Tvrz, dvůr, a nakonec malá vesnička pod úbočím
Bílé hory s letohrádkem Hvězda: tak vypadala
Ruzyně v minulých staletích. V roce 1900 tu žilo 1142 lidí a až do roku 1960 byla samostatnou obcí. Když se ten rok připojila k
Praze, už měla téměř šest tisíc obyvatel, a hlavně na pláni severozápadně od obce se už rozkládalo prosperující
letiště. Ve stejném roce také padlo rozhodnutí o výstavbě nového terminálu (dnešní Terminál 1) a v následujících desetiletích se letištní komplex dál rozrůstal. Jak ale vypadaly jeho začátky?
1. Jak se z travnaté louky stala moderní letecká křižovatka
V roce 1937 dobový tisk psal o tehdy nově otevřeném
letišti v pražské Ruzyni jako o
největším a nejmodernějším vzdušném přístavu republiky. Co by asi tehdejší novináři říkali při pohledu na dnešní
Letiště Václava Havla? Zatímco v roce 1937 letiště využilo necelých čtrnáct tisíc cestujících na 24 linkách, v roce 2022 jich odbavilo téměř jedenáct milionů. Ruzyni využívá přes 50 leteckých společností, které
Prahu spojují přímými linkami s více než 130 destinacemi po celém světě. Mimochodem, plocha letiště se od té doby rozrostla téměř na desetinásobek: zatímco původní letiště mělo asi 80 hektarů, dnes plocha letiště představuje asi 920 hektarů.
2. Ruzyně jako vzor pro další letiště
O stavbě nového letiště se rozhodlo v roce 1929, kdy už kapacita dosavadního mezinárodního letiště v
Praze-Kbelích přestávala stačit. Stavět se začalo v červenci 1932, a protože to bylo v době velké hospodářské krize, kvůli snížení nezaměstnanosti se používalo co nejméně strojů a mechanizace. Letiště bylo dokončeno 1. března 1937 a zahraniční odborníci je vzápětí označili za jedno z nejlepších v Evropě. Moderní a nadčasová odbavovací hala, postavena podle projektu architekta
Kamila Roškota, se rovněž stala vzorem pro další letiště, budovaná po celé Evropě. Horší to bylo s celkovým projektem, kde se ve výběrovém řízení sice sešlo 25 návrhů, ale porota nakonec žádný nevybrala. Výsledek proto byl kombinací několika navrhovaných řešení.
3. První letadlo a přistání v trávě
Snídaně v trávě – tak bychom dnes mohli s lehkou nadsázkou označit
první let, který do Ruzyně zamířil. První letadlo, které na novém letišti přistálo
5. dubna 1937 v devět hodin ráno, byl letoun
Douglas DC-2 na lince z
Piešťan do
Prahy s mezipřistáním ve
Zlíně a v
Brně. O hodinu později v Ruzyni přistál první mezinárodní let z Vídně do Berlína, který měl mezipřistání v
Praze. A jak je to s tou trávou? Při uvedení do provozu sice letiště mělo pět hvězdicovitě umístěných vzletových a přistávacích pásů, ale vesměs na trávě. Výstavba
první zpevněné dráhy ale byla kvůli nečekaně rušnému provozu zahájena už koncem roku 1937.
4. Ruzyňské letištní dráhy aneb od trávy po beton
První dráhy na ruzyňském letišti měřily od 900 do 1050 metrů. V roce 1945 byly už všechny zpevněné, a postupně se také prodlužovaly. V současné době se na
Letišti Václava Havla Praha používají dvě dráhy: hlavní ranvej, v roce 1982 prodloužená na 3 715 metrů, a vedlejší ranvej. Letiště v Ruzyni ale patří mezi 40 nejvytíženějších letišť v Evropě a je na hraně své kapacity. Situaci vyřeší jen vybudování
nové paralelní dráhy, kdy nová ranvej má sloužit jen pro přistání, stávající hlavní dráha pak jen pro vzlety. S její výstavbou se počítá ve 30. letech.
Bonusový dodatek pro stavaře: v místech extrémního namáhání má dráha cementobetonový povrch, v ostatních místech živičný. Ochrannou vrstvu tvoří štěrkopísek, podkladní vrstvy štěrkodrť s cementovou stabilizací, kryt je cementobetonový nebo asfaltobetonový. Celková tloušťka dráhy je přibližně jeden metr.
5. Letiště a koronavirová pandemie
Rekord v cestování Čechů po Česku padl v roce 2022. Po vlasti jsme cestovali vůbec nejvíc v novodobé historii, a to i díky portálu
Kudy z nudy. Zahraničních turistů k nám přijelo skoro stejně jako před deseti lety, ale ačkoli se počty odbavených turistů na
Letišti Václava Havla v pražské Ruzyni mohou zdát obrovské, zdaleka se nevrátily na úroveň před koronavirovou pandemií. Podle prognózy ACI Europe se evropská letiště vrátí k předcovidovým hodnotám na přelomu let 2024 a 2025, v případě ruzyňského letiště se ale restart českého letectví dá očekávat až o rok dva později.
6. Konec ČSA
Ruzyňskému letišti chybí velký dopravce, který by létal do nových destinací. Dalším důvodem je výpadek ruského a ukrajinského trhu po rozpoutání Putinovy agrese a úpadek národního dopravce ČSA. Zatímco před koronavirovou pandemií s českou leteckou společností s hlavní základnou na
letišti Václava Havla v Praze létalo 2,5 milionu cestujících ročně, v roce 2023 to bylo jen asi 150 tisíc. V říjnu 2024 pak
České aerolinie podnikly svůj
poslední let. Společnosti zůstalo jen pár letadel a z ČSA se stala jen značka a zastřešující společnost skupiny s majoritním podílem ve Smartwings.
7. Kdy se Ruzyni vyhnout?
Ačkoli s plány cestovních kanceláří hýbat nemůžete, o vlastích cestách rozhodujete sami. Největší nával a nejvyšší počet odbavených cestujících zažívá
Letiště Praha prvního července, kdy jen v roce 2022 letištěm prošlo přes 51 tisíc pasažérů.
Pro srovnání, průměrný denní počet dosahuje přes 29 tisíc turistů. Ve stejný den letiště zaznamenalo také nejvíce pohybů, tedy vzletů a přistání, kterých bylo 409.
Zajímavosti o letišti Ruzyně
- Když se veškerá civilní letecká doprava přemístila z Kbel do Ruzyně, neznamenalo to konec starého kbelského letiště. Dodnes se využívá pro vojenský letecký provoz a v hlavní sezoně můžete zdarma navštívit Letecké muzeum Kbely, největší letecké muzeum u nás. Řada vystavených letounů patří ke světovým unikátům.
- Iniciátorem nápadu s přejmenováním ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla Praha byl filmový režisér, scenárista a producent Fero Fenič, který s návrhem přišel krátce po smrti bývalého prezidenta Václava Havla. Petici tehdy podepsalo přes 80 tisíc lidí. Letiště změnilo název 5. října 2012 v den výročí Havlových narozenin.
- V roce 2024 uspělo Letiště Václava Havla Praha v hodnocení mezi uživateli Google a stalo se čtvrtým nejlepším v Evropě
- Žádnou cestu za hranice všedních dnů neplánujete a chcete se jen tak podívat na odlétající a přistávající letadla? Využijte vyhlídkové valy nebo vyhlídkové terasy. Zblízka se s provozem na Letišti Václava Havla Praha seznámíte při zajímavých exkurzích.
Letiště Václava Havla se nachází severozápadně od vesničky Ruzyně, které se kdysi říkalo Dlouhá míle, v Praze.
V roce 1937 odbavilo letiště necelých 14 tisíc cestujících, zatímco v roce 2022 odbavilo téměř jedenáct milionů cestujících.
Od založení prošlo letiště mnoha změnami a rozšířeními, včetně výstavby nových terminálů a zpevněných dráh. Plocha letiště se rozrostla z 80 hektarů na cca 920 hektarů.
Návštěvníci mohou využít vyhlídkové valy nebo terasy a účastnit se exkurzí, které jim přiblíží provoz na letišti.
První letadlo, které na letišti přistálo, byl letoun Douglas DC-2 na lince z Piešťan do Prahy, a to 5. dubna 1937.
Pandemie výrazně snížila počet odbavených cestujících a očekává se, že se cestovní statistiky vrátí na předcovidové úrovně až v druhé polovině 30. let.
Ve 1900Croaties byly všechny dráhy zpevněné a postupně se jejich délka prodlužovala, což umožňovalo lepší obsluhu letadel.
Letiště změnilo název 5. října 2012 na počest bývalého prezidenta Václava Havla, krátce po jeho smrti, kdy iniciativa Fero Feniče shromáždila přes 80 tisíc podpisů.
České aerolinie provedly svůj poslední let v říjnu 2024, následkem čehož společnost zůstala jen jako značka a byla začleněna do skupiny Smartwings.
Nejrušnější den v roce pro Letiště Praha je prvního července, kdy v roce 2022 letištěm prošlo přes 51 tisíc pasažérů.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.