7 věcí, které nevíte… o univerzitách

Univerzity hrály důležitou úlohu v našich dějinách. Jejich příběhy v průběhu staletí odpovídají mezníkům historie Evropy i českých zemí. Stačí připomenout Mistra Jana Husa a jeho působení v Betlémské kapli, anebo události 17. listopadu roku 1939 a 17. listopadu 1989: i ty byly v režii studentů. Není náhoda, že Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva si připomínáme ve stejný den, právě 17. listopadu.

Nahlédněte s námi do světa univerzit! Víte, kolik jich je v České republice a která je nejstarší? Prozrazuje to právě Den vzdělanosti (7. duben): právě ten den v roce 1348 založil český a římský král Karel IV. pražskou univerzitu, Univerzitu Karlovu. První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže se stalo základním kamenem českého školství a zároveň posílilo kulturní kontakty našich zemí s Evropou.

1. Univerzita Karlova v Praze: nejstarší ve střední Evropě

Nejstarší univerzity na světě vznikly v Itálii, za tu nejstarší je považovaná univerzita v Bologni, založená roku 1088. Po řadu dalších univerzit ale byla vzorem spíš univerzita v Paříži, založená roku 1150. V žebříčku starobylosti ji následovaly dvě britské univerzity, a to v Oxfordu (1167) a Cambridgi (1209), a univerzita v Salamance (1218). Za nimi pak už následuje Univerzita Karlova v Praze, kterou roku 1348 založil český a římský král Karel IV., a její výjimečnost charakterizuje upřesnění „…první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže.“ Dále následovaly univerzity v Krakově (1364), Vídni (1365) a Heidelbergu (1386).
 

2. Druhá nejstarší: Univerzita Palackého v Olomouci

Po Univerzitě Karlově je druhou nejstarší univerzitou v českých zemích a nejstarší na Moravě Univerzita Palackého v Olomouci. Za datum jejího vzniku se považuje 22. prosinec 1573, kdy bylo tehdejší olomoucké jezuitské akademii přiznáno promoční právo, vysokoškolská výuka začala o tři roky později. V současnosti má osm fakult a studuje na ní přibližně 22 000 studentů.

Nesmírně cennou památkou je žezlo olomouckého rektora, které nechal vyrobit z pozlaceného stříbra zřejmě Vilém Prusinovský z Víckova, první rektor olomoucké univerzity ještě před jejím oficiálním založením.

Po zrušení olomoucké univerzity v 19. století byla žezla společně s akademickými řetězy a dalšími předměty předána Univerzitě v Innsbrucku a do Olomouce se už nevrátila. V roce 1998 k 200. výročí narození Františka Palackého darovala rakouská univerzita univerzitě v Olomouci alespoň kopii vzácného rektorského žezla, originál však slouží jako žezlo děkana innsbrucké fakulty teologie.

Pro pořádek ještě dodejme, že v pořadí naší třetí univerzitou je Masarykova univerzita v Brně, o jejíž vznik se v roce 1919 zasloužil T. G. Masaryk. V době svého vzniku byla i v zákoně označena za druhou, ale zapomnělo se přitom na několikrát zrušenou olomouckou univerzitu. Ta v té době neexistovala a znovu obnovila činnost až po druhé světové válce.
 

3. Insignie, korunovační klenoty univerzit

Takzvané insignie mají pro univerzity podobný význam jako korunovační klenoty pro monarchie. Hlavními insigniemi jsou obvykle pečeť, rektorská a děkanská žezla, a řetězy akademických hodnostářů.

Nejstarší insignie by z našich vysokých škol logicky měla mít Univerzita Karlova, ale nemá. 700 let staré insignie Karlovy univerzity, a to žezla, medaile, zakládací listiny a archiválie, totiž beze stopy zmizely na konci druhé světové války. Nenašla se po nich ani stopa a Univerzita Karlova si po válce musela pořídit insignie nové. Kopii středověkého pečetidla, jehož originál univerzita pečlivě střeží v archivu, jsou listiny vztahující se k založení univerzity či kopie univerzitních žezel vystaveny v historické expozici v budově Karolina.
 

4. Pedel, který se dostal do České knihy rekordů

Ve vysokoškolském prostředí se prváci zorientují snadno, univerzity pro ně mají nejrůznější soubory rad typu kdo je kdo. Například Mendelova univerzita v Brně na svém webu pečlivě vysvětluje, že univerzita má pět fakult a jeden vysokoškolský ústav, co má na starosti rektor, prorektor, kvestor, kancléř, děkani jednotlivých fakult nebo akademický senát. Vysvětlení pojmu pedel ovšem chybí.

S pedelem se studenti setkají již u imatrikulace. Při akademickém obřadu, který je vstupem do akademického světa a oficiálním začátkem života na univerzitě, a dalších slavnostních příležitostech kráčí pedel před rektorem nebo děkanem a nosí žezlo, popřípadě jiné insignie dané vysoké školy nebo její fakulty. Drží také žezlo, jehož se studenti dotýkají při slibu nebo přísaze. Jaroslav Gregr z Brna je dokonce zapsaný v České knize rekordů jako držitel nejdéle vykonávané funkce pedela. Ceremoniální funkci na Masarykově univerzitě v Brně vykonával nepřetržitě 41 let, 5 měsíců, 2 týdny a 2 dny. Během té doby se na univerzitě vystřídalo osm rektorů, z nichž čtyři pan Jaroslav Gregr promoval jako absolventy univerzity.
 

5. Vysokoškolské koleje

Koleje byly pevnou součástí univerzit už ve středověku. Zatímco ale tehdy sloužily především jako prostory pro vyučování a zároveň jako zázemí a ubytování pro vyučující, dnes se jako kolej označuje ubytovací zařízení pro studenty vysokých škol. Někdy bývá u kolejí i menza, vysokoškolská jídelna. Mezi studenty v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Plzni, Ostravě a další univerzitních městech koluje spousta užitečných zpráv i drbů. Celkem snadno se dá zjistit, která kolej dané vysoké školy je nejlépe vybavená, která je nejlépe dostupná, kde to žije noc co noc a naopak kde by se měli ubytovat ti, kteří chtějí hodně studovat a málo pařit.

A rekordy? Za nejlepší koleje v Česku platí liberecké koleje Harcov, olomoucké koleje a brněnské koleje Pod Palackého vrchem, největší areál kolejí Vysokého učení technického. Legendární jsou Hlávkovy koleje v Praze, ovšem vůbec nejstarší kolejí nejen v České republice, ale dokonce i v celé střední Evropě, je Karolinum na Starém Městě; dnes tu sídlí rektor a centrální instituce Univerzity Karlovy. Svou zajímavost mají i koleje na Strahově: 22 let tu jako vrátná pracovala Marie Kyselková, někdejší princezna Lada z pohádky O princezně se zlatou hvězdou na čele.
 

6. Kampus aneb univerzitní město ve městě

Kampus je výraz, který podobně jako pražská Kampa vznikl z latinského slova campus, tedy pole nebo cvičiště, a ve vysokoškolském prostředí označuje areál vysoké školy. Univerzitní kampusy plné parků, hřišť a budov s učebnami a laboratořemi, knihovnami, studovnami a studentskými kolejemi neznáme jen z amerických filmů. Stačí se vypravit do Brna, kde se už desítky let postupně rozrůstá Univerzitní kampus Bohunice, vůbec největší stavební projekt v oblasti vysokého školství ve střední Evropě. Na ploše 42 hektarů postupně vyrostlo moderní vzdělávací a výzkumně-vývojové centrum pro pět tisíc studentů a přibližně tisíc zaměstnanců.

Jedním z prvních kampusů v České republice byl nedokončený areál Univerzity Karlovy na Albertově, komplex budov Českého vysokého učení technického v Praze-Dejvicích nebo areál Vysoké školy zemědělské v Praze-Suchdole. Po roce 1989 vznikly například kampusy Západočeské univerzity v Plzni nebo kampus Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, právě nyní vzniká nový kampus v Ostravě.
 

7. Kolik je v České republice škol a vysokoškoláků?

Kolik u nás vlastně máme vysokých škol? Rok od roku se sice čísla trochu mění, ale podle výroční zprávy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy máme v České republice 26 veřejných vysokých škol, 32 soukromých a dvě státní.

Na 147 000 Čechů tak vychází jedna vysoká škola, což je vcelku průměr jak v rámci Evropy, tak v rámci světa. Přestože se objevují hlasy, že na vysokou školu míří kdekdo, zato řemeslníků ubývá, realita je jiná. Podle posledního sčítání lidu z roku 2021 v Česku počet vysokoškolsky vzdělaných osob přesáhl 1,5 milionu a podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním tak tvořil 18,7 %. V roce 2011 byl podíl vysokoškoláků výrazně nižší, a to 13,2 %.