Kelley dorazil do Čech
v doprovodu matematika,
astronoma, astrologa a
geografa Johna Dee. Spojoval je
vášnivý zájem o okultismus a tajné vědy, ale víc bylo toho, co je rozdělovalo: Dee byl slovutný mistr, zatímco Kelley se již v rodné Anglii dostal do křížku se zákonem a
kat mu za trest uřízl obě uši.
Neobratní špioni
Historici, kteří se věnují výzvědné činnosti v alžbětinské době, v tom mají jasno:
oba britští vzdělanci prý ve skutečnosti byli tajnými agenty královny Alžběty I. a měli se vetřít do přízně Rudolfa II., známého nadšence okultních věd, alchymie a magie. Dvojice se objevila
v Praze poprvé v roce 1584.
Zatímco John Dee se již po dvou letech vrátil do Anglie ke svým knihám, vědě a školám, Edwarda Kelleyho (1555–1597) čekala u dvora
strmá kariéra. Není divu, když císaři nakukal, že
umí proměňovat jakýkoliv kov ve zlato a vlastní legendární
černé zrcadlo, jímž se dají odposlouchávat cizí hovory a vidět na dálku či dokonce do budoucnosti! Rudolf II. jej za to jmenoval císařským radou a
dvorním alchymistou, povýšil ho do šlechtického stavu a zahrnul jej milostí i majetkem.
Za souboj do vězení
Krátce nato se Kelley oženil; za ženu si vzal zámožnou vdovu
Johanu Westonovou z Mostu. Prý to byla láska na první pohled a svatba se konala po měsíční známosti. Manželé společně bydleli na dnešním
Karlově náměstí v paláci, kterému se později začalo říkat
Faustův. Když si tu Kelley zařídil alchymistickou laboratoř, navždy to pošramotilo dobrou pověst domu. Nicméně dílen, kde působil, bylo zřejmě víc; další laboratoře byly v
domě U osla v kolébce na Jánském vršku a také ve
věži Mihulce na
Pražském hradě.
Záhy se toho pokazilo víc než jen dobrá
pověst Faustova domu. Osudné chyby se Kelley dopustil při souboji s dvorním úředníkem Hunklerem v roce 1591, při kterém přišel dvořan o život. Souboje však císař zakázal, proto byl Kelley navzdory svým titulům a známostem zatčen a uvězněn na
hradě Křivoklát.
Stopa vede do Mostu
Když se po téměř tříletém vězení rozhodl, že uteče, měl zkrátka smůlu: lano, po němž se spouštěl z věže, se přetrhlo, a nešťastník si při pádu rozdrtil nohu, která mu byla vzápětí amputována. Císař mu sice odpustil, ale ne úplně:
Kelley nesměl vycestovat ze země a žít i s manželkou v
domácím vězení na
Hněvíně, malém hrádku nad
Mostem. Záhy přichystal další útěk, jenže opět spadl a zlomil si zdravou nohu. Ve 42 letech v depresi údajně spáchal sebevraždu, ale ještě předtím
proklel mostecký hrad i město Most,
aby se propadly do pekel za příkoří, jichž se mu zde dostalo.
Leccos z toho se splnilo; hrad zmizel za několik desítek let a samotné město o necelých čtyři sta let později. Protože však zřejmě nikdo neproslavil Hněvín tak jako podivný (a pochybný) alchymista Kelley, Most na svého záporného hrdinu dodnes s láskou vzpomíná.
V parku na Hněvíně stojí jeho socha a každoročně v červnu se tu koná
městská slavnost Den magistra E. Kelleyho spojená s vystoupením mágů a kouzelníků a přímo na Hněvíně můžete navštívit
Kellyho expozici. A Mostečtí jdou s vynalézavostí dokonce ještě dál: protože se prý ostatky slovutného podvodníka dodnes nepodařilo najít, je možné, že
Edward Kelley opravdu vynalezl "lapis philosophorum" neboli
kámen mudrců a stále je tu někde mezi námi. Jeďte do Mostu, třeba ho tam potkáte!