdit na běžkách. K návštěvě láká například Božídarské rašeliniště, Hostivické rybníky, tichá krajina Kokořínska anebo sněhem již políbená krajina Jizerských hor, Krkonoš či Beskyd.
30. listopad 2024 10:00
Příroda

Putování za smrkovou vůní: 10 tipů na výlet ke smrkům a do smrčin

Více než třetinu rozlohy ČR pokrývají lesy, z nichž polovina patří právě smrku ztepilému. Smrk je naší původní dřevinou – poprvé se u nás objevil již před 8 000 lety, s koncem doby ledové. Tehdejší lesy ale nevypadaly tak, jak je známe dnes. Ty původní byly černé, neprůchodné a plné divokých zvířat. S rozvojem civilizace však pralesy vzaly za své. Nejvíce jich ubývalo od 15. do 18. století, kdy bylo potřeba dřevěné uhlí ve sklářství a lesy ustupovaly pastvinám. Vzniklé odlesněné plochy bylo během dalších století třeba znovu zalesnit. A jako nejvhodnější dřevina se jevil smrk. Dokázal růst na mnoha místech, nebyl náročný, navíc jeho dřevo bylo všestranně využitelné. V neposlední řadě jej lze těžit v rozmezí 80–100 let, na rozdíl od buku, na jehož zralé dřevo musejí lesníci čekat až 160 let. Výsadbu nových smrkových lesů můžete podpořit v rámci sbírky Darujme stromečky lesu Nadace dřevo pro život. A kde se setkáte ještě dnes s původními starými smrčinami a jaké stromy – pamětníky můžete na svých toulkách potkat, vám poradí Kudy z nudy.
28. listopad 2024 10:00
Příroda

Kde vidět kamenné kruhy v Česku? Poznejte archeologické unikáty i novodobé repliky megalitické stavby

Víte, že u nás máme až překvapivé množství kamenných kruhů? Některé z těchto staveb jsou novodobé, ale dochovaly se i stavby staré více než tisíc let. Doléhá na vás únava a máte pocit vyčerpání? Pak zkuste vyhledat energeticky bohaté místo, které vás doslova nabije! Vybrat si můžete buď místa, která k rituálním účelům našim předkův sloužila již před tisíci lety anebo se vydejte objevovat novodobé repliky megalitických staveb. Podle esoteriků nabíjí úplně stejně jako jejich pravěké předlohy.
27. listopad 2024 16:29
Příroda

Národní parky ČR: objevte krásy české přírody a chráněných území

Národní parky jsou skvosty české přírody, které si zaslouží nejvyšší ochranu spojenou s péčí odborníků a respekt milovníků přírody. Na území České republiky máme zatím čtyři parky, v budoucnu by měl vzniknout další na území Křivoklátska. Při respektování pravidel pohybu ve zvláště chráněných územích se zde nabízí řada pro přírodu šetrných aktivit. Zákon o ochraně přírody a krajiny vymezuje v národních parcích čtyři zóny: přírodní (bezzásahová, kam turisté nemají přístup), přírodě blízké (zásahy v omezené míře), soustředěné péče (zlepšování stavu ekosystémů narušených člověkem) a kulturní krajiny (obce v NP a jejich okolí). A jaké parky vlastně v ČR máme? Jejich přehled vám přináší Kudy z nudy.
27. listopad 2024 10:46
Příroda