Nároží
Zámecké a
Nerudovy ulice v rohu
Malostranského náměstí leží jen pár kroků od barokního
chrámu sv. Mikuláše v
Praze. Tam, kde nyní sídlí
Fragnerova lékárna U Černého orla, fungovala lékárna už v roce 1488. Majitelé domu bývali dvorní lékárníci a podle pověstí se tu připravovaly léky proti vodnatelnosti, revmatu nebo plísni, jejichž recepty sepsal sám alchymista
Edward Kelley. Ten ostatně bydlel jen kousek odtud, na
Jánském vršku.
Rodina Fragnerů
Během studií na pražské univerzitě byl v malostranské lékárně na praxi student
Benjamin Fragner (1824–1886). Studium zakončil roku 1852 a několik let působil v lékárně v
Písku. Tam se zamiloval do dcery velmi zámožného kupce, a ten jako věno novomanželům koupil od starého
pana lékárníka Pujmana, který se chystal na odpočinek, právě malostranský dům s
lékárnou U černého orla. Tehdy se psal rok 1857.
Chemik, farmaceut, florista a podnikatel
Benjamin Fragner se o podnik náležitě staral: součástí lékárny se záhy stala malá výrobní a výzkumná laboratoř, kde připravoval léčiva a léčivé bylinné likéry podle vlastních receptů. Právě
Benjamin Fragner je považovaný za zakladatele výroby farmaceutických specialit, které lékárna vyvíjí a vyrábí dodnes. Řada jeho výrobků byla pověstná a dobře známá, například
Pražská domácí mast, exportovaná do mnoha zemí včetně USA a vyráběná ještě roku 1945, sirup proti kašli
Sibrumin, Thymomel,
Dr. Rosy balsám pro žaludek a řada dalších. V mládí se zde rovněž zaučoval nejstarší syn a pozdější dědic lékárny
Karel Fragner (1861–1926).
Zrod moderní farmaceutické továrny
Karel Fragner udělal z lékárny nejmodernější podnik v
Praze: přikoupil další objekt a na jejich místě nechal vystavět novorenesanční bytový dům, vyzdobený sgrafity od
Mikoláše Alše. Na nároží dál sídlila
lékárna U Černého orla, v zadním traktu zřídil Karel zřídil rozsáhlou farmaceutickou výrobu, v suterénu byla výzkumná laboratoř. Díky spojení výzkumu s výrobou a lékárnou je rod Fragnerů známý jako rod zakladatelů průmyslové farmaceutické výroby v českých zemích a pozdějším Československu.
Karel Fragner byl aktivně činný na mnoha dalších frontách: stál u vzniku
městské hygienické stanice v Praze, působil v radě
České lékárnické společnosti, věnoval se výzkumu léčebných látek a extraktů z přírodnin a v roce 1896 inicioval uspořádání
pražské II. mezinárodní farmaceutické výstavy. Kromě toho sledoval světové trendy a své práce zveřejňoval v domácím i zahraničním odborném tisku. Na něj později navázal syn
Dr. Ing. Jiří Fragner (1900–1977), chemik-farmaceut, průmyslník a manažer.
Přišlo ale další stěhování: za první republiky se totiž výroba farmaceutických preparátů v lékárně U Černého orla rozšířila natolik, že došlo na vybudování samostatné a moderní farmaceutické továrny. Její projekt vypracoval Jiří společně s bratrem
Jaroslavem Fragnerem (1898–1967), známým českým architektem. Volba padla na
Dolní Měcholupy, kde se nyní na místě původní továrny nachází hlavní sídlo společnosti Zentiva.
Zentiva
Továrna nazvaná BF podle zakladatele rodu Benjamina Fragnera zahájila výrobu léčivých přípravků v srpnu roku 1930. Za druhé světové války se stala útočištěm pro řadu odborníků a mladých talentovaných lidí, v podniku se také vyvíjel
první český penicilin.
Po znárodnění roku 1946 došlo k oddělení továrny od lékárny a měcholupský podnik se coby největší farmaceutický závod v poválečném Československu stal součástí
Spojených farmaceutických závodů (SPOFA) a základním kamenem pro nově založený
národní podnik Léčiva.
Po privatizaci v 90. letech spojením se slovenskou farmaceutickou společností
Slovakofarma vznikla nová firma
Zentiva. Ta v roce 2004 vstoupila na burzu cenných papírů v
Praze a v
Londýně, a prošla několika organizačními a vlastnickými změnami. Od roku 2009 spadala pod francouzského výrobce léků Sanofi, nyní je majitelem fond Advent International.
Víte, že…?
- Podnik Zentiva je dnes největším českým výrobcem léčiv a jedním z největších výrobců léků ve střední Evropě.
- Zentiva vyrábí zejména generická léčiva, tedy obsahující stejnou účinnou látku jako originální nové léky po skončení jejich patentové ochrany.
- Společnost zaměstnává více než 4 500 lidí v několika evropských zemích, z toho 1 500 v Česku.
- Zentiva má tři výrobní závody, v Praze, rumunské Bukurešti a indickém Ankleshwaru.
- 75 procent léků společnosti pro české pacienty se vyrábí v Praze.