A kam vás zavedou? Od
Lucemburků přes
fotbalový Baník až po
přesun mosteckého kostela. Ačkoli
pranostiky pro září překypují pořekadly o
babím, mariánském nebo svatováclavském létě, česká historie protkala první podzimní měsíc i okamžiky, které s líbeznými básničkami nemají nic společného – od slavnostních otevření, významných zápisů do UNESCO a založení chráněných oblastí přes technické premiéry až po zlomové politické události. S
Kudy z nudy si připomeňte také každoroční
Dny evropského dědictví (European Heritage Days – EHD), které se právě v září konají po celé Evropě!
1. září 1310 – Jan Lucemburský se oženil s Eliškou Přemyslovnou
Ve
Speyeru,
německém městě česky zvaném Špýr, se tehdy čtrnáctiletý syn nového
římského krále Jindřicha VII. Jan Lucemburský oženil s
Eliškou Přemyslovnou, dcerou
českého krále Václava II. z rodu
Přemyslovců. Jejich manželství přivedlo na český trůn
Lucemburky a dalo českým zemím budoucího „otce vlasti“
Karla IV. Ten mimochodem
ve stejný den roku 1347 udělil
pražským arcibiskupům právo korunovat české krále.
1. září 1939 – začátek druhé světové války
Německý útok na
Polsko 1. září 1939 rozpoutal nejničivější konflikt 20. století, který zasáhl i české země už okupované nacistickým
Německem.
Protektorát Čechy a Morava se stal součástí válečné mašinérie a život obyvatel se ještě víc podřídil potřebám říše – víc si přečtete na
Kudy z nudy v
článku o druhé světové válce.
2. září 1347 – korunovace Karla IV. a Blanky z Valois
V
katedrále sv. Víta na
Pražském hradě korunoval
arcibiskup Arnošt z Pardubic českým králem
Karla IV. a francouzskou princeznu
Blanku z Valois českou královnou. Byla to
první korunovace českého krále novou
královskou korunou, kterou dal Karel pro tuto příležitost zhotovit. Přesně ve stejný den roku 1893 odstartovala
nadšená kritika v časopise Čas popularitu
Karafiátových Broučků.
3. září 1875 – narození Ferdinanda Porsche
V
Liberci-Vratislavicích nad Nisou se narodil
Ferdinand Porsche, geniální automobilový konstruktér a zakladatel slavné značky nesoucí jeho jméno. Do dějin se zapsal jako
tvůrce legendárního Brouka i
luxusních sportovních vozů Porsche – a
jeho rodný dům dnes láká
fanoušky motorismu z celého světa.
5. září 2005 – první díl seriálu Ulice
Televize Nova odvysílala
první díl nekonečného seriálu Ulice, který diváky provází už přes dvě desetiletí. Za tu dobu se Ulice stala kronikou každodenního života – se všemi jeho radostmi, starostmi i dramaty – a zapsala se mezi
nejdéle vysílané české seriály.
6. září 1959 a 1972 – Brno jako centrum techniky a dopravy
Na
Brněnském výstavišti byl 6. září 1959 zahájen první ročník
Mezinárodního strojírenského veletrhu, který se postupně stal prestižní přehlídkou průmyslových novinek z celého světa. O třináct let později, ve stejný den roku 1972, se
Brno dočkalo i otevření
prvního moravského úseku dálnice D1, a to od Kývalky (182. km) po Brno-západ (190. km).
8. září 1922 – založení fotbalového klubu FC Baník Ostrava
V roce 1922 vznikl
fotbalový klub FC Baník Ostrava, tehdy ještě pod názvem
SK Slezská Ostrava, který se stal
symbolem slezského fotbalu a regionální hrdosti. Ve stejný den přesně o 17 let později, tedy 8. září 1939, měla
premiéru filmová komedie Kristián s
Oldřichem Novým, která se zařadila k českým filmovým klasikám. Do třetice patří k osmému září také rok 1995, kdy a
merická rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa a Rádio Svoboda zahájily po svém přestěhování z Mnichova vysílání z
Prahy.
9. září 1786 – vznik brněnského parku Lužánky
Císař Josef II. odsouhlasil založení
brněnského parku Lužánky,
prvního veřejného parku v českých zemích. Lužánky vznikly v
bývalé jezuitské zahradě, a dodnes patří k oblíbeným místům odpočinku Brňanů.
10. září 1898 – vražda císařovny Alžběty Bavorské
Rakouská císařovna Alžběta Bavorská zvaná
Sisi byla v Ženevě zavražděna
italským anarchistou Luigim Luchenim. Oblíbená manželka
císaře Františka Josefa I., který vládl i českým zemím, se stala legendou rakousko-uherské monarchie a dodnes patří k
nejznámějším historickým postavám střední Evropy.
12. září 1871 – slib korunovace českého krále
Císař František Josef I. vydal reskript, v němž vyjádřil
ochotu nechat se korunovat českým králem. Slavnostní akt se ale nikdy neuskutečnil, ke korunovaci nedošlo, a tak zůstala
česká královská koruna po korunovaci
Ferdinanda Dobrotivého v roce 1836 už navždy uložena v komoře s
korunovačními klenoty v
katedrále sv. Víta na
Pražském hradě.
14. září 1950 – objev Koněpruských jeskyní
Stačil jediný odstřel ve
vápencovém lomu Zlatý kůň u
Berouna – a pod zemí se objevil
dosud neznámý krasový labyrint. Těžba se musela zastavit a
Koněpruské jeskyně se po letech průzkumu otevřely veřejnosti 2. srpna 1959, aby ukázaly svou podzemní krásu.
16. září 1597 – vznik Zlaté uličky na Pražském hradě
V roce 1597 povolil
císař Rudolf II. stavbu
Zlaté uličky na
Pražském hradě. Tehdy vyhověl žádosti
„střelců při branách Pražského hradu“, kteří si v obloucích čerstvě opravené hradby chtěli postavit skromné příbytky. Přesně o 220 let později, 16. září 1817, oznámil
Václav Hanka nález Rukopisu královédvorského, sbírky staročeských básní údajně ze 13. století. O pravosti nálezu z
věže kostela sv. Jana Křtitele ve
Dvoře Králové nad Labem se dodnes vedou spory.
18. září 1916 – protržení přehrady na Bílé Desné
Takzvaná
Protržená přehrada leží v
Jizerských horách u obce
Desná. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale pouhých deset měsíců po dokončení se přehrada protrhla. Při
největší katastrofě spojené s havárií na přehradě v historii Českých zemí zemřelo několik desítek lidí, voda zničila část obce a smetla přibližně sto domů. Dodnes se z hráze dochovala
šoupátková věž, zbytky hráze a podzemní štola, kterou se odváděla voda do sousední
nádrže Souš.
18. září 2023 – zápis Žatce a Žatecké chmelařské krajiny do UNESCO
Výbor pro světové dědictví rozhodl 18. září 2023 na svém zasedání v Rijádu o zápisu
Žatce a krajiny žateckého chmele na
Seznam světového dědictví UNESCO. Pro Česko to byl v pořadí již
sedmnáctý úspěšný zápis na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví. Mezi památky UNESCO je vedle
Žatce a
souboru památek historicky spojených s pěstováním, skladováním a zpracováním
chmele zapsaná i
Žatecká chmelařská krajina. Ta obsahuje
nejcennější a nejúrodnější chmelnice, na kterých je celosvětově uznávaný žatecký chmel po staletí pěstován a šlechtěn.
19. září 1972 – vyhlášení CHKO Český kras a CHKO Labské pískovce
Ve stejný den v roce 1972 byly vyhlášeny
chráněné krajinné oblasti Český kras a
Labské pískovce, které pečují o jedny z nejkrásnějších přírodních scenérií v Česku. Ve stejném datu, jen o 43 let později, 19. září 2015, byl v
Praze slavnostně otevřen
tunelový komplex Blanka. Tvoří jej tři tunely,
Brusnický, Dejvický a Bubenečský, jde o nejdelší silniční tunel
Prahy, a s délkou pět a půl kilometru se zároveň řadí mezi
nejdelší městské tunely v Evropě.
21. září 1937 – státní pohřeb prezidenta T. G. Masaryka
Pohřeb
prezidenta T. G. Masaryka se stal velkou manifestací zármutku, ale také víry v demokracii všech demokraticky cítících občanů státu bez ohledu na národnost.
Masarykův hrob najdete na
hřbitově v Lánech, vzpomínkou na jeho smrt
14. září 1937 v
zámku Lány pak je báseň
Jaroslava Seiferta „To kalné ráno, to si pamatuj mé dítě“.
23. září 1875 – první den pražské MHD
Od
řetězového mostu císaře Františka I. k
Invalidovně v Karlíně vyjela
první pražská koněspřežná tramvaj. Cestující sice vezli koně a ne elektřina, ale právě tohle datum se považuje za
začátek městské hromadné dopravy v
Praze – a současně předobraz
moderní tramvajové sítě, jak ji známe dnes.
26. září 1212 – Zlatá bula sicilská
Český kníže a třetí český král Přemysl Otakar I. z rodu
Přemyslovců dostal v
Basileji od
Fridricha II. Štaufského za podporu v boji o říšskou královskou korunu
Zlatou bulu sicilskou. Dokument poprvé v historii českých zemí zaručil tehdejšímu králi
dědičný královský titul a potvrdil rovněž
nedělitelnost, celistvost a suverenitu Českého království.
28. září – den svatého Václava a krvavých dějin
Ve
Staré Boleslavi byl roku 929 nebo 935 zavražděn
kníže Václav, pravděpodobně na příkaz svého
bratra Boleslava I. Tímto činem se stal
symbolem české státnosti a patronem země, a
Stará Boleslav je nejstarším poutním místem v Čechách. Ve stejný den roku 995
Přemyslovci vyvraždili v
Libici nad Cidlinou rod Slavníkovců, čímž odstranili z politické scény mocný konkurenční rod. Přežili jen
svatý Vojtěch a
Soběslav.
29. září 1938 – Mnichovská dohoda a noc, kdy se rozhodlo o Československu
V
Mnichově podepsali zástupci
Německa, Itálie, Francie a
Velké Británie dohodu, která bez účasti československé delegace rozhodla o odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu.
Mnichovská dohoda, která uznala Hitlerovy nároky na československé území obývané Němci, takzvané
Sudety, znamenala rozbití republiky a začátek konce první republiky, který o půl roku později vyústil v okupaci zbytku země.
30. září 1975 – přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě
V
Mostě byl zahájen
unikátní přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie. Deset tisíc tun vážící stavba byla „naložena“ na podvozky, speciálně vyrobených k tomuto účelu v plzeňské Škodovce. Do pohybu se šedesát metrů dlouhý a více než třicet metrů vysoký kostel dal 30. září a po zdolání 841 metrů dlouhé trasy dosedl po necelém měsíci na dnešní místo. Po listopadu 1989 byl znovu vysvěcen a do interiéru se vrátil i původní oltář.
Prozkoumejte zářijové události spojené s korunovacemi, UNESCO zápisy a významnými osobnostmi, které ovlivnily dějiny České republiky.
Září je v české historii měsícem korunovací, sňatků panovníků, objevů přírodních pokladů, zápisů do UNESCO, začátky velkých staveb a dopravních projektů, stejně jako měsícem sportovních a kulturních premiér.
Dny evropského dědictví (EHD) jsou každoroční akce konané v září, které se zaměřují na ochranu a propagaci kulturního dědictví po celé Evropě.
Útok Německa na Polsko 1. září 1939 rozpoutal druhou světovou válku.
Ferdinand Porsche byl automobilový konstruktér, zakladatel značky Porsche, a tvůrce modelů jako Brouk a luxusní sportovní vozy.
6. září 1959 byl zahájen první ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, který se stal prestižní přehlídkou průmyslových novinek.
Zápis Žatce a Žatecké chmelařské krajiny na seznam světového dědictví UNESCO z roku 2023 je uznáním historického významu a kulturního bohatství tohoto regionu.
Veřejný park Lužánky v Brně byl zmíněn jako první veřejný park v českých zemích, vznikl 9. září 1786.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.