Tibet fascinuje lidi po celém světě už staletí. Je to
země s neobyčejnou kulturou, drsnou přírodou a duchovní hloubkou, která nemá obdoby. Od
českých sběratelů, starých cestovatelů i novodobých dobrodruhů a horolezců až po politické gesto
Václava Havla, Tibet má s naší historií víc společného, než by se mohlo zdát. Víte, kde najdete
kousek Tibetu v Čechách nebo co znamenají záhadné barevné praporky třepotající se ve větru? Vydejte se za tibetským dobrodružstvím s
Kudy z nudy!
1. Václav Havel a dalajláma: české setkání na střeše světa

Češi mají o Tibetu povědomí hlavně díky jedné mimořádné postavě –
dalajlámovi,
duchovnímu vůdci tibetského buddhismu.
Václav Havel se stal
první hlavou státu na světě, která oficiálně přijala dalajlámu jako státního představitele, a to v roce 1990. Tím prolomil led, který do té doby kolem tibetské otázky v politice panoval.
Od té doby
dalajláma navštívil Česko opakovaně. Byl hostem
pořadů Na plovárně a
Hyde Park Civilizace, pořádá různá vystoupení a přednášky, navštěvuje senát, setkává se i s běžnými lidmi. Jeho
slova o soucitu, svobodě a lidské důstojnosti u nás rezonují dodnes. A
Václav Havel zůstal v očích Tibeťanů i světové veřejnosti symbolem
odvahy postavit se za utlačovaný národ.
2. Vlajka pro Tibet: česká města proti nesvobodě

Každý rok
10. března, v
den výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci v roce 1959, vlají na českých radnicích, školách a institucích
tibetské vlajky. Akce
Vlajka pro Tibet vznikla v polovině 90. let a stala se jednou z nejvýznamnějších
symbolických akcí na podporu Tibetu. Česko se do ní zapojilo velmi aktivně – patří k zemím, kde vlaje nejvíc tibetských vlajek na úředních budovách v Evropě. Někde to bývá spíš symbolická podpora lidských práv, jinde i politický vzkaz. K tradici se hlásí stovky měst a obcí, které chtějí připomenout osud Tibetu i univerzální hodnoty svobody a spravedlnosti.
Tibetská vlajka je jedním z nejvýraznějších symbolů, který Tibeťané v Tibetu používají při nenásilných protestech. Za její vyvěšení jim hrozí až několikaleté tresty vězení.
3. Mikulášovice a tibetský koutek uprostřed lesa
Tibet nemusíte hledat jen na mapě Asie, stačí zajet do
Mikulášovic ve
Šluknovském výběžku. Místní
Asijská poznávací stezka vás provede bambusovým lesem, kolem
dřevěných chrámků a
reliéfů buddhistických božstev až k
barevným tibetským praporkům, k vidění je
stúpa, jurta, tradiční pícka a hlavně živá zvířata v podobě
stáda asijských jaků. Stezku budují místní nadšenci inspirovaní cestami do Asie pod vedením přední české
tibetoložky Jarmily Ptáčkové, aby lidem ukázali kousek vzdáleného světa přímo u nás doma.
Stezku a další stavby vybudoval
spolek Thonmi. Svým názvem odkazuje k
učenci Thönmimu Sambhótovi, který byl v 7. století našeho letopočtu vyslán do Indie studovat sanskrt, aby pomohl spojit tibetskou a indickou kulturu. Stezka není jen turistickou atrakcí, pořádají se tu také
přednášky a setkání o buddhismu a asijských kulturách. Jednou ročně se koná
festival Eastern Tunes, nabízející
chutě, hudbu i kulturu Asie. Kdo hledá klid, najde ho tady mezi lesy a zvuky tibetských zvonků.
4. České sbírky tibetských pokladů

Tibet lákal české cestovatele a sběratele už od 19. století. V
Náprstkově muzeu v
Praze nebo v
Moravském zemském muzeu v
Brně se uchovávají unikátní
sbírky tibetských předmětů –
modlitební mlýnky, sošky buddhů,
thanky (zvané též thangky, ručně malované výjevy na plátně zasazeném v brokátu) a další
textilie nebo
šperky z oblasti
Himálaje. Tyto předměty často nejsou pouhé umělecké skvosty, ale i významné náboženské symboly, které vyprávějí
příběh Tibetu – jeho víry, historie i každodenního života.
5. Modlitební mlýnky a praporky: tibetská poezie ve větru

Představte si vysoké hory a na nich třepotající se
barevné praporky. To jsou tibetské modlitební praporky, které
Tibeťané věší nad horské průsmyky, střechy domů nebo posvátná místa. Každý praporek je potištěný mantrami a přáními dobra. Vítr, který jimi provívá, odnáší modlitby do celého světa.
Červená, zelená, žlutá, bílá a modrá barva symbolizují pět přírodních živlů – oheň, vzduch, zemi, vodu a prostor. Modlitební praporky můžete běžně vidět už i u nás na zahradách, horolezeckých chatách nebo festivalech. Staly se oblíbeným symbolem spirituality i
solidarity s Tibetem.
Podobně populární jsou
modlitební mlýnky. Jde o jednoduché válce, připevněné na kovových nebo dřevěných držadlech. Uvnitř je stočený papír se sepsanými modlitbami. Když jím věřící otáčí, modlí se, a plní tím svou náboženskou povinnost. Tradičně se otáčí mlýnkem v ruce, ale i Tibeťané přizpůsobují náboženství dnešním potřebám. Když nemají čas chodit do chrámů nebo točit modlitebním mlýnkem doma, pořídí si mlýnek na elektřinu nebo na sluneční pohon a dají si ho do auta nebo do kanceláře.
6. Tibet – země zakázaných expedic
Tibet byl po staletí považován za zakázanou zemi, kam cizinci nesměli. Evropané mocnosti se ho snažili prozkoumat už od 14. století, ale Tibeťané svou zemi před vlivem okolního světa chránili. Mezi
první Evropany, kteří se dostali do
Lhasy, patřili
křesťanští misionáři nebo
dobrodruzi, převlečení za poutníky. I tady najdeme nečekanou českou stopu:
prvním Evropanem, který vstoupil na tibetské území, prý byl
italský mnich českého původu Oldřich Čech, který měl do Lhasy dorazit roku 1328.
Češi sice do Tibetu nikdy ve velkém necestovali, ale mezi
známé české tibetology a sinology patří například
profesor Josef Kolmaš (1933–2021), který přeložil řadu tibetských textů a napsal
první české dějiny Tibetu. Jeho práce přiblížila tibetskou historii i duchovní svět české veřejnosti.
7. Tibetská kuchyně: chuť hor a svobody
Tibet, to nejsou jen modlitby a zasněžené štíty Himálaje, je to také
jedinečná kuchyně.
Tradiční tibetská jídla ochutnáte i u nás, a to především v asijských restauracích nebo na festivalech. Nejznámější jsou
momo – plněné taštičky z tenkého těsta, připomínající trochu naše knedlíčky nebo pirohy. Plní se masem, zeleninou nebo sýrem.
Tibeťané milují také
tsampu – praženou ječmennou mouku smíchanou s čajem, máslem nebo jogurtem. A samozřejmě nechybí slavný
tibetský máslový čaj, který Evropanům přijde často příliš slaný, ale na vysokohorském mrazu vás báječně zahřeje.
Tibet chutná trochu jinak: drsně, ale zároveň hřejivě.
Přečtěte si o fascinujícím Tibetu, jeho kultuře, duchovnosti a unikátních vazbách s Českou republikou, včetně setkání Václava Havla s dalajlámou.
Václav Havel byl prvním státním představitelem, který oficiálně přijal dalajlámu v roce 1990.
Červená, zelená, žlutá, bílá a modrá barva na praporcích symbolizují pět přírodních živlů - oheň, vzduch, zemi, vodu a prostor.
Na Asijské poznávací stezce se koná festival Eastern Tunes, který nabízí chutě, hudbu i kulturu Asie.
Unikátní sbírky tibetských předmětů jsou uchovávány v Náprstkově muzeu v Praze a Moravském zemském muzeu v Brně.
Za vyvěšení tibetské vlajky v Tibetu hrozí až několikaleté tresty vězení.
Mezi hlavní jídla tibetské kuchyně patří momo, tsampa a tibetský máslový čaj.
Profesor Josef Kolmaš, který přeložil řadu tibetských textů a napsal první české dějiny Tibetu.
Na stezce můžete vidět stádo asijských jaků.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.