České značky: Aero Vodochody, jedna z nejstarších leteckých značek na světě

Vodochody jsou malá obec se 750 obyvateli ležící severně od Prahy nad údolím Vltavy. Poblíž objevíte Máslovice s Muzeem másla, na východě u dálnice D8 Klíčany a Panenské Břežany, na severu se rozkládá Odolena Voda a směrem na jih Roztoky s přemyslovským hradištěm Levý Hradec. Neodmyslitelnou součástí malebné středočeské krajiny jsou letadla: kromě toho, že tudy vede jedna z hlavních vzdušných drah na Letiště Václava Havla v Praze, ve Vodochodech sídlí společnost Aero Vodochody Aerospace, známý český výrobce letadel. Kromě továrny tu je i velké tovární letiště a zvlášť poslední dobou na něm je docela rušno.
 

Aero Vodochody a letouny pro českou armádu i pro svět

Na podzim 2022 se po dvaceti letech v Aeru Vodochody opět začala sériově vyrábět letadla, a to nové cvičné Albatrosy L-39 Next Generation. První sériový letoun s trupovým číslem 7005 společně s dalšími jedenácti kousky zamíří do Vietnamu, který si pokračovatele legendárního albatrosu objednal jako první.

Čtyři kusy nových proudových letounů L-39 NG si pro základní bojový výcvik pilotů a zároveň pro výcvik partnerských států NATO v Evropě objednala Armáda České republiky, desítky dalších letounů se společně s kompletním pozemním výcvikovým systémem pro budoucí piloty vydají do Maďarska nebo Ghany.

Renesanci leteckého průmyslu probudila válka na Ukrajině: spousta zemí potřebuje cvičit piloty a má zájem o cvičná letadla. Do konce roku 2025 Aero počítá s objednávkami desítek dalších strojů.
 

Aero za první republiky

Aero Vodochody patří k nejstarším leteckým továrnám na světě: firma Aero, továrna létadel, spol. s.r.o. byla zapsána u Obchodního soudu v Praze dne 25. února 1919. Jejím jediným majitelem byl až do poválečného znárodnění právník Vladimír Kabeš, který vyplatil ostatní společníky a spoluzakladatele.

Továrna začínala v Praze – Holešovicích a zpočátku se věnovala hlavně opravám letadel, které Československo získalo po rozpadu habsburské monarchie. Záhy začala vyrábět vlastní letouny a už v polovině 20. let se musela stěhovat do nově postavené továrny ve Vysočanech. Vyráběly se tu například stroje pro pilota a jednoho až dva cestující, které se uplatnily v začátcích Československých státních aerolinií, ale také stíhačky přezdívané špaček či průzkumné a lehké bombardovací letouny. Za první republiky se Aero stalo hlavním dodavatelem pro ministerstvo obrany a pro ministerstvo veřejných prací.

Společnost měla na kontě řadu prvenství: postavila prototyp prvního tuzemského bojového letounu, navrhla první jednoúčelový kabinový přepravní letoun, první dvoumotorový letoun a první hydroplán s plováky tuzemské konstrukce. Ve druhé polovině 30. let rovněž zahájila licenční výrobu dvoumotorových bombardérů, francouzského Marcel Bloch a sovětského SB-2.
 

Aero se stěhuje do Vodochod

Za druhé světové války Aero vyrábělo letouny Focke-Wulf Fw 189 a Siebel Si 204 s plným vybavením pro průzkumné a výcvikové úkoly, po skončení války a znárodnění pokračovalo ve výrobě a v opravách letadel. Brány závodu opouštěly upravené německé typy letadel, pár let po válce tu vyrobili legendární aerotaxi Aero 45, dvoumotorový celokovový čtyřmístný letoun. Jeho modernizované varianty se později z kapacitních důvodů vyvíjely a vyráběly v Kunovicích.

V roce 1953 se firma přestěhovala z Prahy do Vodochod: vynutila si to výroba proudových letadel ve velkých sériích, pro kterou už Vysočany byly malé. Přišla doba letounu MiG-15 a nadzvukových letounů MiG-19 a MiG-21, vyráběných v 60. a 70. letech. Ty razily cestu pro tuzemské proudové cvičné letouny L-29 Delfín a L-39 Albatros.

Významný úspěch Aero zaznamenalo v létě roku 1961: při porovnávacích zkouškách tří různých prototypů poblíž Moskvy letoun L-29 Delfín zvítězil a byl vyhlášen nejvhodnějším cvičným letounem zemí východního bloku.

Druhá generace mnohem výkonnějších a efektivnějších letounů L-39 plnila výrobní a montážní haly Aera během 70. a 80. let. Nejrozšířenější cvičné proudové letouny na světě dodnes využívá řada letectev po celém světě, například pro přípravu kosmonautů na jejich mise.
 

Aero, nové výrobní programy a nové projekty

V 90. letech začalo Aero spolupracovat s řadou světových leteckých výrobců. Vyrábělo díly pro letadla Boeing 757, Boeing 767 a F-18 Super Hornet i vrtulníky S-76 pro americkou firmu Sikorsky. Spolupracuje též s firmou Alenia Aeronautica, Latécoère či s brazilskou firmou Embraer, podílí se na vývoji, certifikaci a výrobě náběžných hran pro dopravní letouny Airbus A220. Až v Airbusu A220 poletíte na dovolenou, poletíte i s kouskem Aera.

Stabilizace společnosti ve třetím tisíciletí umožnila Aeru znovu zahájit vývoj vlastních letounů. Protože staví na tradici legendárního cvičného stroje L-39, dostal nový letoun název L-39 Next Generation, zkráceně L-39 NG.

Úspěch zaznamenaly také české bitevníky L-159 s vlastním radarem a pancéřovanou kabinou, přezdívané v kódu NATO Honey Badger / Medojed. Své schopnosti prokázaly při stovkách bojových letů a ničení pozemních cílů na misích v Iráku, nyní se osmičlenná flotila českých L-159 využívá ve Velké Británii v rámci projektu Red Air Aggressor Training Service k výcviku pilotů stíhaček F-35 Lightning a Eurofighter Typhoon. Úspěch u RAF zvyšuje možnost, že se české „stodevětapadesátky“ objeví i v dalších zemích.
           

Zajímavosti z Aera, světa rychlých letadel a letiště Vodochody

• Prvorepublikové Aero mělo nejvyšší mzdy z pražských průmyslových firem a poprvé u nás zavedlo pětidenní pracovní týden.
• V Aerovce se nevyráběla jenom letadla: když za první republiky nebylo dost zakázek, došlo na hračky, kočárky nebo kanoe, sajdkáry pro motocykly a dokonce i automobily značky Aero. Tahle praxe přežila i do 50. a 60. let, kdy se v Aeru vyráběly například autobusové a zemědělské přívěsy.
• Sériová výroba nových cvičných Albatrosů L-39 Next Generation odstartovala takzvanou svatbou, tedy spojením trupu a křídla. Správné propojení všech systémů patří k nejdůležitějším úkonům ve výrobním cyklu a na sociálních sítích se ten den objevily fotky patřičně nazdobeného prvního letounu, prožívajícího takzvaný Marry-up.
• Letiště Vodochody vzniklo již v roce 1942, dnes je vedeno jako mezinárodní neveřejné letiště a slouží zejména jako zázemí pro vývoj a zalétávání letadel značky Aero Vodochody. Má 2 500 metrů dlouhou a 45 metrů širokou ranvej a 1 400 metrů dlouhou záchrannou dráhou. Používají je i soukromí provozovatelé letadel nebo letecké školy.
• Mezi historická a rekordní přistání ve Vodochodech patří nedávné přistání italského letadla Canadair-415 a švédského Air Tractor. Letouny pomáhaly s hašením požárů v národním parku České Švýcarsko.
• Služby letiště ve Vodochodech využila řada známých osobností, například automobilový závodník Michael Schumacher, italský tenorista Andrea Bocelli, zpěváci Elton John, Sting nebo George Michael a skupiny Duran Duran a Kiss.