ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin
Kultura

Věda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin

Poslechněte si audio verzi článku
Současná medicína zná čtyři krevní skupiny (jsou označovány jako 0, A, B, AB). Jejich objevitelem je český neurolog a psychiatr Jan Janský, který výsledky svých výzkumů zveřejnil v roce 1907. Jan Janský jako první zjistil, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Díky němu lidé přestali umírat při transfuzích a ze světa se rázem stalo bezpečnější místo pro život.
Jan Janský se narodil 3. dubna 1873 na pražském Smíchově, kde měl jeho tatínek zavedený obchod. Jan absolvoval smíchovské akademické gymnázium, Smíchov reprezentoval i v cyklistických závodech a po maturitě se zapsal na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.

Byl vynikající student, ale bez známostí, a tak místo vysněné chirurgie či gynekologie nastoupil na pražskou psychiatrickou kliniku v Kateřinské ulici, nazývané U Kateřinek. Vedl ji psychiatr a neuropatolog Karel Kuffner (1858–1940), považovaný za zakladatele české vědecké psychiatrie. Zavedl komplexní vyšetřování nemocných a na klinice během svého působení založil biochemickou, histologickou a likvorologickou laboratoř. Ve své době patřila k nejdokonalejším – a právě tady Jan Janský v roce 1907 objevil čtyři krevní skupiny. Zemřel v září 1921 v pouhých osmačtyřiceti letech.
 

Má duševní nemoc vliv na kvalitu krve?

Jako k řadě dalších revolučních objevů i u Janského sehrála roli náhoda. Když jedna z pacientek kliniky U Kateřinek v noci rozbila okno a podřezala si žíly, sice přežila, ale ztratila dost krve. Její manžel se nabídl jako dárce. Oficiálně zakázaná transfuze dopadla dobře, pacientka přežila. Jenže ve stejné době se Janský dozvěděl o praktickém lékaři v Černošicích, který krev zdravé matky dal jejímu zraněnému synovi, ale ten zemřel. Janskému začaly transfuze vrtat hlavou: někdy dopadaly dobře, u řady pacientů se ale dostavily problémy a někteří dokonce zemřeli. Proč? A nemohla by na úspěšný přenos krve míst čistě náhodou vliv duševní choroba?
 

Janský v laboratoři



A tak se doktor Janský pustil do zdlouhavého průzkumu vztahu mezi aglutinací čili shlukováním krve a duševními poruchami. Od 3 160 pacientů a zaměstnanců kliniky odebral několik kapek krve, opakovaně mísil sérum nemocných a zdravých lidí a pečlivě zaznamenával výsledky. Po dlouhých pokusech sice došel k závěru, že vztah mezi duševní nemocí a krví neexistuje, ale podařilo se mu klasifikovat čtyři krevní skupiny. Také narazil na pacienta, jehož krev se srážela se všemi ostatními vzorky, a mimoděk odhalil existenci do té doby neznámé čtvrté krevní skupiny, dnes označované jako AB.

Své poznatky shrnul do vědeckého pojednání a v listopadu roku 1906 před členy Spolku českých lékařů zveřejnil jeho závěry – a tím pro něj bylo téma krve uzavřené. Nadále se věnoval psychiatrii a neurologii, ve světovém měřítku patřil k průkopníkům likvorologie, tedy nauky o mozkomíšním moku. Podle něj nese jméno Janského-Bielschowského nemoc, dědičná smrtelná porucha, při níž je porušen metabolismus tuků ovlivňující psychomotorický vývoj dítěte v předškolním věku.
 

Nobelova cena

Díky Janskému tak nyní v lékařských slovnících je u hesla transfuze uvedeno „…podání krve získané od jednoho člověka dárce druhému člověku příjemci. Předpokladem převodu je kompatibilita v krevní skupině AB0 systému a Rh faktoru.“

V té době Janský nevěděl, že téměř ve stejné době se stejných výsledků dobral vídeňský lékař Karl Landsteiner (1868–1943). Také v jeho okolí transfuze z neznámých důvodů příliš často končily smrtí, a tak se od roku 1896 začal zabývat imunitním chováním krve, odebrané od kolegů a dokonce i své vlastní. Odhalil tři krevní skupiny, A, B a C (dnes 0), ale protože vycházel sice z menšího počtu vzorků, na vzácnou skupinu AB nenarazil. Ostatně i Janský ji objevil jen v několika vzorcích.

Čtvrtou skupinu do Landsteinerova výzkumu po čase doplnili jeho kolegové Decastello a Sturli, v roce 1940 pak Landsteiner spolu s Alexandrem Wienerem objevil Rh faktor. Význam Landsteinerova výzkumu vyjádřilo v roce 1930 udělení Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu.

Je to jen hra na možná, ale kdyby Janský v roce 1930 ještě žil, patrně by Nobelovu cenu převzali společně. Jako silný kuřák ale trpěl anginou pectoris a předčasně zemřel v roce 1920 při pobytu v Černošicích, kde s rodinou rád trávil volné chvíle.
 

Jak to s tou krví vlastně je?

  • Klíčem pro určení krevní skupiny je antigen, který reaguje protilátkami. Antigeny se u jednotlivých krevních skupin liší a pokud krvi chybí antigen, který obsahuje krev dodaná při transfuzi, odmítne ji.
  • Stručně řečeno: skupina A obsahuje protilátky anti B, skupina B protilátky anti A. Skupina AB neobsahuje žádné protilátky, a je tedy univerzální příjemce, ale nikoli dárce. Skupina 0 obsahuje protilátky anti A i anti B; člověk s krví 0 je univerzální dárce, ale sám může dostat jen 0.
  • U nás se nejčastěji vyskytuje krevní skupina A.
  • Objev krevních skupin pomohl zachránit spousty životů, bohužel ale nezachránil životy tisíců vojáků na bojištích první světové války. Když se Janský v roce 1914 nechal naverbovat jako vojenský lékař a chtěl provádět transfuze přímo na frontě, rakouské úřady mu to zakázaly. Není se čemu divit, bylo to riziko a na následky transfuze do té doby umíraly asi tři čtvrtiny pacientů.
  • Pro označení krevních skupin se od třicátých let 20. století užívá Landsteinerovo značení A, B, AB a 0.
  • O životě Jana Janského natočil v roce 1953 natočil Martin Frič film Tajemství krve s Vladimírem Rážem v hlavní roli, a to na motivy stejnojmenné novely Vladimíra Neffa.
  • Janský byl velkým propagátorem dárcovství krve. Na jeho počest je dobrovolným dárcům krve v České republice a na Slovensku udělována medaile prof. MUDr. Jana Janského.
  • Výročí 100 let od smrti doktora Janského jsme na portálu Kudy z nudy zařadili jak do přehledu fascinujících objevů české vědy, tak do reprezentativního výběru stovkových výročí roku 2021.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Významné dny naší historie: co se stalo v listopadu?

Významné dny naší historie: co se stalo v listopadu?

Výročí Sametové revoluce 1989 a objevení relikviáře svatého Maura, Den válečných veteránů a také Den boje za svobodu a demokracii, výročí objevu relikviáře svatého Maura anebo prvního ročníku Velké pardubické: to je jen výběr z významných a zajímavých výročí, které přináší listopad, jedenáctý měsíc v roce. Projděte se listopadovými dny s Kudy z nudy!

Krevní skupiny – nejvýznamnější objev české medicíny

Krevní skupiny – nejvýznamnější objev české medicíny

Za nejvýznamnější objev české medicíny se považuje dělení krevních skupin, k němuž v r. 1907 dospěl Jan Janský.

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

Věda a historie není nuda: Nobelovy ceny pro Česko, kdo je má a kdo je mohl mít?

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Zdraví všude kolem nás: Lékařské expozice a mezinárodní dny plné zdraví

Zdraví všude kolem nás: Lékařské expozice a mezinárodní dny plné zdraví

Zdraví je prý to nejdůležitější, co v životě máme. Přejeme si ho pro sebe i pro své blízké, a je zkrátka všudypřítomné. Vypravte se za zdravím s Kudy z nudy! Představíme vám lékařské expozice a muzea medicíny, anatomie nebo patologie, a také mezinárodní a světové dny z našeho kalendáře, které se točí kolem tématu zdraví a první pomoci.

Světový den dárců krve a Světový den krve

Světový den dárců krve a Světový den krve

Krev nelze uměle vyrobit a dárců krve není nikdy dost. Právě proto má její dárcovství pro zdravotnictví takový význam. Světový den dárců krve si připomínáme každoročně 14. června od roku 2005, kdy byl zaveden z iniciativy Světové zdravotní organizace (WHO) a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. 14. června 1868 se totiž narodil rakouský biolog a lékař Karl Landsteiner, který za výzkumy typů lidské krve získal Nobelovu cenu.

7 věcí, které nevíte… o Českém červeném kříži

7 věcí, které nevíte… o Českém červeném kříži

Myšlenka nestranné pomoci všem vojákům zraněným ve válkách a dalším, kdo ji potřebují, se zrodila v polovině 19. století. Dnes, po více než 160 letech, je Červený kříž mezinárodní humanitární hnutí s 300 tisíci zaměstnanci a 90 miliony dobrovolnými členy ve více než 190 národních pobočkách po celém světě. Pojďte se na Kudy z nudy seznámit s historií i současností mezinárodního i Českého červeného kříže a dalšími zajímavostmi.

Seznamte se: české vynálezy baví, zachraňují a okouzlují svět

Seznamte se: české vynálezy baví, zachraňují a okouzlují svět

Používáme je každý den, jsou součástí našich životů a považujeme je za samozřejmost. Řeč je o vynálezech českých objevitelů, které odstartovaly ohromný technologický rozmach moderní doby. Čím vším Češi obohatili, pobavili a nadchli svět?

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

7 věcí, které nevíte o... mozku

7 věcí, které nevíte o... mozku

Nejsložitější skládačka na Zemi je lidský mozek. Roste, pamatuje si i zapomíná, sní, vnímá, učí se, dá se trénovat a prý se blíží doba, kdy bude možná jeho transplantace. Nepředstavitelné? To je vlastně i jeho veličenstvo mozek jako celek. Pojďte se s ním seznámit!

Vydejte se po stopách šlechtických rodů – Rožmberků, Pernštejnů, Lucemburků, Valdštejnů a dalších

Vydejte se po stopách šlechtických rodů – Rožmberků, Pernštejnů, Lucemburků, Valdštejnů a dalších

Portál Kudy z nudy pátral v minulosti po dějinách rodu Rožmberků, Pernštejnů, pánů z Kunštátu a Poděbrad, Lucemburků, Valdštejnů a dalších rodů zapsaných v naší historii. Pojďte si připomenout nejvýznamnější památky, osobnosti i události. Vydejte se s námi na výlety po stopách šlechtických rodů.

Velká jména a události našich dějin: Alois Rašín, hrdina v Masarykově stínu

Velká jména a události našich dějin: Alois Rašín, hrdina v Masarykově stínu

Atentát: zvláštní slovo, které se v našich dějinách nejčastěji objevuje ve spojení se smrtí následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu 1914 nebo v roce 1942, kdy se jeho obětí stal nenáviděný prominentní nacista a zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Atentát na ministra financí Aloise Rašína z 5. ledna 1923 je jediným dokonaným atentátem na vysokého ústavního činitele v našich dějinách.

Černošice

Černošice

Když se vypravíte vlakem z Prahy na Karlštejn, téměř celou cestu pojedete hustě osídleným údolím Berounky, kde se za sebou seřadila městečka a obce Dobřichovice, Řevnice, Zadní a Hlásná Třebáň. Hned za pražskou čtvrtí Radotín vás jako první na trase čekají Černošice.

100 let: abeceda stovkových výročí roku 2021

100 let: abeceda stovkových výročí roku 2021

Haškův Švejk, český volejbal, Millerův krteček, československé legie, Jiráskova stezka, chata Prašivá, národopisná slavnost Slovácký rok – to je jen malý výběr ze všech stovkových oslavenců. Portál Kudy z nudy všem přeje vše nejlepší a úspěšnou další stovku, ale hlavně nabízí podrobnější seznámení se všemi stovkovými jubilanty. Pojďte se s nimi seznámit do stovkové abecedy!

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Další aktuality

Užijte si pohyblivý svátek hanami a piknik pod rozkvetlými sakurami

Dříve byly oslavy příchodu jara a rozkvetlých sakur doménou japonské šlechty. Dnes si hanami, pozorování krásy rozkvetlých květů, můžete užít i v Česku. Závan Japonska zažijete 12. dubna v Mikulově a 26. dubna 2025 v pražském parku Hanspaulka. Nechte se okouzlit rozkvetlými stromy i japonskou gastronomií a kulturou.
7. duben 2025 15:00
Příroda, Praha

Prožijte duchovní Velikonoce v Praze

Nejvýznamnějším křesťanským svátkem jsou Velikonoce, které oslavují vzkříšení Ježíše Krista. Středem těchto oslav, v duchu křesťanských tradic, bude v Praze katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Hlavním celebrantem všech mší svatých je zde pražský arcibiskup Jan Graubner. Několik liturgických slavností bude probíhat také v kostele Všech svatých či bazilice sv. Jiří na Pražském hradě.
7. duben 2025 10:00
Kultura, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (12.4. – 13.4.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Den otevřených dveří na Pražském hradě – jaro 2025, Svět minerálů a šperků na Výstavišti Holešovice 2025, 300 let zámku Jemniště a výstava vozů Jaguar, 18. řemeslný jarmark v Lysé nad Labem 2025, Středočeská šedesátka 2025. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
7. duben 2025 6:01
Zážitky, Praha

Vydejte se do skleníku Fata Morgana za křehkou motýlí krásou

Botanická zahrada hl. m. Prahy v Troji opět připravila oblíbenou výstavu motýlů. Letošní ročník je zaměřený na vábení v přírodě. Do Prahy bylo přivezeno přes 5000 kukel z motýlí farmy ve Stratfordu nad Avonou. Z kukel umístěných na různých místech skleníku se od 11. dubna 2025 postupně vylíhnou pestrobarevní křehcí krasavci. Nebudou chybět nádherní Morpho peleides s blankytně modrými křídly, noční martináči Attacus atlas, velcí soví motýli rodu Caligae nebo známý motýlí cestovatel monarcha stěhovavý. Prohlédnout si je můžete přijít do Fata Morgany, budou na vás čekat až do 25. května 2025. Otevřeno je denně kromě pondělí od 9:00 do 18:00 hodin.
6. duben 2025 11:38
Příroda, Praha

Načerpejte jarní atmosféru a užijte si večerní osvětlení ve Vrtbovské zahradě

V úterý 8. dubna 2025 bude slavnostně nasvícen barokní skvost Prahy – Vrtbovská zahrada. Od 20:00 do 22:00 hodin sem můžete přijít načerpat jarní atmosféru a pokochat se vyhlídkou na večerní Prahu. Je to pouze jedna ze dvou možností za rok. Ta příští bude až na podzim. Přijďte poznat zahradu jak ji neznáte a obdivovat nasvícené sochy M. B. Brauna, fresky V. V. Reinera, ateliér Mikoláše Alše a nezvyklé pohledy na Prahu, které vám vezmou dech.
6. duben 2025 11:07
Příroda, Praha

Evropa v Česku: proč máme rádi Francii?

Gurmánské speciality od cibulačky až po crème brûlée a makronky, víno, sýry, Cannes a nejslavnější filmový festival na světě, Paříž, Le Mont Saint Michel, zámky na Loiře, cyklistický závod Tour de France, Azurové pobřeží, Bretaň a Provence provoněná levandulí: je tolik věcí, které máme rádi ve Francii! Seriál o evropských zemích pokračuje na západě Evropy. Pojďte s Kudy z nudy poznat Francii!
6. duben 2025 10:05
Kultura, Praha

Velikonoce: tipy na velikonoční pečení, zdobení vajíček a tradiční zvyky

Velikonoce jsou za dveřmi a s nimi i náš přehled nejznámějších tradic pašijového týdne, hospodyňky ocení pár velikonočních receptů a jestliže plánujete nazdobit vajíčka, mohl by vám pomoci náš návod na jejich barvení přírodními barvami anebo různé styly zdobení kraslic. Užijte si krásné svátky jara!
6. duben 2025 9:37
Zážitky, Praha

Zoo Praha obydleli varani Salvadoriovi

V Zoo Praha jsou nově k vidění varani Salvadoriovi. Mladý pár jménem Salva a Dorian obydlel expozici v Pavilonu velkých želv, kterou ještě donedávna obývali dospívající varani komodští. Obří terárium se tím po 17 letech vrátilo ke svému původnímu účelu a proměnilo se v hustě zelený novoguinejský prales. Tento druh plaza, který bývá považován za nejdelšího ještěra planety, je aktivní ve dne a návštěvníci tak mají možnost nové varany pozorovat během celé otevírací doby pražské zoo.
6. duben 2025 9:00
Příroda, Praha