1. Architektura
Už deset let před slavnostním otevřením
Kongresového centra proběhla
architektonická soutěž, v níž zvítězil neofunkcionalistický návrh
architektů Jaroslava Mayera, Vladimíra Ustohala, Antonína Vaňka a Josefa Karlíka. V únoru 1975 stavbu schválila vláda a v roce 1976 se na okraji
Nuselského údolí poblíž
Vyšehradu začalo stavět. Tři podzemní podlaží, šest nadzemních, skelet ze železobetonových desek s ocelovými sloupy, velkoformátová okna a široké chodby, připomínající labyrint. Malý historický paradox? Sice se říkalo, že Palác kultury vznikl jako výkladní skříň komunismu, ale vítězný projekt se nápadně podobal stavbě z
poloviny 60. let z
německého Hamburku. Náhoda? Možná, ale mluvili o tom hlavně architekti, jejichž projekty skončily v odpadkovém koši.
2. Technické zázemí
V Česku nestojí budova, která by se s
pražským Kongresovým centrem dala srovnat. Posuďte sami: je v ní
70 různě velkých sálů a salonků s celkovou kapacitou až 10 000 lidí. Do největšího z nich,
Kongresového sálu, se vejde skoro 2800 diváků a má pohyblivé stropy, stěny i jeviště. Akustikou patří mezi třináct nejlepších koncertních sálů planety. Budovou jezdí 46 výtahů. Kotelna svými rozměry připomíná malou elektrárnu. Kdybyste prý dlaždice ze všech podlah Kongresového centra přenesli na
Václavské náměstí, prý by stačily na pokrytí dvou třetin jeho plochy. A kdyby se daly rozpojit a zase spojit trubky vzduchotechniky, dosáhly by prý až do
Plzně.
3. Nelichotivé přezdívky
Protože
Kongresové centrum bylo spojené s bývalým režimem a skutečně se v něm jen pár dní po slavnostním přestřihnutí pásky konal sjezd komunistické strany, lidová tvořivost to budově spočítala i s úroky. Paláci kultury se říkalo
Pakul či
Pakult, Moby Dick nebo
Lidojem, a dodnes se tu a tam objevují články, doporučující velkou, ošklivou a nafoukanou stavbu zbořit.
4. Přehlídka umění
Jisté je jedno: nic se bourat nebude.
Kongresové centrum Praha patří státu a hlavnímu městu, funguje, vydělává a
Praha vkládá nemalé prostředky do jeho modernizace. Budovu zdobí stovky uměleckých děl, namátkou pětimetrová
skleněná tavená plastika ve foyer Kongresového sálu od
Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové, mohutné schodiště osvětluje
plastika Slunce od
Vladimíra Procházky. Výjimečná je rovněž
opona zvaná Slunce v Kongresovém sálu, vyrobená
speciální technikou Art protis; ta je československým patentem a
opona je největším uměleckým dílem na světě, vytvořeným touto technikou. Za povšimnutí stojí též
gobelín Praha hudební: navrhl jej
Cyril Bouda a utkali jej v
Jindřichově Hradci.
5. Proměny
Architektonické soutěže na dostavbu
Kongresového centra a rozšíření výstavní ploch včetně rekonstrukce okolí se účastnilo 76 návrhů. Vyhrál
španělský architektonický ateliér OCA. Na jižní terase místo současného parkoviště vznikne
výstavní sál a další menší konferenční i výstavní prostory. V plánu jsou obchody, kavárny, piazzetta i rozšíření schodiště do metra.
6. Výhledy
„U stavby, která má významný a široký společenský dosah, je důležitý nejen pohled na ni samu, ale i z ní samé na město,“ říkal
Blahomír Borovička, hlavní architekt hlavního města Prahy v době, kdy se
Kongresové centrum stavělo. Požadavek na oslnivý výhled budova splňuje dokonale: přes prosklené stěny je skutečně překrásný pohled nejenom na
Nuselské údolí s
Nuselským mostem,
parkem Folimanka a
Karlovem, i na historické centrum,
Pražský hrad, Petřín a
Vinohrady, v dálce zahlédnete i
památnou horu Říp.
7. Akce, koncerty a Pluto
Bývalý režim si sice Palác kultury stavěl především pro svá zasedání a gigantické sjezdy, ale nakonec se tu stihly uskutečnit jen dva. Pak přišla sametová revoluce a už v prosinci 1989 se v
Kongresovém centru jednalo o složení první polistopadové vlády. Mimo jiné tu také zasedal
Mezinárodní měnový fond a
Světová banka, jednalo
NATO,
američtí prezidenti či dalajlama. Konaly se tu rockové a jazzové festivaly a koncerty světových hvězd. Komu
Kongresové centrum ale musí ležet v žaludku je
Pluto: v srpnu 2006 se v Kongresovém centru sešel
Mezinárodní astronomický kongres a odhlasoval, že už nepatří mezi planety sluneční soustavy.