Pražský dopravní uzel – největší uzel silniční a železniční dopravy v České republice

Největší přístav na Vltavě je v pražských Holešovicích. Byl vybudován v letech 1892-1894 jako přístav ochranný a zimní, později byl upraven na přístav obchodní. Byl vyhlouben uměle, jeho délka byla 750 m, šířka 100 m a hloubka 4,8 m. Koncem 20. století přestal přístav sloužit lodní dopravě, ale využívá jako zimní ochranný přístav a jako obchodní centrum. Je také technickou památkou.

Mezinárodní letiště Praha – Ruzyně bylo otevřeno a provoz zde byl zahájen 5.4.1937. V roce 1968 byl zahájen provoz v části Sever (nové letiště) a v novém terminálu. Letiště je stále rozšiřováno a modernizováno. Dne 5. října 2012 došlo k oficiálnímu přejmenování na Letiště Václava Havla Praha, na počest bývalého prezidenta ČR.

Metro je páteří městské hromadné dopravy v Praze. Denně přepraví průměrně přes milion a půl cestujících. V současné době má tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Čtvrtá linka D (modrá) se začala stavět v roce 2022.

Významnou památkou na území městské části Praha 3 je Nákladové nádraží Žižkov, které bylo v době svého vzniku chloubou prvorepublikových Československých státních drah.

Největší české mezinárodní letiště, Letiště Václava Havla Praha, obdrželo v září 2024 hodnocení 4,3 z pěti hvězdiček a polepšilo si o jednu příčku oproti loňskému pátému místu. Top 5 nejlepších letišť znovu dominuje Istanbul následovaný Portem, Athénami, Prahou a Curychem. Žebříček sestavil podle hodnocení uživatelů Google britský portál Holidu.

Letiště Praha, Letiště Václava Havla anebo zkrátka Ruzyně: to je největší a nejvýznamnější mezinárodní letiště v České republice. Kdy vzniklo, kdy tu přistálo první letadlo, jak se od té doby změnilo a kolik cestujících ročně odbaví? A jaké novinky pro vás chystá? Kudy z nudy vyrazilo pátrat přímo na místo činu: na pláň severozápadně od vesničky Ruzyně, které se kdysi říkalo Dlouhá míle.

Nádraží Bubeneč bylo postaveno roku 1850, provoz zde byl ukončen v roce 2014, nyní patří městské části Praha 6. Po kompletní rekonstrukci zde 28. srpna 2024 otevřelo multifunkční centrum Stanice 6.

Masarykovo nádraží je jedno z posledních neprůjezdných pražských železničních nádraží. Jeho historie sahá až do poloviny 19. století, nádražní objekty jsou architektonickým unikátem a ačkoliv se uvažovalo o jeho zrušení, dnes slouží k přepravě na významných železničních tratích v České republice.

Ve středu 28. srpna 2024 se v budově bývalé vlakové stanice Praha – Bubeneč otevřelo volnočasové centrum Stanice 6. Nedaleko Stromovky tak Pražané a návštěvníci šesté městské části naleznou bistro, galerii a k tomu prostor pro kulturní, sportovní a volnočasové aktivity. Památkově chráněné nádraží Bubeneč, nyní Stanice 6, je vůbec první nádražní budovou v Praze, která prošla proměnou a nyní slouží jinému účelu, než pro který byla postavena.

Pražská veřejná doprava je podle průzkumu vydavatele turistických průvodců Time Out druhá nejlepší na světě. 96 procent Pražanů je s MHD v Praze spokojeno. A není divu, pohodlné metro pokrývá téměř celé město a některé tramvajové linky jsou doslova vyhlídkové. Většina významných památek se nachází od veřejné dopravy na dosah ruky. Nechte doma auto a vydejte se po pražských památkách veřejnou dopravou.

Zajímavé tratě a železniční muzea, nostalgické jízdy s párou nebo akce, kam vás dopraví speciální vlaky patří k osvědčeným tipům portálu Kudy z nudy. Za většinou z nich stojí České dráhy, jedna z největších evropských železničních společností. Pojďte se s námi podívat na to, jak vznikla, na pár významných okamžiků její více než stoleté historie a také na nejrůznější místa, která stojí za vidění a často i zevrubné prozkoumání.

Na Kudy z nudy jsme se tentokrát zaměřili na rekordy a kuriozity, které objevíte na 9500 kilometrech našich kolejí a na bezmála třech tisících stanic a zastávek. Zajímavostí je opravdu hodně, ostatně podle statistik máme nejhustší železniční síť v Evropě. Zajímají vás další dopravní nej? Jejich přehled najdete u nás na Kudy z nudy!

Letiště Praha je místem, kde můžete načerpat atmosféru dálek a poznání. Exkurze vás seznámí se současným provozem, leteckými společnostmi a s různými typy letadel. Máte příležitost poznat pracovní zázemí mnoha zajímavých profesí a místa, kam se cestující běžně nedostanou.

Pražský motoráček jezdí celoročně každou sobotu, neděli a ve státní svátky po tzv. Pražském semmeringu, po trati číslo 122 ze stanice Praha hlavní nádraží do stanice Praha-Zličín a zpět.

Nádraží Praha-Dejvice je nejstarším nádražím dnešního hlavního města, v provozu je od roku 1830. Původně tady začínala nákladní Lánská koněspřežka, po které se vozilo hlavně dřevo z Křivoklátských lesů. Za první republiky nádraží využíval prezident Masaryk pro cesty do lánského zámku.

V tramvajové vozovně v Praze-Střešovicích se nachází jedinečná sbírka památek z historie městské hromadné dopravy v hlavním městě ČR. Jsou v ní představeny více než čtyři desítky historických vozidel a mnoho dalších exponátů – modelů, fotografií, historických dokumentů, jízdenek a plánků.

Když se začne mluvit o železnici, zjistíte, že věda a historie skutečně není žádná nuda. Historické skvosty se zvolna mění v moderní objekty, a přitom neztrácí nic ze svého starosvětského půvabu. Pojďte se s několika z nich seznámit zblízka a podívat se, jakými proměnami v posledních letech prošly, případně jaké změny je čekají v nejbližší době.

Památník ticha je projekt revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o.p.s.

Jedna z nejoblíbenějších pražských cyklostezek, kde si lze také skvěle zajezdit na kolečkových bruslích vede po pravém pravém břehu Vltavy z Mánesa okolo Podolské vodárny, nádraží Praha – Modřany, ke Zbraslavskému mostu a dále přes osadu Jarov do Vraného nad Vltavou.

Jako Most inteligence bývá označován nejjižnější pražský železniční most přes Vltavu, oficiálně zvaný Branický, převádějící přes řeku jedinou kolej tzv. Branické spojky, která slouží především nákladní dopravě, mezi stanicemi Praha-Radotín a Praha-Vršovice.

Holešovický přístav jako jediný pražský přístav propojoval lodní dopravu s železniční a silniční. Původní stavby v přístavišti jsou v secesním stylu a zjemňují strohé tovární Holešovice. Jedná se o významnou techickou památku.

Negrelliho viadukt spojuje Masarykovo nádraží v Praze přes ostrov Štvanici s Bubny. Je historicky prvním pražským železničním mostem přes Vltavu a také druhým nejstarším pražským mostem přes Vltavu.

Dne 14. 7. 1862 se na západním okraji Prahy, tehdy ještě samostatné obce Smíchov, otevřelo nádraží České západní dráhy, které zde v pozměněné podobě funguje dodnes. Vlaky odtud jedou například do Plzně, Písku, Mariánských Lázní, Č. Budějovic, Chebu nebo Mnichova. Začíná zde také Pražský Semmering.

Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.

Nuselský most v Praze slaví narozeniny každý rok, provoz byl slavnostně zahájen 22. února 1973. Načasování bylo pro tehdejší režim stejně důležité, jako je dnes úloha mostu v pražské dopravě, kdy po něm z Vinohrad na Pankrác denně přejíždějí desetitisíce aut a cestujících v metru. S výjimkou prosklených stěn stanice Vyšehrad ale vlaky neuvidíte: jezdí dovedně ukryté v tunelu pod vozovkou.

Rozvoj těžby uhlí na Kladensku v 19. století vyvolal požadavek nahradit koněspřežnou dráhu výkonnějším dopravním prostředkem. Proto byla roku 1852 založena Buštěhradská železniční společnost, která od 1. ledna 1855 obdržela koncesi k provozování parostrojní železnice.

Vinohradský železniční tunel spojuje Hlavní nádraží s nádražím Praha Vršovice a s nádražím Praha Smíchov. První dvojkolejný tunel byl vybudován v letech 1869 – 1871 jako součást tehdejší dráhy Františka Josefa.

Oblíbená trasa vede přímo z centra Prahy podél levého břehu Vltavy do Lahovic a následně okolo Berounky do Radotína, Černošic, Dobřichovic, Hlásné Třebáně a na Karlštejn. Nenáročná veskrze rovinatá trasa je vhodná pro cyklisty, a když je dostatek sněhu, lze se tudy projet i na běžkách.