Vodochody jsou malá obec se 750 obyvateli ležící severně od
Prahy nad údolím
Vltavy. Poblíž objevíte
Máslovice s
Muzeem másla, na východě u dálnice D8
Klíčany a
Panenské Břežany, na severu se rozkládá
Odolena Voda a směrem na jih
Roztoky s přemyslovským
hradištěm Levý Hradec. Neodmyslitelnou součástí malebné
středočeské krajiny jsou letadla: kromě toho, že tudy vede jedna z hlavních vzdušných drah na
Letiště Václava Havla v
Praze, ve
Vodochodech sídlí společnost
Aero Vodochody Aerospace, známý český výrobce letadel. Kromě továrny tu je i
velké tovární letiště a zvlášť poslední dobou na něm je docela rušno.
Aero Vodochody a letouny pro českou armádu i pro svět
Na podzim 2022 se po dvaceti letech v
Aeru Vodochody opět začala sériově vyrábět letadla, a to nové cvičné
Albatrosy L-39 Next Generation. První sériový letoun s trupovým číslem 7005 společně s dalšími jedenácti kousky zamíří do
Vietnamu, který si pokračovatele legendárního albatrosu objednal jako první.
Čtyři kusy nových proudových letounů
L-39 NG si pro základní bojový výcvik pilotů a zároveň pro výcvik partnerských států NATO v Evropě objednala
Armáda České republiky, desítky dalších letounů se společně s kompletním pozemním výcvikovým systémem pro budoucí piloty vydají do
Maďarska nebo
Ghany.
Renesanci leteckého průmyslu probudila
válka na Ukrajině: spousta zemí potřebuje cvičit piloty a má zájem o cvičná letadla. Do konce roku 2025
Aero počítá s objednávkami desítek dalších strojů.
Aero za první republiky
Aero Vodochody patří k nejstarším leteckým továrnám na světě:
firma Aero, továrna létadel, spol. s.r.o. byla zapsána u Obchodního soudu v
Praze dne 25. února 1919. Jejím jediným majitelem byl až do poválečného znárodnění právník
Vladimír Kabeš, který vyplatil ostatní společníky a spoluzakladatele.
Továrna začínala v
Praze – Holešovicích a zpočátku se věnovala hlavně opravám letadel, které Československo získalo po rozpadu habsburské monarchie. Záhy začala vyrábět vlastní letouny a už v polovině 20. let se musela stěhovat do nově postavené továrny ve
Vysočanech. Vyráběly se tu například stroje pro pilota a jednoho až dva cestující, které se uplatnily v začátcích
Československých státních aerolinií, ale také stíhačky přezdívané
špaček či průzkumné a lehké bombardovací letouny. Za první republiky se Aero stalo hlavním dodavatelem pro ministerstvo obrany a pro ministerstvo veřejných prací.
Společnost měla na kontě řadu prvenství: postavila
prototyp prvního tuzemského bojového letounu, navrhla první jednoúčelový kabinový přepravní letoun, první dvoumotorový letoun a první hydroplán s plováky tuzemské konstrukce. Ve druhé polovině 30. let rovněž zahájila licenční výrobu dvoumotorových bombardérů, francouzského Marcel Bloch a sovětského SB-2.
Aero se stěhuje do Vodochod
Za druhé světové války Aero vyrábělo letouny
Focke-Wulf Fw 189 a
Siebel Si 204 s plným vybavením pro průzkumné a výcvikové úkoly, po skončení války a znárodnění pokračovalo ve výrobě a v opravách letadel. Brány závodu opouštěly upravené německé typy letadel, pár let po válce tu vyrobili legendární
aerotaxi Aero 45, dvoumotorový celokovový čtyřmístný letoun. Jeho modernizované varianty se později z kapacitních důvodů vyvíjely a vyráběly v
Kunovicích.
V roce 1953 se firma přestěhovala z
Prahy do
Vodochod: vynutila si to výroba proudových letadel ve velkých sériích, pro kterou už Vysočany byly malé. Přišla doba letounu
MiG-15 a nadzvukových letounů
MiG-19 a
MiG-21, vyráběných v 60. a 70. letech. Ty razily cestu pro tuzemské proudové cvičné letouny
L-29 Delfín a
L-39 Albatros.
Významný úspěch
Aero zaznamenalo v létě roku 1961: při porovnávacích zkouškách tří různých prototypů poblíž Moskvy letoun
L-29 Delfín zvítězil a byl vyhlášen
nejvhodnějším cvičným letounem zemí východního bloku.
Druhá generace mnohem výkonnějších a efektivnějších letounů
L-39 plnila výrobní a montážní haly Aera během 70. a 80. let.
Nejrozšířenější cvičné proudové letouny na světě dodnes využívá řada letectev po celém světě, například pro přípravu kosmonautů na jejich mise.
Aero, nové výrobní programy a nové projekty
V 90. letech začalo
Aero spolupracovat s řadou světových leteckých výrobců. Vyrábělo díly pro letadla
Boeing 757, Boeing 767 a
F-18 Super Hornet i
vrtulníky S-76 pro americkou firmu
Sikorsky. Spolupracuje též s firmou
Alenia Aeronautica, Latécoère či s brazilskou firmou
Embraer, podílí se na vývoji, certifikaci a výrobě náběžných hran pro dopravní letouny
Airbus A220. Až v Airbusu A220 poletíte na dovolenou, poletíte i s kouskem Aera.
Stabilizace společnosti ve třetím tisíciletí umožnila Aeru znovu zahájit
vývoj vlastních letounů. Protože staví na tradici legendárního cvičného stroje
L-39, dostal nový letoun název
L-39 Next Generation, zkráceně
L-39 NG.
Úspěch zaznamenaly také české bitevníky
L-159 s vlastním radarem a pancéřovanou kabinou, přezdívané v kódu NATO
Honey Badger / Medojed. Své schopnosti prokázaly při stovkách bojových letů a ničení pozemních cílů na misích v Iráku, nyní se osmičlenná flotila českých L-159 využívá ve Velké Británii v rámci projektu
Red Air Aggressor Training Service k výcviku pilotů stíhaček F-35 Lightning a Eurofighter Typhoon. Úspěch u RAF zvyšuje možnost, že se české „stodevětapadesátky“ objeví i v dalších zemích.
Zajímavosti z Aera, světa rychlých letadel a letiště Vodochody
- Prvorepublikové Aero mělo nejvyšší mzdy z pražských průmyslových firem a poprvé u nás zavedlo pětidenní pracovní týden.
- V Aerovce se nevyráběla jenom letadla: když za první republiky nebylo dost zakázek, došlo na hračky, kočárky nebo kanoe, sajdkáry pro motocykly a dokonce i automobily značky Aero. Tahle praxe přežila i do 50. a 60. let, kdy se v Aeru vyráběly například autobusové a zemědělské přívěsy.
- Sériová výroba nových cvičných Albatrosů L-39 Next Generation odstartovala takzvanou svatbou, tedy spojením trupu a křídla. Správné propojení všech systémů patří k nejdůležitějším úkonům ve výrobním cyklu a na sociálních sítích se ten den objevily fotky patřičně nazdobeného prvního letounu, prožívajícího takzvaný Marry-up.
- Letiště Vodochody vzniklo již v roce 1942, dnes je vedeno jako mezinárodní neveřejné letiště a slouží zejména jako zázemí pro vývoj a zalétávání letadel značky Aero Vodochody. Má 2 500 metrů dlouhou a 45 metrů širokou ranvej a 1 400 metrů dlouhou záchrannou dráhou. Používají je i soukromí provozovatelé letadel nebo letecké školy.
- Mezi historická a rekordní přistání ve Vodochodech patří nedávné přistání italského letadla Canadair-415 a švédského Air Tractor. Letouny pomáhaly s hašením požárů v národním parku České Švýcarsko.
- Služby letiště ve Vodochodech využila řada známých osobností, například automobilový závodník Michael Schumacher, italský tenorista Andrea Bocelli, zpěváci Elton John, Sting nebo George Michael a skupiny Duran Duran a Kiss.