Angličan, mág, spiritista, údajný padělatel listin, samozvaný výrobce zlata. To všechno byl
Edward Kelly. V českých zemích se objevil na sklonku 16. století jako temné zjevení. Z
Anglie si přivezl pověst dobrodruha s poněkud nejasnou minulostí – některé prameny tvrdí, že byl
podvodník, jiné ho popisují jako
vzdělance s hlubokým zájmem o okultní vědy. Vydejte se s
Kudy z nudy po jeho stopách!
Rudolfova Praha: Zlato, zázraky a zklamání
Kelly dorazil do Čech a do
Prahy v doprovodu
učence a alchymisty Johna Dee (1527–1608), pro kterého sloužil jako médium a společník. S sebou přivezli nejen
křišťálové koule a
kouzelná zrcadla, ale také
magické rukopisy a
tajemství výroby kamene mudrců a
umění transmutace, tedy tajemství přeměny obecných kovů na zlato. Kromě toho tvrdili, že
komunikují s anděly a předkládali publiku šifrované svitky sepsané „enochiánským“ jazykem, který měl být jazykem nebes. Kelly měl být médium – ten, kdo anděly skutečně slyší. Dee zapisoval.
Dee a Kelly museli u dvora působit jako dvojice z gotického románu, jenže
císař Rudolf II. měl pro podobné podivíny slabost. Jeho dvůr v
Praze byl rájem
astrologů, šarlatánů, hvězdopravců a všech, kdo tvrdili, že znají tajemství vesmíru. Jenže Rudolfa možná někdo varoval, že by oba britští vzdělanci mohli být tajnými agenty
královny Alžběty I. a měli se vetřít do císařovy přízně. Jejich první návštěva v
Praze v roce 1584 proto za pár týdnů skončila překotným útěkem do
Saska.
Kariéra u císařského dvora
Za pár měsíců se ale tajně vrátili a usadili se v
Třeboni u dvora
jihočeského velmože Viléma z Rožmberka. Tichý renesanční
zámek obklopený rybníky skrývá zvláštní energii – klid, pod kterým se skrývá dusivé tajemno. Kelly odtud nikdy úplně neodešel a traduje se, že některé sklepy je lepší neotvírat. Zatímco
John Dee se ale po několika letech vrátil do Anglie ke svým knihám, vědě a školám,
Edwarda Kellyho čekala v českých zemích strmá kariéra. Před mnoha svědky prý dokázal
proměnit kov v čisté zlato, a vlastnil také
obsidiánové zrcadlo, s jehož pomocí prý mohl odposlouchávat cizí hovory a vidět na dálku či dokonce do budoucnosti. S velkou slávou se znovu vrátil na císařský dvůr.
Rudolf II. jej jmenoval
dvorním alchymistou, věnoval mu
rytířský titul a zahrnul jej milostí i
majetkem.
Od svého největšího podporovatele
Viléma z Rožmberka obdržel Kelly panství
Nová Libeř s několika vesnicemi a dvory. Stal se
císařským radou a rychle rozmnožoval svůj majetek. V roce 1590 už vlastnil
několik domů v
Praze a
Jílovém, kde měl dokonce mlýn a pivovar. Patřila mu také
tvrz Včelní Hrádek a údajně ho lákaly i proslulé
zlaté jílovské doly. Jeho hlavním působištěm byl palác na dnešním
Karlově náměstí, kterému se později začalo říkat
Faustův dům. Když si tu Kelly zařídil
alchymistickou laboratoř, navždy to pošramotilo dobrou pověst domu. Nicméně dílen, kde působil, bylo zřejmě víc; další laboratoře údajně byly v
domě U osla v kolébce na
Jánském vršku a také ve
věži Mihulce na
Pražském hradě.
Věznice, útěky a okultní šeptanda
Záhy se toho pokazilo víc než jen dobrá pověst
Faustova domu. Čím víc Rudolf platil, tím víc se sliby hromadily. Zlato nikde, kámen mudrců pořád v nedohlednu. A tak stejně rychle, jak Kelly získal císařovu přízeň, tak rychle začal upadat do nemilosti. Kellyho příběh se rychle měnil z pohádky ve špatný sen. Osudné chyby se dopustil v roce 1591 při
souboji s dvorním úředníkem, při kterém dvořan přišel o život. Souboje císař zakázal, proto byl Kelly navzdory svým titulům a známostem zatčen a uvězněn na
hradě Křivoklát. Možná za tím ale byly také podvody a to, že věděl příliš.
Vězení však pro Kellyho nebylo pasivní čekárnou na osudný konec. Pokusil se o útěk, a to dokonce několikrát. Jedna z legend říká, že si přitom zlomil obě nohy. Jiná verze tvrdí, že mu je zlomili schválně, aby už neutíkal nikam. Od roku 1596 žil i s manželkou v domácím vězení na
Hněvíně, malém hrádku nad
Mostem. Tady údajně také zemřel; možná v roce 1597, možná o rok později, přibližně ve věku čtyřiceti dvou let.
Ještě předtím však proklel
mostecký hrad i
město Most, aby se propadly do pekel za příkoří, jichž se mu zde dostalo.
Prokletí města Most
Místní legenda tvrdí, že s
Edwardem Kellym přišlo do
Mostu něco temného. Něco, co se mělo nechat ležet v zemi, ale místo toho se probudilo. Lidé si začali všímat podivných
úmrtí, neštěstí, požárů, až nakonec vše vyvrcholilo
zmizením celého města.
Starý Most byl v 60. letech 20. století zbourán kvůli těžbě uhlí. Jen zázrakem se podařilo zachránit
kostel Nanebevzetí Panny Marie, pod jehož dlažbou měl být Kelly pohřben.
Na
Hněvíně dnes stojí romanticky opravený hrad s krásným výhledem a
malou alchymistickou dílnou, ale
hrob magistra Kellyho neznáme. Rakev s jeho tělem prý byla převezena na lodi přes jezera ke
Krušným horám, kde pak anglického alchymistu pochovali. Podle legend to bylo někde u
zámku Jezeří, možná v nedaleké
Hraběcí kapli.
I když dnešní historici mají pro Kellyho označení jako podvodník nebo manipulátor, v řadě věcí nemáme jasno. Byl
Edward Kelly špion anglické královny na dvoře
Rudolfa II., výstřední alchymista a podvodník? Anebo schopný podnikatel, laskavý otec a vědec, z jehož děl vycházel ve svých vědeckých postupech například
sir Isaac Newton? Nedostatek faktů uvolnil prostor pro fantazii a výmysly, a tak řada z nás Kellyho zná především jako šarlatána z
filmových komedií Císařův pekař a Pekařův císař. Jeho postava se už celá staletí vrací v ezoterických kruzích, v okultní literatuře i v konspiračních teoriích.
A možná právě to je jeho největší magie: přežil staletí jako mýtus. Postava, která nikdy nezmizela – jen se skrývá, podobně jako zlato, které měl umět vyrobit.áte!