ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy
Zážitky

Věda a historie není nuda: deset fascinujících objevů české vědy

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

Nanovlákna: tisíckrát tenčí než vlas

V roce 2003 obletěla celý svět senzační zpráva: na Technické univerzitě v Liberci objevili technologický postup průmyslové výroby polymerních nanovláken a ve spolupráci s libereckou firmou Elmarco i unikátní technologii pro jejich výrobu, nanospider. Vedoucím univerzitního výzkumného týmu byl profesor Oldřich Jirsák (*1947). Vlákna viditelná pouze pod mikroskopem a tisíckrát tenčí než vlas se využívají například v medicíně (materiál pro umělé cévy, při léčbě popálenin či výrobě roušek; skrz materiál z nanovláken totiž neprojdou žádné bakterie ani viry, zato molekuly kyslíku se přes něj dostanou snadno). Nanovlákna, která odborníci považují za materiál třetího tisíciletí, se uplatňují i v leteckém, automobilovém a oděvním průmyslu, kde se z nich vyrábějí membrány do sportovní a pracovní obuvi nebo do outdoorového oblečení. Vzorek nanovlákna si můžete vyrobit ve libereckém science centru iQpark anebo ostravském Velkém světě techniky.
 

Krevní skupiny: největší objev české medicíny

Jan Janský (1873–1921) byl významný český neurolog a psychiatr, profesor Karlovy univerzity v Praze. Světovou proslulost mu v roce 1906 přinesl objev, že lidskou krev lze podle určitých rozdílů ve vlastnostech krvinek rozdělit do čtyř základních skupin, jimž přiřadil římské číslice I, II, III a IV. Podobný objev v téže době učinil vídeňský biolog a patolog Karl Landsteiner (1968–1943): tři krevní skupiny popsal dokonce už v roce 1900. Svět sice přiznává prioritu Janskému, ale Nobelovu cenu v roce 1930 získal Landsteiner. Vžilo se také Landsteinerovo značení A, B, AB a 0. Buď jak buď, české země na tom nijak netratí: Landstainerova maminka totiž pocházela z Prostějova.
 

Polarografie: první Čech s Nobelovou cenou

V roce 1924 sestrojil fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský (1890–1967) spolu se svým japonským žákem Masuzo Shikatou zařízení pro záznam závislosti proudu na napětí při elektrolýze vzorku s použitím kapkové elektrody. Polarografie umožňuje získat informace o druhu a množství látek, které roztok obsahuje, například změřit obsah kyslíku v atmosféře, oxidu siřičitého v kouřových plynech nebo jedovatých kovů ve vodě. Počítačové polarografy dnes nechybí v žádné chemické laboratoři, slouží i v biologii, farmacii nebo v biochemii. Za svůj objev profesor Heyrovský získal v roce 1959 jako první Čech Nobelovu cenu za chemii. Musel si na ni ale dost dlouho počkat, nominován byl přitom celkem osmnáctkrát. Metoda mezitím prošla řadou technických vylepšení a modernizací, připomíná ji i expozice, mapující historii Univerzity Karlovy v Praze.
 

Vymýcení pravých neštovic: moderní epidemiologie

Zakladatel moderní československé epidemiologické školy Karel Raška (1909–1987) byl profesor hygieny, který se v roce 1963 stal ředitelem sekce infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě. Vypracoval metodu epidemiologické bdělosti, která je dnes základem ochrany před epidemiemi, a má velké zásluhy na úplném vymýcení pravých neštovic na celém světě. Ve své vlasti ale Raška narazil na komunistický režim: v roce 1970 jej odvolali z vedení Ústavu epidemiologie a mikrobiologie, své působiště musel opustit a úřady mu dokonce odepřely penzi.
 

Kontaktní čočky a silon: profesor Wichterle

Nejstarší doložené zmínky o snaze řešit oční vady pomocí čočky pocházejí z období zhruba před pěti sty lety. V době profesora Otty Wichterleho (1913–1998), zakladatele makromolekulární chemie už čočky existovaly, ale vyráběly se ze skla a tvrdých, neohebných plastů. Český vědec a vynálezce, působící zejména v oblasti makromolekulární organické chemie, se zabýval se zabýval syntézou hydrofilních gelů s cílem najít vhodný materiál pro oční implantáty. Společně s chemikem Drahoslavem Límem připravili průhledný hydrogel, a když Ministerstvo zdravotnictví výzkum zrušilo, Wichterle se začal zpracováním gelu zabývat doma a doslova na koleně sestavil první přístroj na výrobu gelových kontaktních čoček. Dnes je slavný „čočkostroj“, vyrobený z dětské stavebnice Merkur nejprve s dynamem z jízdního kola a ve „vylepšené“ verzi s motorkem z gramofonu, k vidění v Národním technickém muzeu v Praze; bádání profesora Wichterleho tu připomíná speciální expozice.

I v jeho případě se komunistický režim vyznamenal, když patent bez jeho vědomí a za zlomek ceny prodal do Ameriky; Československo tak přišlo o zhruba miliardu dolarů. Jeden z nejvýznamnějších českých vědců se zaslouženého ocenění dočkal až po listopadu 1989, kdy byl zvolen prezidentem Československé Akademie věd. Z jeho dalších 150 vynálezů je proslulé především umělé polyamidové vlákno – silon.
 

Umělé cévy

Tenké ohebné trubičky aneb umělé cévy impregnované kolagenem, které jsou dnes v medicíně samozřejmostí, svého času přepsaly učebnice cévní chirurgie. Vymyslel je tým vědců a lékařů kolem chirurga Milana Krajíčka (1933–2016). Ten se věnoval se výzkumu a vývoji a cévních protéz a v této oblasti mu patří řada priorit a patentů. Vývoji umělých cév se věnuje Technická univerzita v Liberci.
 

Antivirotika: léky pro celý svět

Za jednoho z největších českých vědců je považován profesor Antonín Holý (1936–2012).  Chemik a přírodovědec dokázal výzkum dotáhnout až do fáze praktické realizace a se svým týmem vyvinul léky proti řadě virových chorob, jako jsou například pravé neštovice, pásový opar, virový zánět oční sliznice a virová hepatitida typu B. Ve spolupráci s americkou farmaceutickou firmou Gilead Sciences se podařilo úspěšně převést do lékové formy preparáty používané při léčbě nemoci HIV/AIDS. Společnost Gilead Sciences ročně za licenční poplatky a patenty platí Ústavu organické chemie a biochemie přibližně dvě miliardy korun.
 

Semtex a desintegrátor

Českým vynálezem je rovněž plastická trhavina Semtex: své jméno dostala podle městské části Semtín v Pardubicích a firmě Explosia, kde vznikla. Za otce výbušniny je považován vědec Stanislav Brebera. Jedná se o výkonnou, ale bezpečnou trhavinu, která se dá snadno tvarovat, dnes se ale vyrábí už jen v malém množství. Chemik a vedoucí skupiny zabývající se vývojem plastických trhavin Ladislav Říha (*1956) vyvinul zařízení nazvané desintegrátor, které dokáže zneškodnit podezřelé zavazadlo na dálku a bez přímého kontaktu pyrotechnika. Desintegrátor umí v několika milisekundách prorazit ocelový obal silný až čtyři milimetry a zlikvidovat rozbušku. Díky tomu nedojde k explozi nálože uvnitř zavazadla a zneškodňování bomb je jednodušší a bezpečnější.
 

První záznam vajíčka, připraveného na oplodnění

Naše DNA, určující jak budeme vypadat a jaké nemoci nám hrozí, je před početím v podobě dlouhého vlákna svinuta do takzvaných chromozomů. Lidská vajíčka často obsahují nevhodný počet chromozomů, případně jsou uspořádané velice chaoticky. Odborníci už řadu let věděli, že chromozomy v buňkách rozděluje aparatura nazývaná meiotické vřeténko, ale českou embryoložku Zuzanu Holubcovou (*1982) zajímala příčina. Jako první na světě objevila, že vřeténko lidských vajíček je uspořádáno jinak než u ostatních lidských buněk, že se může velmi snadno rozpadnout a pokud k tomu dojde, chromozomy se pomíchají a nerozdělí správně. Po oplození takového vajíčka může sice vzniknout embryo, ale často nepřežije a žena potratí. Někdy plod i donosí, ale novorozenec může být postižený Downovým syndromem nebo jinou genetickou vadou. Když britská královna Alžběta II. navštívila laboratoř, kde Zuzana Holubcová učinila svůj objev, a zhlédla záznam vývoje lidského vajíčka, poznamenala: „It’s fascinating, isn’t it?“
 

Proměna plošného 2D filmu na 3D verzi

Kreslené filmy se nejčastěji vyrábí pomocí digitálních modelů v počítači anebo ručním rozkreslením tisíců rozfázovaných obrázků. Zkombinovat obě metody se podařilo teprve pomocí pokročilých nástrojů počítačové grafiky, ovšem výroba takových filmů je velice drahá a trvá dlouho. Výzkumný tým Daniela Sýkory (*1978), absolventa Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, kde v roce 2007 obhájil titul Ph.D. v oboru počítačových věd, vyvinul počítačový postup, jak proměnit plošný 2D animovaný film v plastickou podívanou ve 3D verzi. Zatím nejvyspělejší algoritmus Ink-and-Ray, který vznikl ve spolupráci s Walt Disney Studios, dokáže dát kreslené animaci hloubku a umí vytvořit stereoskopický obraz. Ukázkovou proměnou prošel film Lví král a otevřel tak cestu ke 3D konverzi klasických kreslených filmů.
 

Bonus na závěr: Cimrman a dvoudílné plavky

Pokud jste dočetli až sem, zasloužíte si odměnu: souhrn vynálezů českého génia Járy Cimrmana tak, jak nám je připomněl film Jára Cimrman ležící, spící. V londýnský patentový úřad, kam český všeuměl jezdí patentovat své vynálezy, se proměnilo Severočeské muzeum v Liberci, Cimrman ale byl vždy o něco pomalejší než jeho konkurenti. S vynálezem telefonu ho předběhl Graham Bell, s kinematografem zase bratři Lumiérové. Neuspěl ani s pojistkou, žárovkou, akumulátorem, dynamem, elektroměrem, ba ani s dynamitem: ten vynalezl pro jistotu přímo před budovou úřadu, ale díky nově zavedenému telefonu ho nepředběhl nikdo jiný než Alfred Nobel. Cimrman se tak nakonec stal alespoň vynálezcem dvoudílných plavek. Mezi jeho další úspěchy patří například vynález vzducholodě (spolu s hrabětem Zeppelinem), pupík na objímce první Edisonovy žárovky (járovka), jogurt, CD (Cimrmanův disk), tretry Koniášky s hřeby dovnitř, pětitaktní motor (sání, stlačení, výbuch, výfuk a odpočinek) či technika metání hnoje pomocí výbušnin.
Věda a historie není nuda: velcí nosorožci z afrických plání a malí ze zkumavky

Věda a historie není nuda: velcí nosorožci z afrických plání a malí ze zkumavky

Za posledních čtyřicet let lidé vyhubili přes polovinu zvířecích druhů na zeměkouli. Nejde jen o drobný hmyz a organismy neviditelné pouhým okem, mezi vyhynulá zvířata se řadí například i nosorožci. Pro příklad nemusíme jít daleko: jedním z nich je bílý nosorožec severní, kterého jsme mohli vidět v Safari Parku ve Dvoře Králové. Jedinou nadějí na jeho záchranu je nyní umělá reprodukce.

Věda a historie není nuda: šlechtické rody coby úspěšní průmyslníci

Věda a historie není nuda: šlechtické rody coby úspěšní průmyslníci

Jaké byly příběhy průmyslníků ze známých šlechtických rodů? Co založili Thurn-Taxisové a co Harrachové, ve které oblasti vynikli Larisch-Mönnichové a se kterým městem jsou spojené osudy rodu Salm-Reifferscheidtů? Jedinečné příběhy nejznámějších českých průmyslníků ze šlechtických rodů vám představíme na Kudy z nudy.

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Věda a historie není nuda: přehlídka (ne)známých českých lékařů a vědců a jejich pozoruhodných objevů

Z českých zemí pocházela řada lékařů, biologů, vědců a experimentátorů, kteří se zasloužili o rozvoj medicíny. Na mnohé z nich zapomněli i v jejich rodných městech, a to přesto, že v cizině jsou po nich pojmenované ulice i náměstí a na univerzitách stojí jejich sochy. Všechny vyjmenovat nedokážeme, ale některé ano.

Věda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin

Věda a historie není nuda: doktor Janský a tajemství krevních skupin

Současná medicína zná čtyři krevní skupiny (jsou označovány jako 0, A, B, AB). Jejich objevitelem je český neurolog a psychiatr Jan Janský, který výsledky svých výzkumů zveřejnil v roce 1907. Jan Janský jako první zjistil, že lidská krev se dá rozdělit do čtyř skupin. Díky němu lidé přestali umírat při transfuzích a ze světa se rázem stalo bezpečnější místo pro život.

Věda a historie není nuda: astronomie a pozorování hvězd,  hvězdné mapy, Mikuláš Koperník a Galileo Galilei

Věda a historie není nuda: astronomie a pozorování hvězd, hvězdné mapy, Mikuláš Koperník a Galileo Galilei

Na portálu Kudy z nudy vás provedeme dějinami astronomie, zastavíme se u velikánů jako byli Mikuláš Koperník či Galileo Galilei, a podíváme se i do Rudolfínské Prahy v době, kdy v ní žili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Porovnáme starobylé i moderní hvězdné mapy a nakonec zamíříme do unikátních astronomických observatoří, hvězdáren a planetárií. Takže vzhůru ke hvězdám!

Věda a historie není nuda: výstava Expo a Česko v Dubaji

Věda a historie není nuda: výstava Expo a Česko v Dubaji

Od 1. října 2021 do 31. března 2022 probíhala v Dubaji Všeobecná světová výstava EXPO, kterou podle organizátorů navštívilo 24milionů lidí. Jak vypadal český pavilon, čím Česká republika překvapola svět a kde najdete připomínky minulých ročníků Světové výstavy Expo?

Věda a historie není nuda: Hvězdná Praha a 450 let od narození Jana Keplera

Věda a historie není nuda: Hvězdná Praha a 450 let od narození Jana Keplera

Rudolfinská Praha: mystické město v srdci Evropy, kam lesk císařského majestátu přitahoval astrology, astronomy a hvězdáře. Byli mezi nimi šejdíři, kteří Rudolfovi II. slibovali elixíry mládí i kameny mudrců, a pak ti, kteří to s konstelacemi hvězd a planet mysleli vážně. Mezi ně se patřili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dán a Němec, pozorovatel hvězd a excelentní matematik. Dva vědci, kteří z Prahy na čas udělali hvězdný střed vesmíru.

Věda a historie není nuda: kde, jak a odkdy se u nás měří počasí?

Věda a historie není nuda: kde, jak a odkdy se u nás měří počasí?

Televize, rozhlas, deníky, internet, speciální aplikace: když chcete vědět, jaké bylo, je anebo bude počasí, stačí si vybrat kteroukoliv z možností. Díky moderním technologiím víte, zda jít na procházku se psem hned nebo za hodinu, jestli plánovat venkovní oslavy anebo kdy se vydat na dovolenou. Moderní technologie vám dokonce k větru, dešti nebo sněžení přidají procenta pravděpodobnosti a další důležité údaje. Víte, že Světový den meteorologie se každoročně slaví 23. března už od roku 1950, kdy byla založena Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization – WMO)?

Věda a historie není nuda: Graham Bell, telefon a vynálezy z 19. století, které používáme dodnes

Věda a historie není nuda: Graham Bell, telefon a vynálezy z 19. století, které používáme dodnes

Na začátku letopočtu se psala osmnáctka a vynález elektřiny byl doslova v plenkách. Během další stovky let v průběhu celého 19. století zaplavila svět spousta vynálezů a zlepšováků, z nichž mnohé používáme dodnes, od telefonu přes myčky nádobí, automobily a železnice až po tabulkovou čokoládu. Ano, i taková maličkost nám dnes dokáže zpříjemnit život.

Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Máte vadu zraku, ale neradi nosíte brýle? Pak pravděpodobně používáte jeden z nejvýznamnějších českých vynálezů: kontaktní čočky. Jejich otcem je Otto Wichterle. Je to ale trochu smutný příběh. Nadaný vědec vyrobil první čočky o Vánocích roku 1961 doma za pomoci stavebnice Merkur patřící jeho dětem. Vynález si nechal řádně patentovat, ale v tehdejším Československu nenašel využití a patent odkoupili Američané. Nasaďte čočky nebo brýle a jeďte se podívat na originál čočkostroje z Merkuru profesora Wichterleho, který je vystaven v pražském Národním technickém muzeu. Slavných chemiků je u nás ale daleko víc – Jaroslav Heyrovský, Antonín Holý či Gabriela Basařová.

7 věcí, které nevíte o... mozku

7 věcí, které nevíte o... mozku

Nejsložitější skládačka na Zemi je lidský mozek. Roste, pamatuje si i zapomíná, sní, vnímá, učí se, dá se trénovat a prý se blíží doba, kdy bude možná jeho transplantace. Nepředstavitelné? To je vlastně i jeho veličenstvo mozek jako celek. Pojďte se s ním seznámit!

Techmania Science Center v Plzni Zážitky

Techmania Science Center v Plzni

Techmania v Plzni nabízí stále nové interaktivní expozice a vědeckotechnické show. Kromě toho můžete v protější budově navštívit i 3D planetárium.

Věda a historie není nuda: proč je důležité 22. dubna slavit Den země?

Věda a historie není nuda: proč je důležité 22. dubna slavit Den země?

Naše planeta slaví svůj svátek každý rok 22. dubna. I kdyby ale slavila Den Země denně od začátku ledna až do konce prosince, bylo by to málo. Hýčkejme si ji, pečujme o ni a náležitě se o ni starejme: žádné jiné místo, kam bychom se mohli přestěhovat, ve vesmíru neexistuje. Anebo ano?

Johann Gregor Mendel – nejvýznamnější genetik

Johann Gregor Mendel – nejvýznamnější genetik

Johann Gregor Mendel (20. července 1822 Hynčice – 6. ledna 1884 Brno) byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Jeho životem a dílem se zabývá Mendelianum, interaktivní muzeum a centrum G. J. Mendela lokalizované v autentických prostorách Mendelovy vědecké společnosti v historickém srdci Brna.

Tipy na muzea a galerie, kde rozhodně není nuda

Tipy na muzea a galerie, kde rozhodně není nuda

Pusťte problémy všedního dne z hlavy a pojďte poznávat a bavit se. Vybrat si můžete muzea a galerie, kde si lze nejen na exponáty sáhnout, ale i si s nimi pohrát, kde vaše děti mohou popustit uzdu své fantazii a dozvědět se něco zajímavého. Nechte se inspirovat tipy portálu Kudy z nudy a vyrazte na výlet plný zábavy a poučení pro celou rodinu.

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Kontaktní čočky – vynález Otty Wichterleho

Otto Wichterle (1913–1998) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, který měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Nejznámější z nich jsou měkké kontaktní čočky, které profesor Wichterle poprvé vyrobil u sebe doma o Vánocích roku 1961 na přístroji, sestaveném z dětské kovové stavebnice Merkur.

Joachim Barrande – paleontolog a autor nejrozsáhlejší vědecké studie, sepsané jedním člověkem

Joachim Barrande – paleontolog a autor nejrozsáhlejší vědecké studie, sepsané jedním člověkem

Joachim Barrande (11. srpna 1799, Saugues, Francie – 5. října 1883, Frohsdorf, Rakousko-Uhersko) nebyl jen paleontolog, ale také inženýr, přírodovědec a geolog. Celosvětově se proslavil průzkumem geologických útvarů a zkamenělin ve středních Čechách.

Vědecká stezka v Brně Zážitky

Vědecká stezka v Brně

Od rána do večera, od soumraku do úsvitu, od pondělí do neděle mohou návštěvníci jakéhokoli věku na vlastní oči, sluch i hmat poznávat svět kolem sebe. Expozice je volně přístupná, zdarma jsou k ní připraveny i nejrůznější doplňky.

Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze Zážitky

Expozice historie Univerzity Karlovy v Praze

U příležitosti 667. výročí založení univerzity byla znovu otevřena stálá výstava ve sklepních prostorách Karolina. V expozici je možné si prohlédnout listiny vztahující se k založení univerzity či kopie univerzitní pečeti a žezla.

Krevní skupiny – nejvýznamnější objev české medicíny

Krevní skupiny – nejvýznamnější objev české medicíny

Za nejvýznamnější objev české medicíny se považuje dělení krevních skupin, k němuž v r. 1907 dospěl Jan Janský.

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Akademie věd České republiky – naše největší vědecká instituce

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský – český fyzikální chemik, který získal Nobelovu cenu

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

Antonín Holý – český chemik a jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců

Antonín Holý – český chemik a jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců

Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc, Dr.h.c. (1. září 1936 – 16. července 2012) se déle než 35 let se zabýval syntézou antimetabolitů jako léčiv proti leukémii, rakovině a virovým onemocněním včetně hepatitidy a AIDS. Byl objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě HIV, hepatitidy typu B i oparů.

Viktor Kaplan – vynálezce Kaplanovy turbíny

Viktor Kaplan – vynálezce Kaplanovy turbíny

Viktor Kaplan (27. listopadu 1876 Mürzzuschlag, Rakousko-Uhersko – 23. srpna 1934 Unterach am Attersee, Rakousko) byl rakouský inženýr a vynálezce Kaplanovy turbíny. Stal se profesorem na německé technice v Brně. S podporou brněnského továrníka Storcka vybudoval na technice laboratoř pro vodní turbíny a v letech 1909–1912 zde položil základy budoucí Kaplanovy turbíny. Genialita jeho vynálezu tkví v natáčení lopatek podle měnícího se průtoku vody, čímž je zachována vysoká účinnost turbíny i při mnohem nižším průtoku.

Jára Cimrman – největší Čech a univerzální český génius

Jára Cimrman – největší Čech a univerzální český génius

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 23. prosince 1966 v pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U pavouka autorů Zdeňka Svěráka a Jiřího Šebánka. Od té doby se fiktivní postava univerzálního českého génia stále vyvíjí. Cimrman má v české kultuře značný ohlas, jeho hry hraje Žižkovské divadlo Járy Cimrmana a inspiroval také řadu kuriózních turistických míst a památníků.

Další aktuality

Trendy Vánoce: Sedm výletů do míst, kde se vyrábějí tradiční i moderní vánoční ozdoby

Hledání inspirace, zvědavost a touha po seznámení s netradičním řemeslem anebo docela obyčejný nákup nových vánočních ozdob, to všechno vás může přilákat do míst, kde se celý rok vyrábějí tradiční dekorace. Na výlety za křehkou krásou vánočních ozdob zcela tradičních i moderních, podle nejnovějších světových trendů vás zve portál Kudy z nudy.
5. prosinec 2024 16:00
Zážitky

Rozcestník akcí, výstav a nápadů na celé jarní prázdniny 2025

Už víte, kam vyrazit s rodinou či partou přátel na jarní prázdniny? Pro první děti začnou hned první týden v únoru a pro ty poslední skončí až v polovině března. Právě pro rodiny s dětmi jsme na portálu Kudy z nudy připravili obsáhlý soupis akcí, výstav a míst, kam se v době jarních prázdnin vypravit.
5. prosinec 2024 12:10
Zážitky

Setkejte se s Mikulášem aneb tipy pro rodiny s dětmi

Šestého prosince slaví svátek Mikuláš. V předvečer svých jmenin, 5. prosince, přichází svatý Mikuláš se svým doprovodem, aby navštívil všechny děti. Vezměte svoje ratolesti na večerní procházku – v ulicích budete potkávat Mikuláše v doprovodu anděla a čerta. Mikuláš rozdává hodným dětem sladkosti a drobné dárky, čert dává těm zlobivým brambory nebo uhlí. Aby se děti tolik nebály, přimlouvá se u Mikuláše anděl.
4. prosinec 2024 16:28
Zážitky

Tipy proti nudě... aneb nejlepší tipy na víkendové akce pro děti

Kudy z nudy přináší tipy na zajímavý program pro rodiny s dětmi na víkend (7.12. – 8.12.) v Praze a jejím okolí, Čechách, Moravě i Slezsku. Vyberte si rodinné programy, zábavu a zážitky pro malé i velké, holky i kluky, zajímavé akce a výpravy na místa, kde se děti rozhodně nebudou nudit: Advent na Hrádku, Vánoční trh na zámku Dobříš 2024, Čertovská Stezka korunami stromů v Krkonoších 2024, Čertovský rej v Zoo Děčín, Vánoce na hradě na Slezskoostravském hradě. Naplánujte s námi výlety za kulturou, do zoo, do přírody nebo na zajímavou výstavu a užijte si společný víkend.
4. prosinec 2024 7:00
Zážitky

50 tipů na víkend z celého Česka

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkendové zážitky (7.12. – 8.12.). Na jediném místě najdete tipy na akce ze všech krajů a regionů České republiky. U nás si vybere si každý! V nabídce je rodinná zábava, program pro děti, romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky: Betlémské trhy v Třebechovicích pod Orebem 2024, Noční prohlídky Bílé věže v Hradci Králové, Špindl Ski Opening 2024, Vánoce na hradě na Slezskoostravském hradě, Tutanchamon – Jeho hrobka a poklady – unikátní výstava v Praze Letňanech. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
4. prosinec 2024 7:00
Zážitky

Inspirace k výletům na konec roku 2024 – užijte si netradiční Silvestr!

Oslavy konce roku 2024 nabízí netradiční sportovní, společenské i kulturní vyžití po celém Česku. Pořadatelé pro vás připravili spoustu zábavy, noční lyžování, science show, jízdu vlakem, tanec na náměstí i turistické výšlapy. Vyzkoušejte tipy na Silvestr 2024 a užijte si netradiční oslavy, které jsme pro vás v redakci Kudy z nudy připravili a přivítejte hezkým výletem rok 2025.
3. prosinec 2024 19:35
Zážitky

Krakonošovo tajemství: 10 tipů na výlet do míst, kde se natáčela oblíbená vánoční pohádka

Filmová pohádka s názvem Krakonošovo tajemství patří k novějším pohádkovým příběhům, přesto se již u diváků těší značné oblibě. Ačkoli se může zdát, že se v pohádce objeví místa převážně ze severočeského regionu, není tomu tak. Pohádka byla natáčena na různých místech po celém Česku. Kde všude budete příběhu na stopě vám prozradí Kudy z nudy.
3. prosinec 2024 10:38
Zážitky

Tipy na druhý adventní víkend: trhy, andělé, čerti a pohádkové zážitky

Žádné Vánoce se neobejdou bez jarmarků a trhů. Portál Kudy z nudy jich nabízí celou řadu na výstavištích, hradech a zámcích nebo v historických centrech měst. Mezi pozvánkami na druhý adventní víkend se ale neztratí ani ta, která láká na adventní plavby či na pěknou zámeckou exkurzi.
3. prosinec 2024 6:39
Zážitky