Výlet k modelu sopky a k šesti skutečným vulkánům

Činnou sopku v Česku samozřejmě nenajdete, a tak musíte vzít zavděk výlety po vyhaslých vulkánech. Výhodou je, že nemusíte cestovat nikam daleko, protože je najdete leckde, namátkou v Doupovských horách a v Českém středohoří, kolem Karlových Varů i kolem Bruntálu anebo v Bílých Karpatech.
 

Chrudimsko a maketa sopky

Vzdělávací sopečnou jízdu můžete stylově zahájit v záchranné stanici pro živočichy Pasíčka na Chrudimsku, kde na jaře otevřeli interaktivní návštěvnické centrum Brána do pravěku. Do pravěkého světa, který se kdysi nacházel na území dnešních Železných hor, mohou nahlédnout všichni bez rozdílu věku, expozice je většinou bezbariérová a řada exponátů je doplněna popisky v Braillově písmu. Sahat, prozkoumávat, prohrabávat a prolézat je nejenom dovoleno, ale dokonce přikázáno, jedině tak si totiž Bránu do pravěku opravdu užijete. Vraťme se však k sopkám: v Pasíčkách totiž vznikla maketa sopky, sloužící jako prolézačka, hned vedle pak je naučná cedule popisující sopky na území geoparku Železné hory. Možná tu najdete další inspiraci pro vaše výlety!
 

Komorní hůrka

Jednou z nejznámějších a také nejmladších sopek v Česku je Komorní hůrka, nevysoký vrch mezi Chebem a Františkovými Lázněmi. Památník vsazený ve skále připomíná, že o její popularitu se zasloužil německý básník Johann Wolfgang Goethe, ovšem sopečný původ Komorní hůrky potvrdil teprve Kašpar hrabě Šternberk, znalec hornictví a vlastník uhelných dolů, když dal v letech 1834–1837 do úbočí kopce razit štolu. Práce trvaly celé tři roky, ale štola nakonec dosáhla sopouchu a potvrdila tak, že Komorní hůrka je skutečně bývalá sopka. Pokud se vám podaří najít kráter, trochu vás zklameme: nejde o kráter, ale o starý lom na sopečný prach, kterým se vysypávaly cesty ve Františkových Lázních. Na Komorní hůrku vede z lázní červená turistická značka.
 

Železná hůrka

Nejmladší známá sopka v Česku leží u státní hranice s Německem jižně od Jesenické přehrady. Značené cesty k ní nevedou, jako orientační bod poslouží například skanzen Doubrava, odkud jsou to k bývalé sopce necelé tři kilometry. Vznikla přibližně před 520 tisíci lety a podobně jako v Komorní hůrce i tady byly objeveny plátky přírodního čistého železa.
 

Vlčí hora

Historici, přírodovědci a další odborníci dodnes váhají: je Goethova vyhlídka na Vlčí hoře poblíž Černošína autentickým místem, které geniální básník a nadšený přírodovědec skutečně navštívil, anebo jen obdivoval krásné krystaly amfibolu a augitu, které mu odtud donesli přátelé? Zřejmě to už nikdy nezjistíme, ale zato bezpečně víme, že Vlčí hora je vyhaslá třetihorní sopka a nejjižněji položená výlevná sopka v Českém masivu, kde se i dnes s jistou dávkou štěstí dají najít zajímavé krystaly augitu, amfibolu a olivínu. Navíc se z několika míst na úbočí hory otvírají krásné vyhlídky na krajinu kolem Stříbra či Plzně, vidět bývá i část Šumavy, Českého lesa a hrad Přimda, a ještě můžete prozkoumat zříceniny románsko-gotického hradu Volfštejna.
 

Vinařická hora

Podobně jako sopky Vesuv nebo Etna se i Vinařická hora skládá z vrstev lávy a sopečného popela. Vyhaslý třetihorní stratovulkán leží u Vinařic severně od Kladna, výlet můžete spojit s prohlídkou nedalekého hornického skanzenu v bývalém dole Mayrau. S nejzajímavějšími místy někdejší sopky a teplomilnou faunou a flórou v jejích vrcholových partiích vás seznámí naučná stezka, z vrcholku se otvírá pěkný výhled do okolí; spatřit můžete například Krušné hory, Říp a řadu známých vrcholů Českého středohoří, mnohé z nich rovněž sopečného původu, například Milešovku, Lovoš, Hazmburk a další.
 

Velký Roudný

Velký Roudný, vrch s krásně zachovalým kuželovitým tvarem, je ukázkový stratovulkán – navrstvená sopka, v níž se láva střídá s vrstvami popela a prachových částic. Leží na jižním břehu vodní nádrže Slezská Harta, přímo od hráze až na vrchol s rozhlednou vede naučná stezka nazvaná Po vulkánech. Z obce Roudný se na vrchol nejmohutnější jesenické sopky dostanete pěšky během půl hodiny. Na vrcholu vás přivítá malá kaple, za ní kuželovitá prohlubeň považovaná za zbytek kráteru a hlavně krásný výhled. Kromě toho na úbočí objevíte několik lávových proudů, sopečné tufy a řadu kamenných valů a hald.
 

Uhlířský vrch

V mírně zvlněné krajině Nízkého Jeseníku jižně od Bruntálu stojí na Uhlířském vrchu poutní barokní chrám Panny Marie Pomocné. Vede k němu křížová cesta a stromořadí několika set lip, vysázených v roce 1770. Od kostela se otvírá půvabný výhled do okolí. Kdo se tu zastaví, měl by si uvědomit, že stojí na vrcholu bývalé sopky. V 19. století byl na jejím úbočí otevřen lom, ve kterém se až do druhé poloviny 20. století těžily sopečné tufy. Díky tomu můžete v jeho stěně vidět působivý řez sopkou. Kromě toho lom poskytuje útočiště řadě teplomilných druhů rostlin, které v Nízkém Jeseníku nerostou buď vůbec anebo jen velmi vzácně.