
Na
noc z 31. října na 1. listopad připadá jeden z nejdůležitějších
keltských svátků,
Samhain. Pohanský Nový rok je svátkem ohně a očistných rituálů a zároveň jediná noc v roce,
kdy se svět živých a mrtvých přibližují na dosah ruky. Když byla na začátku 1. stol. n. l. keltská území dobyta Římany, začaly se
prolínat keltské a římské zvyky, a ke svátku Samhain se začal slavit i
konec úrody. K symbolům Samhainu přibylo obilí a ovoce. Samhain se také často slavil v jabloňovém sadu.
Samhain byl pro Kelty jedním z nejvýznamnějších svátků –
začíná temná polovina roku.
Podzimní rozloučení s přírodou, příprava na
zimu.... a závoj mezi světem
živých a mrtvých se poodhrnuje. Věřilo se, že právě v tuto noc mohou mít mrtví jediný den v roce hmotné tělo.
Pohanský Samhain vs. křesťanský Halloween

Křesťanská církev se chtěla zbavit pohanských zvyků a pro období Samhainu vytvořila
svátek Všech Svatých, All Hallows' Day, z toho vznikl pozdější Halloween. Ale, jak už to bývá, ani velká snaha vykořenit původní zvyky "novým" náboženstvím, se nesetkala s úspěchem a lidé dále činili to, co jejich předci. Věřilo se, že duše zesnulých se v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Bylo zvykem například
prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit, nebo vystavovat
za oknem zapálenou svíčku, často
ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Lidé se také převlékali do starých cárů a malovali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy.

K Samhainu se váže ještě další zvyk – buď přímo o samhainské noci, nebo v některou z pěti následujících nocí se
spalovaly figuríny ze starých hadrů a vycpané slámou. Měly symbolizovat všechno špatné, co se během uplynulého roku nahromadilo a čehož je třeba se rituálně pomocí plamenů zbavit a takto očištěni vstoupit do nového roku. V tento čas se velké oblibě těšilo věštění. Do Samhainských ohňů vhazovaly
kamínky, z jejichž postavení se po dohoření ohně určovala budoucnost. Mladé páry vkládají do ohně
dva lískové oříšky - pokud tyto oříšky vedle sebe v klidu shoří, je to znak toho, že jim předkové požehnali a jejich vztah bude posvěcen, pokud puknou, je jejich vztah
odsouzen k zániku…
Řezané květiny pokládali na hroby již staří Římané

Zvyk, pokládat na hroby zemřelých
řezané květiny, pochází z období starého Říma. Římané, tak jako jiné národy, věřili v posmrtný život.
Růže položená na hrobě představuje
symbol obnovujícího se života. Keltové sázeli na hroby
brčál, violku vonnou a oměj šalamounek. Na pohřebištích dominovaly
borovice a červené tisy. Jako stromy nesmrtelnosti připomínaly, že život je věčný a duše nesmrtelná. Také
zeravy jsou považovány za stromy nesmrtelnosti, větvičky používáme dodnes při pohřebních obřadech – vůně zeravu prý uklidňuje a zahání smutek.
Poznejte tradice Samhainu, Halloween, Dušiček a svátku Všech svatých. Jak se oslavuje a vzpomíná na mrtvé v ČR.
Samhain je jeden z nejdůležitějších keltských svátků a označuje začátek temné poloviny roku. Je to svátek ohně a očistných rituálů.
Halloween, původně All Hallows Eve, je křesťanská adaptace keltského Samhainu, kdy se připomíná den Všech svatých a má za úkol vymanit se od pohanských tradic.
Na Dušičky, neboli Památku zesnulých, lidé zdobí hroby svých blízkých, zapalují svíčky a vzpomínají na zesnulé.
Během Samhainu se konají očistné rituály, spalování figurín symbolizujících staré zlo, a věštění osudu z kamínků vržených do ohně.
Během Samhainu se často prostírá i pro zesnulé příbuzné, vystavují se svíčky v řepě, a lidé se převlékají a maskují, aby odpuzovali zlé duchy.
Keltský Samhain je svátek ohně a očištění, zatímco křesťanský Halloween, stejně jako svátek Všech svatých, jsou přizpůsobené verzí pohanských zvyků s důrazem na vzpomínku na zesnulé.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.