Věda a historie není nuda: Akademie věd České republiky, její historie, zajímavosti a kvíz

I když byl vznik ČSAV v roce 1952 zásadním milníkem, který měl dopad nejen na osudy dosavadních vědeckých společností a institucí, ale také na život a práci mnohých československých vědců, zdaleka to není jediné významné datum a výročí, které Akademie věd České republiky slaví a připomíná. Kořeny dnešní instituce totiž sahají mnohem hlouběji do historie – podobně jako samotné počátky české vědy.
 

Setkání s Akademií věd: vědecký festival, Vila Lanna a zámecký hotel Liblice

I když se třeba s vědou v běžném životě nesetkáváte, s Akademií věd ČR se potkat můžete – třeba na pravidelném podzimním vědeckém festivalu Týden Akademie věd ČR. Nabízí přednášky, výstavy, akce na pracovištích, dokumentární filmy, workshopy a další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Další zajímavou možnost pro setkání s Akademií věd pak nabízí návštěva některého z konferenčních center – a budete překvapení, jak zajímavá místa to jsou a co všechno vám nabídnou.

Kromě Vily Lanna v Praze-Bubenči, díla architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna, Akademie věd pečuje i o zámek Liblice na Mělnicku – Kokořínsku. Není to jen moderní konferenční a kulturně vzdělávací centrum, ale také stylový zámecký hotel s restauracemi, wellness centrem a nabídkou pikniků v zámeckém parku. Zámek navrhl italský architekt Giovanni Battista Alliprandi v roce 1699, a protože patří k nejpůsobivějším ukázkám českého venkovského baroka, možná se sem budete chtít vypravit na prohlídku. Není to problém, otevřeno tu je celý rok. Francouzská zahrada, anglický park a obora s unikátní slatinnou loukou a dvěma naučnými stezkami jsou přístupné denně a zdarma, pravidelné prohlídky zámeckých interiérů se konají každou neděli.
 

Zámecký hotel Třešť: místo, které by si zamiloval Franz Kafka

Nejnovějším přírůstkem Akademie věd pro ubytování a konference je kongresové centrum a zámecký hotel v Třešti. Využít ho můžete nejenom pro svatby, rodinné a romantické pobyty či pikniky, ale i pro poznávací cesty: leží totiž na Vysočině jen 20 minut jízdy autem od Jihlavy a přibližně 15 minut od Telče.

Novou podobu interiéru zámeckého hotelu ovlivnila spojitost Třeště se spisovatelem Franzem Kafkou: Kafkův rukopis je patrný v grafickém designu, vychází z něho logo hotelu, místo piktogramů jsou použity Kafkovy kresby, a dokonce tu najdete Kafkův salon s volně přístupnými díly literáta. Kafka do města jezdíval mezi lety 1900 a 1907 ke svému strýci Siegfriedovi Löwymu. Odborníkům z oddělení literatury 19. století Ústavu pro českou literaturu AV ČR se podařilo zjistit, že si od strýce půjčoval motocykl, jeden z prvních na Vysočině, a bavil se jako všichni mladí lidé v té době: plaval, tancoval a prý také v Třešti prožil svou první lásku.

Kromě zámku nechala Akademie věd renovovat i zámeckou zahradu, vyčistit rybník, opravit jeho hráz a nad rybníkem založit mokřad. V zámeckém parku najdete také naučnou stezku a geopark, další naučná stezka vás seznámí s posledním šlechtickým majitelem panství, rodem Sternbachů.
 

Akademie věd České republiky a český podpis císaře Františka Josefa I.

Akademie věd České republiky navazuje na téměř třísetletou tradici institucí vědy na našem území. Mezi její „předky“ a předchůdce patří první osvícenský spolek Societas incognitorum v Olomouci (1746), a pražská Soukromá společnost nauk (1769), která se stala základem Královské české společnosti nauk (1784). Mezi zakladatele patřili filolog Josef Dobrovský, historik Gelasius Dobner či matematik a zakladatel pražské univerzitní hvězdárny Joseph Stepling, v jejím čele později stál historik František Palacký.

Již v letech 1861–1863 navrhoval Jan Evangelista Purkyně vznik samosprávné mimouniverzitní vědecké instituce, která by sdružovala vědecké ústavy reprezentující hlavní obory tehdejší vědy. Naplněním jeho přání byla Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Byla založena v roce 1890 díky mimořádné finanční podpoře českého architekta a mecenáše Josefa Hlávky, který se stal i jejím prvním prezidentem. Právě Hlávka prý přesvědčil císaře Františka Josefa I., aby zakládací listinu podepsal českou verzí svého jména. Namísto Franze tak skutečně listinu české akademie podepsal František.
 

Historie Akademie věd České republiky

Menší badatelská zařízení vznikala už při České akademii císaře Františka Josefa, další vědecké instituce ale vznikly až po vzniku samostatného Československa v roce 1918. Akademie se přejmenovala na Českou akademii věd a umění a od roku 1923 umožnila přijímat za členy i ženy; tou první byla spisovatelka Eliška Krásnohorská. Ve funkci prezidenta ČAVU se vystřídali filolog Josef Zubatý, hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster, historik Josef Šusta a muzikolog Zdeněk Nejedlý. Za jeho předsednictví ČAVU nahradila Československá akademie věd, slavnostně vyhlášená 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.
Totalitní režim vědě nepřál, ale i tak čeští vědci udržovali kontakty se světovou vědeckou komunitou. V roce 1959 Nobelovu cenu získal Jaroslav Heyrovský, Otto Wichterle se za vynález kontaktních čoček dočkal alespoň celosvětového uznání. Akademie věd si také uchovávala určitou samostatnost a poskytla azyl řadě vědců, vyhnaným z vysokých škol; to byl případ literárního vědce Václava Černého, filozofa Jana Patočky či Otto Wichterleho.

Po Sametové revoluci a pádu komunistického režimu v roce 1989 se právě Wichterle, jeden z hlavních autorů slavného politického manifestu Dva tisíce slov z období Pražského jara 1968, stal posledním předsedou ČSAV (1990–1992). Poslední změna v dlouhé historii vědecké organizace přišla v roce 1992 před rozdělením Československa, kdy vznikla Akademie věd České republiky.

Ta se nyní prostřednictvím více než 50 vědeckých ústavů zabývá špičkovým výzkumem v nejrůznějších vědních oblastech. Hlavní sídlo má na Národní třídě proti Národnímu divadlu.

V čele Akademie věd stojí předseda či předsedkyně jmenovaní prezidentem republiky. Od roku 1993 se v jejím vedení postupně vystřídali:

• 1993–2001: Rudolf Zahradník (1928–2020)
• 2001–2005: Helena Illnerová (*1937)
• 2005–2009: Václav Pačes (*1942)
• 2009–2017: Jiří Drahoš (*1949)
• 2017–2024: Eva Zažímalová (*1955)
• 2024–dosud: Radomír Pánek (*1975)

 

KVÍZ: Co víte o Akademii věd České republiky?

Ověřte si své znalosti o Akademii věd, její historii a o české vědě! Výsledky kvízu najdete na konci článku.
 
1) Přímou předchůdkyní Akademie věd byla Česká akademii věd a umění, kterou zřídil nejslavnější mecenáš české vědy. Jak se jmenoval?
A) Josef Hlávka
B) Vojtěch Lanna
C) Emil Kolben
 
2) Prezident Tomáš Garrigue Masaryk si už od konce 19. století přál, aby vznikla další česká univerzita. Jeho přání se splnilo v roce 1919. Kde druhá univerzita vznikla?
A) V Plzni
B) V Brně
C) V Olomouci
 
3) Akademie věd České republiky má hlavní sídlo má v novorenesančním paláci na Národní třídě proti Národnímu divadlu. Co v budově sídlilo před rokem 1952?
A) Česká filharmonie
B) Poslanecká sněmovna
C) Česká spořitelna
 
4) Kdo se stal prvním předsedou Československé akademie věd, založené v roce 1952?
A) Jaroslav Heyrovský
B) Otto Wichterle
C) Zdeněk Nejedlý
 
5) Otto Wichterle se proslavil vynálezem kontaktních čoček. Protože ale v komunisty ovládaném Československu chyběly moderní přístroje potřebné pro kvalitní výzkum, Wichterle si sestavil přístroj na výrobu kontaktních čoček vlastnoručně a z toho, co měl po ruce. Co pro svůj vynález použil?
A) Dětskou stavebnici Merkur
B) Modurit
C) Hračku Mladý chemik
 
6) V Akademii věd ČR dnes pracuje více než 11 tisíc zaměstnanců. Kolik z nich má vysokoškolské vzdělání?
A) Tři tisíce
B) Přes 7 tisíc
C) Všichni
 
7) Pro koho navrhl italský architekt Giovanni Battista Alliprandi v roce 1699 zámek Liblice, kde dnes najdete moderní konferenční a kulturně vzdělávací centrum, stylový zámecký hotel s restauracemi a wellness centrum?
A) Pro tehdejšího majitele panství, Arnošta Pachtu z Rájova
B) Pro císaře Karla IV.
C) Pro Akademii věd České republiky
 

Správné odpovědi

1) Správná odpověď je A) Josef Hlávka
2) Správná odpověď je B) V Brně
3) Správná odpověď je C) Česká spořitelna
4) Správná odpověď je C) Zdeněk Nejedlý
5) Správná odpověď je A) Dětská stavebnice Merkur
6) Správná odpověď je B) Přes 7 tisíc
7) Správná odpověď je A) pro tehdejšího majitele panství, Arnošta Pachtu z Rájova