ÚvodAktualityKdy přichází podzimní rovnodennost? Aneb podzim se již hlásí o slovo!
Příroda

Kdy přichází podzimní rovnodennost? Aneb podzim se již hlásí o slovo!

Podzimní rovnodennost neboli astronomický podzim na severní polokouli obvykle přichází 23. nebo 22. září. Nejinak je tomu i letos, kdy tento jev nastává přesně v pondělí 22. září 2025 v 20:19 hodin okamžikem, kdy Slunce vstoupí do znamení Vah. Slunce bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Den bude stejně dlouhý jako noc a zatímco na jižním pólu Slunce vyjde, na severním naopak ve stejném okamžiku zapadne…
Podzim v lesePřichází magický čas, kdy den je roven noci. Čas, kdy Slunce překračuje nebeský rovník. Dny rovnodennosti jsou zvláštní především tím, že Slunce zapadá přesně naproti místu jeho východu. Přírodní jevy, jako jsou slunovraty a rovnodennosti se pro naše předky staly jakousi základní osou měření času a dělení roku na čtyři základní díly. Lidé v tyto dny přicházeli na významná kultovní místa v přírodě, kde se obraceli ke svým bohům prostřednictvím obřadů – slovem, tancem, zpěvem i hrami. V tento čas se soutěžilo se nejen ve sportu, předváděla se znalost mýtů, písní a vzpomínalo se na slavné předky. Navíc plnily tyto rituály velmi významnou roli v duchovním životě.

KohoutStaří Slované v průběhu svátku a rituálů obětovali chléb, případně kaši z obilí anebo oplatky. Zakončení hospodářského roku charakterizuje bujará oslava a velká hostina. Jelikož je rovnodennost též rovnováha sil, bylo v tu dobu nejvhodnější naklánět osud příznivým směrem. Mezi oblíbené rituály patřila komunikace se sudičkami, lidé se také loučili s Mokoší (slovanskou bohyní plodnosti) a vítali Moranu, která sice bere, ale i dává sílu (poskytuje čas pro odpočinek přes zimu). Pozůstatky tohoto svátku se uchovaly do dnešních dnů v podobě podzimních hodů a posvícení. Historické zprávy udávají, že Mokošiným obětním zvířetem byla slepice nebo kohout, což má svůj odraz v českém lidovém prostředí v podobě rituálu stínání nebo honění kohouta.
 

Tipy na výlet k místům dávných pohanských rituálů

Jak již bylo řečeno, lidé v čase rovnodennosti a slunovratů přicházeli na zvláštní kultovní místa, aby se obraceli ke svým bohům. Některé z těchto míst můžete navštívit i dnes.
 
Libušino jezírkoJedním z takových míst je Libušino jezírko u Kouřimi. V jeho okolí byly archeologicky prokázány jámy, v nichž patrně hořely obětní ohně k poctě božstva pramene. Není také vyloučeno, že se z hladiny věštilo, jak to měli ve zvyku Polabští Slované. Také spojení Libuše s jezírkem by mohlo znamenat propojení úcty ke kněžně a věštkyni, která je na několika místech Čech svázána s vyloženě vodním kultem. Jméno Libuše nebylo mezi starými Slovany ani tak vlastní jméno ženy, jako spíše označení pro funkci kněžky, věštkyně svého kmene. Dnes je jezírko často bez vody, jen při dlouhodobých deštích a jarním tání lze tuto přírodní památku vidět v celé své kráse.
 
Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina u obce Kounov (mezi Rakovníkem a Podbořany), o kterých se už sedm desetiletí vedou spory. Byly pravěkým chrámem k uctívání slunce, pohanským kalendářem, anebo se jedná o prostý, přesto unikátní systém polních mezí, který svou podobou nemá obdoby? Přes úsilí několika generací badatelů odolává záhada kounovských kamenných řad rozluštění.
 
Kamenný pastýřU vesnice Klobuky nedaleko Slaného stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, přezdívaný Kamenný pastýř, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir, němý svědek dávné minulosti, o níž se jen dohadujeme.
 
Zajímavým úkazem jsou Pohanské kameny ve Frýdlantské pahorkatině, v katastru obce Višňová na dnešní česko-polské hranici. Jedná se o skupinu mohutných balvanů z rumburské žuly opředenou četnými pověstmi a je velmi pravděpodobné, že v minulosti sloužily jako kultovní místo. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.

Venušiny miskyPamátný Králův stůl u Uherského hradiště je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního Pomoraví. Některými badateli byl považován za megalitický dolmen, který měl sloužit jako vizír na stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů.

Rychlebských horách, nedaleko obce Vidnava, najdete Venušiny misky – žulové skalní prohlubně, připomínající obří mísy. Největší ze skalních mís má téměř dokonalý kruhový půdorys o průměru 1,5 m s hloubkou přes 1 m a pojme asi 65 litrů vody. Venušiny misky mají údajně kouzelnou moc – žena, která si údajně do jedné ze skalních mís sedne, se do roka vdá a otěhotní.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Rychlebské hory – neporušená příroda v tichu a samotě Příroda

Rychlebské hory – neporušená příroda v tichu a samotě

Rychlebské hory se nacházejí severně od města Jeseník. Pohoří je na západu odděleno od Králického Sněžníku Kladským sedlem, z jihu Hrubým Jeseníkem. Hlavní hřeben leží na Česko-Polské hranici, odkud Rychlebské hory pokračují do Polska.

Kamenný pastýř u Klobuk – největší starobylý menhir u nás Příroda

Kamenný pastýř u Klobuk – největší starobylý menhir u nás

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Kounovské kamenné řady Příroda

Kounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Bába, Veles, Mokoš nebo Radegast: kde potkáte staré slovanské bohy?

Bába, Veles, Mokoš nebo Radegast: kde potkáte staré slovanské bohy?

Když přijde řeč na slovanské bohy, možná se vám vybaví Radegast. Sochu, která stojí u cesty z Pusteven na Radhošť, a po ní pojmenované pivo zná opravdu leckdo. Pojďte se ale seznámit i s dalšími bohy našich předků, třeba s Velesem, Svantovítem, Perunem nebo Svarogem!

Nejmenší menhir v ČR v Polesí Kultura

Nejmenší menhir v ČR v Polesí

Navštivte novodobé poutní místo s kamenným menhirem, které zve nejen k příjemné procházce, ale i k zamyšlení a radosti ze života.

Skála bohů – Kuličková skála v Mladé Boleslavi Kultura

Skála bohů – Kuličková skála v Mladé Boleslavi

Skála bohů zvaná též Kuličková skála se nachází na parkánu Městského paláce Templ. Jedná se o interaktivní venkovní objekt sošného charakteru. Cílem hry je docvrnkat skleněnou kuličku na vrchol skály.

Volarské menhiry Příroda

Volarské menhiry

Volarské menhiry stojí na pahorku U dvou líp nad Starým městem od dubna 2007 a jedná se o kruh tvořený 11 poměrně velkých kamenů.

Úvalské menhiry Příroda

Úvalské menhiry

Kamenná spirála tvořena mlatovou cestou vedoucí od vstupu k centrálnímu prostoru se stojícími kameny připomínající Stonehenge. Tato spirála je napojena na stávající lesní cestu.

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami Příroda

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Venušiny misky na Smolném vrchu Příroda

Venušiny misky na Smolném vrchu

Národní přírodní památka Venušiny misky jsou žulové skalní prohlubně, připomínající obří mísy. Nacházejí se v malém skalním městečku na vrcholu kopce Smolný u obce Velká Kraš v Rychlebských horách.

Chlístovské menhiry Příroda

Chlístovské menhiry

Krajina Českého Meránu nabízí širokou škálu nejrůznějších památek a přírodních zajímavostí, milovníky megalitických staveb však nejspíše zaujme ojedinělý komplex žulových menhirů – patrně z mladší či pozdní doby kamenné.

Hrachovské menhiry Příroda

Hrachovské menhiry

V lese mezi obcemi Hrachov, Hojšín a Drážkov se nachází uskupení menších menhirů, nesoucí označení Hrachovské menhiry. Už sama cesta k nim je však dobrodružstvím, neboť k nim nevede žádná značka.

Menhir Baba u Slavětína Příroda

Menhir Baba u Slavětína

Tento menhir je vysoký 2 metry a stojí v blízkosti obce Slavětín, 6 km východně od Loun.

Menhir Kamenný slouha v Chabrech Příroda

Menhir Kamenný slouha v Chabrech

Chaberský menhir má své jméno, říká se mu „Kamenný slouha“. Možná i proto, že jeho tvar může někomu připomínat skloněnou mužskou postavu.

Menhir Zakletý mnich u Drahomyšle Příroda

Menhir Zakletý mnich u Drahomyšle

Jeden z největších menhirů v ČR u vsi Drahomyšle, tvořený křemitým pískovcem a slepencem. Vypráví se o něm, že je chráněn záhadnou silou.

Menhir Měsíční kámen u šumavského Javorníku Příroda

Menhir Měsíční kámen u šumavského Javorníku

Zvláštní skoro dvoumetrový šedozelený balvan najdete na okraji Javornické hornatiny nedaleko obce Zkulín v Pošumaví, nedaleko Javorníku s Klostermannovou rozhlednou. Vede k němu naučná stezka Měsíční kámen.

Slunovratové kameny u Strážného na Šumavě Příroda

Slunovratové kameny u Strážného na Šumavě

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.

Kamenný stůl u Kunějova v České Kanadě Příroda

Kamenný stůl u Kunějova v České Kanadě

Neobyčejný skalní útvar v podobě kulatého stolu naleznete v lesích poblíž žluté značky vedoucí z Kunějova do Kunějovských samot a dále ke Kačleřskému rybníku. Pravděpodobně se jedná o kamenný památník z předhistorické doby.

Libušino jezírko nedaleko Kouřimi Příroda

Libušino jezírko nedaleko Kouřimi

Libušino jezírko bývalo kultovním vodním prostorem Kouřimského hradiště. Nachází se v úžlabině mezi středním a vnitřním valem, západně od střední brány. Pro kultovní důvody svědčí jinak zcela nesmyslný příkop, který pohanští Slované hloubili kolem svých svatyní nebo obětišť.

Záhadné menhiry v Říčkách Památky

Záhadné menhiry v Říčkách

Pokud máte rádi tajemno, zastavte se u menhirů nad obcí Říčky v Orlických horách, kde se tyčí dva až pět metrů vysoké křemencové kvádry. Nikdo neví, kdo je sem umístil, podle německého tisku tu stávaly už mezi válkami.

Pohanské kameny u Višňové Příroda

Pohanské kameny u Višňové

Skupina rulových balvanů nad údolím říčky Smědé ve Frýdlantské pahorkatině je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.

Další aktuality

Když je horko nebo prší, schovejte se do jeskyní

Návštěvy jeskyní zcela určitě patří mezi oblíbené cíle rodinných výletů, a to nejen v období velkých veder či dešťů. Přitahují nás sem fascinující podzemní komplexy plné krápníků, podzemních jezírek, řek a netopýrů. Objevte krásy českých a moravských jeskyní a vydejte se na dobrodružnou cestu hlubinami země.
11. červenec 2025 17:00
Příroda

7 věcí, které nevíte… o lužních lesích

Lužní lesy působí na první pohled jako obyčejné houštiny plné vrb a topolů. Ale ten, kdo do nich vkročí, pozná, že vstoupil do jiného světa. Do krajiny, kde se život řídí podle rytmu vody, kde kmeny stromů odrážejí světlo tůní a kde se zelená barva mění do tisíce odstínů. Lužní lesy jsou přírodní divadlo – někdy hlučné a živé, jindy tiché a tajemné. Vydejte se je objevovat s Kudy z nudy!
11. červenec 2025 13:19
Příroda

Nejkrásnější pohodové hřebenovky v Čechách: Jizerské, Orlické a Rychlebské hory

Šumava a Krušné hory jsou na souvislé túry po hřebenech příliš dlouhé, Krkonoše zase krátké, Novohradské hory z velké části leží na území Rakouska a v přechodu Brd z jednoho konce na druhý brání posádkové cvičiště Jince. Proto jsme vybrali tři pohoří, která jsou pro přechod hřebenů tak akorát: přiměřeně dlouhá, s dobře značenými cestami i spoustou zajímavých míst.
8. červenec 2025 20:42
Příroda

Místa, kde se den mění v noc aneb kdo se bojí, nesmí do zoo

Víte, že kuskus není jenom jídlo? A že v zoologických zahradách existují úžasné pavilony, kde bývá celý den tma? Žijí v nich zvířata, která jsou aktivnější v noci a naopak ve dne spí. Abyste si je patřičně užili, tak jim v zoologických zahradách zkrátka převrátili režim.
8. červenec 2025 13:00
Příroda

Stromové kaple a katedrály: ticho, příroda a dotek nebe

Říká se, že příroda je ten nejkrásnější chrám. A zdá se, že doslova se to začíná naplňovat i v Česku. Stromové kaple, tedy drobné svatyně, altány nebo místa ticha a meditace ukryté pod korunami stromů, se totiž pomalu stávají novým fenoménem. A není divu: spojují spiritualitu, architekturu a hluboký vztah k přírodě. Vydejte se s Kudy z nudy podívat tam, kde už rostou nejen listy, ale i kaple!
8. červenec 2025 9:44
Příroda

10 tipů na výlety za ekologií aneb ve stínu i na výsluní

Chcete žit ekologicky a v souladu s přírodou? Baví vás všechno, co souvisí s péčí o životní prostředí a svět kolem nás, přírodu a zvířata? Pak se nechte pozvat tam, kde má ekologie zelenou – do domů přírody, ekocenter a zahrad, na ekologické farmy a na zajímavé výlety v Čechách a na Moravě.
8. červenec 2025 9:04
Příroda

Znáte domy přírody? Objevte interaktivní návštěvnická střediska v chráněných krajinných oblastech Česka

Lákají vás tajemství přírody? Moderní interaktivní expozice a návštěvnická střediska v Domech přírody poskytují nejen informace o dané lokalitě a přírodních hodnotách chráněných území v Česku, najdete tu také spoustu dalších tipů pro trávení volného času. Domy přírody nabízejí inspiraci, vědomosti, zážitky, naučné programy pro děti a dospělé i obchůdky s regionálními produkty.
8. červenec 2025 8:50
Příroda

Letní hvězdná obloha: co lze spatřit na přelomu července a srpna?

Co nabízí letní obloha na přelomu července a srpna? Tak třeba dobře patrnou Mléčnou dráhu, padající hvězdy Perseidy, jasný Saturn a světlo zvířetníku. Vyhlédněte v noci nebo k ránu na oblohu. Jasné dny bez bouřek slibují ideální pozorovací podmínky!
8. červenec 2025 6:00
Příroda