Česko mezi řádky: Rybí krev, Temelín a Jiří Hájíček

Jihočeská plavební nabízí vyhlídkové plavby po řece Vltavě a Lužnici. Každodenní plavby po Vltavě vám umožní strávit příjemné chvíle na palubě lodí Pálava nebo Regent v Týně nad Vltavou, na hladině Orlické přehrady, po řece Lužnici až do obce Koloděje.

Vltavská vodní cesta má co nabídnout i "suchozemcům", tedy pěším a cyklo turistům. Podél obou břehů Vltavy naleznou mnoho volnočasových aktivit, které zpetstří putování z Českých Budějovic do Týna nad Vltavou třeba plavbou na lodičkách, lezením po skále či návštěvou památek.

Elektrárna jako cíl zajímavého výletu? Proč ne? Podíváte se do infocenter se spoustou interaktivních modelů, leckde i do provozu samotných elektráren anebo na zajímavé virtuální prohlídky. A dokonce i na rozhlednu, do obrovské skalní síně nebo se projdete po obřích zdymadlech. Prozkoumejte svět energie na Kudy z nudy!

Ferrata Hluboká se nachází v chráněnné přírodní oblasti Karvanice na skalním útvaru cca 8 km od Hluboké nad Vltavou na levém břehu Vltavy poblíž cyklostezky směr Purkarec. V současné době je zpřístupněná část A o náročnosti B/C, část B (náročnost C/D). Na pravé straně řeky je umístěna část C.

Baba je přírodní památka přibližně dva kilometry severně od Hluboké nad Vltavou, na levém břehu Vltavy. Vyhlídka Baba se stala velmi oblíbeným místem na Budějovicku pro všechny lidi, kteří se chtějí „pokochat“ krásným a uklidňujícím pohledem.

Vltavská vodní cesta začíná pod českobudějovickým Dlouhým mostem. Díky plavební komoře v Hněvkovicích je na Vltavě pro malá plavidla splavných více než sto kilometrů na Orlickou přehradu, odkud lze pokračovat dále na Slapy, do Prahy, k soutoku s Labem v Mělníku a pak ještě dále do Evropy.

Cyklostezka na levém břehu Vltavy z Českých Budějovic přes Karlův hrádek do Hluboké a Purkarce je jedna z nejoblíbenějších v jižních Čechách. Více než 20 km dlouhá trasa je asfaltová a vedená, mimo krátkého úseku přes obec Bavorovice, mimo silniční komunikace.

Síň tradic jihočeské voroplavby, jak se muzeum správně jmenuje, byla otevřena v roce 1977 k 75. výročí založení spolku Vltavan zdejšími plavci, rybáři a jinými místními obyvateli, kteří pracovali kolem řeky. Síň voroplavby na Vltavě obsahuje sbírku dobových předmětů, nářadí a dokumentů.

V parku u Infocentra JE Temelín se nachází repliky soch moai z Velikonočního ostrova. Autorem je technik a experimentální archeolog Pavel Pavel, který v roce 1986 obří sochy moai na Velikonočním ostrově "rozchodil". Své zkušenosti zužitkoval o později i během výstavby Jaderné elektrárny Temelín.

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. století, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z roku 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Zajímalo by vás, jak vypadá provoz vodní elektrárny Orlík? Přijďte se podívat na exkurzi přímo do strojovny a hráze. Vybrat si můžete z tří typů výkladu – odborného, odborně-populárního a populárního, který nabízí hlavně perličky a zajímavosti.

V dobách, kdy na Vltavě ještě nestály přehrady a od Šumavy se až do Prahy plavilo dřevo svázané do vorů, býval Týn nad Vltavou společně s pražským Podskalím hlavním střediskem voroplavby. Dávnou minulost dnes připomíná už jen poslední z osmi splavů a historické centrum kolem náměstí.

Víte, jak se řídí jaderný reaktor? Kde jinde to zjistit než v jaderné elektrárně! Hned u Temelína stojí renesanční zámeček Vysoký Hrádek, v jehož interiéru najdete informační centrum temelínské elektrárny nabité interaktivními exponáty.

Víte, jakými různými způsoby se v České republice vyrábí elektrická energie? Inspirujte se některým z našich tipů a vydejte se poznat zařízení, která zásobují naše domovy elektřinou. Otevřena jsou pro vás nejrůznější návštěvnická centra, pořádají se noční i denní prohlídky a na jedné z elektrárenských věží dokonce objevíte nejvyšší vyhlídkový ochoz v ČR!

Evropská dálková trasa E10 Česko málem půlí. Rodí se na Kap Arkona na Rujáně, německým územím se dostává k Varnsdorfu, překračuje České středohoří, míří do Prahy a dále přes Brdy, do jižních Čech k Českým Budějovicím a na hraniční přechod Radvánov.