Když se
2. dubna 1981 slavnostně otvíralo
Kongresové centrum v
Praze, jmenovalo se ještě
Palác kultury. Přišlo si ho prohlédnout
přes sto tisíc zvědavých návštěvníků a od té doby se tu střídá jedna akce za druhou. Jeho kapacita umožňuje konání
kongresů až pro deset tisíc účastníků ve více než 70 sálech, saloncích a jednacích místnostech. Navíc je
dominantou Prahy s úchvatným výhledem na
historické centrum města.
1. Architektura

Už deset let před slavnostním otevřením
Kongresového centra proběhla
architektonická soutěž, v níž zvítězil neofunkcionalistický návrh
architektů Jaroslava Mayera, Vladimíra Ustohala, Antonína Vaňka a Josefa Karlíka. V únoru 1975 stavbu schválila vláda a v roce 1976 se na okraji
Nuselského údolí poblíž
Vyšehradu začalo stavět.
Tři podzemní podlaží, šest nadzemních, skelet ze železobetonových desek s ocelovými sloupy, velkoformátová okna a široké chodby, připomínající labyrint. Malý historický paradox? Sice se říkalo, že Palác kultury vznikl jako výkladní skříň komunismu, ale vítězný projekt se nápadně podobal stavbě z
poloviny 60. let z
německého Hamburku. Náhoda? Možná, ale mluvili o tom hlavně architekti, jejichž projekty skončily v odpadkovém koši.
2. Technické zázemí

V Česku nestojí budova, která by se s
pražským Kongresovým centrem dala srovnat. Posuďte sami: je v ní
70 různě velkých sálů a salonků s celkovou kapacitou až 10 000 lidí. Do největšího z nich,
Kongresového sálu, se vejde skoro 2800 diváků a má pohyblivé stropy, stěny i jeviště. Akustikou patří mezi třináct nejlepších koncertních sálů planety. Budovou jezdí 46 výtahů. Kotelna svými rozměry připomíná malou elektrárnu. Kdybyste prý dlaždice ze všech podlah Kongresového centra přenesli na
Václavské náměstí, prý by stačily na pokrytí dvou třetin jeho plochy. A kdyby se daly rozpojit a zase spojit trubky vzduchotechniky, dosáhly by prý až do
Plzně.
3. Nelichotivé přezdívky

Protože
Kongresové centrum bylo spojené s bývalým režimem a skutečně se v něm jen pár dní po slavnostním přestřihnutí pásky konal sjezd komunistické strany, lidová tvořivost to budově spočítala i s úroky. Paláci kultury se říkalo
Pakul či
Pakult, Moby Dick nebo
Lidojem, a dodnes se tu a tam objevují články, doporučující velkou, ošklivou a nafoukanou stavbu zbořit.
4. Přehlídka umění

Jisté je jedno: nic se bourat nebude.
Kongresové centrum Praha patří státu a hlavnímu městu, funguje, vydělává a
Praha vkládá nemalé prostředky do jeho modernizace. Budovu zdobí stovky uměleckých děl, namátkou pětimetrová
skleněná tavená plastika ve foyer Kongresového sálu od
Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, mohutné schodiště osvětluje
plastika Slunce od
Vladimíra Procházky.
Výjimečná je rovněž
opona zvaná Slunce v Kongresovém sálu, vyrobená
speciální technikou Art protis; ta je československým patentem a
opona je největším uměleckým dílem na světě, vytvořeným touto technikou. Za povšimnutí stojí též
gobelín Praha hudební: navrhl jej
Cyril Bouda a utkali jej v
Jindřichově Hradci.
5. Proměny

Architektonické soutěže na dostavbu
Kongresového centra a rozšíření výstavní ploch včetně rekonstrukce okolí se účastnilo 76 návrhů. Vyhrál
španělský architektonický ateliér OCA. Na jižní terase místo současného parkoviště vznikne
výstavní sál a další menší konferenční i výstavní prostory. V plánu jsou obchody, kavárny, piazzetta i rozšíření schodiště do metra.
6. Výhledy
„U stavby, která má významný a široký společenský dosah, je důležitý nejen pohled na ni samu, ale i z ní samé na město,“ říkal
Blahomír Borovička, hlavní architekt hlavního města Prahy v době, kdy se
Kongresové centrum stavělo. Požadavek na oslnivý výhled budova splňuje dokonale: přes prosklené stěny je skutečně překrásný pohled nejenom na
Nuselské údolí s
Nuselským mostem,
parkem Folimanka a
Karlovem, i na historické centrum,
Pražský hrad, Petřín a
Vinohrady, v dálce zahlédnete i
památnou horu Říp.
7. Akce, koncerty a Pluto

Bývalý režim si sice Palác kultury stavěl především pro svá zasedání a gigantické sjezdy, ale nakonec se tu stihly uskutečnit jen dva. Pak přišla sametová revoluce a už v prosinci 1989 se v
Kongresovém centru jednalo o složení první polistopadové vlády. Mimo jiné tu také zasedal
Mezinárodní měnový fond a
Světová banka, jednalo
NATO,
američtí prezidenti či dalajlama. Konaly se tu rockové a jazzové festivaly a koncerty světových hvězd.
Komu
Kongresové centrum ale musí ležet v žaludku je
Pluto: v srpnu 2006 se v Kongresovém centru sešel
Mezinárodní astronomický kongres a odhlasoval, že už nepatří mezi planety sluneční soustavy.
Co se vyplatí vědět o kongresové turistice?
Česko mezi světovou elitou: Česká republika se podle aktuálního žebříčku
Mezinárodní kongresové a kongresové asociace (ICCA) řadí mezi 21 nejžádanějších kongresových destinací světa.
Praha si polepšila na páté místo globálně a čtvrté místo v Evropě.
Zájem o regiony roste: Organizátoři kongresů čím dál víc míří i mimo hlavní město.
Brno například meziročně poskočilo o více než 30 příček na 112. místo na světě. Trend decentralizace otevírá
nové příležitosti pro rozvoj regionální infrastruktury a služeb.
Význam pro ekonomiku: Kongresová turistika přináší Česku důležité ekonomické přínosy:
podporuje místní podnikatele, vytváří pracovní místa a pomáhá budovat
image země jako
moderní destinace pro byznys a inovace.
Technologie a medicína táhnou:
Praha patří mezi světové lídry v pořádání
technologických akcí a drží se v
top 5 i v oblasti
lékařských konferencí. V Česku se loni konalo 175 mezinárodních asociačních akcí, o 18 víc než v předchozím roce.
Udržitelnost jako nutnost: Úspěšné destinace stále více staví na
principech udržitelnosti, které se stávají standardem. Klíčem k úspěchu je nejen moderní infrastruktura, ale i spolupráce a sdílení hodnot s partnery.
Statistiky MICE v Česku: Zkratka
MICE znamená
Meetings, Incentives, Conferences and Exhibitions, tedy
setkání, incentivní cesty, konference a veletrhy. Tento segment cestovního ruchu má vysokou přidanou hodnotu, protože přivádí do destinací odborníky, firmy a instituce, které zde nejen utrácejí, ale zároveň přispívají k rozvoji znalostí, inovací a spolupráce. V roce 2024 se v Česku uskutečnilo 12 000 konferencí s účastí téměř 1,2 milionu hostů. Třetina akcí proběhla v
Praze, významný podíl má i
Jihomoravský kraj. Většina akcí (70 %) byla jednodenních.
Roste počet menších akcí: Více než polovinu MICE akcí v Česku tvoří menší setkání do 50 účastníků, nejčastěji firemní jednání a obchodní schůzky. Výhodou MICE segmentu je také to, že
pomáhá vyrovnávat sezónní výkyvy v turistickém ruchu.
Pražské prestižní kongresové centrum, spojující umění, historii a moderní technologie, je turistickým lákadlem s neopakovatelnými výhledy.
Kongresové centrum Praha významně přispívá k prestižnímu postavení Prahy v mezinárodním kongresovém prostředí.
V Kongresovém centru Praha je více než 70 sálů a jednacích místností.
Styl kongresového centra je neofunkcionalistický.
Foyer Kongresového sálu zdobí pětimetrová skleněná tavená plastika od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.
Kongresové centrum hostilo různé kulturní akce, rockové a jazzové festivaly a koncerty světových hvězd, a je ozdobeno mnoha uměleckými díly.
V Kongresovém centru se uskutečnily významné politické události, včetně jednání o první polistopadové vládě a schůzky mezinárodních organizací.
Z Kongresového centra lze vidět historické centrum Prahy, Pražský hrad, Petřín, Vinohrady a další pamětihodnosti.
Kongresové centrum v Praze bylo slavnostně otevřeno 2. dubna 1981.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.