I když byl vznik
ČSAV v roce 1952 zásadním milníkem, který měl dopad nejen na osudy dosavadních vědeckých společností a institucí, ale také na život a práci mnohých československých vědců, zdaleka to není jediné významné datum a výročí, které
Akademie věd České republiky slaví a připomíná. Kořeny dnešní instituce totiž sahají mnohem hlouběji do historie – podobně jako samotné počátky české vědy.
Setkání s Akademií věd: vědecký festival, Vila Lanna a zámecký hotel Liblice
I když se třeba s vědou v běžném životě nesetkáváte, s
Akademií věd ČR se potkat můžete – třeba na
vědeckém festivalu Týden Akademie věd ČR 2022, který
od 31. října do 6. listopadu 2022 nabízí přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy a další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Další zajímavou možnost pro setkání s Akademií věd pak nabízí návštěva
některého z konferenčních center – a budete překvapení, jak zajímavá místa to jsou a co všechno vám nabídnou.
Kromě
Vily Lanna v
Praze-Bubenči, díla architekta
Vojtěcha Ignáce Ullmanna, Akademie věd pečuje i o
zámek Liblice na
Mělnicku – Kokořínsku. Není to jen moderní
konferenční a kulturně vzdělávací centrum, ale také stylový
zámecký hotel s
restauracemi, wellness centrem a nabídkou
pikniků v zámeckém parku. Zámek navrhl italský architekt
Giovanni Battista Alliprandi v roce 1699, a protože patří k nejpůsobivějším ukázkám českého venkovského baroka, možná se sem budete chtít vypravit na prohlídku. Není to problém, otevřeno tu je celý rok.
Francouzská zahrada, anglický park a obora s unikátní
slatinnou loukou a
dvěma naučnými stezkami jsou přístupné denně a zdarma, pravidelné prohlídky zámeckých interiérů se konají každou neděli.
Zámecký hotel Třešť: místo, které by si zamiloval Franz Kafka
Nejnovějším přírůstkem
Akademie věd pro
ubytování a
konference je
kongresové centrum a zámecký hotel v
Třešti. Využít ho můžete nejenom pro svatby, rodinné a romantické pobyty či
pikniky, ale i pro poznávací cesty: leží totiž na
Vysočině jen 20 minut jízdy autem od
Jihlavy a přibližně 15 minut od
Telče.
Novou podobu interiéru zámeckého hotelu ovlivnila spojitost
Třeště se spisovatelem
Franzem Kafkou: Kafkův rukopis je patrný v grafickém designu, vychází z něho
logo hotelu, místo piktogramů jsou použity
Kafkovy kresby, a dokonce tu najdete
Kafkův salon s volně přístupnými díly literáta. Kafka do města jezdíval mezi lety 1900 a 1907 ke svému strýci Siegfriedovi Löwymu. Odborníkům z oddělení literatury 19. století Ústavu pro českou literaturu AV ČR se podařilo zjistit, že si od strýce půjčoval motocykl, jeden z prvních na Vysočině, a bavil se jako všichni mladí lidé v té době: plaval, tancoval a prý také v Třešti prožil svou první lásku.
Kromě zámku nechala Akademie věd renovovat i
zámeckou zahradu, vyčistit rybník, opravit jeho hráz a nad rybníkem založit mokřad. V zámeckém parku najdete také
naučnou stezku a geopark, další
naučná stezka vás seznámí s posledním šlechtickým majitelem panství,
rodem Sternbachů.
Akademie věd České republiky a český podpis císaře Františka Josefa I.
Akademie věd České republiky navazuje na téměř třísetletou tradici institucí vědy na našem území. Mezi její „předky“ a předchůdce patří první osvícenský spolek
Societas incognitorum v
Olomouci (1746), a
pražská Soukromá společnost nauk (1769), která se stala základem
Královské české společnosti nauk (1784). Mezi zakladatele patřili filolog
Josef Dobrovský, historik
Gelasius Dobner či matematik a zakladatel pražské univerzitní hvězdárny
Joseph Stepling, v jejím čele později stál historik
František Palacký.
Již v letech 1861–1863 navrhoval
Jan Evangelista Purkyně vznik samosprávné mimouniverzitní vědecké instituce, která by sdružovala vědecké ústavy reprezentující hlavní obory tehdejší vědy. Naplněním jeho přání byla
Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Byla založena v roce 1890 díky mimořádné finanční podpoře českého architekta a mecenáše
Josefa Hlávky, který se stal i jejím prvním prezidentem. Právě Hlávka prý přesvědčil císaře
Františka Josefa I., aby zakládací listinu podepsal českou verzí svého jména. Namísto Franze tak skutečně listinu české akademie podepsal František.
Historie Akademie věd České republiky
Menší badatelská zařízení vznikala už při
České akademii císaře Františka Josefa, další vědecké instituce ale vznikly až po vzniku samostatného Československa v roce 1918. Akademie se přejmenovala na
Českou akademii věd a umění a od roku 1923 umožnila přijímat za členy i ženy; tou první byla spisovatelka
Eliška Krásnohorská. Ve funkci prezidenta ČAVU se vystřídali filolog
Josef Zubatý, hudební skladatel
Josef Bohuslav Foerster, historik
Josef Šusta a muzikolog
Zdeněk Nejedlý. Za jeho předsednictví ČAVU nahradila
Československá akademie věd, slavnostně vyhlášená
17. listopadu 1952 v
Národním divadle v
Praze.
Totalitní režim vědě nepřál, ale i tak čeští vědci udržovali kontakty se světovou vědeckou komunitou. V roce 1959
Nobelovu cenu získal
Jaroslav Heyrovský,
Otto Wichterle se za
vynález kontaktních čoček dočkal alespoň celosvětového uznání. Akademie věd si také uchovávala určitou samostatnost a poskytla azyl řadě vědců, vyhnaným z vysokých škol; to byl případ literárního vědce
Václava Černého, filozofa
Jana Patočky či
Otto Wichterleho.
Po Sametové revoluci a pádu komunistického režimu v roce 1989 se právě Wichterle, jeden z hlavních autorů slavného politického manifestu
Dva tisíce slov z období
Pražského jara 1968, stal posledním předsedou ČSAV (1990–1992). Poslední změna v dlouhé historii vědecké organizace přišla v roce 1992 před rozdělením Československa, kdy vznikla
Akademie věd České republiky.
Ta se nyní prostřednictvím více než 50 vědeckých ústavů zabývá špičkovým výzkumem v nejrůznějších vědních oblastech. Hlavní sídlo má na
Národní třídě proti
Národnímu divadlu, její předsedkyní je od března 2017 profesorka
Eva Zažímalová.
KVÍZ: Co víte o Akademii věd České republiky?
Ověřte si své znalosti o Akademii věd, její historii a o české vědě! Výsledky kvízu najdete na konci článku.
1) Přímou předchůdkyní Akademie věd byla Česká akademii věd a umění, kterou zřídil nejslavnější mecenáš české vědy. Jak se jmenoval?
A) Josef Hlávka
B) Vojtěch Lanna
C) Emil Kolben
2) Prezident Tomáš Garrigue Masaryk si už od konce 19. století přál, aby vznikla další česká univerzita. Jeho přání se splnilo v roce 1919. Kde druhá univerzita vznikla?
A) V Plzni
B) V Brně
C) V Olomouci
3) Akademie věd České republiky má hlavní sídlo má v novorenesančním paláci na Národní třídě proti Národnímu divadlu. Co v budově sídlilo před rokem 1952?
A) Česká filharmonie
B) Poslanecká sněmovna
C) Česká spořitelna
4) Kdo se stal prvním předsedou Československé akademie věd, založené v roce 1952?
A) Jaroslav Heyrovský
B) Otto Wichterle
C) Zdeněk Nejedlý
5) Otto Wichterle se proslavil vynálezem kontaktních čoček. Protože ale v komunisty ovládaném Československu chyběly moderní přístroje potřebné pro kvalitní výzkum, Wichterle si sestavil přístroj na výrobu kontaktních čoček vlastnoručně a z toho, co měl po ruce. Co pro svůj vynález použil?
A) Dětskou stavebnici Merkur
B) Modurit
C) Hračku Mladý chemik
6) V Akademii věd ČR dnes pracuje více než 11 tisíc zaměstnanců. Kolik z nich má vysokoškolské vzdělání?
A) Tři tisíce
B) Přes 7 tisíc
C) Všichni
7) Pro koho navrhl italský architekt Giovanni Battista Alliprandi v roce 1699 zámek Liblice, kde dnes najdete moderní konferenční a kulturně vzdělávací centrum, stylový zámecký hotel s restauracemi a wellness centrum?
A) Pro tehdejšího majitele panství, Arnošta Pachtu z Rájova
B) Pro císaře Karla IV.
C) Pro Akademii věd České republiky
Správné odpovědi
1) Správná odpověď je A) Josef Hlávka
2) Správná odpověď je B) V Brně
3) Správná odpověď je C) Česká spořitelna
4) Správná odpověď je C) Zdeněk Nejedlý
5) Správná odpověď je A) Dětská stavebnice Merkur
6) Správná odpověď je B) Přes 7 tisíc
7) Správná odpověď je A) pro tehdejšího majitele panství, Arnošta Pachtu z Rájova